Epidemiologie zhoubných nádorů se zavedeným screeningem v mezinárodním srovnání

Epidemiology of Cancers with Implemented Screening Programmes in an International Comparison

International data document that the Czech Republic ranks among the countries with the highest cancer burden in Europe and worldwide. Preventable cancer diseases, i.e. colorectal, breast, and cervical cancer, are among the most frequent types. These international studies also bring some positive information, e.g., stabilised or slightly decreasing mortality, better treatment outcomes and patient survival rates. However, it should be noted that, with regard to the high population burden, these results are achieved at the very high price of costly modern cancer treatment.

Key words:
GLOBOCAN – international data – colorectal cancer – breast cancer – cervical cancer

This study was supported by the project 36/14//NAP “Development and implementation of methodology for the evaluation of effectiveness of personalised invitations of citizens to cancer screening programmes” as part of the programme of the Czech Ministry of Health “National action plans and conceptions”.

The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study.

The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

Submitted:
4. 9. 2014

Accepted:
17. 10. 2014

Autori: L. Dušek ^1,2; J. Mužík ^1,2; D. Malúšková ¹; J. Gregor ¹
Pôsobisko autorov: Institut bio statistiky a analýz, LF a PřF MU, Brno ¹; Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha ²
Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2014; 27(Supplementum 2): 40-48
doi: https://doi.org/10.14735/amko20142S40

Súhrn

Mezinárodní data dokládají vysokou zátěž české populace nádorovými onemocněními, a to ve světovém i evropském měřítku. Mezi nejčastější onkologické diagnózy v ČR i ve světě patří i preventabilní diagnózy, tedy zhoubné nádory kolorekta, prsu a hrdla děložního. Mezi pozitivní informace lze zařadit stabilizovanou či mírně klesající mortalitu, lepšící se výsledky léčby a přežití pacientů. Navzdory tomu je třeba si uvědomit, že při uvedené populační zátěži jsou tyto výsledky dosahovány za cenu velmi vysokých nákladů na moderní onkologickou léčbu.

Klíčová slova:
GLOBOCAN – mezinárodní data – kolorektální karcinom – karcinom prsu – karcinom hrdla děložního

Mezinárodní epidemiologická data o nádorových onemocněních

Hodnocení epidemiologie nádorových onemocnění nabývá na stále větší důležitosti, zejm. vzhledem k rostoucí incidenci a souvisejícím nákladům na diagnostiku a léčbu. Jen v Evropě bylo v roce 2012 diagnostikováno 3,45 mil. nových případů nádorových onemocnění a evidováno 1,75 mil. úmrtí na některou z onkologických diagnóz (bez nemelanomových nádorů kůže – C44) [1]. Česká populace přitom patří v mnoha z nich k nejzatíženějším v evropském i světovém měřítku. Dokládají to i recentní data z databáze GLOBOCAN [2], která na základě údajů z národních i regionálních onkologických registrů poskytuje odhady incidence, mortality a prevalence nádorových onemocnění v jednotlivých státech světa. Mezi nejčastější onkologické diagnózy v ČR i ve světě patří i zhoubné nádory kolorekta, prsu a hrdla děložního, a to společně s nádory prostaty a plic.

Epidemiologie zhoubných novotvarů kolorekta v mezinárodním srovnání

Zhoubné nádory (ZN) tlustého střeva a konečníku (kolorekta) patří k nejčastějším nádorovým onemocněním ve světové populaci. Světová incidence byla pro rok 2012 odhadnuta celkem 1 360 602 nově diagnostikovaných nádorů kolorekta (3. nejčastější ZN kromě kožních, 9,7 % ZN kromě kožních) a 447 136 nádorů kolorekta v Evropě (2. nejčastější ZN kromě kožních, 13,0 % ZN kromě kožních). Odhadovaný počet úmrtí na toto onemocnění byl v roce 2012 ve světě 693 881 (8,5 % všech úmrtí na ZN kromě kožních, 4. místo mezi ZN kromě kožních jako příčina úmrtí) a 214 814 úmrtí v Evropě (12,2 % úmrtí na ZN kromě kožních, 2. místo mezi ZN kromě kožních jako příčina úmrtí). Odhadovaná prevalence (pacienti žijící s nádorem) do pěti let od diagnózy ZN kolorekta byla pro rok 2012 celosvětově 3 543 582 (68,2 na 100 000 osob) a 1 203 943 v Evropě (192,3 na 100 000 osob). Kumulativní riziko vzniku ZN kolorekta do 75 let věku je 1,95 % celosvětově (2,36 % u mužů, 1,57 % u žen), v Evropě je to 3,51 % (4,48 % u mužů, 2,73 % u žen) [2].

