Hodnocení přínosu využití moderních vyučovacích metod v zubním lékařství na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci z pohledu pedagogů

Súhrn

Úvod:
Možnosti využití informačních technologií v zubním lékařství jsou mnohostranné. V dnešní době se uplatňují již od prvního okamžiku návštěvy pacienta v ordinaci. Jde především o elektronickou podobu veškeré pacientovy dokumentace, dále o metody diagnostiky a ošetření založené na využití počítače. Patří sem i různé multimediální prostředky, pomocí kterých je možno lépe objasnit pacientovi cíl a samotný průběh různých zákroků. Informační a komunikační technologie se uplatňují i ve výuce studentů zubního lékařství. Spadá sem použití elektronických atlasů obsahujících 3D modely, simulace či animace, výukových videí, přednášek v elektronické podobě atd. Lze sem zařadit výuku s použitím elektronických prostředků tvořící tzv. e-learning anebo ošetření „virtuálního“ pacienta v simultánním výukovém prostředí. E-learningové prvky vzdělávání se v poslední době na vysokých školách uplatňují čím dále tím více.

Cíl práce:
Cílem práce bylo vyhodnotit přínos použití moderních vyučovacích metod (e-learning) formou dotazování pedagogů zubního lékařství. Dalším cílem bylo zjistit eventuální zájem pedagogů o podílení se na zlepšení a rozvoji e-kurzu.

Metody:
Před zahájením výzkumu byl na webových stránkách Kliniky zubního lékařství LF UP a FN v Olomouci publikován pilotní e-kurz určený jako doplněk k výuce zubního lékařství. Přínos použití moderních informačních a komunikačních technologií ve výuce zubního lékařství byl hodnocen prostřednictvím dotazníku pro vyučující. Skupinu respondentů tvořilo 43 učitelů zubního lékařství ve věkovém rozmezí 24–75 let a s délkou pedagogické praxe 1–50 let. Pro cíle výzkumu byl použit speciální dotazník, který umožňoval stanovit názor učitelů na moderní vyučovací metody a zjistit jejich ochotu zapojit se do další tvorby e-kurzu.

Získané výsledky byly statisticky zpracovány s použitím Fisherova exaktního testu, Shapirova-Wilkova testu normality a Mannova-Whitneyho U-testu.

Výsledky:
Návratnost dotazníků činila 100 %. Jedna ze základních otázek se týkala znalosti pojmu e-learning. Byl jasný všem dotazovaným. Větší část pedagogů (69,8 %) předpokládá, že e-learning může pozitivně ovlivnit profesionální schopnosti studentů. Ve skupině pedagogů, kteří mají zájem o e-learningovou výuku, byla délka jejich praxe v rozmezí 1 až 50 let, s průměrnou hodnotou 15 let a směrodatnou odchylkou 16,7. Hodnota mediánu byla 6,5 roku. Ve skupině pedagogů, kteří nemají zájem o e-learningovou výuku, byla délka jejich praxe v rozmezí 0,2 až 40 let, s průměrnou hodnotou 11,9 roku a směrodatnou odchylkou 13,6. Hodnota mediánu byla pět let.

Závěr:
Výsledky průzkumu prokázaly zájem pedagogů zubního lékařství o využití moderních informačních a komunikačních technologií v klasické výuce. Podle jejich názorů se výuka s elektronickými prvky vzdělávání jeví jako velmi přínosná a atraktivní. Většina z pedagogů je ochotna se podílet na tvorbě dalších e-kurzů.

Klíčová slova:
informační a komunikační technologie v zubním lékařství – vzdělávací software – e-learningová výuka – e-kurz – učitelé zubního lékařství

ÚVOD A CÍL STUDIE

Studium zubního lékařství má určité zvláštnosti. Je nezbytné v poměrné krátké době zvládnout jak výuku základních oborů všeobecné medicíny, tak detailní studium vlastního oboru po stránce teoretické i praktické. Kromě relativně velkého množství informací, které studenti musejí v pětiletém studiu obsáhnout, je zapotřebí naučit se i manuálním zákrokům, které tvoří nedílnou součást každodenní praxe zubního lékaře. Konečným cílem procesu vyučování zubního lékařství je vytvořit u studenta tzv. kompetence neboli komplex manuálních zručností, dovedností a znalostí, které hrají velmi důležitou roli v pregraduální přípravě studenta jako budoucího specialisty [11].

