ARTEFICIÁLNÍ KOSMETICKÁ DUHOVKA – POTENCIÁLNÍ RIZIKO POŠKOZENÍ ZRAKU. KAZUISTIKA
Autori:
AD. Baxant; Ľ. Veselý; L. Holubová; P. Pluhovský; YM. Klimešová; P. Studený
Pôsobisko autorov:
3. lékařská fakulta, Univerzita Karlova, Praha
; Oftalmologická klinika, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
Vyšlo v časopise:
Čes. a slov. Oftal., 78, 2022, No. 1, p. 36-43
Kategória:
Kazuistika
doi:
https://doi.org/10.31348/2022/7
Súhrn
Ve své práci autoři prezentují kazuistiku 46leté pacientky s dekompenzovaným pigmentovým glaukomem a přední uveitidou po implantaci jednostranné arteficiální kosmetické duhovky BrightOcular (Stellar Devices, New York, USA). Pooperačně došlo k úbytku endoteliálních buněk (ECD) až na 1216 bb/mm2, k uveální reakci v přední komoře a k výrazné dekompenzaci nitroočního tlaku (NOT) operovaného oka. Již při prvním vyšetření na naší klinice byla indikována explantace umělé kosmetické duhovky, ale i přes všechna upozornění tento výkon pacientka opakovaně odmítla. Pro přetrvávající elevaci NOT s intenzivní bolestí oka se následně pacientka rozhodla pro explantaci implantátu. Vyjmutí kosmetického duhovkového implantátu proběhlo téměř pět měsíců po jeho implantaci. Pooperačně přední uveitida ustoupila, ale došlo k dalšímu poklesu ECD o 130 bb/mm2 a také ke zvýšení NOT, a to i přes maximální antiglaukomovou terapii. Téměř měsíc po vyjmutí arteficiální kosmetické duhovky pacientka absolvovala implantaci drenážního shuntu Express P50 (Alcon Inc, Fort Worth, TX, USA). Po filtrujícím výkonu došlo k normalizaci NOT, který zůstal během prvního roku po operaci ve fyziologických mezích. Poté došlo k opětovnému nárůstu NOT, který se normalizoval po nasazení dvojkombinace antiglaukomové léčby. Čtyři roky po operaci byl bulbus klidný, ECD stacionární, nález na papile zrakového nervu byl stabilní a zorné pole zůstalo fyziologické. Tato kazuistika upozorňuje na potenciálně nebezpečnou proceduru, která je prezentována jako relativně bezpečná alternativa změny zbarvení duhovky a je klamnou marketingovou strategií společností obchodujících s těmito implantáty.
Klíčová slova:
arteficiální kosmetická duhovka – BrightOcular – pigmentový glaukom – přední uveitida
ÚVOD
Z anatomického hlediska duhovka tvoří přední část uveálního traktu a má vliv na velikost zornice regulující množství světla pronikajícího na sítnici [1,2]. Defekty duhovky, jako posttraumatická či iatrogenní aniridie a kolobomy, mohou způsobit nejen vady kosmetického, ale i funkčního charakteru, například pokles vidění způsobený výrazným oslněním či ztrátu kontrastní citlivosti [3]. Ukázalo se, že implantace duhovkové protézy do zadní oční komory je bezpečnou a účinnou metodou snižování fotofobie u různých očních patologií včetně aniridií, očního albinismu a traumatických defektů duhovky [4,5].
Na druhé straně se v posledních letech objevily kosmetické duhovkové implantáty určené pro implantaci do přední komory u fakických jedinců, kteří chtějí změnit barvu své duhovky [6].
Ačkoliv tyto arteficiální kosmetické duhovkové implantáty neobdržely na evropském trhu prohlášení o shodě (CE) a na americkém trhu neprošly schválením úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), některé internetové propagace těchto kosmetických implantátů obsahují zavádějící tvrzení o patentovém schválení v USA [7,8]. Navíc komerční firmy obchodující s těmito implantáty je prezentují jako téměř bez vedlejších rizik a klamou potenciální zájemce nesprávným konceptem bezpečnosti porovnáváním výkonů s již schválenými předněkomorovými nitroočními čočkami (AC IOL) [9,10]. Vzhledem k tomu, že ve většině ekonomicky rozvinutých zemích s dobře fungující legislativou a jasnými regulačními mechanismy nejsou tyto implantáty povolené, zájemci o tyto výkony cestují do zahraničí, kde nejsou takto regulovány. V současné době se změna barvy duhovky pomocí arteficiálního kosmetického implantátu kromě Panamy provádí také v Mexiku, Kostarice, Albánii, Tunisku, Turecku, Maroku, Íránu, Libanonu, Jordánsku, Sýrii, v Číně a v Indii, cena těchto zákroků se dle informací na webových stránkách poskytovatelů pohybuje okolo 6000–10000 $ [11,12].
