Basic information for identifying psychological disorders caused by malignant disease
Authors:
Z. Adam 1; J. Klimeš 2; Z. Boleloucký 3; Z. Adamová 4
Authors place of work:
Interní hematologická a onkologická klinika LF MU a FN Brno
1; Soukromá psychologická ambulance – PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Praha
2; Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno
3; Chirurgické oddělení, Vsetínská nemocnice a. s.
4
Published in the journal:
Klin Onkol 2021; 34(4): 264-272
Category:
Přehled
doi:
https://doi.org/10.48095/ccko2021264
Summary
Background: Improvements in cancer diagnosis and treatment explain a substantial increase in the number of patients chronically affected by or recovering from cancer. This is a fragile population, physically, psychologically and socially affected by the consequences of the disease and the associated treatment. The National Comprehensive Cancer Network (NCCN) reacted to this fact, creating the NCCN guidelines for survivorship. They provide screening, evaluation and treatment recommendations for the consequences of cancer and cancer treatment. Purpose: Inspired by this NCCN recommendation, we drew up this article pointing out the psychological issues like anxiety, depression and fatigue in order to help the physicians refer their patients timely to psychologic or psychiatric care.
Keywords:
malignant disease – anxiety – depression – posttraumatic stress disorder – Fatigue – psychogenic fever
Zdroje
1. Denlinger CS, Ligibel JA, Are M et al. NCCN Guidelines insights: survivorship, version 1.2016. J Natl Compr Canc Netw 2016; 14 (6): 715–724. doi: 10.6004/jnccn.2016.0073.
2. Yi JC, Syrjala KL. Anxiety and depression in cancer survivors. Med Clin North Am 2017; 101 (6): 1099–1113. doi: 10.1016/j.mcna.2017.06.005.
3. Malušková M. Epidemiologie mnohočetného myelomu v ČR. Klin Onkol 2017; 30 (Suppl 2): 2S35–2S42. doi: 10.14735/amko20172S35.
4. Adam Z, Král Z, Klimeš J et al. Chronický stres, psychická nepohoda a deprese zvyšují četnost infekčních, autoimunitních, ale i maligních nemocí. Vnitřní Lék 2020; (1): 34–36. doi: 10.36290/vnl.2020.006.
5. Adam Z, Klimeš J, Pour L et al. Maligní onemocnění, psychika a stres. Praha: Grada Publishing 2019: 208.
6. Hynčík D, Průša I. Depresivní a bolestivé stavy u onkologicky nemocných a jejich léčba. Cas Lek Cesk 2002; 141 (3): 85–88.
7. Hynčík D Průša I. Deprese a bolest u onkologicky nemocných. Medical Tribune 2006; 2 (31): 14–45.
8. Reich M. Depression and cancer: recent data on clinical issues, research challenges and treatment approaches. Curr Opin Oncol 2008; 20 (4): 353–359. doi: 10.1097/CCO.0b013e3282fc734b.
9. Čéšková E. Deprese u kardiálních, neurologických a onkologických onemocnění. Cas Lek Cesk 2005; 144 (4): 252–257.
10. Boleloucký Z, Tondlová H, Stehlík J et al. Některé poznámky k psychosociálním aspektům onkologicky nemocných. Cas Lek Cesk 1984; 123 (28): 865–867.
11. Slováčková B, Slováček K. Psychiatrické komplikace protinádorové léčby. In: Budoucnost péče o duševně nemocné v souvislostech. Tribun EU 2017; 341.
12. Svěrák T, Skřivanová K, Anderková Ľ et al. Screening of psychological distress 4,5 years after diagnosis in breast cancer patients compared to healthy population. Klin Onkol 2016; 29 (3): 210–215. doi: 10.14735/amko2016210.
13. Mitchell AJ, Meader N, Symonds P. Diagnostic validity of the hospital anxiety and depression scale (HADS) in cancer and palliative settings: a meta-analysis. J Affect Disord 2010; 126 (3): 335–348. doi: 10.1016/j.jad.2010.01.067
14. Kissane DW, Maj M, Sartorius N. Depression and cancer. Oxford: Wiley Blackwell 2011: 300
15. Honzák R. Deprese u onkologických pacientů. Psychiatr. praxi 2012; 13 (1): 35–37.
16. Moghaddam N, Coxon H, Nabarro S et al. Unmet care needs in people living with advanced cancer: a systematic review. Support Care Cancer 2016; 24 (8): 3609–3622. doi: 10.1007/s00520-016-3221-3.
