Význam flexibilní endoskopie s Narrow Band Imaging pro hodnocení recidivy nádorů hrtanu a hypofaryngu po radioterapii
The value of flexible endoscopy with Narrow Band Imaging for the evaluation of recurrence of laryngeal and hypopharyngeal tumours after radiotherapy
Background: The diagnosis of recurrent upper aerodigestive tumours is difficult, especially in the case of previous curative radiotherapy (RT) or chemoradiotherapy (CRT). Progress in the diagnostics of head and neck cancer came with the development of optical endoscopic imaging methods. The aim of this study was to analyse the benefits of flexible Narrow Band Imaging (NBI) in the visualization of suspected recurrence of malignancy in patients after curative RT (CRT). Methods: A total of 58 examined patients in follow-up after curative RT or CRT for laryngeal and hypopharyngeal squamous cell carcinoma were enrolled in the study. All patients underwent transnasal flexible endoscopy in conventional white light and NBI in local anaesthesia. Changes in microvascular architecture (intraepithelial papillary capillary loops – IPCL) have been classified according to Ni. IPCL I–III were considered to be non-suspicious, and therefore no histopathological examination was indicated. IV and V type findings were verified using HDTV NBI intraoperatively with biopsy sampling and subsequent histopathological correlation was performed. Results: Transnasal videoendoscopic examination with NBI revealed a suspicious finding (IPCL type IV and V) in 23/58 (39.7%) patients, non-suspicious finding (IPCL I–III) in 35/58 (60.3%). Histopathological examination verified the positive finding (precancerous or malignant changes) in 12/23 (52.2%) and negative finding in 11/23 (47.8%) cases. The sensitivity, specificity, positive and negative predictive value of flexible NBI endoscopy were 100%, 76.1%, 52.2% and 100% respectively. According to the Kappa index (K = 0.568), we proved a moderate concordance between flexible NBI endoscopy and histopathological results. Conclusions: Transnasal flexible endoscopy with NBI in outpatient settings contributes to an early detection of pathological changes also in post-radiation altered mucosa of the larynx and hypopharynx, while a correct interpretation of in NBI findings is required to reduce the incidence of false positive results.
Keywords:
squamous cell carcinoma – Larynx – radiotherapy – narrow band imaging – Ni classification – hypopharynx
Autori:
Jana Šatanková 1,2
; Anna Švejdová 1
; M. Vošmik 2,3
; Michal Černý 1,2
; P. Kordač 1
; Michal Homoláč 1
; Viktor Chrobok 1,2
Pôsobisko autorov:
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, FN Hradec Králové
1; Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Hradci Králové
2; Klinika onkologie a radioterapie, FN Hradec Králové
3
Vyšlo v časopise:
Otorinolaryngol Foniatr, 70, 2021, No. 4, pp. 214-222.
Kategória:
Původní práce
doi:
https://doi.org/10.48095/ccorl2021214
Súhrn
Diagnostika recidiv karcinomů horních dýchacích a polykacích cest je problematická, zvláště po kurativní radioterapii (RT) nebo radiochemoterapii (RCHT). Pokrok v diagnostice slizničních nádorů hlavy a krku nastal s rozvojem optických endoskopických zobrazovacích metod. Cílem předkládané práce je zhodnocení přínosu flexibilní endoskopie s Narrow Band Imaging (NBI) při vizualizaci suspektní recidivy nádorového onemocnění u pacientů po kurativní RT (RCHT). Metody: Do studie bylo zařazeno celkem 58 pacientů vyšetřených v rámci dispenzarizace kurativní RT (RCHT) pro dlaždicobuněčný karcinom v oblasti hrtanu a hypofaryngu. Všichni pacienti podstoupili transnazální flexibilní vyšetření v konvenčním bílém světle a NBI v lokální anestezii. Změny v mikrovaskulárním uspořádání (intraepithelial papillary capillary loops – IPCL) byly klasifikovány podle Ni. IPCL I–III byly označeny jako nesuspektní a nebyla zde indikována histologická verifikace. Nálezy IV. a V. typu byly ověřeny pomocí HDTV NBI peroperačně s odebráním biopsie a následně korelovány s výsledkem histologického vyšetření. Výsledky: Transnazální videoendoskopické vyšetření s NBI odhalilo suspektní nález (IPCL IV. a V. typu) u 23/58 (39,7 %) pacientů, u 35 pacientů (60,3 %) byl nález v NBI nesuspektní (IPCL I.–III. typu). Histopatologická analýza verifikovala pozitivní nález (high-grade dysplazie, carcinoma in situ, invazivní karcinom) u 12/23 pacientů (52,2 %), u 11/23 (47,8 %) byl výsledek histologie negativní. Senzitivita, specificita, pozitivní a negativní prediktivní hodnota flexibilní NBI endoskopie byla 100 %, 76,1 %, 52,2 % a 100 %. Podle Kappa indexu (K = 0,568) byla prokázána střední (průměrná) shoda mezi NBI a histologickým vyšetřením. Závěry: Transnazální flexibilní endoskopie s NBI umožňuje detekovat patologické změny i na postradiačně změněné sliznici hrtanu a hypofaryngu, podmínkou je správná interpretace NBI nálezů zkušeným endoskopistou, která snižuje výskyt falešně pozitivních nálezů.
