Febrilní křeče – informace pro rodiče

Súhrn

Nekomplikované (prosté, simplexní) febrilní křeče jsou relativně časté onemocnění dětí mladšího věku. Mohou vyvolávat přehnanou úzkost a obavy u rodičů, pacientů i zdravotnických pracovníků. Náš autorský kolektiv adaptoval a publikoval klinický doporučený postup American Academy of Pediatrics „Febrilní křeče: doporučený postup pro vyšetření dítěte s nekomplikovanými febrilními křečemi.“ Tento adaptovaný klinický doporučený postup byl vytvořen spolu s odbornými doprovodnými texty o febrilních křečích a bakteriálních meningitidách v dětském věku. Součástí každého doporučeného postupu by měla být verze pro rodiče, případně i pro dětské pacienty. Proto jsme vytvořili i stručný informační text pro rodiče pacientů s febrilní křečemi.

KLÍČOVÁ SLOVA:
febrilní křeče, diagnostika, léčba, prevence, klinický doporučený postup, adaptace

ÚVOD

Skupina odborníků pod záštitou Centra pro klinické doporučené postupy Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vytvořila adaptovaný klinický doporučený postup (KDP) „Febrilní křeče: doporučený postup pro vyšetření dítěte s nekomplikovanými febrilními křečemi.“ Tento KDP je adaptovaným doporučeným postupem American Academy of Pediatrics a byl publikován v českém odborném tisku [1]. Je zaměřen na vyšetření neurologicky zdravých dětí ve věku od 6 do 60 měsíců, které prodělaly nekomplikované febrilní křeče a jsou vyšetřeny do 12 hodin od vzniku symptomů. Jeho cílovou skupinou jsou především lékaři a jiní zdravotničtí pracovníci v oboru pediatrie, praktické lékařství pro děti a dorost, dětská neurologie, neurologie a urgentní medicína.

Součástí každého pediatrického KDP by měla být i verze pro rodiče, případně i pro pacienty. Proto jsme k našemu doporučenému postupu vytvořili kromě odborných doprovodných textů o febrilních křečích a bakteriálních meningitidách v dětském věku i text s informacemi pro rodiče. U pacientů s nekomplikovanými febrilními křečemi, které jsou benigní a mají obecně velmi dobrou prognózu, je důležité rodiče správně informovat a především uklidnit. K tomu bychom rádi tímto textem přispěli a pomohli tak našim kolegům v komunikaci s rodiči [2].

METODY

Na základě analýzy tvorby pediatrických KDP v České republice a průzkumu mezi českými pediatry v roce 2014 se naše pracovní skupina rozhodla vytvořit KDP pro péči o pacienty s febrilními křečemi [3]. Rozhodli jsme se použít metodu adaptace Nástrojem ADAPTE a AGREE II [4–5]. Pro adaptaci byl podle přísného metodologického postupu vybrán klinický doporučený postup AAP „Febrile Seizures: Guideline for the Neurodiagnostic Evaluation of the Child With a Simple Febrile Seizure“ [6].

Vzhledem k aktuálnosti, relativně vysoké prevalenci a významu z hlediska klinické praxe i veřejného zdravotnictví byly k tomuto KDP vytvořeny dva doprovodné texty edukačního charakteru „Febrilní křeče“ a „Bakteriální meningitidy v dětském věku“ a text „Febrilní křeče – informace pro rodiče.“

VÝSLEDKY

Febrilní křeče – informace pro rodiče

Co jsou febrilní křeče?

Febrilní křeče se vyskytují u dětí od 6 měsíců do 5 let věku. Nejčastěji se objevují mezi 12. a 18. měsícem. Alespoň jedenkrát za život febrilní křeče prodělají 3 až 4 % dětí.

Kdy se febrilní křeče vyskytují?

Vyskytují se při rychlém růstu teploty. Většinou na počátku horečnatého onemocnění. Pokud se objeví u příbuzného, sourozence nebo rodiče, je riziko výskytu febrilních křečí asi dva až třikrát vyšší než u běžné populace. Pokud se u dítěte objeví febrilní křeče během prvního roku života, pravděpodobnost opakování je až 50%, v pozdějším věku je 30%. Výjimečně se mohou febrilní křeče objevit častěji než jednou za 24 hodin.

Jak febrilní křeče vypadají?

Dítě většinou nejdříve ztuhne, může se také prohnout v zádech do oblouku a poté u něj začne symetrický třes končetin nebo celého těla. Nereaguje na oslovení, může mít oči obrácené v sloup a promodralý obličej. Febrilní křeče obvykle odezní do 1 minuty. Mohou však trvat i déle než 15 minut.

