Nitrobřišní kandidóza na chirurgické jednotce intenzivní péče – epidemiologické rysy a trendy
Autori:
J. Ulrych 1; V. Adámková 2
; J. Matek 1; M. Komarc 3; V. Frýba 1; D. Schmidt 1; P. Koželský 1; A. Studená 2; J. Bříza 1; Z. Krška 1
Pôsobisko autorov:
First Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic
; Clinical Microbiology and ATB Center, Institute of Medical Biochemistry and Laboratory Diagnostics, General University Hospital, Charles University, Prague, Czech Republic
2; Institute of Biophysics and Informatics, First Faculty of Medicine, Charles University in Prague, Czech Republic
3; st Department of Surgery – Department of Abdominal, Thoracic Surgery and Traumatology
11
Vyšlo v časopise:
Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 69, 2020, č. 2, s. 57-63
Kategória:
Původní práce
Súhrn
Cíl: Nitrobřišní kandidóza (NK) patří mezi nejčastější invazivní kandidové infekce na chirurgické jednotce intenzivní péče (JIP). V poslední době byla celosvětově pozorována změna v mikrobiální etiologii invazivních kandidových infekcí a postupný nárůst rezistence na antimykotické přípravky. Zaměřili jsme se proto na epidemiologii NK na chirurgické JIP.
Materiál a metodika: Retrospektivní analýza 64 pacientů s NK přijatých na chirurgickou JIP v průběhu 4 let (2013–2016) se zaměřením na vyhodnocení incidence NK, výsledků mikrobiologického vyšetření, antimykotické léčby a letality.
Výsledky: Kumulativní incidence NK činila 18,4 případů/1000 JIP pacientů (2013: 12,6; 2014: 17,7; 2015: 16,8; 2016: 24,5). Separovaně byla vyhodnocena incidence nozokomiální NK (2013: 9,8; 2014: 13,3; 2015: 10,1; 2016: 13,3) a incidence komunitní NK (2013: 2,8; 2014: 4,4; 2015: 6,7; 2016: 11,2). Nejčastěji izolovanou kvasinkou byla Candida albicans (35x; 50,0 %), Candida glabrata (15x; 21,4 %) a Candida tropicalis (6x; 8,6 %), ostatní druhy byly zachyceny ojediněle (< 5,0 %). Byly pozorovány rozdílné trendy v prevalenci kmenů C. albicans (2013: 7(78 %); 2014: 10(59 %); 2015: 6(35 %); 2016: 12(44 %)) a kmenů C. non-albicans (2013: 2(22 %); 2014: 7(41 %); 2015: 9(53 %); 2016: 14(52 %)). Všechny izoláty kvasinek byly citlivé na echinokandiny, amfotericin B a vorikonazol. V případě flukonazolu byly 3 izoláty C. krusei přirozeně rezistentní a 9 izolátů C. glabrata mělo na dávce závislou citlivost (DZC). Podíl izolátů C. glabrata s DZC na flukonazol ke všem kmenům C. glabrata byl 60% (9/15) (2013: 0/2; 2014: 0/2; 2015: 1/3; 2016: 8/8). Izoláty C. glabrata se sníženou citlivosti na flukonazol jsme zaznamenali nejen u nozokomiálních NK (6x), ale také u komunitních NK (3x). 30denní letalita v našem souboru byla 25 % (16/64).
Závěry: Celková incidence NK měla mírně vzestupný trend, přičemž příkrý nárůst incidence byl patrný zejména u komunitní NK, zatímco incidence nozokomiální NK byla spíše setrvalá. V průběhu let 2013–2016 jsme zaznamenali změnu v mikrobiální etiologii NK ve smyslu postupného zvýšení výskytu non-albicans Candida kmenů, konkrétně pak nárůst počtu kmenů C. glabrata. Snížená citlivost na flukonazol byla pozorována právě v souvislosti s kmeny C. glabrata. Zvýšení výskytu kmenů Candida non-albicans tak časově předcházelo objevení se kvasinek se sníženou citlivostí na flukonazol.
Klíčová slova:
nitrobřišní kandidóza – abdominální chirurgie – citlivost na antimykotika – antimykotická léčba – letalita
Zdroje
1. Carneiro HA, Mavrakis A, Mylonakis E. Candida peritonitis: an update on the latest research and treatments. World J Surg, 2011;35(12):2650–2659.
2. Aguilar G, Delgado C, Corrales I, et al. Epidemiology of invasive candidiasis in a surgical intensive care unit: an observational study. BMC Research Notes, 2015;8:491.
