Hazard a obec

Stiahnuť PDF

Autori: K. Nešpor ¹; L. Csémy ²
Pôsobisko autorov: Oddělení léčby závislostí – muži, Psychiatrická nemocnice Bohnice, Prahaprimář MUDr. K. Nešpor, CSc. ¹; Laboratoř sociální psychiatrie, Psychiatrické centrum Prahavedoucí PhDr. L. Csémy ²
Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2013; 68 (4): 278-280.
Kategória: Aktuální téma

Úvod

Debata o hazardu se v Česku do značné míry přesunula na místní úroveň. Místní samosprávy by měly odpovědně zvažovat rozhodnutí v této oblasti. Mohou totiž podstatným způsobem ovlivnit zdravotní stav obyvatel i tamní atmosféru.

Finanční stránka věci

Hazard a s ním často sousedící zastavárny mění charakter celých městských částí. V těsném sousedství hazardu podstatně klesá faktická cena nemovitostí. Málokdo chce bydlet vedle hazardní provozovny, být rušen opilými a zoufalými hráči a najít ráno vykradené auto.

Rizika hazardu pro obec jsou enormní. Kromě kriminality (krádeže, zpronevěry, podvody, loupeže, vydírání) sem patří i bezdomovectví, další sociální problémy a horší kvalita života obyvatel. Kriminalita související s hazar-dem negativně působí na cestovní ruch a obchod. Podle australské práce výdaje za hazardní hru v určité oblasti pozitivně korelují s tamní kriminalitou [9]. Navíc klesá kupní síla obyvatelstva. Tím trpí podnikatelé a obchodníci.

Skryté škody

Jsou zde velká rizika pro děti a dospívající. Ti, jak známo, často hazardně hrají v rozporu se zákonem. O tom svědčí např. údaje ze studie ESAPAD (tab. 1) [1]. Mezi lety 2007 a 2011 nedošlo v této oblasti k signifikantnímu zlepšení. Existuje jasná souvislost mezi hazardem a zneužíváním alkoholu a drog [7]. Učeň nebo student kvůli hazardu předčasně opustí školu a začne si prostředky na hazard opatřovat ilegálně. Z člověka, který mohl celý život odvádět státu daně, se stal někdo, kdo prostředky odčerpává v důsledku kriminality a vyšší potřeby zdravotní péče.
Policista, který hazardně hraje, je úplatnější, manažer, který hazardně hraje, se spíše dopustí zpronevěry, hazardní hra u podnikatele často vede ke krachu firmy a zániku pracovních míst.
O negativním vlivu hazardu na duševní zdraví existuje řada dokladů. Např. obyvatelé Las Vegas i návštěvníci tohoto města měli dvojnásobnou sebevražednost v porovnání s běžnou populací. U těch, kdo se z Las Vegas odstěhovali, se riziko sebevraždy snížilo [10].
Park a spol. v rozsáhlé studii zjistili, že patologické hráčství je spojeno se signifikantně vyšším rizikem zneužívání psychoaktivních látek, depresí, úzkostných stavů a sebevražd [6]. Rømer Thomsen a spol. konstatují, že intenzita, s jakou se zkoumané osoby věnovaly hazardním automatům, korelovala s mírou depresivní symptomatologie [8]. Další informace týkající se rizik hazardu uvádí Nešpor a spol. [3, 4].
Vzhledem k chronickému stresu se obvykle zhoršuje i zdravotní stav nejbližších příbuzných. To je také velmi drahá záležitost.

**Tab. 1. Hraní na hazardních automatech podle pohlaví (Csémy, 2013). Mezi roky 2007 a 2011 neexistuje statisticky významný rozdíl.**

Legální hazard zvyšuje riziko ilegálního hazardu

Existují tvrdá data o tom, že osoby mladší 18 let provozují nelegální hazard na automatech v legálních hernách. Zákaz hazardu nezvýší majetkovou kriminalitu v určité oblasti, ale sníží. O tom ostatně svědčí zkušenosti z Norska, kde po plošném zákazu hazardních automatů nedošlo k nárůstu ilegálního hazardu, ale míra problémů působených hazardem se naopak snížila [2].

Hazard a sport

Neprokázalo se, že by sport u dospívajících snižoval riziko zneužívání alkoholu a drog. Toto riziko naopak zvyšují některé sportovní disciplíny, jako například fotbal. To souvisí s provázaností fotbalu s alkoholem a hazar-dem a jeho sociálním kontextem. Tento kontext převažuje nad pozitivním efektem fyzické aktivity [5].

Hazard je spojen s vyšším rizikem zneužívání drog i alkoholu. Často zmiňované peníze z hazardu pro sport jsou z hlediska prevence škod působených návykovými riziky používány bezúčelně nebo kontraproduktivně.

Poznámka k rozšířenosti patologického hráčství

Usuzovat na počet patologických hráčů podle počtu léčených je absurdní. Většina patologických hráčů z různých důvodů odbornou pomoc nevyhledá. K těmto důvodům patří stud, neinformovanost, finanční překážky nebo rezignace. Navíc je třeba uvážit, že vážné komplikace v životě jedince i jeho okolí vyvolává nejen patologické, ale i problémové hazardní hráčství. Z těchto důvodů nabízíme na www.drnespor.eu volně ke stažení příručku „Už jsem prohrál dost“ [3] i další svépomocné materiály.

Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Oddělení léčby závislostí – muži

Psychiatrická nemocnice Bohnice

181 02 Praha 8

e-mail: drnespor@gmail.com

www.drnespor.eu

www.youtube.com/drnespor

Zdroje

1. Csémy L. ESPAD – Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách. Nepublikovaná data z let 2007 a 2011, zpracováno 2013.

2. Lund I. Gambling behaviour and the prevalence of gambling problems in adult EGM gamblers when EGMs are banned. A natural experiment. J Gambl Stud 2009; 25 (2): 215–225.

3. Nešpor K. Už jsem prohrál dost. Praha: Sportpropag, 2006: 1–130. Na adrese www.drnespor eu je volně aktualizovaná verze této publikace.

4. Nešpor K, a spol. Jak překonat hazard. Praha: Portál, 2011: 1–159.

5. Nešpor K, Csémy L. Tělesná aktivita a návykové nemoci: překvapivá zjištění. Čes-slov Pediat 2013; 68 (1):57–60.

6. Park S, Cho MJ, Jeon HJ, Lee HW, Bae JN, et al. Prevalence, clinical correlations, comorbidities, and sui-cidal tendencies in pathological Korean gamblers: results from the Korean Epidemiologic Catchment Area Study. Soc Psychiat Epidemiol 2010; 45 (6): 621–629.

7. Potenza MN, Wareham JD, Steinberg MA, Rugle L, Cavallo DA, et al. Correlates of at-risk/problem internet gambling in adolescents. J Am Acad Child Adolesc Psychiatry 2011; 50 (2): 150–159.

8. Rømer Thomsen K, Callesen MB, Linnet J, Kringelbach ML, Møller A. Severity of gambling is associated with severity of depressive symptoms in pathological gamblers. Behav Pharmacol 2009; 20 (5–6): 527–536.

9. Wheeler SA, Round DK, Sarre S, O’Neil M. The influence of gaming expenditure on crime rates in South Australia: A local area empirical investigation. J Gambl Stud 2008; 24 (1): 1–12.

10. Wray M, Miller M, Gurvey J, Carroll J, Kawachi I. Leaving Las Vegas: Exposure to Las Vegas and risk of suicide. Soc Sci Med 2008; 67 (11): 1882–1888.