Souhrny sdělení
Vyšlo v časopise:
Pracov. Lék., 64, 2012, No. 2-3, s. 117-138.
Kategória:
VI. kongres nemocí z povolání s mezinárodní účastí
(Abstrakta dodaná do redakční uzávěrky jsou uvedena v abecedním pořadí podle příjmení prvního autora.)
1. LÉKAŘSKÁ SEKCE
Bátora, I.1, Vojtech, I,2
1Klinika pracovného lekárstva a toxikológie LFUK a UNB; 2Klinika infektológie a geografickej medicíny LFUK a UNB, Bratislava, Slovenská republika
Kontroverzie pri diagnostike a odškodňovaní profesionálnej lymskej boreliózy po včasnom štádiu
Lymská borelióza (LB) je najrozšírenejšia antropozoonóza prenášaná kliešťami v Európe, Ázii a Severnej Amerike. Ide o multiorgánové zápalové ochorenie s hematogénnym rozsevom, s veľkou tendenciou k samovoľnému uzdraveniu vo včasnom štádiu, spôsobené viacerými genuspecies spirochét Borrelia burgdorferi sensu lato. Ohniská so značným premorením kliešťov sú vo všetkých okresoch Slovenska. Incidencia v SR v poslednom desaťročí bola 12,7 prípadov/100 000 obyvateľov/rok. V SR sa LB ako choroba z povolania najčastejšie vyskytuje u pracovníkov lesných závodov.
Podľa hlásení chorôb z povolania sa v rokoch 2001–2011 hlásilo na jednotlivých klinických pracoviskách pracovného lekárstva spolu 127 prípadov LB: Bratislava 46, Martin 30, Banská Bystrica 14, Prievidza 30, Košice 5, Prešov 2. Štádium choroby v čase hlásenia bolo nie jednotne definované ako LB v 2. štádiu, alebo ako chronická, resp. neskorá forma LB, pričom najčastejšími klinickými prejavmi boli artralgie, myalgie, prejavy postihnutia periférneho nervového systému a únavový syndróm. Podľa charakteru a intenzity klinických prejavov ochorenie skôr pripomínalo nie všeobecne akceptovaný syndróm po prekonaní lymskej boreliózy (Post Lyme Disease Syndrome, PLDS), ktorý je definovaný ako pretrvávanie subjektívnych ťažkostí po viac ako 6 mesiacov od adekvátnej liečby, bez ohľadu na séropozitivitu alebo séronegativitu (až 10 % zdravých jedincov môže mať pozitívne protilátky proti boréliám), resp. artralgie a neuropatiu inej etiológie. Nie je k dispozícii biologický dôkaz o existencii symptomatickej chronickej infekcie spirochétou Borrelia burgdorferi u pacientov po adekvátnej (antibiotiká) liečbe.
Autori poukazujú na rozpaky pri diagnostike (kde pri séropozitivite sú vedúcimi príznakmi vždy špecifické objektívne klinické príznaky ochorenia) a odškodňovaní profesionálnej LB po prekonaní včasného štádia. Zároveň zdôrazňujú potrebu adekvátnej antibiotickej liečby a jej dĺžky po diagnostikovaní včasných foriem ochorenia, resp. reinfekcie.
Bejčková, H.