KAZUISTIKA
Začátkem ledna 2016 se akutně dostavila na naše pracoviště 46letá zdravá pacientka pro bolesti, zčervenání a světloplachost pravého oka (OP). Z oční anamnézy bylo zjištěno, že téměř o měsíc dříve (12/2015) podstoupila v Tunisku jednostrannou implantaci arteficiální kosmetické duhovky BrightOcular® (Stellar Devices, New York, USA) do OP v celkové anestezii. Operace druhého oka byla z důvodu obav pacientky plánována později. Bezprostřední pooperační kontroly pacientka absolvovala v Tunisku, kde byla nasazena antibiotická terapie tobramycinum/dexamethasonum gtt. 5xd. Téměř 2 týdny po implantaci arteficiální kosmetické duhovky pacientka navštívila akutně očního lékaře ve Švýcarsku, kde byla na dovolené, pro bolest a pocit tlaku v OP. Tam byla zjištěna elevace nitroočního tlaku (NOT) OP na 56 mmHg a následně na 60 mmHg, proto byla nasazena lokální antiglaukomová terapie latanoprostum gtt. 1xd a celková 250 mg acetazolamidum tbl. 1–0–0. Lokální antiglaukomovou terapii pacientka však následně vysadila pro horší snášenlivost, a to již po několika dnech aplikace. Užívala pouze celkovou terapii 250 mg acetazolamidum tbl. 1–0–0 včetně dne první návštěvy na našem pracovišti. Vstupní nejlépe korigovaná zraková ostrost (NKZO) OP byla 6/6 s korekcí -0,5-1,0/110 o, NKZO oka levého (OL) byla 6/6 s korekcí -0,5/70 o. NOT měřený aplanační Goldmannovou tonometrií (Zeiss AT 020, Carl Zeiss Meditec AG, Německo) činil na OP 17 mmHg a na OL 18 mmHg. Biomikroskopicky byl patrný obraz akutní přední uveitidy OP s náletem precipitátů na endotelu, přítomností zánětlivých buněk (1+) v přední komoře a před duhovkou viditelný modrý arteficiální kosmetický duhovkový implantát (Obrázek 1). Gonioskopické vyšetření OP ukázalo přítomnost arteficiálního kosmetického duhovkového implantátu v komorovém úhlu, sytou pigmentaci trámčiny a dispersi pigmentu nad Schwalbeho linií (Obrázek 2). Pro přítomnost duhovkového implantátu nebylo možné identifikovat ostatní struktury komorového úhlu OP, proto jsme doplnili vizualizaci komorového úhlu o vyšetření na Scheimpflugově kameře (Pentacam HR, Oculus Optikgerate GmbH, Německo), kde jsme naměřili šířku komorového úhlu OP 40,9 stupňů a OL 37,3 stupňů (Obrázek 3). Na levém oku byl nález jak biomiokroskopicky, tak i gonioskopicky bez patologie. Dále jsme provedli optickou koherentní tomografii makuly obou očí (OCT, Cirrus HD-OCT 4000, Carl Zeiss Meditec AG, Německo), která byla bez patologického nálezu. Vyšetření jsme doplnili fotodokumentací sítnice a papily zrakového nervu obou očí, kde nebyla shledána žádná patologie fundu (papila n. II růžová, s C/D 0,5 a neuroretinální lem zachován, na sítnici nález fyziologický). Na heidelberské retinální tomografii (HRT II, Heidelberg Engineering GmbH, Německo) byl však patrný úbytek neuroretinálního lemu papily n. II OP, a to v dolním nazálním kvadrantu, na OL nález bez patologií. Perimetrické vyšetření pravého oka (centrální prahový test 30–2, Humphrey HFA3, model 840, Carl Zeiss Meditec AG, Německo) neprokázalo žádné výpadky v zorném poli. Počet endoteliálních buněk rohovky (ECD) byl změřený pomocí spekulárního mikroskopu (CEM- 350, NIDEK CO., LTD., Japonsko). Ve srovnání s tím na neoperovaném oku byla hodnota ECD OP o téměř polovinu nižší a činila 1216 bb/mm2 (Obrázek 4). Na základě výsledků vyšetření