Klíčová slova:
radioterapie – dlaždicobuněčný karcinom – hrtan – narrow band imaging – Ni klasifikace – hypofarynx
Úvod
Dispenzarizace pacientů po onkologické léčbě dlaždicobuněčných karcinomů hlavy a krku, radioterapii (RT) nebo radiochemoterapii (RCHT) je považována za jeden z nejnáročnějších diagnostických úkolů i pro zkušené lékaře [1]. Problémem je odlišit změny, které jsou následkem onkologické léčby – mukozitida, otok měkkých tkání (obr. 1a, 1b, 2), fibróza – od skutečné perzistence, případně recidivy nádorového onemocnění (obr. 3a, 3b) [2]. Pozdní diagnostika nádorového onemocnění v terénu po kurativní radioterapii snižuje šanci na chirurgickou záchrannou léčbu a má negativní dopad na celkové přežití pacienta [3]. Zobrazovací metody – počítačová tomografie (CT), ¹⁸FDG-PET (fluorodeoxyglucose positron emission tomography) a magnetická rezonance – MR), včetně DW-MR (diffusion-weighted MRI) zlepšily možnosti sledování pacientů, obzvláště v rozlišení perzistence nebo recidivy nádoru od radionekrózy, zánětlivých změn a fibrózy tkáně [4–6]. Technologickým pokrokem v endoskopických metodách je NBI a HDTV NBI (high-definition television NBI) s vysokým rozlišením (více než 1 milion pixelů) nebo 4K (ultra vysoké rozlišení – více než 8 milionů pixelů) (Olympus Medical System Corporation, Tokyo, Japan) [7, 8].
NBI využívá speciálně filtrované světlo ke zlepšení kontrastu mezi epitelem a podslizničními cévami. V definitivním obrazu je slizniční mikrovaskularizace (intraepithelial papillary capillary loops – IPCL) zobrazena hnědě a podslizniční cévy azurově, dochází k podstatnému zvýšení kontrastu mezi krví obsaženou v cévách a okolní tkáni [1, 7–11]. Mohou být rozpoznány i velmi diskrétní změny v mikrovaskulární architektonice [8]. Normální kapiláry jsou dobře větvené kličky, zatímco suspektní prekancerózní léze nebo malignita se projeví ohraničeným okrskem změněných kapilár v podobě hnědých teček, vřetenovitých a hadovitých kapilár (obr. 4, 5) [10]. Podle dosud publikovaných prací má NBI endoskopie využití především v předoperační diagnostice suspektních prekancerózních a nádorových lézí, v peroperačním hodnocení resekčních okrajů a v případné identifikaci synchronních (duplicitních) nádorů [1, 8, 10]. Studií, ve kterých je hodnocen význam NBI v rámci dispenzarizace pacientů po onkologické léčbě, je zatím málo, a proto je třeba další sledování a výzkum. Cílem prezentované studie bylo zhodnocení přínosu flexibilní NBI endoskopie v dispenzarizaci pacientů po kurativní, eventuálně adjuvantní radioterapii.
Materiál a metodika
Studie byla realizována prospektivně v období od října 2015 do prosince 2019 na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Fakultní nemocnice Hradec Králové. Do studie bylo zařazeno celkem 58 pacientů vyšetřených v rámci dispenzarizace po primární kurativní nebo adjuvantní RT nebo RCHT pro primární nádor v oblasti hrtanu nebo hypofaryngu.