3. Vergidis P, Clancy CJ, Shields RK, et al. Intra-Abdominal Candidiasis: The Importance of Early Source Control and Antifungal Treatment. PLoS One, 2016;11(4):e0153247.
4. Sandven P, Qvist H, Skovlund E, et al. Significance of Candida recovered from intraoperative specimens in patients with intra-abdominal perforations. Crit Care Med, 2002;30(3):541–547.
5. de Ruiter J, Weel J, Manusama E, et al. The epidemiology of intra-abdominal flora in critically ill patients with secondary and tertiary abdominal sepsis. Infection, 2009;37(6):522–527.
6. Jindal N, Arora S, Pathania S. Fungal Culture Positivity in Patients with Perforation Peritonitis. J Clin Diagn Res, 2015;9(6):DC01–DC03.
7. Méan M, Marchetti O, Calandra T. Bench-to-bedside review: Candida infections in the intensive care unit. Crit Care, 2008;12(1):204.
8. Leroy O, Gangneux JP, Montravers P, et al. Epidemiology, management, and risk factors for death of invasive Candida infections in critical care: a multicenter, prospective, observational study in France (2005–2006). Crit Care Med, 2009;37(5):1612–1618.
9. Delaloye J, Calandra T. Invasive candidiasis as a cause of sepsis in the critically ill patient. Virulence, 2014;5(1):161–169.
10. Shields RK, Nguyen MH, Press EG, et al. Abdominal candidiasis is a hidden reservoir of echinocandin resistance. Antimicrob Agents Chemother, 2014;58(12):7601–7605.
11. Maseda E, Rodríguez-Manzaneque M, Dominguez D, et al. Intraabdominal candidiasis in surgical ICU patients treated with anidulafungin: A multicenter retrospective study. Rev Esp Quimioter, 2016;29(1):32–39.
12. Adámková V, Vaňková A, Ulrych J, et al. Characterisation of Candida sp. isolated from patients after abdominal surgery. Rozhl Chir, 2017;96(10):426–431.
13. CLSI. Method for antifungal disk diffusion susceptibility testing of yeasts; Approved Guideline – Second Edition. CLSI document M44-A2. Wayne, Pa: Clinical and Laboratory Standards Institute, 2009.
14. CLSI. Reference Method for Broth Dilution Antifungal Susceptibility Testing of Yeasts; Approved standard – Third Edition. CLSI document M27-A3. Wayne, Pa: Clinical and Laboratory Standards Institute, 2008.
15. Bassetti M, Marchetti M, Chakrabarti A, et al. A research agenda on the management of intra-abdominal candidiasis: results from a consensus of multinational experts. Intensive Care Med, 2013;39(12):2092–2106.
16. Bassetti M, Righi E, Ansaldi F, et al. A multicenter multinational study of abdominal candidiasis: epidemiology, outcomes and predictors of mortality. Intensive Care Med, 2015;41(9):1601–1610.
17. Tortorano AM, Dho G, Prigitano A, et al. Invasive fungal infections in the intensive care unit: a multicentre, prospective, observational study in Italy (2006–2008). Mycoses, 2012;55(1):73–79.
18. Montagna MT, Caggiano G, Lovero G, et al. Epidemiology of invasive fungal infections in the intensive care unit: results of a multicenter Italian survey (AURORA Project). Infection, 2013;41(3):645–653.
19. Klingspor L, Tortorano AM, Peman J, et al. Invasive Candida infections in surgical patients in intensive care units: a prospective, multicentre survey initiated by the European Confederation of Medical Mycology (ECMM) (2006–2008). Clin Microbiol Infect, 2015;21(1):87.
20. Kocmanová I, Lysková P, Chrenkova V, et al. Nosocomial candidemia in the Czech Republic in 2012–2015: results of a microbiological multicentre study. Epidemiol Mikrobiol Imunol, 2018;67(1):3–10.
21. Bougnoux ME, Kac G, Aegerter P, et al. Candidemia and candiduria in critically ill patients admitted to intensive care units in France: incidence, molecular diversity, management and outcome. Intensive Care Med, 2008;34(2):292–299.
22. González de Molina FJ, León C, Ruiz-Santana S, et al. Assessment of candidemia-attributable mortality in critically ill patients using propensity score matching analysis. Crit Care, 2012;16(3):R105.
23. Pfaller MA, Moet GJ, Messer SA, et al. Candida bloodstream infections: comparison of species distributions and antifungal resistance patterns in community-onset and nosocomial isolates in the SENTRY Antimicrobial Surveillance Program, 2008–2009. Antimicrob Agents Chemother, 2011;55(2):561–566.