jsme stanovili diagnózu sekundární pigmentový glaukom s akutní indukovanou přední uveitidou OP po implantaci kosmetické arteficiální duhovky. Při prvním vyšetření jsme nasadili lokální terapii dexamethasonum gtt. á 2 hod., krátce působící mydriatikum tropicamidum gtt. 2xd, dorzolamidi hydrochloridum/ timololi maleas gtt. 2xd a vysadili perorální terapii acetazolamidem. Po následujících téměř 3 měsících sledování zůstala NKZO stabilní (6/6). Uveální reakce výrazně ustoupila, ale došlo k výraznému kolísání a dekompenzaci NOT OP (od 19 do 52 mmHg) i přes maximální antiglaukomovou terapii, kterou pacientka tolerovala – brinzolamidum/brimonidini tartras gtt. 3xd, timololi maleas gtt. 2xd a 250 mg acetazolamidum tbl. 1–1–1. Pro trvalou dekompenzaci NOT byla v lednu 2016 doporučena explantace arteficiální kosmetické duhovky, avšak pacientka zákrok odmítla a podepsala negativní revers z důvodu plánované cesty do zahraničí na 1 měsíc. Po návratu ze zahraničí, pro výraznou bolest OP při NOT 52 mmHg, pacientka souhlasila s explantací arteficiální duhovky. Výkon proběhl v lokální anestezii v dubnu 2016 a byl bez komplikací. Peroperačně jsme po vyjmutí implantátu zjistili plegickou, širokou, zneokrouhlenou zornici a atrofický pigmentový list duhovky (Obrázek 5). Gonioskopicky byla patrna výrazná disperze pigmentu a přední synechie zejména v dolní a v nazální části komorového úhlu (Obrázek 6). První pooperační den byla zraková ostrost OP 6/9 naturálně a dále korekce zrakovou ostrost nezlepšila, NOT OP byl 30 mmHg a na předním segmentu jsme nezaznamenali významné zhoršení iritického dráždění. Bezprostředně po výkonu, jako důsledek dekompresní retinopatie, došlo k tvorbě několika intraretinálních hemoragií peripapilárně a v periferii sítnice, které se postupně vstřebávaly v prvním měsíci po operaci (Obrázek 7). Pooperačně byla nasazena antiglaukomová terapie brinzolamidum/brimonidini tartras gtt. 2xd, dále antibiotická terapie levofloxacinum hemihydricum gtt. 5xd a kortikosteroidní terapie dexamethasonum gtt. 5xd na 1 týden. Následně v druhém a v třetím týdnu po operaci byla kortikosteroidní terapie snížena na fluorometholoni acetas gtt. 4xd, resp. na 2xd. V třetím pooperačním týdnu došlo k dalšímu úbytku ECD téměř o 130 bb/mm2 a k opětovné dekompenzaci NOT OP na 52 mmHg i přes lokální a celkovou antiglaukomovou terapii brinzolamidum/brimonidini tartras gtt. 3xd, latanoprostum/ timololi maleas gtt. na noc, 250 mg acetazolamidum tbl. 1–1–1. Subjektivně pacientka udávala fotofobii, zamlžené vidění OP – zejména po ránu, dále tlak a bolest hlavy, bolest retrobulbárně a následně ve spánkové oblasti, ale bez známky bolesti pravého bulbu. Pro dekompenzaci sekundárního pigmentového glaukomu OP byla v květnu 2016 provedena antiglaukomová operace s implantací drenážního shuntu Express P50 (Alcon Inc, Fort Worth, TX, USA) v lokální anestezii. První den po operaci byla zraková ostrost OP 6/9 naturálně, stenopeicky, kterou korekce dále nezlepšila, NOT 10 mmHg, přední segment byl klidný, nicméně došlo k dalšímu menšímu úbytku endotelových buněk na 996 bb/mm2. Vlivem zvýšené filtrace Express implantátu došlo v tomto pooperačním období ke změlčení přední komory OP. Pro následné prohloubení přední komory jsme použili mírnou kompresi horního víčka obvazem po dobu dvou dnů po operaci.