Všichni pacienti byli pravidelně sledováni a absolvovali minimálně dvě videoendoskopická vyšetření s NBI. Vyšetření bylo provedeno za 3 a 6 měsíců po ukončení radioterapie, další kontroly probíhaly v rozmezí 3–6 měsíců. Pacienti byli vyšetřeni ambulantně v lokální anestezii pomoci flexibilního HD videolaryngoskopu s NBI zobrazením (Olympus ENF-VH nebo ENF-VQ, distální průměr 3,9 mm, endoskopický systém Olympus Visera Pro CV-170). K lokální anestezii orofaryngu, hypofaryngu a hrtanu (u pacientů se zachovaným hrtanem) byl aplikován Lidocain sprej 10% transorálně. Každý pacient byl vyšetřen pomocí konvenčního bílého světla a následně pomocí NBI. Endoskopické vyšetření bylo prováděno pouze třemi erudovanými lékaři (absolventi kurzu NBI certifikovaného MZ ČR). Nahrávky vyšetření (konvenční bílé světlo i NBI) byly u každého pacienta uloženy pro další analýzu. Jako suspektní léze v NBI byla označena jasně ohraničená oblast patologických IPCL (intraepiteliální papilární kapilární kličky) [12]. Nálezy při NBI endoskopii byly hodnoceny podle Ni klasifikace jako suspektní (IPCL IV, IPCL Va–Vc) nebo nesuspektní (IPCL I–III) (tab. 1) [12]. I přes to, že podle původní Ni klasifikace je typ IV považován za benigní nález (středně těžké dysplazie), existují práce [13], které popisují, že typ IV není možné pokládat za jednoznačně benigní nález, a v jejich souboru byl v této skupině lézí častější nález těžkých dyplastických až maligních změn. Mikrovaskulární změny mohou být často na rozhraní mezi prekancerózními/dysplastickými (hyperplazie, mírná až středně těžká dysplazie) a časnými nádorovými změnami. Proto jsme se při hodnocení zařadili IPCL IV do skupiny již suspektních změn. Nálezy nesuspektní při ambulantním NBI vyšetření (IPCL I–III) byly nadále ponechány ve sledování, vyšetření v celkové anestezii s odběrem biopsie nebylo indikováno. V případě suspektní léze při (IPCL IV a V) byl indikován odběr tkáně k histologickému vyšetření v celkové anestezii (direktní laryngoskopie, eventuálně hypofaryngoskopie). Po polohování na zádech do tzv. sniffing pozice byl pacient vyšetřen po zavedení laryngoskopu pomocí rigidní optiky (0° a 30°) s použitím konvenčního bílého světla a následně pomocí HDTV NBI (Olympus Visera Pro system CH-S190-XZ). Při endoskopii byl zaznamenán makroskopický charakter léze v konvenčním bílém světle, rozsah a šíření léze nebo cévních změn, případně záchyt dalších patologických ložisek v NBI, které nebyly detekovány v konvenčním bílém světle. Následně byl popsán charakter slizniční mikrovaskularizace (klasifikace podle Ni). Endoskopické suspektní nálezy (IPCL IV, IPCL Va–Vc) byly klasifikovány jako skutečně pozitivní (SP), pokud histologické vyšetření prokázalo high-grade dysplazie, karcinom in situ nebo invazivní dlaždicobuněčný karcinom. Jako falešně pozitivní (FP) byly označeny nálezy, kde histologické vyšetření prokázalo pouze chronické zánětlivé změny nebo low-grade dysplazie, ale při videoendoskopickém vyšetření s NBI byl nález patologické vaskularizace (IPCL IV a V podle Ni).
Nálezy v NBI (ambulantní flexibilní endoskopie) byly korelovány s výsledkem definitivního histopatologického vyšetření. Získaná data byla statisticky zpracována (senzitivita, specificita, pozitivní prediktivní hodnota – PPH, a negativní prediktivní hodnota – NPH).
Pro hodnocení shody výsledku NBI a histologického nálezu byl použit Kappa index (K). Hodnotili jsme senzitivitu a specificitu s 95% intervaly spolehlivosti. Na statistické zpracování souboru byl použit software SPP verze 8.0.4. Pomocí Fisherova exaktního testu jsme vyjádřili statistickou významnost porovnávaných parametrů (p < 0,05 statisticky významné).
Výsledky
Z 58 pacientů bylo 42 (72,4 %) mužů a 16 (27,6 %) žen (poměr 2,6: 1). Pacienti byli ve věku od 43 do 82 let (medián 66, průměr 64,3 ± 12,5).