24. Orasch C, Marchetti O, Garbino J, et al. Candida species distribution and antifungal susceptibility testing according to European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing and new vs. old Clinical and Laboratory Standards Institute clinical breakpoints: a 6-year prospective candidaemia survey from the fungal infection network of Switzerland. Clin Microbiol Infect, 2014;20(7):698–705.
25. Quindós G. Epidemiology of candidaemia and invasive candidiasis. A changing face. Rev Iberoam Micol, 2014;31(1):42–48.
26. Presterl E, Daxböck F, Graninger W, et al. Changing pattern of candidaemia 2001–2006 and use of antifungal therapy at the University Hospital of Vienna, Austria. Clin Microbiol Infect, 2007;13(11):1072–1076.
27. Arendrup MC, Dzajic E, Jensen RH, et al. Epidemiological changes with potential implication for antifungal prescription recommendations for fungaemia: data from a nationwide fungaemia surveillance programme. Clin Microbiol Infect, 2013;19(8):E343–353.
28. Arendrup MC. Candida and candidaemia. Susceptibility and epidemiology. Dan Med J, 2013;60(11):B4698.
29. Puig-Asensio M, Padilla B, Garnacho-Montero J, et al. Epidemiology and predictive factors for early and late mortality in Candidabloodstream infections: a population-based surveillance in Spain. Clin Microbiol Infect, 2014;20(4):O245–254.
30. Montravers P, Mira JP, Gangneux JP, et al. A multicentre study of antifungal strategies and outcome of Candida spp. peritonitis in intensive-care units. Clin Microbiol Infect, 2011;17(7):1061–1067.
31. Pham CD, Iqbal N, Bolden CB, et al. Role of FKS Mutations in Candida glabrata: MIC values, echinocandin resistance, and multidrug resistance. Antimicrob Agents Chemother, 2014;58(8):4690–4696.
32. Montagna MT, Lovero G, Coretti C, et al. Susceptibility to echinocandins of Candida spp. strains isolated in Italy assessed by European Committee for Antimicrobial Susceptibility Testing and Clinical Laboratory Standards Institute broth microdilution methods. BMC Microbiol, 2015;15:106.
33. Pfaller MA, Diekema DJ, Gibbs DL, et al. Results from the ARTEMIS DISK Global Antifungal Surveillance Study, 1997 to 2007: a 10.5-year analysis of susceptibilities of Candida Species to fluconazole and voriconazole as determined by CLSI standardized disk diffusion. J Clin Microbiol, 2010;48(4):1366–1377.
34. Cleveland AA, Farley MM, Harrison LH, et al. Changes in incidence and antifungal drug resistance in candidemia: results from population-based laboratory surveillance in Atlanta and Baltimore, 2008–2011. Clin Infect Dis, 2012;55(10):1352–1361.
35. León C, Ostrosky-Zeichner L, Schuster M. What’s new in the clinical and diagnostic management of invasive candidiasis in critically ill patients. Intensive Care Med, 2014;40(6):808–819.
36. Lagunes L, Rey-Pérez A, Martín-Gómez MT, et al. Association between source control and mortality in 258 patients with intra-abdominal candidiasis: a retrospective multi-centric analysis comparing intensive care versus surgical wards in Spain. Eur J Clin Microbiol Infect Dis, 2017;36(1):95–104.
37. Huston JM, Kreiner L, Ho VP, et al. Role of Empiric Anti-Fungal Therapy in the Treatment of Perforated Peptic Ulcer Disease: Review of the Evidence and Future Directions. Surg Infect (Larchmt), 2019;20(8):593–600.
Štítky
Hygiena a epidemiológia Infekčné lekárstvo MikrobiológiaČlánok vyšiel v časopise
Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie
2020 Číslo 2
- Parazitičtí červi v terapii Crohnovy choroby a dalších zánětlivých autoimunitních onemocnění
- Očkování proti virové hemoragické horečce Ebola experimentální vakcínou rVSVDG-ZEBOV-GP
- Vliv komorbidit na účinnost ceftarolin-fosamilu u komplikovaných infekcí kůže a měkkých tkání − sdružená analýza 3 studií
- Koronavirus hýbe světem: Víte jak se chránit a jak postupovat v případě podezření?
Najčítanejšie v tomto čísle
- Význam exprese proteinu p16 u dlaždicobuněčných karcinomů dutiny ústní
- Q horúčka a jej prevencia
- Novorozenecká pneumonie způsobená Trichomonas vaginalis
- Vzácná invazivní fungální infekce Mucor circinelloides a Fusarium u imunokompetentního pacienta po devastačním poranění dolní končetiny s rekonstrukcí volným lalokem m. latissimus dorsi