Další zvláštností současné výuky jsou požadavky studentů na metody vyučování. Generace nynějších studentů, které se říká „Millenials“, „YouTube Generation“, „Generation Y“, „Generation Next“ či „Net Generation“ [7, 8, 13], vyžaduje aplikaci moderních prostředků vyučování, ke kterým mimo jiné patří vyučování s použitím elektronických prostředků tvořící tzv. e-learning a jeho různé formy (např. blended learning). Dané metody se v dnešní době na vysokých školách prosazují stále častěji [6, 9, 10]. Inovace výuky zubního lékařství prostřednictvím zavedení e-learningových prvků probíhá i na naší fakultě. Nutnost inovace a použití moderních metod ve výuce daného oboru je podmíněna následujícími faktory:

• zkrácení doby studia ze šesti let v oboru Stomatologie na pět let v oboru Zubního lékařství (v rámci reformy vzdělávání stomatologů v Evropské unii),
• vytvoření nových učebních předmětů,
• velký počet přijímaných studentů atd.

Z analýzy dostupné literatury vychází, že nejjednodušším a zároveň i nejúčinnějším způsobem aplikace moderních metod do klasické výuky zubního lékařství je zavedení tzv. blended learningu [3, 9, 10, 12]. Daná forma výuky předpokládá kombinaci využití pozitivních vlastností prezenční výuky a e-learningových prvků [5].

Cílem práce bylo pomocí dotazníku vyhodnotit názory pedagogů zubního lékařství na využití moderní vyučovací metody s použitím e-learningu. Dalším cílem bylo zjistit jejich eventuální zájem o vytváření e-kurzů pro rozvoj existujícího modelu. Vycházeli jsme z hypotézy, že zájem pedagoga podílet se na tvorbě e-kurzu závisí na jeho věku (čím je pedagog mladší, tím větší zájem o tvorbu e-materiálů projevuje).

METODIKA

Na inovovaných webových stranách Kliniky zubního lékařství LF UP a FN v Olomouci (http://www.kzl.upol.cz/elearning.php) je publikován pilotní e-kurz určený jako doplněk ke klasické prezenční výuce zubního lékařství (obr. 1). Momentálně jsou na stránkách umístěny sekce Preklinického zubního lékařství, Konzervačního zubního lékařství a Endodontická sekce, které se doplňují a obměňují. Obsah každého tématu v uvedených sekcích e-kurzu je rozdělen do několika částí: krátký úvod, samotný popis tématu, ukázka klinického případu ve formě fotografií, videí či animací a závěr. Kromě výukové části je připravena i testovací část pro ověřování znalostí studentů, která obsahuje otázky k výše vyjmenovaným odvětvím zubního lékařství pro samokontrolu znalostí studentů. Ověřovací test je uzpůsoben tak, že po vyplnění a odeslání formuláře s odpověďmi na otázky se student ihned dozví výsledky včetně možnosti zobrazení správných odpovědí.

Ze skupiny pedagogů, kteří působí na Klinice zubního lékařství (54 osob), byla cíleně vytvořena skupina dotazovaných pedagogů zubního lékařství o počtu 43, kteří se aktivně podílejí na výuce. Skupinu respondentů tvořilo 26 žen a 17 mužů. Zbylou část pedagogů tvoří externí pracovníci, kteří aktivně přispívají k výuce minimálním podílem (přednášky, semináře). Učitelé zubního lékařství jsou ve věkovém rozmezí 24 až 75 let s délkou pedagogické praxe 1 rok až 50 let. Pro cíle výzkumu byl použit originální dotazník sestavený autory a distribuovaný papírovou formou (obr. 2). Dotazník obsahoval jak uzavřené otázky předpokládající výběr jedné z předložených variant odpovědí (otázky 1, 3–10), tak i otevřené otázky neurčující přesně obsah ani formu odpovědi. Respondent v daném případě rozhodoval sám, jaké informace sdělí (otázky 2, 11).

