Syndrom dráždivého tračníku Irritable Bowel syndrome

Úvod

Syndrom dráždivého tračníku (Irritable Bowel syndrome, IBS) představuje jednu z nejčastějších příčin návštěv u lékaře gastroenterologa. Prevalence syndromu dráždivého tračníku je v ČR srovnatelná s ostatními evropskými zeměmi, udává se kolem 15 % u žen, u mužů 10 %. Reálná čísla však mohou být vyšší, protože ne všichni nemocní vyhledají lékařskou pomoc.

Patofyziologie a diagnostika

Vyvolávající příčina vzniku dráždivého tračníku není přesně identifikována, uplatňuje se celá řada vlivů. Syndrom dráždivého tračníku je řazen mezi funkční poruchy trávicího traktu.

Při diagnostice je klíčová anamnéza, s obvyklým začátkem potíží v mládí a opakovanými vyšetřeními bez nálezu strukturálních nebo biochemických abnormalit.

Klinická diagnostika je založena na vyloučení jiných organických onemocnění, jako jsou například idiopatické střevní záněty, kolorektální karcinom nebo celiakie. Mezi hlavní diagnostické symptomy patří bolest břicha trvající déle než 6 měsíců s minimálním výskytem 1x týdně v posledních 3 měsících plus nejméně 2 následující položky:

• bolest spojená s defekací
• změna frekvence stolice (více než 3/den, nebo méně než 3/týdně)
• změna konzistence stolice (stolice hrudkovitá/tuhá, nebo řídká/vodnatá)
• další potíže spojené se střevním diskomfortem (abnormální střevní pasáž, pocit napětí v břiše, nadýmání).

Značnou úlohu mohou sehrávat také výživové zvyklosti, stres a nedostatek nebo nepravidelnost ve spánkovém režimu.

Klinický obraz

Podle převládajících symptomů se rozlišují 3 formy syndromu dráždivého tračníku.

Průjmovitá forma má 2 klinické varianty. První formou jsou bolestivé, frakcionované defekace. Druhou formu představují postprandiální bolestivé defekace s náhlým nucením na stolici. Po vyprázdnění dochází k úlevě a utišení bolesti.

Převládajícím příznakem u zácpovité formy je obtížné a nepravidelné vyprazdňování. Pokud nedojde k defekaci několik dní, trápí nemocné bolest břicha, pocit nadmutí, plynatost a nutkání na stolici bez úlevy. Pravidlem je příměs hlenu ve stolici, která bývá tuhá a bobkovitá.

Smíšená forma dráždivého tračníku je charakterizována především břišním diskomfortem, nadýmáním a plynatostí. Stolice sice bývá denně, ale střídá se období průjmů a období zácpy.

Léčba syndromu dráždivého tračníku

Vzhledem k novým poznatkům se možnosti léčby rozšiřují. Základem je však individuální přístup a úprava životního stylu zahrnující pravidelné cvičení, změnu stravovacích zvyklostí, péči o psychickou pohodu a relaxaci. Značná pozornost se zaměřuje na úpravu mikrobioty za využití probiotik a prebiotik. Nezastupitelné místo v léčbě má také farmakoterapie a psychoterapie.

V jídelníčku je důležité klást důraz na pravidelnost, regulovaný příjem tuků, dostatečný příjem vlákniny a omezení nebo dočasné vyřazení potravin s nadýmavým účinkem nebo obecně potravin, které individuálně zhoršují potíže. Doporučováno je omezení potravin obsahujících fermentovatelné oligo-, di-a monosacharidy a polyoly (FODMAPs). Patří sem potraviny bohaté na fruktózu, laktózu, oligosacharidy a polyoly. Důležitá je šetrná tepelná úprava s vyloučením smažení a grilování, pravidelný a dostačující pitný režim s omezením alkoholu, sycených nápojů a nápojů obsahujících kofein.

Z hlediska zařazování dostupných přípravků záleží na formě IBS. U zácpovité formy IBS se osvědčuje zařazení probiotik a rozpustné nefermentabilní vlákniny (psyllium). Ke zmírnění příznaků u IBS doprovázené průjmy přispívá vedle úpravy jídelníčku i léčba probiotiky doplněná o probiotické kvasinky Saccharomyces Boulardii. U smíšené formy IBS se uplatňují přípravky s enzymy, jejichž úkolem je usnadnění trávení makronutrientů a cestou sníženého vstřebávání cukrů i omezení nadýmání.

PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D.

odborná garantka iniciativy Vím, co jím a piju