Jaké mají febrilní křeče následky?

Febrilní křeče mohou vypadat nebezpečně. Nezpůsobují však poškození mozku, nervové soustavy ani intelektu. Riziko epilepsie je u dětí po prodělaných febrilních křečích jen mírně vyšší než u zdravých dětí. Rozvoj epilepsie však není následek febrilních křečí, ale je podmíněn geneticky. Riziko vzniku epilepsie je vyšší při závažnějším průběhu křečí nebo jejich častějším opakování.

Co dělat v případě febrilních křečí?

• Dítě položit na měkkou podložku na podlahu a chránit jej od možných zranění. Hlavu nenásilně natočit tak, aby mohly z úst volně vytékat sliny. Nikdy dítěti nevkládat nic do úst.
• Pokud křeče neodezní a trvají déle než pět minut, je vhodné zavolat záchrannou službu (číslo tel. 155). Lékař záchranné služby nebo pediatr musí posoudit možnou příčinu křečí v důsledku jiného závažného onemocnění mozku, např. infekce centrálního nervového systému (meningitida nebo encefalitida). Většinou následuje krátkodobý pobyt v nemocnici.
• Záchrannou službu (číslo tel. 155) je nutné volat vždy, když křeče trvají déle než 15 minut, je přítomná porucha dýchání, křeče se projevují jen na jedné polovině těla nebo je dítě po záchvatu ochrnuto na polovině těla.
• Při opakovaní febrilních křečí je nutné se řídit doporučením pediatra.

Co se děje během pobytu v nemocnici?

• Vyšetření pediatrem.
• Při prvních nekomplikovaných febrilních křečích není nutné vyšetření dětským neurologem, elektroencefalografické vyšetření (EEG) ani žádné zobrazovací vyšetření mozku.
• Zjištění a léčení příčiny horečky je důležitější než léčba křečí.
• Pokud je vysloveno podezření na meningitidu jako příčinu křečí, neprodleně je zahájeno vyšetřování a léčba této závažné nemoci: krevní odběry, vyšetření mozkomíšního moku, léčba antibiotiky a antivirotiky.

Jak předcházet febrilním křečím?

• Tělesná teplota do 39 °C u zdravého dítěte obvykle nevyžaduje léčbu. Důležité ale je, jak se dítě cítí, ne číslo na teploměru. Léčba horečky je vhodná u dětí s vyšším rizikem komplikací. Jsou to především děti s chronickými nemocemi srdce a plic, metabolickými poruchami, neurologickým onemocněním a s rizikem febrilních křečí. Léky volby jsou paracetamol nebo ibuprofen. Tyto léky jsou bezpečné, pouze pokud jsou použity správně. Aby se předešlo možnému předávkování, je nutné zvolit jeden druh léku a přesně zaznamenat dávku a čas jeho podání.
• Není doporučováno preventivní podávání tlumících léků (např. diazepamu). Nepodáváme je ani přímo po proběhlých febrilních křečích, ani během dalších horečnatých onemocnění v budoucnosti! Preventivní podávání tlumících léků nechrání dítě před případnými dalšími febrilními křečemi.

ZÁVĚRY

KDP jsou jedním z významných nástrojů přispívající ke zvyšování kvality zdravotní péče. Adaptace využívající Nástroj ADAPTE je vhodná metoda systematické tvorby na důkazech založených KDP. Adaptovaný KDP AAP pro diagnostiku pacientů s febrilními křečemi odpovídá na poptávku odborné zdravotnické veřejnosti a má za cíl pozitivně ovlivnit současnou klinickou praxi. Vzhledem k benignímu průběhu a dobré prognóze nekomplikovaných febrilních křečí, je nutné vhodně informovat rodiče o stavu dítěte a uklidnit je. K tomu může kromě ústního sdělení přispět i psaný informační text.

Poděkování

Rádi bychom poděkovali MUDr. Jiřímu Kiliánovi a MUDr. Tomášovi Nečasovi za cenné odborné připomínky k textu článku.

Finanční podpora – grant Klinické doporučené postupy v pediatrii v České a Slovenské republice. Číslo grantu: LF_2013_003.

Došlo: 31. 1. 2017

Přijato: 2. 3. 2017

MUDr. Mgr. Radim Líčeník, Ph.D.

Centrum pro klinické doporučené postupy

Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví

LF Univerzity Palackého

Hněvotínská 3

775 15 Olomouc

e-mail: radim.licenik@nhs.net