Před zahájením léčby bylo 38 pacientů (65,5 %) kuřáků, 14 pacientů (24,1 %) nekuřáků a 6 (10,4 %) stop kuřáků. Chrapot byl přítomen u většiny pacientů (46/58, 79,3 %). U pacientů do 60 let (19/58, 32,8 %) byla většina s maximálně 1 komorbiditou (14/19, 73,7 %). Ve věku nad 60 let bylo 39/58 (67,2 %) pacientů, přičemž 2 a více komorbidit bylo u 30/39 (76,9 %) pacientů. Pacientů léčených s extraezofageálním refluxem bylo 10/58 (17,2 %) (tab. 2).
Celkem bylo 44 primárních nádorů hrtanu (75,9 %), 31 nádorů se nacházelo v glotické části (31/58, 53,5 %), 12 (20,7 %) v supraglotické a 1 (1,7 %) v subglotické oblasti hrtanu. V oblasti hypofaryngu bylo celkem 14 nádorů (14/58, 24,1 %). Jako časné stadium T1 bylo klasifikováno 13 nádorů (13/58, 22,4 %), dalších 13 (13/58, 22,4 %) jako stadium T2. U 17 (17/58, 29,3 %) pacientů se jednalo o pokročilé stadium T3 a 15 (15/58, 25,9 %) bylo klasifikováno jako T4a (tab. 3). Onkologické léčbě předcházela chirurgická léčba ve 24 případech (41,4 %). U pacientů s primárním nádorem hrtanu (celkem 44 pacientů) předcházela ozáření parciální laryngektomie v 11 případech (11/44, 25 %), z nichž u 4 (4/44, 9,1 %) pacientů endoskopicky endolaryngeálně, u 7 pacientů (7/44, 15,9 %) ze zevního přístupu, totální laryngektomie v 6 případech (13,6 %). U pacientů s primárním nádorem hypofaryngu (celkem 14 pacientů) předcházela radiochemoterapii chirurgická léčba v 7 případech (7/14, 50 %), ve 4 případech (4/14, 28,6 %) to byla parciální faryngektomie s blokovou krční disekcí a ve 3 případech totální laryngektomie s parciální faryngektomií (3/14, 21,4 %).
Primární onkologická léčba s kurativním záměrem byla indikována u 34 pacientů (58,6 %), ve 26 případech (26/58, 44,8 %) pouze RT, 8 pacientů (8 /58, 13,8 %) bylo léčeno kombinovanou onkologickou léčbou (zevní ozáření + chemoterapie). U všech pacientů byla použita radioterapie s modulovanou intenzitou (IMRT). Průměrná doba sledování celého souboru pomocí flexibilní endoskopie s NBI byla 34,3 měsíce (12–44 měsíců, medián 26 měsíců).
Transnazální videoendoskopické vyšetření s NBI odhalilo suspektní nález (IPCL IV. a V. typu podle Ni) u 23/58 pacientů (39,7 %), z toho ve 4 případech již byla suspekce v průběhu ambulantního vyšetření při použití konvenčního bílého světla. Tedy 19 suspektních slizničních lézí v NBI (82,6 %) nebylo viditelných v konvenčním bílém světle. Pacienti se suspektním NBI nálezem při flexibilní endoskopii následně podstoupili direktní laryngoskopii (hypofaryngoskopii) v celkové anestezii.
Histopatologická analýza verifikovala pozitivní nález NBI suspektních lézí v 12/23 pacientů (52,2 %) a byli zařazeni do skupiny skutečně pozitivních nálezů (SP). U 11/23 (47,8 %) byl výsledek histologie negativní (falešně pozitivní nálezy – FP) (graf 1). Histologicky byla verifikována recidiva dlaždicobuněčného karcinomu ve 4/12 případů (33,3 %) do 3 let od ukončení primární léčby, u 2/12 pacientů (16,7 %) byla potvrzena perzistence invazivního dlaždicobuněčného karcinomu do 6 měsíců. U 4/12 pacientů (33,3 %) byl prokázán karcinom in situ a ve zbylých 2/12 případů (16,7 %) high-grade dysplazie. U 11 pacientů s klinicky suspektním nálezem neodhalila histologická analýza žádné maligní změny. U 3/11 (27,3 %) pacientů se jednalo o chronické zánětlivé změny, u 4/11 (36,4 %) hyper- a parakeratózu a u dalších 4 /11 (36,4 %) pacientů byly verifikovány pouze low-grade dysplazie (tab. 4).