Daný dotazník umožnil stanovit názor učitelů na použití moderních vyučovacích metod v zubním lékařství a také zjistit, jsou-li pedagogové ochotni zapojit se do další tvorby e-kurzu.

Získané údaje byly statisticky zpracovány s použitím Fisherova exaktního testu, Shapirova-Wilkova testu normality a Mannova-Whitneyho U-testu.

VÝSLEDKY

Návratnost dotazníků činila 100 % ze 43 dotázaných respondentů. Jednou ze základních otázek dotazníku byla otázka o znalosti pojmu e-learning. Tento pojem byl jasný všem dotazovaným.

Naprostá většina dotázaných pedagogů (93 %) používala ve výuce studentů informační a komunikační technologie. Přitom jejich větší část (68 %) elektronické podklady pro výuku připravuje sama, zbylá část (34 %) o to požádá spolupracovníky.

I když je webová stránka Kliniky zubního lékařství s pilotním e-kurzem známa větší části dotázaných (84 %), pouze 25 % vyučujících používá dané e-materiály ve výuce studentů.

Tabulka 1 znázorňuje názor pedagogů na možnosti ovlivnění výuky e-learningem. Většina respondentů (69,8 %) považuje využití e-learningu ve výuce zubního lékařství za přínosné a předpokládá, že e-learning může ovlivnit profesionální schopnosti studentů pozitivně.

Popisná statistika v tabulce 2 vyjadřuje vztah délky praxe pedagogů a jejich zájmu o e-learningovou výuku. Ve skupině pedagogů, kteří mají zájem o e-learningovou výuku, byla délka jejich praxe v rozmezí 1 rok až 50 let, s průměrnou hodnotou 15 let a směrodatnou odchylkou 16,7. Hodnota mediánu byla 6,5 roku. Ve skupině pedagogů, kteří nemají zájem o e-learningovou výuku, byla délka jejich praxe v rozmezí 0,2 až 40 let, s průměrnou hodnotou 11,9 let a směrodatnou odchylkou 13,6. Hodnota mediánu byla pět let.

Učitelé Kliniky zubního lékařství spadají do všech věkových kategorií, se kterými souvisí i následující uvedená délka výuky studentů. Podle výsledků získaných při zpracování dotazníků pedagogů má 25 % učitelů Kliniky zubního lékařství pedagogickou praxi delší než 20 let.

Hypotéza výzkumu, že délka praxe u pedagogů bude korespondovat s ochotou tvořit pro výuku nové elektronické materiály, je zobrazena v tabulkách 3 a 4. Statistické vyjádření Shapirovým-Wilkovým testem normality v tabulce 3 bylo prokázáno, že data nejsou normálně rozložena, p < 0,05, proto byly skupiny pedagogů porovnány neparametrickým Mannovým-Whitneyho U-testem (tab. 4).

Mannův-Whitneyho U-testem nebyly prokázány statisticky významné rozdíly v délce praxe mezi dvěma porovnávanými skupinami pedagogů (se zájmem a bez zájmu o podílení se na tvorbě e-kurzu), p = 0,270 (tab. 5), takže stanovená hypotéza nebyla potvrzena.

Pokud jde o otázku 11 (Návrhy nebo požadavky na zlepšení kvality materiálů e-kurzu), mezi nejčastější odpovědi patří požadavek na rozšíření kurzu o další témata, eventuálně odvětví zubního lékařství, vytvoření ucelených kompletních e-kurzů, zvýšení počtu praktických ukázek a rozšíření sekce pro ověřování znalostí studentů.