Klinika pracovního lékařství LFUK a FN Plzeň
Profesionální onemocnění pohybového aparátu hlášená v letech 2007–2011 na KPL FN Plzeň a některé poruchy metabolismu u těchto nemocných
V letech 2007–2011 byla na KPL FN Plzeň hlášeno 122 nemocí z povolání neurologického postižení horních končetin podle kapitoly II, položky 7 a 10 seznamu nemocí z povolání a 52 nemocí z povolání ostatního pohybového aparátu podle kapitoly II, položky 8, 9 a 11. Nejčastější nemocí z povolání typu postižení periferních nervů byl syndrom karpálního tunelu, na druhém místě postižení n. ulnaris. Profesionální syndrom karpálního tunelu vzniká působením vibrací nebo v důsledku jednostranného dlouhodobého zatěžování horních končetin. Ke vzniku neprofesionálního syndromu karpálního tunelu disponuje řada dalších onemocnění, zejména poruchy glycidového metabolismu, obezita, hypothyreóza, hormonální vlivy jako těhotenství nebo klimakterium, hyperurikémie apod. Laboratorní odběry nebyly provedeny u 15 nemocných z první skupiny a 4 nemocných ze skupiny druhé. U ostatních nemocných byly porovnány výsledky laboratorních odběrů u obou skupin. Zvlášť byly hodnoceny jednorázově zjištěné hyperglykémie a zvlášť prokázaná porušená glukózová tolerance či diabetes mellitus. Soubor vyšetřených je pro jednoznačné závěry příliš malý, přesto z výsledků, zejména neurologických postižení, vyplývá výrazně vyšší procento poruch glycidového metabolismu než v běžné populaci. O něco větší procento proti běžné populaci bylo zjištěno u hypofunkce štítné žlázy bez většího rozdílu mezi oběma skupinami. BMI se u obou skupin také výrazně nelišilo a bylo na hranici nadváhy a mírné obezity. Výsledky však mohou být mírně modifikovány skutečností, že u 13 osob z tohoto souboru bylo současně uznáno postižení nervů i ostatního pohybového aparátu jako více nemocí z povolání, takže tito pacienti byli posuzování v obou šetřených skupinách.
Boušová, K.1, Kučera, I.2, Bubeníčková, J.1, Chaloupka, J.1, Flídrová, P.1, Korolová, E.1
1Klinika pracovního lékařství, LF UK a FN Hradec Králové; 2Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje, Hradec Králové
Pozor: ozón!
Autoři předkládají kazuistiku hromadného výskytu zdravotních obtíží u zaměstnanců firmy zabývající se potiskem jednorázových papírových dětských plen. Firma má s klinikou pracovního lékařství uzavřenu smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb, a to od roku 2010, kdy byla ve zcela novém objektu zahájena výroba. Všichni zaměstnanci se tehdy podrobili komplexní vstupní prohlídce. Na pracovišti bylo hygienikem vyhlášeno riziko hluku, kategorie 2R a původně také riziko chemických látek – amoniaku, kategorie 4, respektive 3, které bylo v dalším průběhu přehodnoceno na nerizikovou kategorii 2. Následně při pravidelných preventivních prohlídkách zaměstnanci uváděli četné zdravotní obtíže v souvislosti s pobytem na pracovišti. Systematickým úsilím hygienické služby se podařilo opakovaně potvrdit výskyt zvýšených koncentrací ozónu v pracovním ovzduší výrobní haly. Ozón vznikal při činnosti zařízení tzv. „plazmy“, která je součástí potiskovacího stroje. Lze předpokládat, že k nejvyšší expozici ozónu u zaměstnanců docházelo v období prosinec 2010 až březen 2011. Následná slibovaná technická opatření měla zajistit minimální úrovně expozice ozónu (kategorie 1), což zaměstnavatel na jaře roku 2011 dokládal výsledky kontrolních měření.
Počátkem roku 2012 se však na kliniku pracovního lékařství dostavil první zaměstnanec, odeslaný svým praktickým lékařem pro konkrétní obtíže a současné podezření na nemoc z povolání. U jmenovaného pacienta bylo objektivizováno chronické poškození nosní sliznice. Hygienické šetření prokázalo v lednu 2012 koncentrace ozónu znovu překračující NPK-P. Bylo konstatováno, že vzduchotechnika výrobní haly nadále není spolehlivě funkční, a tak přívod vzduchu do haly zůstává v chladném období roku nedostatečný.
V návaznosti na výsledky měření a rovněž v souvislosti s ohlášenou nemocí z povolání byla u všech zaměstnanců ve výrobě provedena mimořádná pracovnělékařská prohlídka. Celkem bylo vyšetřeno 38 zaměstnanců (37 mužů, jedna žena).