Charakter slizniční vaskularizace (IPCL) pomocí NBI v „předhistologické“ diagnostice byl korelován s výsledky histopatologického vyšetření (tab. 5). V našem souboru byla mezi histologicky hodnocenými pacienty senzitivita flexibilní NBI endoskopie 100,0 % (95% IS: 73,5–100 %) a specificita 76,1 % (95% IS: 61,2–87,4 %). Celková shoda mezi NBI a histopatologickým vyšetřením byla 78,43 % (95% IS: 76,4–84,6 %). Pozitivní a negativní prediktivní hodnota byla 52,2 % (95% IS: 30,6–73,2 %) a 100,0 % (90,0–100,0 %). Podle Kappa indexu K = 0,568 (95% IS: 0,361–0,775) (p < 0,001) byla prokázána střední (průměrná) shoda mezi NBI a histopatologickým vyšetřením (tab. 5).
Pacienti s nesuspektním nálezem při ambulantní flexibilní endoskopii s NBI (IPCL I.–III. typu podle Ni 35/58 pacientů 60,3 %) (graf 1) nebyli indikováni k direktní laryngoskopii/hypofaryngoskopii v celkové anestezii a byli pravidelně a opakovaně sledováni. Průměrná doba sledování byla 34,3 měsíce, minimální počet ambulantních NBI vyšetření byl 4, maximální 12 (průměrně 7 vyšetření). U žádného z pacientů této skupiny nesuspektních nálezů se během sledování nález nezměnil na suspektní, a proto nebyla indikována biopsie s histologickou verifikací, proto je hodnotíme jako klinicky skutečně negativní.
V našem souboru pacientů byl největší výskyt falešně pozitivních nálezů v ozařovaném terénu během prvního roku sledování pacientů (6/11, 54,5 % z celkového počtu falešně pozitivních výsledků), což bylo zapříčiněno krátkou zkušeností s touto skupinou pacientů. Postradiačně změněná sliznice imituje suspektní vaskularizaci v NBI (ztráta normálního charakteru kapilárních smyček), nicméně je typická difuzní, pravidelná distribuce s nízkou denzitou cév (obr. 1b).
V dalším roce sledování bylo procento falešně pozitivních nálezů 36,4 % (4/11) a v posledním roce pouze 1/11 (9,1 %).
Diskuze
Onkologická léčba vede k významným kvalitativním změnám tkání v původní lokalizaci primárního nádoru. Je těžké rozhodnout, co je skutečná perzistence či recidiva nádorového onemocnění (obr. 5) a co abnormální troficita měkkých tkání způsobená s postradiačními změnami (obr. 2) [1]. Ambulantní provedení transnazální videoendoskopie s NBI je vhodným vyšetřením hrtanu a hypofaryngu i po léčbě radioterapií [14]. Nízkou specificitu (76,1 %) při srovnání NBI flexibilní endoskopie a histologického vyšetření lze vysvětlit vyšším procentem falešně pozitivních nálezů v důsledku změn IPCL v ozářeném terénu, které imitují vaskularizaci u maligních nádorů.
Klinická aplikace NBI endoskopie vyžaduje specifický trénink a definovanou tzv. learning curve (křivka učení). Speciálně to platí pro slizniční nálezy u pacientů po RT, eventuálně RCHT, kde postradiační změny tkáně mohou imitovat nádorové změny a mohou být příčinou falešně pozitivních výsledků [1]. Villaseca et al. demonstrují, že přesnost detekce maligních lézí použitím NBI se zvyšuje s praktickou zkušeností vyšetřujícího a doporučují přibližně 200 vyšetření s cílem správné identifikace vaskulárních změn [15]. Zejména na začátku používání může NBI vést ke zvýšenému počtu „neoprávněných“ biopsií pro falešně pozitivní nálezy. V našem souboru pacientů byl největší výskyt falešně pozitivních nálezů během prvního roku sledování pacientů (54,5 %), v dalších 2 letech se počet výrazně snížil. Studie Nonaka et al. prokázala, že lze odlišit postradiační změny IPCL od změn neoplastických, protože jsou difuzní, nejasně ohraničené a s nízkou denzitou [16]. Ačkoli charakteristika IPCL úzce souvisí se závažností léze a většinou je vysoce přesná při hodnocení zkušeným endoskopistou, nemůže definitivně nahradit histopatologickou analýzu [16]. Ve studii Piazza et al. bylo z 58 pozitivních nálezů v NBI 8 (13,7 %) falešně pozitivních, z toho 70 % nálezů bylo diagnostikováno v prvních třech měsících používání NBI [1]. Pouze 1 z 8 pacientů byl v předcházejícím období léčen radioterapií. Výsledkem studie je skutečnost, že častější příčinou falešně pozitivních výsledků je „krátká“ zkušenost vyšetřujícího než specifické slizniční změny [1]. Protože se biopsie u pacientů s „nesuspektním“ NBI nálezem neprovádí, Watanabe et al. vytvořili protokol, ve kterém za „nesuspektní“ pacienty považovali ty, u kterých se v průběhu 13 měsíců sledování nenašel žádný patologický nález, i přesto, že neměli histologické vyšetření (skutečně negativní) [3]. Prokázali vysokou senzitivitu i specificitu ambulantní flexibilní NBI endoskopie (98 a 90 %) [3]. V našem souboru byla průměrná doba sledování 34,3 měsíce, minimální počet ambulantních NBI vyšetření byl 4, maximální 12 (průměr 7 vyšetření), u žádného z pacientů zařazených do studie primárně jako skutečně negativní se během sledování nález nezměnil na suspektní.
