Fumarát hydratáza deficientní karcinom z renálních buněk a jemu podobný karcinom z renálních buněk: Komparativní studie 23 geneticky testovaných případů
Fumarát hydratáza deficientní karcinom z renálních buněk a jemu podobný karcinom z renálních buněk: Komparativní studie 23 geneticky testovaných případů
S hereditární leiomyomatózou a renálním karcinomem asociovaný renální karcinom (HLRCC)/ fumarát hydratáza deficientní renální karcinom (FHRCC) je agresivní tumor definovaný na základě přítomnosti molekulárně genetické změny – alterace genu pro fumarát hydratázu (FH). Morfologické spektrum těchto neoplázií je široké, avšak přítomnost objemných jader s prominentními tmavě červenými „inklusními“ jadérky a s perinukleolárním projasněním byla dlouho považována za důležitý morfologický diagnostický znak. Z Plzeňského registru nádorů bylo vyhledáno a opětovně hodnoceno 23 renálních neoplázií suspektní z FHRCC, primárně na podkladě morfologie. U všech případů byla provedena molekulárně genetická analýza (průkaz mutace/LOH genu pro fumarát hydratázu), detailní morfologické hodnocení (architektonika, cytologické znaky) a základní imunohistochemické barvení (FH). Genetické vyšetření prokázalo alteraci v FH genu u 13 případů (FHRCC), u 10 případů nebyla detekována žádná alterace FH genu (FH-like RCC). Tumory s geneticky potvrzenou diagnózou FHRCC měly heterogenní architektoniku kombinující různé růstové vzorce ve většině případů (9/13). Ve všech případech FHRCC byly zastiženy prominentní jadérka, u 10 případů i perinukleolární projasnění. Imunohistochemický průkaz protilátkou FH byl proveden u 7 FHRCC, u 6/7 případů bylo barvení negativní, avšak 1/7 FHRCC vykazoval silnou difúzní reaktivitu. Skupina FH-like RCC byla více uniformní v architektonice, pouze jeden případ kombinoval různé růstové varianty. Všechny případy FH-like RCC měly prominentní jadérka a perinukleolární projasnění bylo zastiženo v 8/10 případů. Osm FH-like RCCs bylo pozitivní v imunohistochemickém průkazu FH, dva případy však vykazovali kompletní negativitu. Z výsledků je patrné, že čistě na podkladě morfologie či imunohistochemického vyšetření je zcela nemožné odlišit FHRCC od nádorů, které FHRCC jen napodobují (FH-like RCC). Diagnostika těchto lézí se tak zcela opírá o molekulárně genetické vyšetření FH genu. Typicky u FHRCC popisované morfologické znaky (prominentní eosinofilní jadérka s perinukleolárním projasněním) jsou často nacházeny i u jiných renálních neoplázií.
Klíčová slova:
fumarát hydratáza – HLRCC – renální karcinom
Autoři:
Kristýna Pivovarčíková 1; Petr Martínek 1; Kiril Trpkov 2; Reza Alaghehbandan 3; Cristina Magi-Galluzzi 4; Enric Condom Mundo 5; Daniel Berney 6; Saul Suster 7; Anthony Gill 8; Boris Rychlý 9; Květoslava Michalová 1; Tomáš Pitra 10; Milan Hora 10; Michal Michal 1; Ondřej Hes 1
Působiště autorů:
Department of Pathology, Charles University in Prague, Faculty of Medicine in Plzeň, Pilsen, Czech Republic
1; Calgary Laboratory Services and University of Calgary, Calgary, AB, Canada
2; Department of Pathology, Faculty of Medicine, University of British Columbia, Royal Columbian Hospital, Vancouver, BC, Canada
3; Robert J. Tomsich Pathology and Laboratory Medicine Institute, Cleveland Clinic, Cleveland, OH, USA
4; Department of Pathology, Bellvitge Biomedical Research Institute (IDIBELL), Barcelona, Spain
5; Bart’s Cancer Center, London, United Kingdom
6; Department of Pathology, Medical College Wisconsin, Milwaukee, WI, USA
7; Royal North Shore Hospital, University of Sydney, Sydney, NSW, Australia
8; Department of Pathology, Cytopathos, Bratislava, Slovakia
9; Department of Urology, Charles University in Prague, Faculty of Medicine in Plzeň, Pilsen, Czech Republic
10
Vyšlo v časopise:
Čes.-slov. Patol., 55, 2019, No. 4, p. 244-249
Kategorie:
Original article
Souhrn