Pooperačně pacientka kapala tobramycinum/dexamethasonum gtt. 5xd 2 týdny, následně 2 týdny fluorometholoni acetas gtt. v redukující se dávce. V průběhu prvního roku po antiglaukomové operaci bylo pravé oko klidné, NOT OP bez antiglaukomové terapie byl v rozmezí 16–19 mmHg a nález na papile n. II včetně na perimetru byl stabilní. V červnu 2017 jsme zaznamenali elevaci NOT OP na 28 mmHg, a proto byla opět nasazena antiglaukomová terapie brimonidini tartras gtt. 2xd a dorzolamidi hydrochloridum gtt. 2xd. Dále od roku 2018 až doposud byl nitrooční tlak na kombinované antiglaukomové terapii (brimonidini tartras a dorzolamidi hydrochloridum gtt.) v mezích normy a bez většího kolísání. Při poslední kontrole v dubnu 2020 byla zraková ostrost pravého oka 6/6 naturálně, NOT činil 16 mmHg, ECD 809 bb/mm2, bulbus byl klidný (Obrázek 8), nález na papile zrakového nervu byl stabilní a zorné pole zůstalo fyziologické.
DISKUZE
Vrozená nebo získaná patologie duhovky může způsobit řadu komplikací, jako například pokles zrakové ostrosti, oslnění, diplopii a kosmetické defekty. Zhoršení kvality vidění a hloubky ostrosti je zapříčiněno jak nesprávnou fotoreakcí zorničky, tak i sférickou aberací způsobenou světelným paprskem procházejícím periferní částí optického systému [13]. Pro tuto problematiku našla moderní oftalmologie řešení ve formě duhovkových náhrad, které se implantují do přední či do zadní oční komory (do sulcus ciliaris nebo do čočkového vaku) [14–20]. Použití duhovkových implantátů významně minimalizuje fotofobii, dysfotopsii a nabízí pacientům uspokojivý estetický výsledek [18–21]. Bylo prokázáno, že nejbezpečnějším způsobem implantace těchto náhrad je implantování do zadní oční komory s použitím protéz vyrobených na zakázku [2,5,21]. První předněkomorová duhovková náhrada byla implantována v roce 1956 Choycem ve Velké Británii u pacienta s traumatickou aniridií [17]. Tato náhrada byla vytvořena z rigidního polymetylmetakrylátu (PMMA) a byla koncipována pro implantaci přímo v komorovém úhlu s tříbodovou bezstehovou fixací (Rayner & Keeler Ltd.) [16–18]. Zákroky tohoto typu způsobovaly sekundární glaukom nebo uveální dráždění, proto se od jejich použití ustoupilo [18]. Následně v roce 1991 Sundmacher jako první implantoval k léčbě vrozené a traumatické aniridie komplex duhovko – čočkové náhrady do sulcus ciliaris (Iris diaphragm IOL, Morcher GMBH, Stuttgard, Německo) [2,3,14,15,19]. Tato náhrada, kterou tvořila arteficiální nitrooční čočka s integrovanou clonou, byla vyrobena z černého polymetylmetakrylátu (PMMA) [14,15,18,19]. Ačkoliv tato náhrada umožnila simultánní korekci aniridie a afakie, tak nepředstavovala ideální řešení, jelikož její rigidní struktura vyžadovala k implantaci větší rohovkovou incizi (150–180°) [2]. Dále také zde nebyla možnost zvolit jinou barvu implantátu než černou, a proto nebylo vždy dosaženo uspokojivého, kosmetického výsledku [3]. Nová generace duhovkových náhrad pro terapeutické účely zaznamenala nízkou míru komplikací z důvodu implantace do zadní komory a použití moderních materiálů pro výrobu těchto implantátů (biokompatibilní a foldabilní silikon) [4]. V porovnání s předchozími implantáty umožnila nová generace bezpečnější implantaci díky menšímu rohovkovému řezu a také poskytla větší výběr barev (Morcher, HumanOptics – Německo a Ophtec – Nizozemsko) [2,3,4]. Jejich implantace do čočkového vaku zabraňuje mechanickému podráždění řasnatého tělesa a struktury komorového úhlu a tím se významně snižuje riziko vzniku sekundární pooperační uveální reakce a elevace NOT [2]. V roce 2004 se na trhu v některých zemích objevily silikonové předněkomorové implantáty pod názvem NewColorIris ® (Kahn Medical Devices, Panama), které byly