Studie Piazza et al. potvrdila význam NBI u pacientů po onkologické léčbě (RT/RCHT), kde výsledkem je až 100% senzitivita a 98% specificita [10]. Selektovali skupinu 59 pacientů. Primární vyšetření konvenčním bílým světlem neodhalilo žádné patologické změny. Při použití flexibilní endoskopie s NBI byly nalezeny suspektní změny u 13 pacientů (22 %), u kterých byl nález typických změn mikrovaskulární architektoniky definujících pozitivní nález v NBI. Všichni pacienti s pozitivním NBI nálezem podstoupili vyšetření v celkové anestezii s použitím konvenčního bílého světla a HDTV NBI. Chirurgická resekce byla v rozsahu respektujícím výsledek předoperačního NBI a peroperačního HDTV NBI. Výsledek histopatologického vyšetření byl korelován s klinickým nálezem při endoskopickém vyšetření [10]. Byla prokázána vysoká senzitivita, specificita, pozitivní prediktivní hodnota (PPH) a negativní prediktivní hodnota (NPH) při kombinaci NBI a bílé endoskopie s vysokou rozlišovací schopností (HDTV NBI + konvenční bílé světlo) – senzitivita 100 %, specificita 98 %, PPH 92 % a NPH 100 % [10].
Ve studii Zábrodského et al. bylo zařazeno celkem 66 pacientů, kteří byli primárně léčeni pomocí RT nebo RCHT s kurativním záměrem [14]. Pokud byla identifikována suspektní léze při ambulantním vyšetření, biologická povaha léze byla následně ověřena histologicky. Transnazální videoendoskopické vyšetření s NBI odhalilo suspektní nález (recidivu nebo perzistenci tumoru) u 17 pacientů (25,8 %), z toho 14 suspektních lézí nebylo vizualizovaných v konvenčním bílém světle. Všech 17 lézí bylo patrno i při peroperačním použití HDTV NBI. Navíc 2 další patologické léze byly zachyceny pouze v průběhu vyšetření v celkové anestezii pomocí HDTV NBI, biopsie z těchto lézí potvrdila přítomnost dlaždicobuněčného karcinomu. To potvrzuje „přidanou hodnotu“ zvětšovací endoskopie v kombinaci NBI s HDTV. Histopatologická analýza potvrdila maligní původ suspektních lézí v 15/19 případů (79 %), ve 4 případech (21 %) byla histologie negativní. Většina recidiv nádorového onemocnění byla do 3 let od ukončení primární léčby, u třech pacientů byl nádor prokázán do 6 měsíců [14]. Pozitivem studie je poměrně dlouhá doba sledování 31,3 měsíce (12–48 měsíců). Jejich výsledky (senzitivita 88 %, specificita 92 %, PPH 76 % a NPH 96 %) demonstrují, že ambulantní transnazální endoskopie s NBI je velmi užitečnou metodou pro sledování pacientů s karcinomy hrtanu a hypofaryngu primárně léčených radioterapií. S použitím zvětšovací HDTV NBI stoupá senzitivita až na 100 %, specificita zůstává stejná [14, 15].
V našem souboru byla mezi histologicky hodnocenými pacienty senzitivita flexibilní NBI endoskopie 100,0 %, což znamená, že jsme nezaznamenali žádný falešně negativní výsledek. Specificita byla výrazně nižší 76,1 %, a to v důsledku vyššího počtu falešně pozitivních nálezů.