S hereditární leiomyomatózou a renálním karcinomem asociovaný renální karcinom (HLRCC)/ fumarát hydratáza deficientní renální karcinom (FHRCC) je agresivní tumor definovaný na základě přítomnosti molekulárně genetické změny – alterace genu pro fumarát hydratázu (FH). Morfologické spektrum těchto neoplázií je široké, avšak přítomnost objemných jader s prominentními tmavě červenými „inklusními“ jadérky a s perinukleolárním projasněním byla dlouho považována za důležitý morfologický diagnostický znak. Z Plzeňského registru nádorů bylo vyhledáno a opětovně hodnoceno 23 renálních neoplázií suspektní z FHRCC, primárně na podkladě morfologie. U všech případů byla provedena molekulárně genetická analýza (průkaz mutace/LOH genu pro fumarát hydratázu), detailní morfologické hodnocení (architektonika, cytologické znaky) a základní imunohistochemické barvení (FH). Genetické vyšetření prokázalo alteraci v FH genu u 13 případů (FHRCC), u 10 případů nebyla detekována žádná alterace FH genu (FH-like RCC). Tumory s geneticky potvrzenou diagnózou FHRCC měly heterogenní architektoniku kombinující různé růstové vzorce ve většině případů (9/13). Ve všech případech FHRCC byly zastiženy prominentní jadérka, u 10 případů i perinukleolární projasnění. Imunohistochemický průkaz protilátkou FH byl proveden u 7 FHRCC, u 6/7 případů bylo barvení negativní, avšak 1/7 FHRCC vykazoval silnou difúzní reaktivitu. Skupina FH-like RCC byla více uniformní v architektonice, pouze jeden případ kombinoval různé růstové varianty. Všechny případy FH-like RCC měly prominentní jadérka a perinukleolární projasnění bylo zastiženo v 8/10 případů. Osm FH-like RCCs bylo pozitivní v imunohistochemickém průkazu FH, dva případy však vykazovali kompletní negativitu. Z výsledků je patrné, že čistě na podkladě morfologie či imunohistochemického vyšetření je zcela nemožné odlišit FHRCC od nádorů, které FHRCC jen napodobují (FH-like RCC). Diagnostika těchto lézí se tak zcela opírá o molekulárně genetické vyšetření FH genu. Typicky u FHRCC popisované morfologické znaky (prominentní eosinofilní jadérka s perinukleolárním projasněním) jsou často nacházeny i u jiných renálních neoplázií.
Klíčová slova:
fumarát hydratáza – HLRCC – renální karcinom
Zdroje
1. Srigley JR, Delahunt B, Eble JN, Egevad L, Epstein JI, Grignon D, et al. The International Society of Urological Pathology (ISUP) Vancouver Classification of Renal Neoplasia. Am J Surg Pathol 2013; 37(10): 1469-1489.
2. Moch H, Humphrey PA, Ulbright TM, Reuter VE. WHO classification of tumours of the urinary system and male genital organs. Lyon: IARC; 2016.
3. Smith S, Trpkov K, Mehra R, Divatia M, Hes O, Menon S, et al. Is Tubulocystic Carcinoma With Dedifferentiation a form of HLRCC/Fumarate Hydratase-Deficient RCC? United States and Canadian Academy of Pathology (USCAP) - 104th Annual Meeting, Boston, MA, March 21-27, 2015. Mod Pathol 2015; 95 (Suppl 1): 260A.
4. Trpkov K, Hes O, Agaimy A, Bonert M, Martinek P, Magi-Galluzzi C, et al. Fumarate Hydratase-deficient Renal Cell Carcinoma Is Strongly Correlated With Fumarate Hydratase Mutation and Hereditary Leiomyomatosis and Renal Cell Carcinoma Syndrome. Am J Surg Pathol 2016; 40(7): 865-875.
5. Smith SC, Trpkov K, Chen YB, Mehra R, Sirohi D, Ohe C, et al. Tubulocystic Carcinoma of the Kidney With Poorly Differentiated Foci: A Frequent Morphologic Pattern of Fumarate Hydratase-deficient Renal Cell Carcinoma. Am J Surg Pathol 2016; 40(11): 1457-1472.
6. Launonen V, Vierimaa O, Kiuru M, Isola J, Roth S, Pukkala E, et al. Inherited susceptibility to uterine leiomyomas and renal cell cancer. Proc Natl Acad Sci U S A 2001; 98(6): 3387-3392.
7. Alam NA, Rowan AJ, Wortham NC, Pollard PJ, Mitchell M, Tyrer JP, et al. Genetic and functional analyses of FH mutations in multiple cutaneous and uterine leiomyomatosis, hereditary leiomyomatosis and renal cancer, and fumarate hydratase deficiency. Hum Mol Genet 2003; 12(11): 1241-1252.
8. Toro JR, Nickerson ML, Wei MH, Warren MB, Glenn GM, Turner ML, et al. Mutations in the fumarate hydratase gene cause hereditary leiomyomatosis and renal cell cancer in families in North America. Am J Hum Genet 2003; 73(1): 95-106.