určeny ke zlepšení anatomického vzhledu duhovky pacientů s vrozenými vadami (např. okulokutánní albinismus) nebo posttraumatickými defekty duhovky [7,22–25]. Jednalo se o silikonový, prstencový, jednodílný implantát o průměru 15 mm v tloušťce 0,16 mm s centrálním otvorem v zornici o průměru 3,50 mm a s šesti kotevními závěsy umístěnými v přímém kontaktu s duhovkou [22–24,26]. Brzy však byly propagovány jako kosmetické předněkomorové implantáty, které byly zavedeny poprvé do praxe v roce 2006 v Panamě a zaměřovaly se na jedince přející si změnu barvy duhovky [11,25–28]. Následně v roce 2012 byla patentována nová generace předněkomorové arteficiální kosmetické duhovky od firmy BrightOcular®, která byla bezpečnější v porovnání s předchozím modelem NewColorIris® [8,10,29]. Jednalo se o jednodílný, flexibilní a biokompatibilní silikonový kosmetický implantát o tloušťce 0,3–0,5 mm [11,29,30,32,33]. Hlavní úpravou tohoto implantátu byla možnost výběru z různých velikostí od 11,5 mm do 13,5 mm dle průměru rohovky v horizontálním rozměru (white to white) a tloušťky od 0,3 do 0,5 mm [9,11,29,31–33]. Implantát byl opatřen zadními drážkami umožňujícími lepší cirkulaci komorové tekutiny s menším třením mezi jeho plochou a duhovkou [8,9,11,31,32]. Poslední změnou v designu implantátů bylo přidání pěti zaoblených trojúhelníkových úchytů po jeho obvodu (o tloušťce 0,12–0,14 mm a délce 0,8–1,0 mm), určených pro lepší fixaci [9,11,32,34]. Tyto kosmetické silikonové náhrady se implantují foldované v injektoru do přední komory, která je vyplněna viskoelastickým materiálem přes vytvořený rohovkový řez o velikosti 2,8 mm nebo 3,2 mm [23,33]. Rozložení implantátu se provádí pomocí duhovkového háčku za účelem ochrany rohovkového endotelu před kontaktem s rozkládajícím se implantátem [33]. V přední komoře se rozložený implantát umístí přímo na duhovku [23,35]. I přes technické zdokonalování arteficiálního kosmetického implantátu BrightOcular je incidence závažných komplikací (např. glaukom, přední uveitida, pokles endoteliálních buněk, dekompenzace rohovky a katarakta) stále vysoká [11,29].
Výskyt určitého procenta komplikací je udáván u všech typů duhovkových implantátů, ale závažnost a incidence komplikací je výrazně vyšší u implantátů, které jsou implantovány do přední komory [6,13,36–39]. Použití těchto implantátů, zejména pokud jsou indikovány z čistě kosmetických důvodů, je velmi sporné. Jako nejčastější komplikace jsou v literatuře uváděny sekundární glaukom, dekompenzace rohovky, atrofie duhovky, uveální dráždění a katarakta [6–11,13, 22–29,31,32,36,38–42]. Řešení těchto komplikací pak velmi často vyžaduje explantaci duhovkového implantátu, případnou plastiku duhovky, filtrující operaci glaukomu, transplantaci rohovky či operaci katarakty. Hoguet et al. zaznamenal v roce 2012 vysokou incidenci dekompenzace NOT po implantaci kosmetických duhovkových implantátů. Tato komplikace byla registrována až u 50 % pacientů [26]. Mansour v roce 2015 publikoval sérii 12 případů pacientů po implantaci arteficiální duhovky BrightOcular, ve které uvádí zvýšený výskyt glaukomu (58 %), přední uveitidy (83 %) a dekompenzaci rohovky (50 %) [11]. Elevace NOT u kosmetických duhovkových implantátů je pravděpodobně způsobena přímým mechanickým drážděním korneosklerální oblasti nepravidelnými okraji a drážkami implantátu, jež vytváří tlak na trabekulární síťovinu, Schlemmův kanál a jeho kolektory [41]. Mezi další faktory způsobující dekompenzaci NOT patří: trabekulitida na podkladě chronické přední uveitidy, kortikoidní léčba použitá v léčbě iritické reakce, disperze pigmentu vyvolaná přímým kontaktem mezi duhovkou a implantátem a pupilární blok v případě implantace bez předchozí laserové