Ve studii Lin et al. bylo celkem 206 pacientů po předchozí léčbě maligních tumorů v oblasti hlavy a krku [17]. U 141 pacientů (68,4 %) byla součástí léčebného protokolu RT. Autoři identifikovali 68 slizničních lézí pomocí transnazální flexibilní videoendoskopie s NBI. Z toho v 62 případech (91,2 %) byl histologicky prokázán dlaždicobuněčný karcinom (karcinom in situ nebo invazivní dlaždicobuněčný karcinom). Studie rovněž demonstruje, že největší benefit NBI ve srovnání s konvenčním bílým světlem je v detekci karcinomu in situ v ozářeném terénu po léčbě orofaryngeálních a hypofaryngeálních tumorů [17].
Závěr
Transnazální flexibilní endoskopie s NBI představuje zlepšení v optických diagnostických metodách stran záchytu rekurence nebo perzistence nádorového onemocnění. Podmínkou je správná interpretace NBI nálezů zkušeným endoskopistou. Jde především o odlišení změn, které jsou následkem onkologické léčby od skutečné perzistence, případně recidivy nádorového onemocnění. Příčinou vyššího počtu falešně pozitivních nálezů a tím nízké specificity v našem souboru byla nedostatečná zkušenost s touto metodou na začátku používání v ozářeném terénu. Důvodem je častější nález patologické vaskularizace (typ IV a V podle Ni) v ozářeném terénu. Pozitivem naší studie je, že pacienti s primárně nesuspektním NBI nálezem („skutečně“ negativní pacienti) se v průběhu dlouhodobého ambulantního sledování nestali suspektními. Přesně tato skupina pacientů s nesuspektním nálezem při ambulantní flexibilní endoskopii s NBI, kde byla „historicky“ nutnost vyšetření v celkové anestezii, může být nyní dlouhodobě sledována. Uvedený přístup je zvlášť pozitivně hodnocen u pacientů s postradiačním obtížným otevíráním úst, kde je obtížná intubace, nebo pro otoky v oblasti hrtanu je vyšší riziko tracheostomie.
Poděkování
Velké poděkování patří panu prof. MUDr. Janu Lacovi, Ph.D. (Fingerlandův ústav patologie FN Hradec Králové), za provedení histopatologické analýzy odebraných biopsií a za velice dobrou spolupráci.
Prohlášení o střetu zájmů
Autor práce prohlašuje, že v souvislosti s tématem, vznikem a publikací tohoto článku nejsou ve střetu zájmu a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny žádnou farmaceutickou firmou. Toto prohlášení se týká i všech spoluautorů.
ORCID autorů
J. Šatanková ORCID 0000-0002-6773-571X,
A. Švejdová ORCID 0000-0002-9052-0549,
M. Vošmik ORCID 0000-0001-6497-7505,
M. Černý ORCID 0000-0001-6740-6361,
P. Kordač ORCID 0000-0001-6158-9638,
M. Homoláč ORCID 0000-0002-5750-6278,
V. Chrobok ORCID 0000-0001-7537-139X.
Přijato k recenzi: 13. 12. 2020
Přijato k publikaci: 29. 1. 2021
MUDr. Jana Šatanková, Ph.D.
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku LF UK a FN Hradec Králové
Sokolská 581
500 05 Hradec Králové
Zdroje
1. Piazza C, Cocco D, De Benedetto L et al. Role of narrow-band imaging and high-definition television in the surveillance of head and neck squamous cell cancer after chemo- and/or radiotherapy. Eur Arch Otorhinolaryngol 2010; 267 (9): 1423–1428. Doi: 10.1007/s00405-010-1236-9.
2. Zbaren P, Caversaccio M, Thoeny HC et al. Radionecrosis or tumor recurrence after radiation of laryngeal and hypopharyngeal carcinomas. Otolaryngol Head Neck Surg 2006; 135 (6): 838–843. Doi: 10.1016/j.otohns.2006.06. 1264.
3. Watanabe A, Taniguchi M, Tsujie H et al. The value of narrow band imaging endoscope for early head and neck cancers. Otolaryngol Head Neck Surg 2008; 138 (4): 446–451. Doi: 10.1016/j.otohns.2007.12.034.
4. Goerres GW, Schmid DT, Bandhauer F et al. Positron emission tomography in the early follow-up of advanced head and neck cancer. Arch Otolaryngol Head Neck Surg 2004; 130 (1): 105–109; discussion 120–101. Doi: 10.1001/archotol.130.1.105.
