REFERÁT Z PÍSEMNICTVÍ

Freudenmann R. W., Schönfeldt-Lecuona C.: Koro-ähnliche Symptome bei rezidivierender depressiver Störung

(Příznaky připomínající Koro u rekurentní velké depresivní poruchy)

Nervenarzt, 76, 2005, s. 883-887.

Autoři z univerzitní kliniky v německém Ulmu referují o případu 47letého Němce s rekurentní depresivní poruchou, těžkou fází s psychotickými příznaky, který také trpěl strašným dojmem, že jeho penis zakrněl. Tyto tzv. příznaky podobající se Koro (Koro-like symptoms: KLS) byly také přítomny v dřívějších depresivních fázích a mizely v bezpříznakovém intervalu rekurentní depresivní poruchy.

(Poznámka překladatele.: Koro je transkulturální termín používaný v Indonézii, obdobně v Číně je to Suo yang. Oba termíny zahrnují příznaky genitální retrakce. V Asii jsou spojeny spíše s panickými atakami, kdežto v západní Evropě s depresemi. Uvedený pacient neměl žádné osobní kontakty na asijskou kulturu.)

Pacient zpočátku užíval doxepin, zolpidem, citalopram, olanzapin a trimepramin. Až pod dostatečnou antidepresivní monoterapií venlafaxinem 300 mg/den s podporou lithia 1000 mg/den (lithemie 0,7) nejen KLS, ale také depresivní příznaky vymizely. Průběh choroby poskytuje další důkaz, že KLS nejsou odlišnou klinickou jednotkou v západních zemích, ale představují původní syndrom vyžadující léčbu základní choroby (deprese).

Lang C. J. G., Dworak O., Roggendorf W.: Demenz mit Argyrophilen Granula

(Demence s argyrofilními zrny)

Fortschr. Neurol. Psychiat., 73, 2005, s. 495-503.

Demence s argyrofilními zrny (DAZ) je neuropatologicky definována jako potenciální dementní syndrom pokročilého věku. Poprvé ho popsali H. a E. Braakovi v r. 1987 (Zentrum für Morphologie, Frankfurt a.Main). Je často kombinován s histopatologickými nálezy u Alzheimerovy choroby, ale byl přesto považován za odlišnou jednotku do té doby, co bylo referováno o pravých případech bona fide. Klinicky se DAZ může podobat Alzheimerově nebo Pickově chorobě, je téměř výhradně vymezena pacientům starších 60 let a progreduje pomalu, ale nezadržitelně. Autoři z univerzitních pracovišť Erlangen-Nürnberg,Fürth a Würzburg poukazují na opakované nápadné poruchy chování u DAZ. Užitečné léčebné metody nejsou nyní dostupné, i když v některých případech inhibitory acetylcholinesterázy prokázaly účinek a také amantadin i agonisté dopaminu se jeví z teoretického hlediska jako slibné. Diagnóza může být zjištěna pouze histopatologickým vyšetřením. Pro klinika je důležité vědět, že DAZ má být považována za další možnost v diferenciální diagnostice mezi Alzheimerovou chorobou a frontotemporální demencí. Musí být počítána mezi tzv. tauopatie. Tato přehledná práce je doplněna detailní kazuistikou 69leté pacientky (bývalé prodavačky).

Mergl R., Hegerl U.: Neurologische Soft Signs bei Patienten mit Zwangsstörungen

(Jemné neurologické příznaky u pacientů s obsedantně-kompulzivní poruchou)

Fortschr. Neurol. Psychiat., 73, 2005, s. 504-516.

Jemné neurologické příznaky (NSS-neurological soft signs) jsou menší neurologické odchylky znamenající nespecifickou mozkovou dysfunkci. Několik studií referovalo o abnormálně vysoké prevalenci NSS u obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD), avšak význam jejich přítomnosti u pacientů s OCD není dosud jasný.

Němečtí autoři z mnichovské Ludwig-Maximilans univerzity posoudili studie, které zkoumaly NSS u pacientů s OCD a použili klinické vyšetření nebo kinematické metody. Ve většině studií pacienti s OCD projevili přebytek NSS, zvláště v oblastech motorické koordinace, senzorické integrace a primitivních reflexů. NSS u pacientů s OCD mohou být spojeny s těžšími obsesemi i poruchami zrakově-prostorové funkce a zrakové paměti. Mimo to se mohou objevit již v dětství v kombinaci s úzkostnými poruchami a takto snad představují marker vysokého rizika pro OCD. Závěrem autoři konstatují, že je zapotřebí více studií provedených metodologicky přísným způsobem ke stanovení senzorických i motorických jemných příznaků spojených jak s OCD a k integraci výsledků nálezů zobrazovacích metod mozku a k objasnění role NSS jako markerů neuropsychologické dysfunkce u OCD.

(Poznámka překladatele: Hollander a spol. [1] považují NSS za prediktory léčebné odpovědi na selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu u OCD).

Autor referátů MUDr. Jaroslav Veselý