Oblastní seminář odborníků pro nemoci z povolání

Oblastní seminář odborníků pro nemoci z povolání se konal v pátek 20. dubna 2007 na Klinice pracovního lékařství LF UK v Plzni. Zahájila a řídila jej přednostka kliniky odborná asistentka MUDr. Vendulka Machartová, Ph.D.

Mgr. Bc. Bohumila Loučímová seznámila přítomné s poznatky ze semináře o psychologii a fyziologii práce. Z hlediska psychické zátěže jsou do 2. kategorie zařazeny práce s vynuceným pracovním tempem, práce monotonní (rozlišuje se monotonie pohybová, např. práce na pásu, a úkolová, např. sledování signálů nebo řízení dopravních prostředků; až 40 % pracovníků v Evropě trpí monotonií) a třísměnný pracovní proces. Do 3. kategorie jsou zařazovány trvalé práce v nočních směnách a práce, kde se kombinuje více faktorů (nejméně 2, např. práce pod časovým tlakem, časová tíseň, vysoké nároky na jednání a kooperaci, usměrňování chování druhých osob, práce s osobami sociálně narušenými a psychicky alterovanými). Stres je v Evropě druhou nejčastěji uváděnou chorobou (po bolestech zad). Ve studii o monotonii bylo zjištěno, že se s ní lépe vyrovnávají introverti, uplatňují se i sociální faktory a motivace pracovníků. Dále autorka uvedla poznatky o vyšetřování řidičů z povolání. Elektroencefalogram neodhalí mikrospánek, asi 5 % řidičů je rizikových, je u nich nutno uvést podmínky, za nichž mohou pracovat.

Prim. MUDr. Stanislav Urban připravil přednášku o profesionálních onemocněních u pracovníků uranových dolů. Hlavní lokality byly Jáchymov (1945–1962), Horní Slavkov (1948 až 1962), Zadní Chodov (1952 až 1993), Vítkov II (1960 až 1990), Příbram (1948 až 1992), Dolní Rožínka (l959 až dosud). Dále se těžilo v řadě malých ložisek (např. Líšťany, Ustaleč, revír Žacléř-Svatoňovice). Významnému riziku ionizujícího záření bylo exponováno 150 000–250 000 pracovníků, maximum bylo v roce 1955, kdy v těžební organizaci pracovalo 32 119 pracovníků. Jednu třetinu představovali odsouzení, z nich jedna třetina až jedna polovina bylo političtí vězňové. V letech 1960–2006 bylo hlášeno 2659 profesionálních karcinomů plic s maximem v roce 1981 (111); v posledních letech počet hlášených karcinomů klesá. Stoupá průměrný věk při hlášení – v roce 1962 to bylo 52 let, v roce 2006 76 let. V prvních letech převažovaly malobuněčné karcinomy, dnes převažují epidermoidní. Dosud probíhá sanačně konzervační těžba v lokalitě Dolní Rožínka (do roku 2010).

MUDr. Václav Hejda z I. interní kliniky uvedl nové poznatky o diagnostice a léčbě virových hepatitid. Hepatitidy C je v České republice zjišťováno 500–700 nových nákaz ročně, v 90 % se jedná o intravenózní narkomany. Do chronicity přechází 85 %, do cirhózy 20 %. Maximum postižených je ve věku 30–39 let. Doba od infekce do chronické hepatitidy je 10–12 let, do cirhózy 20–22 let, do hepatocelulárního karcinomu 28–30 let. Průběh je však variabilní, byla popsána i cirhóza po 15 měsících. Při léčbě kombinací peginterferonem b a ribavirinem se uvádí 72 % vyléčených, lepší výsledky jsou u genotypu 2, významně se uplatňuje adherence nemocných. Chronickou hepatitidou B trpí ve světě 2 miliardy lidí, 25–40 % nemocných umírá na komplikace (cirhózu, hepatocelulární karcinom), virus hepatitidy B je druhým nejsilnějším karcinogenem (po tabáku). Incidence u zdravotníků se rovná běžné populaci, k poklesu přispělo očkování a jednorázové pomůcky. V léčbě se uplatňují interferon alfa, lamivudin, adefovir-dipivoxil, léčba je úspěšná ve 20–30 %. U preparátu entecavir (který dosud u nás není na trhu) se uvádí úspěšnost až v 90 %. Je nutno počítat i s rezistencí na léčbu (během 4 let se vyvine rezistence na léčbu lamivudinem v 70 %, na léčbu adefovir-dipivoxilem v 15 %).

Doc. MUDr. Josef Kohout, CSc.

Klinika pracovního lékařství

Dr. Beneše 13

305 99 Plzeň

e-mail: e-mail: kohout@fnplzen.cz