Kontaktní alergie na epoxidové pryskyřice

Súhrn

Přecitlivělost na epoxidové pryskyřice je běžnou příčinou kontaktní alergické dermatitidy, velmi často dochází k senzibilizaci při práci s nevytvrzenými pryskyřicemi. Vytvrzené pryskyřice ztrácejí iritační i senzibilizační potenciál. Kontaktní alergie se může vyvinout na epoxidy, ale i na tvrdidla a další látky epoxidových systémů. Nejčastěji postiženými profesemi jsou lakýrníci, podlaháři a dělníci v elektrotechnice. Je uveden typický případ profesionální kontaktní alergické dermatitidy na epoxidové pryskyřice u pacienta, který pracoval jako lakýrník. Při práci používal barvy na bázi epoxidů. V klinickém obraze dominovaly ekzémové projevy na obličeji a na předloktích. Epikutánními testy byla prokázaná kontaktní přecitlivělost na epoxidovou pryskyřici – bisfenol A, který je obsažen v Evropské standardní sadě epikutánních testů. Po vyřazení z kontaktu s epoxidy došlo k postupnému odhojení projevů kontaktní alergické dermatitidy.

Klíčová slova:
kontaktní alergická dermatitida – epoxidové pryskyřice – profesionální expozice

ÚVOD

Epoxidové pryskyřice se vyrábějí asi 50 let a jsou velmi široce používány zejména díky svým elektroizolačním vlastnostem, chemické odolnosti, výborné adhezi [11].

Nevytvrzené epoxidové pryskyřice se připravují nejčastěji alkalickou kondenzací bisfenolu A s epichlorhydrinem nebo dichlorhydrinem, běžně se užívají i pryskyřice založené na bisfenolu F [1]. Při vytvrzování epoxidových pryskyřic pomocí tvrdidel se nízkomolekulární  rozpustné a tavitelné epoxidové monomery a oligomery převádějí na netavitelné a nerozpustné epoxidové polymery. Po vytvrzení dosahují epoxidové  pryskyřice řady nových vlastností, jako je například mechanická pevnost, elasticita, tepelná odolnost atd. [8].

Jednotlivé složky epoxidových systémů mohou být příčinou iritační nebo alergické dermatitidy. Při kontaktu s plně vytvrzenými epoxidovými pryskyřicemi k senzibilizaci ani iritaci nedochází [2, 8].

POPIS PŘÍPADU

Pacientem byl 40letý muž. Rodinná, osobní i alergologická anamnéza byla bez pozoruhodností. Pacient se vyučil malířem a natěračem. Od února 2007 pracoval jako lakýrník, při práci používal ochranné pracovní pomůcky – masku, gumové rukavice, látkový ochranný oblek. Po 3 měsících práce na lakovně došlo ke vzniku erytému na obličeji s výsevem drobných papulek a mírnému otoku očních víček. Pro tyto obtíže nevyhledal lékaře. V červnu 2007 utrpěl pracovní úraz (zlomeninu pravého předloktí), pro který byl na dlouhodobé pracovní neschopnosti. Během prvních dnů pracovní neschopnosti došlo ke spontánnímu odhojení kožních projevů na obličeji. Po půl roce pracovní neschopnosti se vrátil do stejného pracovního zařazení na lakovnu. Po 2 týdnech práce s nátěrovými hmotami obsahujícími epoxidové pryskyřice došlo k recidivě ekzémových projevů na obličeji a současně i na dorzech rukou, předloktích a pažích. Při klinickém vyšetření byly na obličeji viditelné splývající živě červené papuly, začervenání a otok očních víček. Na krku došlo k výsevu erytematózních splývajících projevů. Na dorzech rukou, předloktích a pažích se objevila splývající živě červená ložiska s hustým výsevem papulek. Pro podezření na kontaktní alergii na epoxidy byl pacient přeřazen mimo kontakt s epoxidovými pryskyřicemi, byla zavedena terapie antihistaminiky a lokálními kortikosteroidy.

Po zklidnění byly provedeny epikutánní testy Evropskou standardní sadou, která obsahuje diglycidyleter bisfenolu A, který je testován v 1% koncentraci ve vazelíně. Po 48, 72 i 96 hodinách byla odečtena silně pozitivní (+++) reakce. Hygienickým šetřením na pracovišti bylo zjištěno, že nátěrové hmoty, se kterými přicházel pacient do kontaktu, obsahují bisphenol A.

Na základě anamnézy, klinického obrazu, epikutánních testů potvrzujících kontaktní alergii na epoxidovou pryskyřici a hygienického šetření, které prokázalo kontakt s nátěrovými hmotami na bázi epoxidů, byla uznána kožní nemoc z povolání – kontaktní alergická dermatitida s prokázanou přecitlivělostí na epoxidovou pryskyřici. Pacient byl jednorázově odškodněn a přeřazen v rámci firmy mimo kontakt s epoxidy. Po přeřazení je dlouhodobě zcela bez kožních obtíží.

DISKUSE

Epoxidové pryskyřice se používají při výrobě částí lodí, motorových vozidel, v leteckém průmyslu, jako elektroizolační  materiály, nátěry, lepidla [2]. Mohou být obsaženy v  jednotlivých součástech pacemakerů, zubních protézách, obroučkách brýlí a dalších zdravotnických pomůckách [8].