5. McGuirt WF, Greven KM, Keyes JW Jr. et al. Laryngeal radionecrosis versus recurrent cancer: a clinical approach. Ann Otol Rhinol Laryngol 1998; 107 (4): 293–296. Doi: 10.1177/000348 949810700406.
6. Vandecaveye V, De Keyzer F, Nuyts S et al. Detection of head and neck squamous cell carcinoma with diffusion weighted MRI after (chemo) radiotherapy: correlation between radiologic and histopathologic findings. Int J Radiat Oncol Biol Phys 2007; 67 (4): 960–971. Doi: 10.1016/j.ijrobp.2006.09.020.
7. Lukeš P, Zábrodský M, Lukešová E et al. Narrow Band Imaging (NBI) – endoskopická metoda pro diagnostiku karcinomů hlavy a krku. Otorinolaryngol Foniatr 2013; 62 (4): 173–179.
8. Piazza C, Cocco D, Del Bon F et al. Narrow band imaging and high definition television in the endoscopic evaluation of upper aero-digestive tract cancer. Acta Otorhinolaryngol Ital 2011; 31 (2): 70–75.
9. Piazza C, Dessouky O, Peretti G et al. Narrow-band imaging: a new tool for evaluation of head and neck squamous cell carcinomas. Review of the literature. Acta Otorhinolaryngol Ital 2008; 28 (2): 49–54.
10. Piazza C, Del Bon F, Peretti G et al. Narrow band imaging in endoscopic evaluation of the larynx. Curr Opin Otolaryngol Head Neck Surg 2012; 20 (6): 472–476. Doi: 10.1097/ MOO.0b013e32835908ac.
11. Stanikova L, Satankova J, Kucova H et al. The role of narrow-band imaging (NBI) endoscopy in optical biopsy of vocal cord leukoplakia. Eur Arch Otorhinolaryngol 2017; 274 (1): 355–359. Doi: 10.1007/s00405-016-4244-6.
12. Ni XG, He S, Xu ZG et al. Endoscopic diagnosis of laryngeal cancer and precancerous lesions by narrow band imaging. J Laryngol Otol 2011; 125 (3): 288–296. Doi: 10.1017/S00222 15110002033.
13. Sifrer R, Rijken JA, Leemans CR et al. Evaluation of vascular features of vocal cords proposed by the European Laryngological Society. Eur Arch Otorhinolaryngol 2018; 275 (1): 147–151. Doi: 10.1007/s00405-017-4791-5.
14. Zabrodsky M, Lukes P, Lukesova E et al. The role of narrow band imaging in the detection of recurrent laryngeal and hypopharyngeal cancer after curative radiotherapy. Biomed Res Int 2014; 2014: 175398. Doi: 10.1155/2014/175 398.
15. Vilaseca I, Valls-Mateus M, Nogués A et al. Usefulness of office examination with narrow band imaging for the diagnosis of head and neck squamous cell carcinoma and follow-up of premalignant lesions. Head Neck 2017; 39 (9): 1854–1863. Doi: 10.1002/hed.24849.
16. Nonaka S, Saito Y. Endoscopic diagnosis of pharyngeal carcinoma by NBI. Endoscopy 2008; 40 (4): 347–351. Doi: 10.1055/s-2007-995433.
17. Lin YC, Watanabe A, Chen WC et al. Narrow--band imaging for early detection of malignant tumors and radiation effect after treatment of head and neck cancer. Arch Otolaryngol Head Neck Surg 2010; 136 (3): 234–239. Doi: 10.1001/ archoto.2009.230.
Štítky
Audiológia a foniatria Detská otorinolaryngológia OtorinolaryngológiaČlánok vyšiel v časopise
Otorinolaryngologie a foniatrie
2021 Číslo 4
- Substitučná liečba imunoglobulínmi pri sekundárnej protilátkovej imunodeficiencii – konsenzus európskych expertov
- Sekundárne protilátkové imunodeficiencie z pohľadu reumatológa – literárny prehľad a skúsenosti s B-deplečnou liečbou
- Sekundárna imunodeficiencia z pohľadu hematoonkológa
Najčítanejšie v tomto čísle
- Variace průběhu a. carotis interna a jejich význam v chirurgii hltanu
- Acute mastoiditis and intracranial complications in children
- Primární invertovaný papilom středouší – kazuistika
- Vztah mezi presbyakuzí a poruchou kognitivních funkcí ve stáří