Endoskopická endonazálnídakryocystorinostomie v dětském věku
Endoskopická endonazálnídakryocystorinostomie v dětském věku
Autoři podávají rozbor 23 endonazálních endoskopických dakryocystorinostomií(EEDCR), které provedli v letech 1996 - 1999 u 20 dětí. Nejmladšímu dítěti bylo devět měsíců,nejstaršímu 13 let, průměrný věk byl 4,7 roků. Příčinou neprůchodnosti slzných cest byla u 18 dětívrozená neprůchodnost slzných cest, v šesti případech s chronickou dakryocystitidou, 2krát sejednalo o obstrukci slzných cest po pokousání psem. Indikací k zákroku byly subsakální obstrukce(16krát) nebo kombinace subsakálních a suprasakálních obstrukcí (5krát) a ve dvou případechsuprasakální obstrukce. Šest dětí prodělalo před DCR neúspěšnou intubaci slzných cest.Vlastní zákrok byl ve všech případech prováděn v celkové anestezii. Operace byla oboustranněprovedena u 3 dětí - 1krát v jedné době a 2krát s odstupem 6 a 8 měsíců od první operace. Třikrátbyly při zákroku otevřeny přední čichové sklípky, 3krát byla provedena resekce hlavy střednískořepy. U 14 primárních DCR použili bikanalikulární stent, u pěti monokanalikulární stent, u čtyřdětí stent nepoužili. S výjimkou dvou případů, kdy došlo k proniknutí do orbity, nebyla antibiotikastandardně používána.Úspěšnost byla hodnocena šest měsíců po zákroku na základě subjektivního hodnocení a pomocíFDDT (Fluorescein Dye Disappearance test). Hodnoceno bylo celkem 22 EEDCR (jeden pacientnepřišel na kontroly). U primární EEDCR bylo z 22 případů dosaženo úspěšnosti 18krát (81,8 %).U čtyř pacientů nebylo dosaženo úspěchu. Tři z nich byli stejnou technikou reoperováni a u všechbylo dosaženo vyhojení. Celkově, včetně operací, bylo dosaženo úspěšnosti v 21 případech z 22(95,45 %). U tří dětí s oboustranným zákrokem byl zákrok vždy úspěšný. Z 16 subsakálních obstrukcíbylo při primární DCR dosaženo úspěchu v 14 případech (87,5 %), z pěti kombinovaných subsakál-ních a suprasakálních obstrukcí ve třech případech (60,0 %), u jedné suprasakální obstrukce jsmedosáhli úspěchu.Za dolní hranici věku pro zákrok považují autoři 6 - 8 měsíc. Je-li to možné, preferují před DCRintubaci slzných cest. EEDCR vyžaduje vzhledem k malým rozměrům nosní dutiny šetrný přístupk nosní sliznici a z důvodu horší pooperační spolupráce je vhodné používat k snížení rizika zajizve-ní rinostomie stenty, nejčastěji bikanalikulární intubaci. EEDCR u dětí je zákrok, který je výsledkysrovnatelný s dospělými.
Klíčová slova:
dakryocystorinostomie, endonazální endoskopická DCR, indikace k DCR, vrozenáneprůchodnost slzných cest, stenty.
Endoscopic Endonasal Dacryocystorhinostomy in Child Age
The authors present an analysis of 23 endonasal endoscopic dacryocystorhinostomies(EEDCR) which they performed in 1996 - 1999 in 20 children. The youngest child was nine monthsold, the oldest 13 years, the mean age was 4.7 years. The cause of occlusion of the lacrimal pathwayswas in 18 children congenital occlusion, in six instances with chronic dacryocystitis, twice obstruc-tion developed after a dog bite. Indication for surgery was subsaccal obstruction (16x) or a combi-nation of subsaccal and suprasaccal obstructions (5x) and in two instances suprasaccal obstruction.Six children had before DCR an unsuccessful intubation of the lacrimal pathways.The operation proper was in all patients made under general anaesthesia. The operation wasbilateral in three children, once performed in one stage and twice after 6 and 8 months resp.following the first operation. Three times during the operation the frontal olfactory sinuses wereopened, three times the head of the median concha was resected. In 14 primary DCRs the authorsused a bicanalicular stent, in five a monocanalicular stent, in four children they did n ot use a stent.With the exception of two cases when penetration into the orbit occurred, antibiotics were not used.The results were evaluated six months after the operation, based on subjective evaluation and bymeans of FDDT (Fluorescein Dye Disappearance Test). A total of 22 EEDCR were evaluated (onepatient did not attend the check-up examination). In primary EEDCR 18 of 22 cases (81.8%) weresuccessful. Three of thelatter were re-operated by the same technique and all were cured. In thetotal, i.e. incl. revisions, surgery was successful in 21 of 22 patients (95.45%). In three children witha bilateral operation surgery was successful in all instances. Of 16 subsaccal obstructions primaryDCR was successful in 14 (87.5%), of 5 combined subsaccal and suprasaccal obstructions success wasachieved in three (60.0 %) and one suprasaccal obstruction was successful.According to the authors the lower age range for surgery is 6-8 months. If possible they prefer beforeDCR intubation of the lacrimal pathways. EEDCR calls for a careful approach to the nasal mucosawith regard to the small dimensions of the nasal cavity and also with regard to poorer postoperativecooperation. Therefore it is better to reduce the risk of scarring of the rhinostomy stents. Mostfrequently bicanalicular stents are used. EEDCR in children is an operation where the results arecomparable with those in adults.