iridotomie [11,23]. Skenovací elektronová mikroskopie prováděná na kosmetických duhovkových implantátech odhalila vysoce nepravidelné okraje, které mohou zvýšit kontakt s vlastní duhovkou. Abrazivní efekt materiálu kosmetické duhovky a stálý kontakt mezi drážkami implantátu a duhovkou vedou ke chronické hypoxii, k uveálnímu dráždění či k uvolnění pigmentu a atrofizaci duhovkové tkáně [9,11,41]. Etiologie pooperačních komplikací kosmetických duhovkových implantátů je dána také nesprávnou velikostí daného implantátu ve vztahu k anatomickým rozměrům oka a permanentním kontaktem mezi drážkami implantátu a duhovkou [42]. Větší rozměry implantátů vedou k mechanické kompresi trámčiny nebo endotelu a tím v čase k jejich poškození [38,42]. Trvalá sektorová atrofie, tvorba defektů duhovkové tkáně až v celé tloušťce, deformace zorničky nebo katarakta jsou ireverzibilními následky viditelnými až po explantaci implantátu. Implantace kosmetických umělých duhovek u zdravých, fakických pacientů způsobuje vážné oční komplikace, které mohou představovat riziko nevratného poškození zraku. Proto je pro odborníky i pacienty velmi důležité znát jak bezprostřední, tak i časově vzdálená rizika spojená s těmito zákroky a je nutné upozornit pacienta na význam dlouhodobé oční monitorace, a to i po explantaci těchto implantátů.
ZÁVĚR
Tato kazuistika upozorňuje na některé dlouhodobé a zrak ohrožující následky implantace arteficiálních kosmetických implantátů.
Na základě literárních údajů i naší konkrétní kazuistiky lze konstatovat, že implantace umělé kosmetické duhovky je nebezpečná a v některých případech až zrak ohrožující metoda. Přestože použití těchto implantátů v zemích Evropské unie (EU) není možné, tak vzhledem k internetové reklamě a možnostem cestovní medicíny se můžeme setkat se zájemci o podobné procedury, kteří podstoupili, nebo hodlají podstoupit výkon v některé ze zemí mimo EU. Je tedy vhodné informovat naši odbornou a případně i laickou veřejnost o možných rizicích, komplikacích a jejich případných řešeních. Vzhledem k výše popsaným závažným komplikacím a k absenci dostatečné evidence, která by prokazovala bezpečnost nebo účinnost těchto implantátů, nelze v současné době použití kosmetických duhovkových implantátů doporučit.
Autoři práce prohlašují, že vznik i téma odborného sdělení a jeho zveřejnění není ve střetu zájmu a není podpořeno žádnou farmaceutickou firmou. Tato práce nebyla zadána ani publikována v jiném časopise.
Prezentováno na:
– IX. Kongresu České glaukomové společnosti, 7.–9. dubna 2016 v Olomouci
– XXIV. Výročním sjezdu České oftalmologické společnosti ČLS JEP, 22.–24. září 2016 v Olomouci
Do redakce doručeno dne: 12. 1. 2021
Přijato k publikaci dne: 17. 10. 2021
MUDr. Alina – Dana Baxant
Oftalmologická klinika, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. LF UK Šrobárova 50 100 34 Praha 10
E-mail: alinadana.baxant@fnkv.cz
Zdroje
1. Burk SE, Da Mata AP, Snyder ME, Cionni RJ, Cohen JS, Osher RH. Prosthetic iris implantation for congenital, traumatic, or functional iris deficiencies. J Cataract Refract Surg. 2001 Nov;27(11):1732- 1740.
2. Srinivasan S, Ting DS, Snyder ME, Prasad S, Koch HR. Prosthetic iris devices. Can J Ophthalmol. 2014 Feb;49(1):6-17.
3. Weissbart SB, Ayres BD. Management of aniridia and iris defects: an update on iris prosthesis options. Curr Opin Ophthalmol. 2016 May;27(3):244-249.
4. Rickmann A, Szurman P, Januschowski K, et al. Long-term results after artificial iris implantation in patients with aniridia. Graefes Arch Clin Exp Ophthalmol. 2016 Jul;254(7):1419-1424.
5. Mayer CS, Reznicek L, Hoffmann AE. Pupillary Reconstruction and Outcome after Artificial Iris Implantation. Ophthalmology. 2016 May;123(5):1011-1018.