17. Látalová K, Prásko J, Kamarádová D et al. Posttraumatická stresová porucha. Prakt Lék 2014; 94 (4): 172–176.
18. Avery DH, Shah SH, Eder DN et al. Nocturnal sweating and temperature in depression. Acta Psychiatr Scand 1999; 100 (4): 295–301. doi: 10.1111/j.1600-0447.1999.tb10864.x.
19. Rietsema WJ. Post-traumatic stress disorder as a cause of night sweats. Am Fam Physician 2003; 68 (5): 806.
20. Mold JW, Holtzclaw BJ, McCarthy L. Night sweats: a systematic review of the literature. J Am Board Fam Med 2012; 25 (6): 878–893. doi: 10.3122/jabfm.2012.06.120033.
21. Oka T. Psychogenic fever: how psychological stress affects body temperature in the clinical population. Temperature (Austin) 2015; 2 (3): 368–378. doi: 10.1080/23328940.2015.1056907.
22. Takakazu Oka. Psychogenic fever: how psychological stress affects body temperature in the clinical population. Temperature (Austin) 2015; 2 (3): 368–378. doi: 10.1080/23328940.2015.1056907.
23. Berend O. Psychogenic fever, functional fever, or psychogenic hyperthermia? Temperature (Austin) 2015; 2 (3): 324–325. doi: 10.1080/23328940.2015.1071701.
24. Klimeš J. Nemoc a naše psychika. Informační příručka pro pacienty. [online]. Dostupné z: https: //www.linkos.cz/files/brozury/Klimes_prirucka_mail.pdf.
25. Klimeš J. Co je dobré vědět o maligním lymfomu. Informační brožura pro pacienty. [online]. Dostupné z: https: //www.linkos.cz/pacient-a-rodina/pomoc-v-nemoci/kde-hledat-informace/publikace-pro-pacienty-a-jejich-blizke/co-je-dobre-vedet-o-malignim-lymfomu/.
26. Klimeš J. Partneři a rozchody. Praha: Portál 2013.
27. Nebiker L, Lichtenstein E, Minghetti A et al. Moderating effects of exercise duration and intensity in neuromuscular vs. endurance exercise interventions for the treatment of depression: a meta-analytical review. Front Psychiatry 2018; 9: 305. doi: 10.3389/fpsyt.2018.00305. eCollection 2018.
28. Kanamori S, Takamiya T, Inoue S et al. Frequency and pattern of exercise and depression after two years in older Japanese adults: the JAGES longitudinal study. Sci Rep 2018; 8 (1): 11224. doi: 10.1038/s41598-018-29053-x.
29. Rebar RA, Stanton R, Geard D et al. A meta-analysis of the effect of physical activity on depression and anxiety in non-clinical adult populations. Health Psychology Review 2015; 9 (3): 366–378. doi: 10.1080/17437199.2015.1022901
30. Werneck AO, Oyeyemi AL, Silva DR. Physical activity and depression: is 150 min/week of moderate to vigorous physical activity a necessary threshold for decreasing risk of depression in adults? Different views from the same data. Soc Psychiatry Psychiatr Epidemiol 2018; 53 (3): 323–324. doi: 10.1007/s00127-018-1490-5.
31. Knips L, Bergenthal N, Streckmann F et al. Aerobic physical exercise for adult patients with haematological malignancies. Cochrane Database Syst Rev 2019; 31 (1): CD009075. doi: 10.1002/14651858.CD009075.pub3.
Štítky
Detská onkológia Chirurgia všeobecná OnkológiaČlánok vyšiel v časopise
Klinická onkologie
2021 Číslo 4
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Tramadol a paracetamol v tlumení poextrakční bolesti
Najčítanejšie v tomto čísle
- Základní informace pro rozpoznávání psychických poruch vyvolaných maligním onemocněním
- PET somatostatinových receptorů nad rámec neuroendokrinních nádorů gastrointestinálního traktu – přehled literatury
- Trombóza asociovaná s malignitou – liečba a prevencia priamymi inhibítormi faktora Xa
- The double-edged sword of inoquinolone in cancer and COVID-19-infected patients