Kvalita života měřená jako změna v čase u českých žen s karcinomem prsu
Kvalita života měřená jako změna v čase u českých žen s karcinomem prsu
Východiska:
Tato studie zkoumala vliv karcinomu prsu na kvalitu života (quality of life – QOL) u českých žen v porovnání s věkově vyrovnanou skupinou zdravých žen.
Metody:
Výzkumný soubor tvořilo 74 žen s karcinomem prsu, které vyplnily sebeposuzující dotazníky retrospektivně před léčbou a následně po léčbě v čase realizace studie. Kontrolní skupina 73 zdravých žen vyplnila tutéž testovou baterii. QOL byla hodnocena pomocí dotazníku SF-36, Dotazníku životní spokojenosti a české výzkumné verze dotazníku FACT-B. Statistická analýza dat byla provedena s použitím Wilcoxonova párového testu a Mann-Whitneyova U testu.
Výsledky:
Statisticky významný pokles v QOL u pacientek s karcinomem prsu byl nalezen u následujících komponent: Fyzické fungování (p = 0,021), Tělesná bolest (p = 0,001), Celkový zdravotní/ tělesný stav (p = 0,031), Citový a tělesný funkční stav (p < 0,001), (p = 0,023) a Fyzická tělesná pohoda (p = 0,001). Jediný detekovaný vzestup QOL v průběhu času byl nalezen pro doménu Sociální/ rodinnou pohodu (p = 0,024). U většiny komponent byla u pacientek nalezena nižší QOL v porovnání se skupinou zdravých žen. Nedávná diagnóza, pokročilé klinické stadium nemoci, více komorbidit, vyšší BMI a některé sociodemografické charakteristiky byly asociovány s výraznějším poklesem QOL v čase.
Závěr:
Subjektivně vnímaná QOL klesla v čase zejména v komponentách: Citový a tělesný funkční stav, Tělesná bolest a Celkový zdravotní stav s několika závažnými rizikovými faktory, které silně tuto změnu ovlivňují. QOL pacientek byla nižší v porovnání s kontrolní skupinou bez karcinomu, z čehož vplývají doporučení pro zlepšení následné péče a minimalizaci negativních vlivů, které má karcinom prsu na QOL.
Klíčová slova:
rakovina prsu – kvalita života – změna v průběhu času – retrospektivní studie – rizikové faktory
Tato studie byla podpořena Grantovou agenturou ČR v rámci projektu P407/12/0607.
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
Obdrženo:
31. 8. 2015
Přijato:
6. 10. 2015
Autoři:
L. Anderkova 1; N. Elfmarkova 1,2; T. Sverak 1; H. Peterkova 2; D. Brancikova 3; M. Bendová 4; M. Protivánková 3; K. Benesova 5; L. Dusek 5; J. Jarkovský 5
; L. Minar 4; K. Skrivanova 2
Působiště autorů:
Applied Neuroscience Research Group, CEITEC – Central European Institute of Technology, Masaryk University, Brno, Czech Republic
1; Department of Psychology and Psychosomatics, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic
2; Department of Internal Medicine, Hematology and Oncology, University Hospital Brno and Masaryk University, School of Medicine, Brno, Czech Republic
3; Department of Gynaecology and Obstetrics, University Hospital Brno and Masaryk University, School of Medicine, Brno, Czech Republic
4; Institute of Biostatistics and Analyses, Faculty of Medicine and Faculty of Science, Masaryk University, Brno, Czech Republic
5
Vyšlo v časopise:
Klin Onkol 2016; 29(2): 113-121
Kategorie:
Původní práce
prolekare.web.journal.doi_sk:
https://doi.org/10.14735/amko2016113
Souhrn
Východiska:
Tato studie zkoumala vliv karcinomu prsu na kvalitu života (quality of life – QOL) u českých žen v porovnání s věkově vyrovnanou skupinou zdravých žen.