Subjektivní obtíže s možným vztahem ke zvýšené expozici ozónu uvedlo 21 osob (55 %). Jednalo se o pálení a vysychání sliznic horních cest dýchacích, projevy rýmy, ucpaného nosu, epistaxi, dráždění a bolest hrdla, kašel, dušnost, tíhu na hrudi, celkovou únavu. Objektivním vyšetřením byly chronické změny nosní sliznice, které nebyly přítomny při vstupním vyšetření, nalezeny u dalších dvou zaměstnanců. Celkem tedy byla nemoc z povolání uznána třem osobám (chronické poškození nosní sliznice způsobené ozónem, podle kapitoly I a položky 58 – nemoci z dalších látek a směsí). U dalších tří pacientů nebylo potvrzeno původní podezření na profesionální poškození dýchacích cest.
Bršiak, M., Bršiak, V.
ProBenefit, s. r. o., Púchov, Slovenská republika
Aktuálne problémy pracovných zdravotných služieb
Pokus o analýzu problémov, ktoré vznikali v začiatku činnosti pracovnej zdravotnej služby (PZS) a z veľkej časti pretrvávajú aj v súčasnosti. Problémy sú najmä v kvalite činnosti konkrétnych PZS, kde sú obrovské rozdiely. Vzhľadom na to, že pre zamestnávateľov bola táto povinnosť nová a zavedeniu povinnosti nepredchádzala informačná kampaň o jej význame, vnímali realizáciu tejto povinnosti ako ďalšiu byrokratickú zbytočnosť. Bezpečnostný technici to vnímali ako zásah do ich teritória a takto sa aj k PZS väčšinou stavali. Nejednotnosť v názoroch na význam PZS sa prejavila aj v postojoch inšpektorátov práce a úradov verejného zdravotníctva. V čase, keď činnosť PZS začala byť vnímaná priaznivejšie, zrušenie povinnosti mať PZS pre zamestnancov zaradených do druhej kategórie rizikových prác znamenalo, že práve tí zamestnávatelia, pre ktorých ochrana zdravia zamestnancov nie je dôležitá, vypovedali zmluvu s PZS.
Bršiak, V., Majtánová, S., Bršiak, M.
ProBenefit s.r.o., Púchov
Výskyt ťažkostí PPS v priemyselných podnikoch u zamestnancov v 2. kategórii rizika
V Slovenskej republike dňa 1. 1.2012 vstúpila do platnosti legislatívna úprava, ktorá obmedzila dostupnosť pracovno-lekárskych služieb pre zamestnancov zaradených do kategórie rizika 2. Táto kategória je v zákone o ochrane a podpore verejného zdravia definovaná ako práca, pri ktorej vzhľadom na riziko nie je predpoklad poškodenia zdravia. Najviac chorôb z povolania je práve na týchto pracoviskách (viac ako 60 %), to znamená, že kategorizácia bola vykonaná nesprávne. Kategorizácia najmä fyzickej záťaže je náročná hlavne preto, že sa musí správne určiť metóda posudzovania konkrétnej záťaže. Potom nasleduje na čas náročné a prácne hodnotenie pracovných polôh (pomocou video záznamu), vynakladaných síl, energetického výdaja atd. Hodnotitelia, ktorí si chcú prácu zjednodušiť používajú metódu „kvalifikovaného odhadu“, čo je v súčasnosti neakceptovateľné a znamená to, že sa nepostupuje podľa platnej legislatívy. Doporučujeme pridať k hodnoteniu dotazník profesora Cooka modifikovaný Doc. Hatiarom. Dotazník zisťuje subjektívne hodnotenie ťažkostí v jednotlivých častiach PPS, prípadne návštevu lekára z týchto dôvodov. V ďalšej časti dotazníku je subjektívne hodnotenie jednotlivých faktorov práce a pracovného prostredia vo vzťahu k fyzickej záťaži. Tento typ hodnotenia je spolu s legislatívou uznaným hodnotením prínosnejší než technokratické hodnotenie typu RULA, REBA atď., ktoré nie sú v súlade s našimi legislatívnymi požiadavkami na hodnotenie fyzickej záťaže.
