Vliv multidisciplinárního rehabilitačního programu během hospitalizace na posturální stabilitu a stabilitu chůze u Huntingtonovy nemoci – pilotní studie
Vliv multidisciplinárního rehabilitačního programu během hospitalizace na posturální stabilitu a stabilitu chůze u Huntingtonovy nemoci – pilotní studie
Cíl: Posturální instabilita a instabilita chůze patří mezi významné motorické symptomy Huntingtonovy nemoci (HN), které zvyšují riziko pádů. Rehabilitace je podstatnou součástí terapie instability. Cílem studie bylo zhodnotit, krátkodobý a dlouhodobý efekt multidisciplinárního rehabilitačního programu na posturální instabilitu i instabilitu chůze u HN a posoudit možnost provedení programu za hospitalizace.
Metodika: 13 pacientů s HN bez těžšího kognitivního deficitu a deprese absolvovalo třítýdenní multidisciplinární rehabilitační program během hospitalizace, který byl specificky zaměřený na posturální stabilitu a stabilitu chůze. Vyšetření proběhla na začátku programu, po dokončení rehabilitace, po 1 a 3 měsících od dokončení. Testování zahrnovalo vyšetření stability chůze (Dynamic Gait Index; DGI), posturální stability pomocí posturografu na stabilní (PSS) and nestabilní 20% (PSU) plošině a motorické skóre pomocí Unified Huntington’s Disease Rating Scale (UHDRS).
Výsledky: PSS prokázalo statisticky významné zlepšení přetrvávající po dobu 3 měsíců a signifikantní zlepšení v DGI ihned po rehabilitaci. V motorickém skóre UHDRS a PSU statisticky významné zlepšení nalezeno nebylo.
Závěr: Specifický rehabilitační program je bezpečný a dobře využitelný při terapii poruch stability u HN. Posturální stabilita dle PSS byla zlepšena po sledovanou dobu 3 měsíců. Zlepšení stability chůze dle DGI odeznělo do 1 měsíce. V PSU signifikantní zlepšení nebylo prokázáno. Tato studie nabízí návrh specifického rehabilitačního protokolu pro trénink stability u HN.
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
Klíčová slova:
Huntington’s disease – rehabilitation – gait – instability
Autoři:
L. Brabcová 1,2; J. Roth 1; O. Ulmanová 1; J. Rusz 1,3; J. Klempíř 1; O. Horáček 2; M. Kolářová 2; P. Košková 2; P. Rolková 2; H. Božková 2; L. Sabó 2; M. Inemanová 2; K. Lísalová 2; F. Jančok 2; E. Růžička 1; H. Brožová 1
Působiště autorů:
Department of Neurology and Centre of Clinical Neuroscience, Charles University, 1st Faculty of Medicine and General Teaching Hospital, Czech Republic
1; Rehabilitation Centre, Beroun Rehabilitation Hospital, Czech Republic
2; Department of Circuit Theory, Faculty of Electrical Engineering, Czech Technical University in Prague, Czech Republic
3
Vyšlo v časopise:
Cesk Slov Neurol N 2019; 82(3): 301-308
Kategorie:
Původní práce
prolekare.web.journal.doi_sk:
https://doi.org/10.14735/amcsnn2019301
Souhrn
Cíl: Posturální instabilita a instabilita chůze patří mezi významné motorické symptomy Huntingtonovy nemoci (HN), které zvyšují riziko pádů. Rehabilitace je podstatnou součástí terapie instability. Cílem studie bylo zhodnotit, krátkodobý a dlouhodobý efekt multidisciplinárního rehabilitačního programu na posturální instabilitu i instabilitu chůze u HN a posoudit možnost provedení programu za hospitalizace.
Metodika: 13 pacientů s HN bez těžšího kognitivního deficitu a deprese absolvovalo třítýdenní multidisciplinární rehabilitační program během hospitalizace, který byl specificky zaměřený na posturální stabilitu a stabilitu chůze. Vyšetření proběhla na začátku programu, po dokončení rehabilitace, po 1 a 3 měsících od dokončení. Testování zahrnovalo vyšetření stability chůze (Dynamic Gait Index; DGI), posturální stability pomocí posturografu na stabilní (PSS) and nestabilní 20% (PSU) plošině a motorické skóre pomocí Unified Huntington’s Disease Rating Scale (UHDRS).
Výsledky: PSS prokázalo statisticky významné zlepšení přetrvávající po dobu 3 měsíců a signifikantní zlepšení v DGI ihned po rehabilitaci. V motorickém skóre UHDRS a PSU statisticky významné zlepšení nalezeno nebylo.
Závěr: Specifický rehabilitační program je bezpečný a dobře využitelný při terapii poruch stability u HN. Posturální stabilita dle PSS byla zlepšena po sledovanou dobu 3 měsíců. Zlepšení stability chůze dle DGI odeznělo do 1 měsíce. V PSU signifikantní zlepšení nebylo prokázáno. Tato studie nabízí návrh specifického rehabilitačního protokolu pro trénink stability u HN.