Epoxidové systémy obvykle obsahují směs epoxidů založených na diglycidyleteru bisfenolu A a bisfenolu F. Vytvrzování je běžně prováděno prostřednictvím tvrdidel, nejčastěji aminů (alifatických, cykloalifatických a aromatických). Vytvrzování teplem probíhá ve speciálních pecích při teplotě kolem 150 °C [5]. Kromě výše uvedených složek jsou v epoxidových systémech přítomna další aditiva jako např. rozpouštědla, plnidla, pigmenty [5, 8].

Přecitlivělost na epoxidové pryskyřice je častou příčinou kontaktní alergické dermatitidy. Dochází k ní zejména při práci s nevytvrzenými pryskyřicemi. Vytvrzené epoxidové pryskyřice nemají iritační ani senzibilizační potenciál [2, 8]. Kontaktní alergickou dermatitidou jsou predilekčně postižena místa kontaktu s pryskyřicemi zejména ruce a předloktí. Velmi často dochází k rozvoji ekzémových projevů na obličeji v důsledku kontaktu s výpary epoxidových pryskyřic – airborne dermatitis (obr. 1) [2].

Nejčastějším původcem kontaktní alergie na epoxidy je diglycidyleter bisfenolu A, který je v 1% koncentraci ve vazelíně obsažen v Evropské standardní sadě epikutánních testů, může reagovat zkříženě s bisfenolem F [2, 5, 8]. Negativní reakce na bisfenol A však zcela nevylučuje přecitlivělost na epoxidy, protože tato se může vyvinout i na jiné komponenty epoxidových systémů, zejména na tvrdidla [5, 8]. Ve studii provedené Romyhrem bylo prokázáno, že až 17 % pacientů senzibilizovaných na epoxidy má negativní test na bisfenol A obsažený v Evropské standardní sadě a k potvrzení senzibilizace je nutno provést epikutánní testy s komerčně vyráběnými pryskyřicemi [10].

Na Klinice chorob kožních a pohlavních FN Olomouc bylo v letech 2008–2014 testováno epikutánními testy Evropské standardní sady 2655 pacientů, z toho 1832 žen (69 %) a 823 mužů (31 %). Kontaktní alergie na epoxidové pryskyřice byla prokázána u 70 (2,6 %) testovaných. Výrazně vyšší procento senzibilizovaných byli muži. Přecitlivělost na epoxidy byla prokázána u 52 mužů (6,3 %) a u 18 žen (1 %).

Ve velkém souboru pacientů testovaných v letech 1995–2012 v České republice byla senzibilizace na epoxidové pryskyřice prokázaná v letech 1995–2003 u 1,69 % všech testovaných, 2,76 % mužů a 1,32 % žen. V letech 2004–2012 u 1,74 % všech testovaných, 3,14 % mužů a 1,39 % žen [3]. Při srovnání těchto období je patrný mírný nárůst senzibilizace.

Vyšší prevalence kontaktní přecitlivělosti na epoxidy u mužů byla prokázána i v souboru 12 058 pacientů testovaných v České republice v letech 1997–2001, celkově bylo senzibilizováno 1,92 % všech testovaných, mužů 2,44%, žen 1,76% [7].

Epoxidové pryskyřice jsou po chromu a alergenech gumy třetí nejčastější příčinou kontaktní alergické dermatitidy profesionální etiologie [6, 11]. Nejčastěji postiženými profesemi jsou lakýrníci pracující s epoxidovými barvami, podlaháři používající lepidla na bázi epoxidů a dělníci zaměstnaní v elektrotechnice [5].

V letech 2008–2014 bylo v Olomouckém kraji hlášeno 127 kontaktních alergických dermatitid jako kožní nemoc z povolání, z toho alergie na epoxidové pryskyřice tvořila 41 případů (32 %). U mužů byla kontaktní alergická dermatitida na epoxidové pryskyřice nejčastěji hlášenou kožní nemocí z povolání.

Ve studii, která se zabývala srovnáním profesionální a neprofesionální senzibilizace, bylo zjištěno, že v případě epoxidových pryskyřic se více pacientů stalo přecitlivělými v důsledku profesionální expozice než neprofesionálně [9]. V našem případě se senzibilizovalo v důsledku profesionálního kontaktu s epoxidy 36 mužů z 52 (69 %) a 5 žen z 18 (28 %).

V posledních letech byl zaznamenán vzestup kontaktní alergie na epoxidové pryskyřice při profesionální expozici [4]. Z tohoto důvodu je nezbytné zintenzivnit preventivní opatření. Osoby, které přicházejí do kontaktu s epoxidy, je nutno důsledně poučit o riziku senzibilizace a dodržování preventivních opatření. Na pracovištích by technické vybavení mělo minimalizovat riziko potřísnění kůže epoxidovými pryskyřicemi. Nezbytné je pečlivé používání ochranných pracovních pomůcek, zejména rukavic a ochranného oděvu [2].

ZÁVĚR

Kontaktní alergie na epoxidy vzniká často v důsledku profesionální expozice. Je závažným zdravotním a pro postižené pacienty i ekonomickým a společenským problémem. Senzibilizovaní pacienti jsou nuceni změnit práci, což často vede ke snížení příjmu, a při výběru dalšího zaměstnání jsou značně omezeni. Ke snížení rizika senzibilizace je nezbytné důsledné dodržování podmínek bezpečnosti práce s epoxidovými pryskyřicemi a používání doporučených ochranných pracovních pomůcek.

Do redakce došlo dne 16. 11. 2015.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Iva Karlová

Klinika chorob kožních a pohlavních

LFUP a FN Olomouc

I. P. Pavlova 6,

775 20 Olomouc

e- mail: iva.karlova@fnol.cz