Bubeníčková, J., Chaloupka, J., Boušová, K.
Klinika pracovního lékařství LF UK a FN Hradec Králové
Trable s bavlnou (kazuistika)
Profesionální onemocnění dýchacích cest způsobená účinkem textilního prachu jsou v České republice hlášena vzácně. Tento stav je odrazem trvalého poklesu naší textilní výroby a souvisí s celosvětovým postupným transferem textilního průmyslu především do asijských zemí, na prvním místě do Číny. Podle platného seznamu nemocí z povolání (dále seznamu NzP) nalezneme profesionální onemocnění dýchacích cest způsobená účinkem textilního prachu v kapitole III, pod položkami: 9 – exogenní alergická alveolitida, 10 – bronchiální astma a 11 – bronchopulmonální nemoci způsobené prachem bavlny, lnu, konopí, juty, sisalu nebo cukrové třtiny. Nejčetnější skupinou jsou pacienti s bronchiálním astmatem.
Exogenní alergická alveolitida byla jako nemoc z povolání hlášena v posledních deseti letech celkem (tj. způsobená všemi etiologickými agens) ve 43 případech. Ve stejném období byla bronchopulmonální nemoc způsobená textilním prachem, jak je uvedeno v kapitole III, položce 11 seznamu NzP, uznána za nemoc z povolání pouze 1krát, a to v r. 2011; jednalo se o případ bysinózy.
K prvotní manifestaci obtíží dochází při bysinóze po dlouhodobější expozici prachu bavlny. Onemocnění vzniká na podkladě přecitlivělosti. Typickým symptomem je suchý, dráždivý kašel, tíseň na hrudníku a pocit krátkého dechu. Maximum obtíží bývá po nástupu do práce, zejména první pracovní den po víkendu či dovolené. Onemocnění může přejít do chronicity s rizikem rozvoje plicní fibrózy.
V našem sdělení přiblížíme zmíněný případ bysinózy s netypickým průběhem a svízelnost časné diagnostiky tohoto onemocnění.
Cepáková, E.1, Hejlek, A.1, 2
1Oddělení pracovního lékařství Nemocnice České Budějovice, a. s.; 2Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity České Budějovice
Profesionální choroby – analýza odvolacího řízení Střediska nemocí z povolání Nemocnice České Budějovice, a. s.
Cílem tohoto sdělení je vyhodnotit výsledky odvolacího řízení týkající se profesionálních chorob (mimo pracovní úrazy) vydané Odborem sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu Jihočeského kraje v letech 2005–2009. Potřebné údaje jsme získali zpracováním dat ze zdravotnické dokumentace evidované ve Středisku nemocí z povolání Nemocnice České Budějovice, a. s. Uvádíme zde i právní aspekt nemoci z povolání a postup odvolacího řízení. Za sledované pětileté období jsme na našem oddělení řešili celkem 111 odvolání, týkajících se profesionálních chorob, z toho celkem 69 odvolání zaměstnavatelů a 42 odvolání zaměstnanců. Na prvním místě se vyskytla profese dělníka (dělnice) ve výrobě základních kovů a hutních výrobků. Nejčastějšími diagnózami byly syndrom karpálního tunelu vpravo a radiální epikondylitida humeru vpravo – podle platného „seznamu nemocí z povolání“ patří do kapitoly II/9 a II/10. Odbor sociálních věcí a zdravotnictví zrušil napadený lékařský posudek oddělení pracovního lékařství a vrátil věc k vydání nového lékařského posudku celkem ve 34 případech. Zamítl odvolání a potvrdil napadený lékařský posudek