6. George MK, Tsai JC, Loewen NA. Bilateral irreversible severe vision loss from cosmetic iris implants. Am J Ophthalmol. 2011 May;151(5):872-875.e1.
7. Shah RD, Randleman JB. New color iris implants. Ophthalmology 2012;119:1495-1495.e2.
8. Kelly A, Kaufman SC. Corneal endothelial cell loss and iritis associated with a new cosmetic iris implant. JAMA Ophthalmol. 2015 Jun;133(6):723-724.
9. Galvis V, Tello A, Corrales MI. Postoperative results of cosmetic iris implants. J Cataract Refract Surg. 2016;42:1518-1526.
10. Bore M, Choudhari N, Chaurasia S. Management of complications of cosmetic iris implants in a phakic eye: a case report and literature review. Int Ophthalmol. 2019 May;39(5):1141-1146.
11. Mansour AM, Ahmed II, Eadie B, et al. Iritis, glaucoma and corneal decompensation associated with BrightOcular cosmetic iris implant. Br J Ophthalmol. 2016 Aug;100(8):1098-1101.
12. Howmuchisit.org [Internet]. Available from: https://www.howmuchisit. org/brightocular-surgery-cost/
13. Koch KR, Heindl LM, Cursiefen C, Koch HR. Artificial iris devices: Benefits, limitations, and management of complications. J Cataract Refract Surg. 2014;40(3):376-382.
14. Wolff J. Irisprothetik [Prosthetic iris devices]. Ophthalmologe. 2011 Aug;108(8):714-719. German.
15. Reinhard T, Engelhardt S, Sundmacher R. Black diaphragm aniridia intraocular lens for congenital aniridia: long-term follow-up. J Cataract Refract Surg. 2000 Mar;26(3):375-381.
16. Snyder EM. Prosthetic Iris Device Implantation [Internet]. Ento key. Available from: https://entokey.com/26-prosthetic-iris-device- implantation/
17. Choyce P. Intraocular lenses and Implants. London: HK: Lewis; 1964:27-32,162-178.
18. Sakellaris D, Goossens C, Tassignon MJ. Customized iris clip anterior chamber intraocular lenses designed for iris reconstruction. Eur J Ophthalmol. 2009 Nov-Dec;19(6):1084-1087.
19. Mavrikakis I, Mavrikakis E, Syam PP, et al. Surgical management of iris defects with prosthetic iris devices. Eye (Lond). 2005 Feb;19(2):205-209.
20. Spitzer MS, Nessmann A, Wagner J, et al. Customized humanoptics silicone iris prosthesis in eyes with posttraumatic iris loss: outcomes and complications. Acta Ophthalmol. 2016 May;94(3):301-306.
21. Price MO, Price FW Jr, Chang DF, Kelley K, Olson MD, Miller KM. Ophtec iris reconstruction lens United States clinical trial phase I. Ophthalmology. 2004 Oct;111(10):1847-1852.
22. Garcia-Pous M, Udaondo P, Garcia-Delpech S, Salom D, Díaz- -Llopis M. Acute endothelial failure after cosmetic iris implants (NewIris®). Clin Ophthalmol. 2011;5:721-723.
23. Shweikh Y, Ameen S, Mearza A. Complications secondary to cosmetic artificial iris anterior chamber implant: a case report. BMC Ophthalmol. 2015 Aug;15:97.
24. Hull S, Jayaram H, Mearza AA. Complications and Management of Cosmetic Anterior Chamber Iris Implants. Cont Lens Anterior Eye. 2010 Oct;33(5):235-238.
25. Arthur SN, Wright MM, Kramarevsky N, Kaufman SC, Grajewski AL. Uveitis-glaucoma-hyphema syndrome and corneal decompensation in association with cosmetic iris implants. Am J Ophthalmol. 2009 Nov;148(5):790-793.
26. Hoguet A, Ritterband D, Koplin R, et al. Serious ocular complications of cosmetic iris implants in 14 eyes. J Cataract Refract Surg. 2012 Mar;38(3):387-393.
27. Arjmand P, Gooi P, Ahmed II. Surgical technique for explantation of cosmetic anterior chamber iris implants. J Cataract Refract Surg. 2015 Jan;41(1):18-22.
28. Anderson JE, Grippo TM, Sbeity Z, Ritch R. Serious complications of cosmetic NewColorIris implantation. Acta Ophthalmol. 2010 Sep;88(6):700-704.