Základní přehled epidemiologických charakteristik kolorektálního karcinomu (colorectal cancer – CRC) ve světě a v Evropě shrnují tab. 1 a 2. Z dat je patrná vysoká zátěž evropských zemí tímto onemocněním, které je stále spojeno s velmi vysokou mortalitou. Vysoké hodnoty incidence i mortality v evropském regionu jsou patrné i z grafických přehledů na obr. 1 a 2.

**Tab. 1. Epidemiologie ZN tlustého střeva a konečníku ve světě.**

**Tab. 2. Epidemiologie ZN tlustého střeva a konečníku v Evropě.**

**Obr. 1. Incidence ZN tlustého střeva a konečníku (C18–C21) v mezinárodním srovnání, obě pohlaví.**

**Obr. 2. Mortalita ZN tlustého střeva a konečníku (C18–C21) v mezinárodním srovnání, obě pohlaví.**

Z recentních statistik dále zřetelně vyplývá, že česká populace patří v mezinárodním měřítku mezi nejzatíženější, a to především u mužů. V incidenci ZN kolorekta stojí česká populace mužů ve světě na 4. místě a v Evropě na 3. místě, u žen obsazujeme světové 16. místo a v Evropě 10. nejvyšší pozici. Státy střední a západní Evropy vykazují dlouhodobě celosvětově nejvyšší hodnoty incidence i mortality tohoto onemocnění – ČR aktuálně vykazuje 5. nejvyšší hodnotu incidence za Slovenskem, Maďarskem, Dánskem a Nizozemskem.

Mezinárodní epidemiologické statistiky rovněž poskytují odhad poměru mortalita/ incidence (M/ I), který lze považovat za nepřímý populační ukazatel dosahovaného přežití pacientů s chorobou v daném státě. Dle nejnovějších statistik se ČR s hodnotou poměru M/ I = 0,40 začíná blížit vyspělým státům západní Evropy, které vykazují hodnotu v rozsahu 0,32– 0,36. S poměrem M/ I nepřímo souvisí i prevalence, tedy počet žijících pacientů v době do pěti let od diagnózy. Zde ČR obsazuje příčky v lepší polovině evropských zemí.

Mezinárodní statistiky rovněž potvrzují převažující incidenci CRC u mužů ve srovnání s ženami. ČR vykazuje v tomto srovnání téměř excentrické hodnoty. Incidenční poměr muži : ženy je v naší populaci 1,99, což je po Slovensku (2,10) 2. nejvyšší hodnota v Evropě. Vysoké hodnoty tohoto indexu jsou typické pro středoevropské populace, naopak ve státech severní Evropy se incidenční zátěž žen více přibližuje mužům (incidenční poměr muži : ženy nižší než 1,45).

Zajímavé informace rovněž přináší porovnání trendů incidence CRC v jednotlivých státech. Ačkoliv data nejsou všude dostupná ve stejném recentním období, lze učinit celkový závěr, že incidence CRC po relativně významném nárůstu v 80.– 90. letech 20. století ve většině zemí po roce 2000 stagnuje. V některých populacích v současnosti pozorujeme i dlouhodobější a konzistentní tendenci k poklesu incidence (USA, Francie). Tato stabilizace nebo i částečný pokles incidence CRC mohou být způsobeny rostoucím pokrytím preventivních programů, včetně organizovaného screeningu. Jiným vysvětlením může být fakt, že se demografický potenciál CRC na počátku tohoto století přechodně vyčerpal, neboť jde převážně o nemoc starších lidí (typický věk pacienta s CRC je 61– 77 let). Další trendy v incidenci budou samozřejmě v nemalé míře demografickým vývojem ovlivněny. U populací, které rychle demograficky stárnou, lze s vysokou pravděpodobností očekávat další nárůst incidence, pokud ji nesníží efektivní screeningový program, který tento potenciál má [3]. Z obdobného přehledu provedeného pro trendy mortality vyplývá stabilizace nebo pokles úmrtí na nádory kolorekta v posledních letech ve všech zemích. Tyto údaje jen dokládají pozitivní trendy popsané výše, které jsou do nezanedbatelné míry ovlivněny preventivními programy a zlepšující se péčí o nemocné.