v 75 případech. Důvody pro zrušení lékařského posudku byly ve 24 případech hygienického charakteru, v 9 případech klinického a v jednom případě klinického i hygienického. Z výsledků našeho šetření vyplývá, že nejčastějším důvodem pro zrušení lékařského posudku byla onemocnění z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování. Ve 20 případech z důvodu hygienického hodnocení této zátěže, tj. 58,8 % všech zrušených lékařských posudků, ve 4 případech z důvodů klinických, tj. 11,8 % všech zrušených lékařských posudků. Ze 34 „vrácených“ případů bylo 7 odvolání oprávněných. To činí 6,3 % z celkového počtu všech odvolání. Z toho v pěti případech se oprávněně odvolával zaměstnanec a ve dvou případech zaměstnavatel. V závěru našeho sdělení se nejprve zabýváme některými charakteristikami sledovaného souboru a jejich vazbou na výsledky. Následně rozebíráme důvody odvolání zaměstnanců a zaměstnavatelů a zaměřujeme se na jejich opodstatnění. Dále hodnotíme lékařské posudky zrušené nadřízeným správním úřadem a rozebíráme jejich nejčastější důvody. Zamýšlíme se nad významem odvolacího řízení v souvislosti s výsledným počtem oprávněných odvolání. Vždy se snažíme najít v této problematice v praktickém životě střediska takové řešení, při kterém by byl počet odvolání co nejnižší, ale zároveň, aby žádná strana nebyla naším rozhodnutím poškozena.
Eichlerová A., Šalandová J.,Velebilová L.
Centrum pracovního lékařství, Pardubická krajská nemocnice, a. s.
Výskyt karcinomu močového měchýře mezi pracujícími exponovanými benzidinu – výsledky dlouhodobého sledování
Benzidin se v letech 1940–1974 vyráběl ve velkém chemickém závodu v Pardubicích. Podstatná část výroby probíhala za nevyhovujících hygienických podmínek. Podle dostupných záznamů bylo exponováno 394 osob, z toho 11 žen. Exponovaní jsou v rámci následných preventivních prohlídek dlouhodobě sledováni v Centru pracovního lékařství. U 76 osob byl prokázán nádor močového měchýře (19,3 %). Průměrný věk v době zjištění nádoru je 60,1 roku, průměrná délka expozice 8,8 roku. Časový odstup mezi počátkem expozice a zjištěním nádoru byl v průměru 24,7 roku. Výsledky sledování potvrzují dosavadní poznatky o karcinogenitě benzidinu a též poznatky o nutnosti dlouhodobého sledování exponovaných s ohledem na dlouhou latentní periodu mezi expozicí a průkazem nádoru.
Eichlerová, A.
Centrum pracovního lékařství, Pardubická krajská nemocnice, a. s.
Akutní intoxikace profesionálního původu vzniklá v atmosféře s nadbytkem oxidu uhličitého – kazuistika
U zaměstnance mlékárny (55 let) došlo na pracovišti při otevření čisticího otvoru tanku na syrovátku k náhlému stavu bezvědomí s úvodní fibrilací síní a následným infarktem myokardu. Dále se u něj jako trvalý následek vyvinul parciální kognitivní deficit na organickém podkladu. Příčinou události, která si vyžádala u dalších 5 pracovníků podniku hospitalizaci a u 2 dalších úmrtí, byla vysoká koncentrace oxidu uhličitého způsobená změnou ve výrobním procesu. Poškozenému byla uznána nemoc z povolání podle kapitoly I, položky 58 novelizovaného Seznamu nemocí z povolání.
Flídrová, P., Boušová, K., Chaloupka, J.
