Klinicky významné β-laktamázy gramnegativních bakterií: AmpC

β-laktamázy jsou nejčastější příčinou rezistence gramnegativních bakterií k β-laktamům. V souvislosti se zavedením cefalosporinů třetí a čtvrté generace do praxe došlo ke vzniku β-laktamáz schopných hydrolyzovat tato antibiotika. Skupina serinových β-laktamáz označovaných jako AmpC (cefalosporinázy) se vyznačuje schopností hydrolyzovat peniciliny, monobaktamy a cefalosporiny všech generací, včetně cefamycinů. V poslední době došlo k nárůstu výskytu enzymů AmpC kódovaných na plazmidu. Spolu s AmpC bývají na stejném mobilním elementu neseny geny zodpovědné za rezistenci k ostatním skupinám antibiotik. Dosud neexistuje spolehlivá rutinní metoda pro diagnostiku AmpC. Článek shrnuje problematiku AmpC, včetně jejich identifikace, interpretace a doporučené léčby infekcí způsobených producenty AmpC.

Klíčová slova:
rezistence – cefalosporiny – β-laktamázy – enterobakterie – AmpC.

Hrabák J.: Clinically Important Beta-Lactamases of Gram-Negative Bacteria: AmpC

Beta-lactamases are the most common cause of beta-lactam resistance in Gram-negative bacteria. With third-generation and fourth-generation cephalosporins being introduced into practice, new beta-lactamases have evolved, able to hydrolyze these antibiotics. AmpC-type beta lactamases (cephalosporinases) are serine enzymes with the ability to hydrolyze penicillins, monobactams and cephalosporins of all generations, including cephamycins. Over the last two decades, transferable plasmid-mediated class C beta-lactamases have been reported with increasing frequency. The genes for resistance to other groups of antibiotics are usually carried on the same mobile element as the AmpC genes. A reliable method for AmpC detection in routine diagnosis has not been available yet. The issue of AmpC-type beta lactamases is summarized, including their identification, interpretation of susceptibility test results and recommended treatment of infection caused by AmpC producers.

Key words:
resistence – cephalosporins – beta-lactamases – enterobacteria – AmpC.

Autoři: J. Hrabák
Působiště autorů: Ústav mikrobiologie LF UK a FN v Plzni
Vyšlo v časopise: Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 56, 2007, č. 4, s. 155-165