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
Klíčová slova:
Huntington’s disease – rehabilitation – gait – instability
Zdroje
1. Novak MJ, Tabrizi SJ. Huntington‘s disease. BMJ 2010; 340: c3109. doi: 10.1136/ bmj.c3109.
2. Busse ME, Wiles CM, Rosser AE. Mobility and falls in people with Huntington’s disease. J Neurol Neurosurg Psychiatry 2009; 80(1): 88–90. doi: 10.1136/ jnnp.2008.147
793.
3. Grimbergen YA, Knol MJ, Bloem BR et al. Falls and gait disturbances in Huntington‘s disease. Mov Disord 2008; 23(7): 970–976. doi: 10.1002/ mds.22003.
4. Williams S, Heron L, France K et al. Huntington‘s disease: characteristics of fallers. Physiother Res Int 2014; 10: 1577. doi: 10.1002/ pri.1577.
5. Kloos AD, Kegelmeyer DA, Young GS et al. Fall risk assessment using the Tinetti mobility test in individuals with Huntington‘s disease. Mov Disord 2010; 25(16): 2838–2844. doi: 10.1002/ mds.23421.
6. Wheelock VL, Tempkin T, Marder K et al. Predictors of nursing home placement in Huntington disease. Neurology 2003; 60(6): 998–1001.
7. Panzera R, Salomonczyk D, Pirogovsky E et al. Postural deficits in Huntington‘s disease when performing motor skills involved in daily living. Gait Posture 2011; 33(3): 457–461. doi: 10.1016/ j.gaitpost.2010.12.025.
8. Delval A, Kryktowiak P, Blatt JL et al. A biomechanical study of gait initiation in Huntington’s disease. Gait Posture 2007; 25(2): 279–288. doi: 10.1016/ j.gaitpost.2006.04.001.
9. Delval A, Krystkowiak P, Blatt JL et al. Evolution of locomotor disorders in Huntington’s disease. Neurophysiol Clin 2008; 38(2): 117–125. doi: 10.1016/ j.neucli.2008.01.003.
10. Huttunen J, Hömberg V. EMG responses in leg muscles to postural pertubations in Huntington’s disease. J Neurol Neurosurg Psychiatry 1990; 53(1): 55–62.
11. Tian JR, Herdman SJ, Zee DS et al. Postural control in Huntington‘s disease (HD). Acta Otolaryngol 1991; 481 (Suppl): 333-336.
12. Goldberg A, Schepens SL, Feely ME et al. Deficits in stepping response time are associated with impairments in balance and mobility in people with Huntington disease. J Neurol Sci 2010; 298(1–2): 91–95. doi: 10.1016/ j.jns.2010.08.002.
13. Blanchet M, Prince F, Chouinard S et al. Postural stability limits in manifest and premanifest Huntington‘s disease under different sensory conditions. Neuroscience 2014; 279: 102–112. doi: 10.1016/ j.neuroscience.2014.07.077.
14. Dimyan MA, Cohen LG. Neuroplasticity in the context of motor rehabilitation after stroke. Nat Rev Neurol 2011; 7(2): 76–85. doi: 10.1038/ nrneurol.2010.200.
15. Fritz NE, Rao AK, Kegelmeyer D et al. Physical therapy and exercise interventions in Huntington‘s disease: a mixed methods systematic review. J Huntingtons Dis 2017; 6(3): 217–235. doi: 10.3233/ JHD-170260.
16. Busse M, Quinn L, Debono K et al. A randomized feasibility study of a 12-week community-based exercise program for people with Huntington’s disease. J Neurol Phys Ther 2013; 37(4): 149–158. doi: 10.1097/ NPT.00000 00000000016.
17. Busse M, Quinn L, Drew C et al. Physical activity self-management and coaching compared to social interaction in Huntington disease: results from the ENGAGE-HD randomized, controlled pilot feasibility trial. Phys Ther 2017; 97(6): 625–639. doi: 10.1093/ ptj/ pzx031.
18. Quinn L, Debono K, Dawes H et al. Task-specific training in Huntington disease: a randomized controlled feasibility trial. Phys Ther 2014; 94(11): 1555–1568. doi: 10.2522/ ptj.20140123.
19. Quinn L, Hamana K, Kelson M et al. A randomized, controlled trial of a multi-modal exercise intervention in Huntington‘s disease. Parkinsonism Relat Disord 2016; 31: 46–52. doi: 10.1016/ j.parkreldis.2016.06.023.
20. Piira A, van Walsem MR, Mikalsen G et al. Effects of a one-year intensive multidisciplinary rehabilitation program for patients with Huntington‘s disease: a prospective intervention study. PLoS Curr 2013; 5. doi: 10.1371/ currents.hd.9504af71e0d1f87830c25c394be47
027.
21. Piira A, van Walsem MR, Mikalsen G et al. Effects of a two-year intensive multidisciplinary rehabilitation program for patients with Huntington‘s disease: a prospective intervention study. PLoS Curr 2014; 6. doi: 10.1371/ currents.hd.2c56ceef7f9f8e239a59ecf2d94cddac.