Metody:
Výzkumný soubor tvořilo 74 žen s karcinomem prsu, které vyplnily sebeposuzující dotazníky retrospektivně před léčbou a následně po léčbě v čase realizace studie. Kontrolní skupina 73 zdravých žen vyplnila tutéž testovou baterii. QOL byla hodnocena pomocí dotazníku SF-36, Dotazníku životní spokojenosti a české výzkumné verze dotazníku FACT-B. Statistická analýza dat byla provedena s použitím Wilcoxonova párového testu a Mann-Whitneyova U testu.
Výsledky:
Statisticky významný pokles v QOL u pacientek s karcinomem prsu byl nalezen u následujících komponent: Fyzické fungování (p = 0,021), Tělesná bolest (p = 0,001), Celkový zdravotní/ tělesný stav (p = 0,031), Citový a tělesný funkční stav (p < 0,001), (p = 0,023) a Fyzická tělesná pohoda (p = 0,001). Jediný detekovaný vzestup QOL v průběhu času byl nalezen pro doménu Sociální/ rodinnou pohodu (p = 0,024). U většiny komponent byla u pacientek nalezena nižší QOL v porovnání se skupinou zdravých žen. Nedávná diagnóza, pokročilé klinické stadium nemoci, více komorbidit, vyšší BMI a některé sociodemografické charakteristiky byly asociovány s výraznějším poklesem QOL v čase.
Závěr:
Subjektivně vnímaná QOL klesla v čase zejména v komponentách: Citový a tělesný funkční stav, Tělesná bolest a Celkový zdravotní stav s několika závažnými rizikovými faktory, které silně tuto změnu ovlivňují. QOL pacientek byla nižší v porovnání s kontrolní skupinou bez karcinomu, z čehož vplývají doporučení pro zlepšení následné péče a minimalizaci negativních vlivů, které má karcinom prsu na QOL.
Klíčová slova:
rakovina prsu – kvalita života – změna v průběhu času – retrospektivní studie – rizikové faktory
Tato studie byla podpořena Grantovou agenturou ČR v rámci projektu P407/12/0607.
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
Obdrženo:
31. 8. 2015
Přijato:
6. 10. 2015
Zdroje
1. Dusek L, Muzik J, Maluskova D et al. Cancer incidence and mortality in the Czech Republic. Klin Onkol 2014; 27(6): 406– 423. doi: 10.14735/amko2014406.
2. Bloom JR, Stewart SL, Chang S et al. Then and now: quality of life of young breast cancer survivors. Psychooncology 2004; 13(3): 147– 160.
3. Koch L, Jansen L, Herrmann A et al. Quality of life in long-term breast cancer survivors – a 10-year longitudinal population-based study. Acta Oncol 2013; 52(6): 1119– 1128. doi: 10.3109/0284186X.2013.774461.
4. Helgeson VS, Tomich PL. Surviving cancer: a comparison of 5-year disease-free breast cancer survivors with healthy women. Psychooncology 2005; 14(4): 307– 317.
5. Tomich PL, Helgeson VS. Five years later: a cross-sectional comparison of breast cancer survivors with healthy women. Psychooncology 2002; 11(2): 154– 169.
6. Dorval M, Maunsell E, Deschenes L et al. Long-term quality of life after breast cancer: comparison of 8-year survivors with population controls. J Clin Oncol 1998; 16(2): 487– 494.
7. Mosconi P, Apolone G, Barni S et al. Quality of life in breast and colon cancer long-term survivors: an assessment with the eortc qlq-c30 and sf-36 questionnaires. Tumori 2002; 88(2): 110– 116.
8. Arndt V, Merx H, Sturmer T et al. Age-specific detriments to quality of life among breast cancer patients one year after diagnosis. Eur J Cancer 2004; 40(5): 673– 680.
9. Hsu T, Ennis M, Hood N et al. Quality of life in long-term breast cancer survivors. J Clin Oncol 2013; 31(28): 3540– 3548. doi: 10.1200/JCO.2012.48.1903.