Epidemiologie zhoubných novotvarů prsu v mezinárodním srovnání

ZN prsu patří k nejčastějším nádorovým onemocněním u žen ve světové populaci. Světová incidence byla pro rok 2012 odhadnuta celkem na 1 676 633 nově diagnostikovaných nádorů prsu (1. nejčastější ZN kromě kožních u žen, 25,2 % ZN kromě kožních) a 464 202 nádorů prsu v Evropě (1. nejčastější ZN kromě kožních u žen, 28,8 % ZN kromě kožních). Odhadovaný počet úmrtí na toto onemocnění byl v roce 2012 ve světě 521 817 (14,7 % všech úmrtí na ZN kromě kožních u žen, 1. místo mezi ZN kromě kožních jako příčina úmrtí) a 131 257 úmrtí v Evropě (16,8 % úmrtí na ZN kromě kožních u žen, 1. místo mezi ZN kromě kožních jako příčina úmrtí). Odhadovaná prevalence (pacientky žijící s nádorem) do pěti let od diagnózy ZN prsu byla pro rok 2012 celosvětově 6 255 391 (240,8 na 100 000 žen) a 1 837 855 v Evropě (560,9 na 100 000 žen). Kumulativní riziko vzniku ZN prsu do 75 let věku je 4,62 % celosvětově u žen, v Evropě je to 7,64 % u žen [2].

Základní přehled epidemiologických charakteristik karcinomu prsu ve světě a v Evropě shrnuje tab. 3. Dle dat je v evropských zemích patrná vysoká zátěž tímto onemocněním, které je stále spojeno s velmi vysokou mortalitou. Vysoké hodnoty incidence i mortality v evropském regionu jsou patrné i z grafických přehledů na obr. 3 a 4.

**Tab. 3. Epidemiologie ZN prsu u žen.**

**Obr. 3. Incidence ZN prsu (C50) u žen v mezinárodním srovnání.**

**Obr. 4. Mortalita ZN prsu (C50) u žen v mezinárodním srovnání.**

V incidenci ZN prsu u žen obsazuje ČR světové 30. místo a v Evropě 18. pozici. V mortalitě zhoubných nádorů prsu u žen se ČR řadí na 117. místo ve světě a na 36. místo v Evropě. S hodnotou poměru M/ I = 0,18 začíná ČR dohánět vyspělé státy západní Evropy (rozsah 0,15– 0,18). V prevalenci ZN prsu patří naše republika k průměru Evropy.

Při srovnání trendů epidemiologie v jednotlivých státech dojdeme na základě aktuálních dat k závěru, že incidence ZN prsu setrvale narůstá ve všech sledovaných populacích. Oproti tomu pozitivním zjištěním je, že obdobný pohled na populační mortalitu na ZN prsu vykazuje v posledních letech stabilizované nebo klesající trendy. Velkou roli zde hrají preventivní screeningové programy, které při správném zajištění kvality a bezpečnosti a při dostatečném pokrytí cílové populace významně snižují mortalitu na ZN prsu [4,5].

Epidemiologie zhoubných nádorů hrdla děložního v mezinárodním srovnání

ZN hrdla děložního patří mezi nejčastější nádorové onemocnění u žen ve světové populaci. Světová incidence byla pro rok 2012 odhadnuta celkem na 527 624 nově diagnostikovaných nádorů hrdla děložního (4. nejčastější ZN kromě kožních u žen, 7,9 % ZN kromě kožních) a 58 373 nádorů hrdla děložního v Evropě (6. nejčastější ZN kromě kožních u žen, 3,6 % ZN kromě kožních). Odhadovaný počet úmrtí na toto onemocnění byl v roce 2012 ve světě 265 653 (7,5 % všech úmrtí na ZN kromě kožních u žen, 4. místo mezi ZN kromě kožních jako příčina úmrtí) a 24 385 úmrtí v Evropě (3,1 % úmrtí na ZN kromě kožních u žen, 7. místo mezi ZN kromě kožních jako příčina úmrtí). Odhadovaná prevalence (pacientky žijící s nádorem) do pěti let od diagnózy ZN hrdla děložního byla pro rok 2012 celosvětově 1 547 161 (59,6 na 100 000 žen) a 199 817 v Evropě (61,0 na 100 000 žen). Kumulativní riziko vzniku ZN hrdla děložního do 75 let věku je 1,42 % celosvětově u žen, v Evropě je to 1,07 % u žen [2].

Základní přehled epidemiologických charakteristik karcinomu hrdla děložního ve světě a v Evropě shrnuje tab. 4. V incidenci ZN hrdla děložního obsazuje ČR světové 107. místo a v Evropě 13. nejvyšší pozici (obr. 5). V mortalitě zhoubných nádorů hrdla děložního se ČR řadí na 137. místo ve světě a na 18. místo v Evropě (obr. 6). Poměru M/ I dosahuje v ČR hodnoty 0,23 a řadí se tím mezi vyspělé státy Evropy (rozsah 0,22– 0,28). V prevalenci karcinomu hrdla děložního dosahuje ČR nadprůměrných hodnot obdobně jako většina zemí bývalého východního bloku.