9. Eble JN, Sauter G, Epstein JI, Sesterhenn IA. World Health Organization Classification of Tumours Pathology and Genetics Tumours of the Urinary System and Male Genital Organs. IARC Press Lyon. 2004.
10. Wei MH, Toure O, Glenn GM, Pithukpakorn M, Neckers L, Stolle C, et al. Novel mutations in FH and expansion of the spectrum of phenotypes expressed in families with hereditary leiomyomatosis and renal cell cancer. J Med Genet 2006; 43(1): 18-27.
11. Merino MJ, Torres-Cabala C, Pinto P, Linehan WM. The morphologic spectrum of kidney tumors in hereditary leiomyomatosis and renal cell carcinoma (HLRCC) syndrome. Am J Surg Pathol 2007; 31(10): 1578-1585.
12. Grubb RL, 3rd, Franks ME, Toro J, Middelton L, Choyke L, Fowler S, et al. Hereditary leiomyomatosis and renal cell cancer: a syndrome associated with an aggressive form of inherited renal cancer. J Urol 2007; 177(6): 2074-2080.
13. Lehtonen HJ, Blanco I, Piulats JM, Herva R, Launonen V, Aaltonen LA. Conventional renal cancer in a patient with fumarate hydratase mutation. Hum Pathol 2007; 38(5): 793-796.
14. Koski TA, Lehtonen HJ, Jee KJ, Ninomiya S, Joosse SA, Vahteristo P, et al. Array comparative genomic hybridization identifies a distinct DNA copy number profile in renal cell cancer associated with hereditary leiomyomatosis and renal cell cancer. Genes Chromosomes Cancer 2009; 48(7): 544-551.
15. Harris M, Wallace J, Winship I, Hale L, Gardner M. Hereditary renal cell carcinoma: the clue can be in the skin. Intern Med J 2009; 39(12): e12-13.
16. Chen YB, Brannon AR, Toubaji A, Dudas ME, Won HH, Al-Ahmadie HA, et al. Hereditary leiomyomatosis and renal cell carcinoma syndrome-associated renal cancer: recognition of the syndrome by pathologic features and the utility of detecting aberrant succination by immunohistochemistry. Am J Surg Pathol 2014; 38(5): 627-637.
17. Smith SC, Sirohi D, Ohe C, McHugh JB, Hornick JL, Kalariya J, et al. A distinctive, low-grade oncocytic fumarate hydratase-deficient renal cell carcinoma, morphologically reminiscent of succinate dehydrogenase-deficient renal cell carcinoma. Histopathology 2017; 71(1): 42-52.
18. Vocke CD, Ricketts CJ, Merino MJ, Srinivasan R, Metwalli AR, Middelton LA, et al. Comprehensive genomic and phenotypic characterization of germline FH deletion in hereditary leiomyomatosis and renal cell carcinoma. Genes Chromosomes Cancer 2017; 56(6): 484-492.
19. Li Y, Reuter VE, Matoso A, Netto GJ, Epstein JI, Argani P. Re-evaluation of 33 ‘unclassified’ eosinophilic renal cell carcinomas in young patients. Histopathology 2018; 72(4): 588-600.
20. Muller M, Guillaud-Bataille M, Salleron J, Genestie C, Deveaux S, Slama A, et al. Pattern multiplicity and fumarate hydratase (FH)/S-(2-succino)-cysteine (2SC) staining but not eosinophilic nucleoli with perinucleolar halos differentiate hereditary leiomyomatosis and renal cell carcinoma-associated renal cell carcinomas from kidney tumors without FH gene alteration. Mod Pathol 2018; 31(6): 974-983.
21. Alaghehbandan R, Stehlik J, Trpkov K, Magi-Galluzzi C, Condom Mundo E, Pane Foix M, et al. Programmed death-1 (PD-1) receptor/PD-1 ligand (PD-L1) expression in fumarate hydratase-deficient renal cell carcinoma. Ann Diagn Pathol 2017; 29: 17-22.
22. Martinek P, Grossmann P, Hes O, Bouda J, Eret V, Frizzell N, et al. Genetic testing of leiomyoma tissue in women younger than 30 years old might provide an effective screening approach for the hereditary leiomyomatosis and renal cell cancer syndrome (HLRCC). Virchows Arch 2015; 467(2): 185-191.
Štítky
Patológia Súdne lekárstvo ToxikológiaČlánok vyšiel v časopise
Česko-slovenská patologie
2019 Číslo 4
Najčítanejšie v tomto čísle
- Myokarditida a kardiomyopatie z pohledu kardiologa
- Fumarát hydratáza deficientní karcinom z renálních buněk a jemu podobný karcinom z renálních buněk: Komparativní studie 23 geneticky testovaných případů
- Inflamatorní myofibroblastický tumor dělohy – kazuistika
- Nová učebnice PATOLOGIE je tady