Key words:
dacryocystorhinostomy, endonasal endoscopic DCR, indication of DCR, inborn obstruc-tion of the lacrimal pathways, stents.
Autoři:
Pavel Komínek
; S. Červenka *; R. Lenert
Působiště autorů:
ORL oddělení Nemocnice ve Frýdku Místku, prim. MUDr. P. KomínekOční ambulance Otrokovice, MUDr. S. Červenka
*
Vyšlo v časopise:
Otorinolaryngol Foniatr, , 1999, No. 4, pp. 231-238.
Kategorie:
Články
Souhrn
Autoři podávají rozbor 23 endonazálních endoskopických dakryocystorinostomií(EEDCR), které provedli v letech 1996 - 1999 u 20 dětí. Nejmladšímu dítěti bylo devět měsíců,nejstaršímu 13 let, průměrný věk byl 4,7 roků. Příčinou neprůchodnosti slzných cest byla u 18 dětívrozená neprůchodnost slzných cest, v šesti případech s chronickou dakryocystitidou, 2krát sejednalo o obstrukci slzných cest po pokousání psem. Indikací k zákroku byly subsakální obstrukce(16krát) nebo kombinace subsakálních a suprasakálních obstrukcí (5krát) a ve dvou případechsuprasakální obstrukce. Šest dětí prodělalo před DCR neúspěšnou intubaci slzných cest.Vlastní zákrok byl ve všech případech prováděn v celkové anestezii. Operace byla oboustranněprovedena u 3 dětí - 1krát v jedné době a 2krát s odstupem 6 a 8 měsíců od první operace. Třikrátbyly při zákroku otevřeny přední čichové sklípky, 3krát byla provedena resekce hlavy střednískořepy. U 14 primárních DCR použili bikanalikulární stent, u pěti monokanalikulární stent, u čtyřdětí stent nepoužili. S výjimkou dvou případů, kdy došlo k proniknutí do orbity, nebyla antibiotikastandardně používána.Úspěšnost byla hodnocena šest měsíců po zákroku na základě subjektivního hodnocení a pomocíFDDT (Fluorescein Dye Disappearance test). Hodnoceno bylo celkem 22 EEDCR (jeden pacientnepřišel na kontroly). U primární EEDCR bylo z 22 případů dosaženo úspěšnosti 18krát (81,8 %).U čtyř pacientů nebylo dosaženo úspěchu. Tři z nich byli stejnou technikou reoperováni a u všechbylo dosaženo vyhojení. Celkově, včetně operací, bylo dosaženo úspěšnosti v 21 případech z 22(95,45 %). U tří dětí s oboustranným zákrokem byl zákrok vždy úspěšný. Z 16 subsakálních obstrukcíbylo při primární DCR dosaženo úspěchu v 14 případech (87,5 %), z pěti kombinovaných subsakál-ních a suprasakálních obstrukcí ve třech případech (60,0 %), u jedné suprasakální obstrukce jsmedosáhli úspěchu.Za dolní hranici věku pro zákrok považují autoři 6 - 8 měsíc. Je-li to možné, preferují před DCRintubaci slzných cest. EEDCR vyžaduje vzhledem k malým rozměrům nosní dutiny šetrný přístupk nosní sliznici a z důvodu horší pooperační spolupráce je vhodné používat k snížení rizika zajizve-ní rinostomie stenty, nejčastěji bikanalikulární intubaci. EEDCR u dětí je zákrok, který je výsledkysrovnatelný s dospělými.
Klíčová slova:
dakryocystorinostomie, endonazální endoskopická DCR, indikace k DCR, vrozenáneprůchodnost slzných cest, stenty.
Štítky
Audiológia a foniatria Detská otorinolaryngológia OtorinolaryngológiaČlánok vyšiel v časopise
Otorinolaryngologie a foniatrie
1999 Číslo 4
- Detekcia a diagnostika primárnych imunodeficiencií v teréne - praktický prehľad v kocke
- Sekundárna imunodeficiencia z pohľadu hematoonkológa
- Protilátkové imunodeficiencie
- Variant omikron SARS-CoV-2 – dôvod na optimizmus, či na obavy?
Najčítanejšie v tomto čísle
- Benigní polohové paroxyzmální vertigo(Naše zkušenosti s diagnostikoua léčbou)
- Naše zkušenosti s tyreoplastikou typ I
- Léčba pares n. recurrentis pomocípřímé stimulace vnitřních hrtanovýchsvalů
- Hypofaryngeální divertikl