10. Klein D, Mercier M, Abeilard E et al. Long-term quality of life after breast cancer: a french registry-based controlled study. Breast Cancer Res Treat 2011; 129(1): 125– 134. doi: 10.1007/s10549-011-1408-3.
11. Romito F, Cormio C, Giotta F et al. Quality of life, fatigue and depression in italian long-term breast cancer survivors. Support Care Cancer 2012; 20(11): 2941– 2948. doi: 10.1007/s00520-012-1424-9.
12. Lu W, Cui Y, Zheng Y et al. Impact of newly diagnosed breast cancer on quality of life among chinese women. Breast Cancer Res Treat 2007; 102(2): 201– 210.
13. Montazeri A, Vahdaninia M, Harirchi I et al. Quality of life in patients with breast cancer before and after diagnosis: an eighteen months follow-up study. BMC Cancer 2008; 8: 330. doi: 10.1186/1471-2407-8-330.
14. Cui Y, Shu XO, Gao YT et al. The long-term impact of medical and socio-demographic factors on the quality of life of breast cancer survivors among chinese women. Breast Cancer Res Treat 2004; 87(2): 135– 147.
15. Petersen LR, Clark MA, Novotny P et al. Relationship of optimism-pessimism and health-related quality of life in breast cancer survivors. J Psychosoc Oncol 2008; 26(4): 15– 32.
16. Vissers PA, Thong MSY, Pouwer F et al. The impact of comorbidity on health-related quality of life among cancer survivors: Analyses of data from the profiles registry. J Cancer Survivorship 2013; 7(4): 602– 613. doi: 10.1007/s11764-013-0299-1.
17. Engel J, Kerr J, Schlesinger-Raab A et al. Predictors of quality of life of breast cancer patients. Acta Oncol 2003; 42(7): 710– 718.
18. Blanchard CM, Stein K, Courneya KS. Body mass index, physical activity, and health-related quality of life in cancer survivors. Med Sci Sports Exerc 2010; 42(4): 665– 671. doi: 10.1249/MSS.0b013e3181bdc685.
19. Paxton RJ, Phillips KL, Jones LA et al. Associations among physical activity, body mass index, and health-related quality of life by race/ ethnicity in a diverse sample of breast cancer survivors. Cancer 2012; 118(16): 4024– 4031. doi: 10.1002/cncr.27389.
20. Yen JY, Ko CH, Yen CF et al. Quality of life, depression, and stress in breast cancer women outpatients receiving active therapy in taiwan. Psychiatry Clin Neurosci 2006; 60(2): 147– 153.
21. Sarenmalm EK, Ohlen J, Oden A et al. Experience and predictors of symptoms, distress and health-related quality of life over time in postmenopausal women with recurrent breast cancer. Psychooncology 2008; 17(5): 497– 505.
22. So WK, Marsh G, Ling WM et al. Anxiety, depression and quality of life among chinese breast cancer patients during adjuvant therapy. Eur J Oncol Nurs 2010; 14(1): 17– 22. doi: 10.1016/j.ejon.2009.07.005.
23. Karakoyun-Celik O, Gorken I, Sahin S et al. Depression and anxiety levels in woman under follow-up for breast cancer: relationship to coping with cancer and quality of life. Med Oncol 2010; 27(1): 108– 113. doi: 10.1007/s12032-009-9181-4.
24. Kim SH, Son BH, Hwang SY et al. Fatigue and depression in disease-free breast cancer survivors: prevalence, correlates, and association with quality of life. J Pain Symptom Manage 2008; 35(6): 644– 655. doi: 10.1016/j.jpainsymman.2007.08.012.
25. Badger TA, Braden CJ, Mishel MH et al. Depression burden, psychological adjustment, and quality of life in women with breast cancer: patterns over time. Res Nurs Health 2004; 27(1): 19– 28.