DISKUSE

Význam informací ve společnosti narůstá a jejich efektivní využití se stává nevyhnutelnou součástí našeho života. Informační a komunikační technologie (IKT) představují jeden z hnacích motorů trendu, který se vyznačuje nárůstem množství a významu informací, a zároveň jsou těmito změnami ve společnosti výrazně ovlivňovány. Je přirozené, že potřeba jejich využívání pronikla i do světa zubního lékařství. Zvláštností tohoto oboru je optimální sepětí teoretických znalostí, představivosti a manuální zručnosti [11]. Proto je pomocí různých moderních technologií (videa, animace, simulace, ošetření tzv. virtuálního pacienta atd.) možné objasnit principy ošetření a ukázat jejich praktické provedení a takovým způsobem lze dosáhnout u studentů lepšího pochopení problematiky a představivosti. Využití moderních IKT, ke kterým mimo jiné patří i e-learningová výuka, by mělo učitelům usnadnit samotný proces vyučování (odpadá nutnost nadměrného opakování výkladu elementárních problémů, možnost prostřednictvím obrázku či videa lépe vysvětlit problém, možnost věnovat se problematickým oblastem výuky s využitím kreativních postupů atd.) [2]. Pro zjištění názorů pedagogů na využití IKT ve výuce zubního lékařství byla v naší studii zvolena metoda dotazování. Dotazníková forma je nejjednodušším a nejrychlejším způsobem zjištění potřebných informací během relativně krátkého období. Kromě toho dotazníkové šetření umožňuje proti interview aplikovat prvky anonymity, a tím zvýšit pravděpodobnost pravdivosti odpovědí. Na druhou stranu je nutné ale říci, že daná metoda má i nevýhody, a to nepřesně nebo klamně vyplněné údaje, redukování nebo utajení některých informací, což může takto vyplněný dotazník znehodnotit.

Ze zahraničních studií zabývajících se možností zavedení e-learningu do klasické výuky zubního lékařství vyplývá, že většina pedagogů pokládá danou formu výuky za přínosnou.

Podobná studie byla provedena týmem autorů (Handal, Groenlund, Gerzina, 2010) na Univerzitě v Sydney (Austrálie) [4]. V dané studii se metodou on-line dotazníku zjišťoval názor akademických pracovníků na výhody a nevýhody použití e-learningových prvků v zubním lékařství. Počet zúčastněných učitelů činil 55 z 95 neboli 58 %. Přitom naprostá většina dotázaných (94 %) odpovídala, že on-line multimediální zdroje musejí být integrovány do výuky studentů.

Další studie zabývající se podobnou problematikou ukázala, že 80 % studentů a jejich učitelů si myslí, že e-learning musí být neoddělitelnou částí curricula zubního lékařství [1].

Z výsledků naší studie vyplývá zajímavý fakt, že náklonnost k využití ve výuce moderních technologií nespadá pouze do mladé generace učitelů. Proces volby edukačních materiálů a průběh samotného procesu vyučování závisí na kreativitě a individuálním přístupu každého vyučujícího k procesu výuky. I zkušení pedagogové, délka jejichž pedagogické praxe se pohybuje v rozmezí několika desetiletí, přiznávají nutnost inovace výuky prostřednictvím aplikace moderních vzdělávacích metod. Velmi příznivým faktem se jeví zájem větší části pedagogického kolektivu o e-kurz a ochota vyučujících všech věkových kategorií podílet se na jeho tvorbě a rozvoji. S tím bude spojena další výzkumná aktivita autorského týmu, která se bude zaměřovat na vytvoření uceleného kompletního e-kurzu s ohledem na požadavky studentů a návrhy pedagogů, jeho plnohodnotné zavedení do výuky a provedení kvalitativních retrospektivních studií hodnotících přínos e-learningu v klasické výuce zubního lékařství.

ZÁVĚR

Podle výsledků našeho průzkumu se použití informačních a komunikačních technologií ve vyučování zubního lékařství zdá být velmi přínosným. Větší část pedagogů různých věkových skupin projevuje zájem o použití e-learningových prvků v klasické výuce zubního lékařství a je ochotna se zapojit do tvorby dalších edukačních e-materiálů. To všechno může tradiční výuku zlepšit, zatraktivnit a přispět k její postupné inovaci.

Poděkování

Autoři děkují Mgr. K. Langové, Ph.D., z Ústavu lékařské biofyziky

za statistické zpracování výsledků.

MUDr. Ľuboš Harvan

Klinika zubního lékařství LF UP a FN

Palackého 12

772 00 Olomouc

e-mail: lubos.harvan@upol.cz