**Tab. 4. Epidemiologie ZN hrdla děložního.**

**Obr. 5. Incidence ZN hrdla děložního (C53) v mezinárodním srovnání.**

**Obr. 6. Mortalita ZN hrdla děložního (C53) v mezinárodním srovnání.**

Při pohledu na epidemiologické trendy v jednotlivých zemích zjistíme, že incidence karcinomu hrdla děložního ve všech sledovaných populacích v současnosti stagnuje nebo mírně klesá. Obdobný pohled na populační mortalitu na karcinomu hrdla děložního vykazuje převážně klesající nebo stabilizované trendy. I zde lze velkou zásluhu přičíst screeningovým programům, které probíhají v mnoha zemích na různém stupni organizace po desítky let [6].

Závěr

Předložená čísla dokumentují vysokou zátěž české populace nádorovými onemocněními, a to jak v celkovém součtu, tak i v případě tří preventabilních diagnóz. Mezi pozitivní informace z mezinárodních zdrojů a studií lze zařadit stabilizovanou či mírně klesající mortalitu [2] i lepšící se postavení české onkologické péče ve výsledcích léčby a přežití pacientů, prezentované např. ve studii EUROCARE‑ 5 [7]. Navzdory tomu je třeba si uvědomit, že při uvedené populační zátěži jsou tyto výsledky dosahovány za cenu velmi vysokých nákladů na moderní onkologickou léčbu. Je tedy nutné neustále směřovat veškeré snahy směrem k diagnostice co nejméně pokročilých fází nádorových onemocnění, která znamenají nejen lepší prognózu pro pacienta, ale i nemalé úspory nákladů na léčbu. A jak dokládají početné studie a publikace, velmi efektivní cestou je u preventabilních diagnóz populační screeningový program.

Práce byla podpořena v rámci projektu 36/14//NAP „Vývoj a implementace metodiky hodnocení účinnosti adresného zvaní občanů do onkologických screeningových programů ČR“ v rámci programu „Národní akční plány a koncepce“ Ministerstva zdravotnictví ČR na rok 2014.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

Institut biostatistiky a analýz

LF a PřF MU

Kamenice 126/3

625 00 Brno

e-mail: dusek@iba.muni.cz

Obdrženo: 4. 9. 2014

Přijato: 17. 10. 2014

Zdroje

1. Ferlay J, Steliarova‑ Foucher E, Lortet‑ Tieulent J et al. Cancer incidence and mortality patterns in Europe: estimates for 40 countries in 2012. Eur J Cancer 2013; 49(6): 1374– 1403. doi: 10.1016/ j.ejca.2012.12.027.

2. Ferlay J, Soerjomataram I, Ervik M et al (eds). GLOBOCAN 2012 v1.0, Cancer incidence and mortality worldwide: IARC CancerBase No. 11 [monograph on the Internet]. Lyon: International Agency for Research on Cancer; 2013. Available from: http:/ / globocan.iarc.fr.

3. Brenner H, Hoffmeister M, Brenner G et al. Expected reduction of colorectal cancer incidence within 8 years after introduction of the German screening colonoscopy programme: estimates based on 1,875,708 screening colonoscopies. Eur J Cancer 2009; 45(11): 2027– 2033. doi: 10.1016/ j.ejca.2009.02.017.

4. Otto SJ, Fracheboud J, Looman CW et al. Initiation of population‑based mammography screening in Dutch municipalities and effect on breast‑ cancer mortality: a systematic review. Lancet 2003; 361(9367): 1411– 1417.

5. Ascunce EN, Moreno‑Iribas C, Barcos Urtiaga A et al. Changes in breast cancer mortality in Navarre (Spain) after introduction of a screening programme. J Med Screen 2007; 14(1): 14– 20.

6. Lăără E, Day NE, Hakama M. Trends in mortality from cervical cancer in the Nordic countries: association with organised screening programmes. Lancet 1987; 1(8544): 1247– 1249.

7. De Angelis R, Sant M, Coleman MP et al. Cancer survival in Europe 1999– 2007 by country and age: results of EUROCARE‑ 5 – a population‑based study. Lancet Oncol 2014; 15(1): 23– 34. doi: 10.1016/ S1470‑ 2045(13)70546‑ 1.