26. Hopwood P, Haviland J, Mills J et al.The impact of age and clinical factors on quality of life in early breast cancer: an analysis of 2,208 women recruited to the ukstart trial (standardisation of breast radiotherapy trial). Breast 2007; 16(3): 241– 251.
27. So WK, Choi KC, Chan CW et al. Age-related differences in the quality of life of chinese women undergoing adjuvant therapy for breast cancer. Res Gerontological Nurs 2011; 4(1): 19– 26. doi: 10.3928/19404921-20101201-01.
28. Cimprich B, Ronis DL, Martinez-Ramos G. Age at diagnosis and quality of life in breast cancer survivors. Cancer Pract 2002; 10(2): 85– 93.
29. Lee CO. Quality of life and breast cancer survivors – psychosocial and treatment issues. Cancer Pract 1997; 5(5): 309– 316.
30. Nagel GC, Schmidt S, Strauss BM et al. Quality of life in breast cancer patients: a cluster analytic approach. Breast Cancer Res Treat 2001; 68(1): 75– 87.
31. Casso D, Buist DS, Taplin S. Quality of life of 5–10 year breast cancer survivors diagnosed between age 40 and 49. Health Qual Life Outcomes 2004; 2: 25.
32. Fehlauer F, Tribius S, Mehnert A et al. Health-related quality of life in long term breast cancer survivors treated with breast conserving therapy: impact of age at therapy. Breast Cancer Res Treat 2005; 92(3): 217– 222.
33. Awadalla AW, Ohaeri JU, Gholoum A et al. Factors associated with quality of life of outpatients with breast cancer and gynecologic cancers and their family caregivers: a controlled study. BMC Cancer 2007; 7: 102.
34. Hays RD, Morales LS. The rand-36 measure of health-related quality of life. Ann Med 2001; 33(5): 350– 357.
35. Ware JE, Sherbourne CD. The mos 36-item short-form health survey (sf-36) 1. Conceptual-framework and item selection. Med Care 1992; 30(6): 473– 483.
36. Sobotík Z. Zkušenosti s použitím předběžné verze amerického dotazníku o zdraví (sf-36). Zdravotnictví v České republice 1998; 1– 2(1): 50– 54.
37. Fahrenberg J, Myrtek M, Schumacher J et al (eds). Dotazník životní spokojenosti. Praha: Testcentrum 2001.
38. Spurná Z, Dražan L, Foretová L et al. The effect of prophylactic mastectomy with recontruction on quality of life in brca positive women. Klin Onkol 2012; 25 (Suppl 1): S74– S77. doi: 10.14735/amko2012S74.
39. Brady MJ, Cella DF, Mo F et al. Reliability and validity of the functional assessment of cancer therapy-breast quality-of-life instrument. J Clin Oncol 1997; 15(3): 974– 986.
40. Ringash J, O‘Sullivan B, Bezjak A et al. Interpreting clinically significant changes in patient-reported outcomes. Cancer 2007; 110(1): 196– 202.
41. Leung J, Pachana NA, McLaughlin D. Social support and health-related quality of life in women with breast cancer: a longitudinal study. Psychooncology 2014; 23(9): 1014– 1020. doi: 10.1002/pon.3523.
42. Mols F, Vingerhoets AJ, Coebergh JW et al. Well-being, posttraumatic growth and benefit finding in longterm breast cancer survivors. Psychol Health 2009; 24(5): 583– 595. doi: 10.1080/08870440701671362.
Štítky
Detská onkológia Chirurgia všeobecná OnkológiaČlánok vyšiel v časopise
Klinická onkologie
2016 Číslo 2
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Tramadol a paracetamol v tlumení poextrakční bolesti
Najčítanejšie v tomto čísle
- Extravazace cytostatik – prevence a doporučené postupy
- Protinádorový efekt rybího oleje – mýtus, nebo realita?
- Enzalutamid a abirateron v léčbě metastatického kastračně refrakterního karcinomu prostaty po předchozí chemoterapii
- Role BRAF/ MEK inhibice u metastazujícího maligního melanomu – kazuistika