29. Koaik MK, Mansour AM, Saad A, Farah SG. BrightOcular® Cosmetic Iris Implant: A Spectrum from Tolerability to Severe Morbidity. Case Rep Ophthalmol. 2018 Aug;9(2):395-400.
30. Brightocular.com [Internet]. Available from: http://www.brightocular. com/#
31. Mednick Z, Betsch D, Boutin T, Einan-Lifshitz A, Sorkin N, Slomovic A. Bilateral BrightOcular iris implants necessitating explantation and subsequent endothelial keratoplasty. Am J Ophthalmol Case Rep. 2018 Jul;18(12):1-4.
32. Kerr NM, Kong YXG, Skalicky SE, Green C. Sight-threatening complications of cosmetic iris implants. Clin Exp Ophthalmol. 2018 Nov;46(8):955-956.
33. Mostafa YS, Osman AA, Hassanein DH, Zeid AM, Sherif AM. Iris reconstruction using artificial iris prosthesis for management of aniridia. Eur J Ophthalmol. 2018 Jan;28(1):103-107.
34. Mathew DJ, Belkin A, Schlenker MB. Explantation of BrightOcular cosmetic iris implant and goniosynechialysis: A case report. Indian J Ophthalmol. 2019 Aug;67(8):1357-1359.
35. Brightocular.com [Internet]. Available from: https://www.youtube. com/watch?v=696iq7XcWbg
36. Thiagalingam S, Tarongoy P, Hamrah P, et al. Complications of cosmetic iris implants. J Cataract Refract Surg. 2008 Jul;34(7):1222-1224.
37. Magnus J, Trau R, Mathysen DG, Tassignon MJ. Safety of an artificial iris in a phakic eye. J Cataract Refract Surg. 2012 Jun;38(6):1097-1100.
38. Veldman PB, Behlau I, Soriano E, Starling JC, Pineda R. Two cases of cosmetic iris implant explantation secondary to uveitis, glaucoma, and corneal decompensation. Arch Ophthalmol. 2012 Jun;130(6):787-789.
39. Mamalis N. Cosmetic iris implants. J Cataract Refract Surg. 2012 Mar;38(3):383.
40. Li S, Noble J, Lloyd JC. Risks of cosmetic iris implantation. Can J Ophthalmol. 2012 Dec;47(6):e50-51.
41. Castanera F, Fuentes-Páez G, Ten P, Pinalla B, Guevara O. Scanning electron microscopy of explanted cosmetic iris implants. Clinl Experiment Ophthalmol. 2010;38:648-651.
42. Sikder S, Davis SW, Holz H, Moshirfar M. Complications of New Color Iris implantation in phakic eyes: a review. Clin Ophthalmol. 2011;5:435-438.
Štítky
OftalmológiaČlánok vyšiel v časopise
Česká a slovenská oftalmologie
2022 Číslo 1
- Konzervační látka polyquaternium-1 zvyšuje cytotoxicitu a zánět spojený s NF-kappaB u epitelových buněk lidské rohovky
- Myasthenia gravis: kombinace chirurgie a farmakoterapie jako nejefektivnější modalita?
- Pomocné látky v roztoku latanoprostu bez konzervačních látek vyvolávají zánětlivou odpověď a cytotoxicitu u imortalizovaných lidských HCE-2 epitelových buněk rohovky
- Dlouhodobé výsledky lokální léčby cyklosporinem A u těžkého syndromu suchého oka s 10letou dobou sledování
- Syndrom suchého oka
Najčítanejšie v tomto čísle
- BROLUCIZUMAB – NOVÝ HRÁČ NA POLI ANTI-VEGF TERAPIE U NEOVASKULÁRNÍ VĚKEM PODMÍNĚNÉ MAKULÁRNÍ DEGENERACE. PŘEHLED
- ARTEFICIÁLNÍ KOSMETICKÁ DUHOVKA – POTENCIÁLNÍ RIZIKO POŠKOZENÍ ZRAKU. KAZUISTIKA
- LUCENTIS V LÉČBĚ DIABETICKÉHO MAKULÁRNÍHO EDÉMU, DVOULETÉ VÝSLEDKY
- VÝSLEDKY ZADNÍCH LAMELÁRNÍCH KERATOPLASTIK NA FAKICKÝCH OČÍCH