22. Ciancarelli I, Tozzi Ciancarelli MG, Carolei A. Effectiveness of intensive neurorehabilitation in patients with Huntington‘s disease. Eur J Phys Rehabil Med 2013; 49(2): 189–195.
23. Bohlen S, Ekwall C, Hellström K et al. Physical therapy in Huntington‘s disease – toward objective assessments? Eur J Neurol 2013; 20(2): 389–393. doi: 10.1111/ j.1468-1331.2012.03760.x.
24. Thompson JA, Cruickshank TM, Penailillo LE et al. The effects of multidisciplinary rehabilitation in patients with early-to-middle-stage Huntington‘s disease: a pilot study. Eur J Neurol 2013; 20(9): 1325–1329. doi: 10.1111/ ene.12053.
25. Mirek E, Filip M, Banaszkiewicz K et al. The effects of physiotherapy with PNF concept on gait and balance of patients with Huntington‘s disease – pilot study. Neurol Neurochir Pol 2015; 49(6): 354–357. doi: 10.1016/ j.pjnns.2015.09.002.
26. Clark D, Danzl MM, Ulanowski E. Development of a community-based exercise program for people diagnosed and at-risk for Huntington‘s disease: a clinical report. Physiother Theory Pract 2016; 32(3): 232–239. doi: 10.3109/ 09593985.2015.1110738.
27. Khalil H, Quinn L, van Deursen R et al. What effect does a structured home-based exercise programme have on people with Huntington‘s disease? A randomized, controlled pilot study. Clin Rehabil 2013; 27(7): 646–658. doi: 10.1177/ 0269215512473
762.
28. Kloos AD, Fritz NE, Kostyk SK et al. Video game play (Dance Dance Revolution) as a potential exercise therapy in Huntington‘s disease: a controlled clinical trial. Clin Rehabil 2013; 27(11): 972–982. doi: 10.1177/ 0269215513487235.
29. Zinzi P, Salmaso D, De Grandis R et al. Effects of an intensive rehabilitation programme on patients with Huntington‘s disease: a pilot study. Clin Rehabil 2007; 21(7): 603–613. doi: 10.1177/ 0269215507075495.
30. Folstein MF, Folstein SE, McHugh PR. „Mini-mental state“. A practical method for grading the cognitive state of patients for the clinician. J Psychiatr Res 1975; 12(3): 189–198.
31. Beck AT, Ward CH, Mendelson M et al. An inventory for measuring depression. Arch Gen Psychiatry 1961; 4(6): 561–571.
32. Raad J, Smiley J. MPH and the Rehabilitation measures team. Dynamic gait index. [online]. Available from URL: http: / / www.rehabmeasures.org.
33. Juras G, Słomka K, Fredyk A. Evaluation of the limits of stability (LOS) balance test. J Hum Kinet 2008; 19(1): 39–52. doi: 10.2478/ v10078-008-0003-0.
34. Huntington Study Group. Unified Huntington‘s Disease Rating Scale: reliability and consistency. Mov Disord 1996; 11(2): 136–142. doi: 10.1002/ mds.870110 204.
35. Rao AK, Muratori L, Louis ED. Spectrum of gait impairments in presymptomatic and symptomatic Huntington’s disease. Mov Disord 2008; 23(8): 1100–1107. doi: 10.1002/ mds.21987.
36. Rao AK, Muratori L, Louis ED et al. Clinical measurement of mobility and balance impairments in Huntington‘s disease: validity and responsiveness. Gait Posture 2009; 29(3): 433–436. doi: 10.1016/ j.gaitpost.2008.11.002.
37. Medina LD, Pirogovsky E, Salomonczyk D et al. Postural limits of stability in premanifest and manifest Huntington‘s disease. J Huntingtons Dis 2013; 2(2): 177–184. doi: 10.3233/ JHD-130048.
38. Quinn L, Busse M, Carrier J et al. Physical therapy and exercise interventions in Huntington’s disease: a mixed methods systematic review protocol. JBI Database System Rev Implement Rep 2017; 15(7): 1783–1799. doi: 10.11124/JBISRIR-2016-003274.
Štítky
Detská neurológia Neurochirurgia NeurológiaČlánok vyšiel v časopise
Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
2019 Číslo 3
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Kombinace paracetamolu s kodeinem snižuje pooperační bolest i potřebu záchranné medikace
- Tramadol a paracetamol v tlumení poextrakční bolesti
Najčítanejšie v tomto čísle
- Test mince v ruce k detekci předstírání oslabeného paměťového výkonu ve srovnání s mírnou kognitivní poruchou a s mírnou demencí u Alzheimerovy nemoci
- Neuromuskulární choroby a gravidita
- Měření terče zrakového nervu a sítnice pomocí optické koherentní tomografie u nově diagnostikované idiopatické intrakraniální hypertenze bez ztráty zraku
- Využití vakuově-kompresní terapie v léčbě syndromu karpálního tunelu jako součást fyzioterapie – pilotní studie