Slovo má zakladatel a první šéfredaktor časopisu Klinická onkologie

Sedím u počítače a žasnu nad množstvím nových informací, které mi obrazovka každý den předkládá. Vzpomínám a srovnávám tuto situaci s dobou, kdy jsem začínal svou praxi v onkologii. Vývoj byl pomalý a přístup k novým informacím jako podkladu dalšího vývoje byl velmi omezený. Děkanát sice objednával několik časopisů (mezi nimi naštěstí i Cancer), které půjčoval zájemcům na velmi omezenou dobu několika dní, což naprosto nestačilo.

Pak přišla slavná doba Current Contents. Malý sešitek s aktuálním seznamem většiny současné odborné literatury (mimochodem přetištěný na černo) uváděl nejen tituly práce autora, ale také jeho adresu, což bylo nesmírně cenné. Currenty jsme si půjčovali navzájem, často jen na několik hodin. Autorovi bylo možno poslat na kartičce vytištěné pro tento účel žádost o separátek, na který většina autorů reagovala pozitivně a separátní tisk poslala. Bylo velkou zásluhou ústavu, že hradil poštovné, protože žádostí o separátky bylo týdně z ústavu hodně a poštovné do ciziny levné nebylo. Výrazně to pomohlo ke zvýšení aktuálních informací, s dopadem na vlastní praxi.

Doba poznání a léčby především dle kinetiky se začala měnit. Pozornost začala být věnována novým faktorům, např. nádorovým markerům, prognostickým a prediktivním faktorům, vše ověřováno desítkami prací v literatuře. Každý úspěšný posun vpřed byl vybudován na předchozí tvrdé práci generace základního výzkumu, translace a klinického výzkumu, výsledky jsme si konečně mohli přečíst. Mnoho otázek zůstávalo nevyjasněných, především optimalizace léčebných postupů.

Jak se zvyšovala informovanost a šíře léčebné praxe, tak se zvyšovala snaha publikovat vlastní výsledky a nápady. Ale kam? Témata z klinické onkologie bývala přijata k publikaci jen omezeně v časopisech Vnitřní lékařství nebo Časopis lékařů českých. Bratislavská Akademie věd sice začala vydávat Neoplasmu, ale výhradně pro příspěvky s experimentální tematikou. Zájem a nutnost mít publikaci s čistě klinickou onkologickou tematikou, s hlavním záměrem edukace a informací o nových léčebných postupech se stále zvyšoval. To byla předehra ke vzniku Klinické onkologie.

V současné době je výrazným, neustále se opakujícím požadavkem zrychlit proces od zkumavky k pacientovi. Pomohou tomu množící se časopisy, přehledy a různá doporučení? Téměř neuplyne týden bez ohlášení nového tisku. Jen minulý týden bylo oznámeno zahájení vydávání dvou nových časopisů s tematikou nádorů hlavy a krku (New Jersey a Kuala Lumpur) se záměrem stát se časopisem na mezinárodní úrovni. Může mít tolik informací, většinou rozdílné kvality, vliv na další vývoj a pokrok? Vzniká nová cesta k získání informací pro ty, kteří sledují jen úzký profil problematiky, s možností zadat si žádanou tematiku, třeba v Medscapu, který mu pak pravidelně týdně vygeneruje nové práce této žádané tematiky. Jinou otázkou je snaha a účelnost publikovat v impaktovaných faktorech. Funguje mimo jiné jako filtr kvality, který je vyžadován pro získání vyššího, vědeckého stupně. Znalosti, které umožní onkologovi učinit evidence-based rozhodnutí, může čerpat i z neimpaktovaných časopisů. Proto si myslím, že existence časopisů, jako je třeba Klinická onkologie, je skutečným pilířem praxe.

prim. MUDr. Zdeněk Mechl, CSc.

Interní hematologická a onkologická klinika LF MU a FN Brno