Klinika pracovního lékařství, LF UK a FN Hradec Králové
Azbest – včera, dnes a zítra
Zaměstnanci podniku na výrobu brzdového obložení v Královehradeckém kraji jsou sledováni na Klinice pracovního lékařství Fakultní nemocnice v Hradci Králové od r. 1951. Lhůty vyšetření byly nastaveny 1krát za 1–2 roky v závislosti na závažnosti a délce expozice a na zdravotním stavu. Od r. 1951 do května 2012 bylo klinikou hlášeno 120 nemocí z povolání způsobených prachem z azbestu (u 56 mužů a 64 žen), a to 53krát azbestóza, 25krát rakovina plic, 19krát mezoteliom, 21krát hyalinóza pohrudnice s poruchou plicních funkcí, ve dvou případech byla hlášena současně azbestóza s hyalinózou pleury. U 8 případů azbestózy byla následně zjištěna plicní rakovina. Pro dlouhou dobu latence se s manifestací onemocnění setkáváme i v současnosti po téměř 20 letech od ukončení expozice. Očekáváme, že i v budoucnosti budou diagnostikována a uznávána ještě další profesionální onemocnění z azbestu u exponovaných osob, což plně opravňuje nastavený způsob dispenzární péče.
Hejlek, A.1, 2, Müllerová, H.1, 2
1Oddělení pracovního lékařství Nemocnice České Budějovice, a. s.; 2Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity České Budějovice
Jak souvisí nemoci z povolání a pracovnělékařské služby?
Jihočeský region má poměrně malý počet i hustotu obyvatel, je méně tzv. průmyslovější než jiné kraje, přesto Oddělení pracovního lékařství nemocnice České Budějovice, a. s., jako legislativní „středisko nemocí z povolání“ ohlásilo vloni víc profesionálních chorob než jiná střediska. V roce 2011 bylo v Jihočeském kraji hlášeno 131 nově zjištěných nemocí z povolání u 98 pracovníků (10,8 % podílu z České republiky), a to po Moravskoslezském kraji (26,9 % – čtyři střediska nemocí z povolání) a kraji Olomouckém (11 %). Jednomu zaměstnanci bylo ohlášeno ohrožení nemocí z povolání. Autoři analyzují data ze statistických údajů a zdravotnické dokumentace českobudějovického střediska u hlášených případů nemocí z povolání z jižních Čech v dotčeném roce. Zamýšlejí se nad uvedeným jevem a zjišťují, že má více příčin: edukace zdravotníků v regionu – především praktických lékařů pro dospělé a příslušných ambulantních lékařů specialistů, rozšíření povědomí o profesionálních chorobách mezi zaměstnanci, zaměstnavateli atd. Jako rozhodující se jim ovšem jeví to, kdo vyslovil první podezření na profesionalitu a jakým způsobem se dostal na Oddělení pracovního lékařství. Statistické údaje ze zdravotnické dokumentace oddělení pracovního lékařství to prokazují. Z rozboru vyplývá i další fakt, že ve vyhledávání nemocí z povolání má velký význam kvalita pracovnělékařských služeb a samozřejmě její klinická součást, tj. pracovnělékařské preventivní prohlídky prováděné kvalitními a erudovanými odborníky. Na závěr uvádí konkrétní praktická doporučení.
Hlávková, J.1, Nakládalová, M.2, Urban, P.1, 3, Pelclová, D.3, Ehler, E.4, Ridzoň, P.3, Fenclová, Z.1, 3
1Státní zdravotní ústav; 2Klinika pracovního lékařství LF a FN Olomouc; 3Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze; 4Neurologická klinika PKN, a. s., a Univerzita Pardubice
Průběžná informace o vývoji metodiky posuzování onemocnění bederní páteře jako nemocí z povolání v České republice
Onemocnění bederní páteře jsou multifaktoriální etiologie. Epidemiologické studie prokázaly, že na jejich vzniku se různou měrou podílí řada individuálních, psychosociálních a fyzikálních rizikových faktorů, včetně faktorů spojených s prací. Z rizikových faktorů práce to jsou zejména manipulace s těžkými břemeny, časté ohýbání a otáčení páteře, nepříznivé pracovní polohy, vysoká celková fyzická zátěž a expozice celotělovým vibracím. Síla asociace onemocnění bederní páteře s pracovní zátěží byla na podkladě metaanalýzy 40 epidemiologických studií [Lötters et al., 2003] odhadnuta pomocí odds ratio pro manipulaci s břemeny 1,54 (95 % CI 1,31–1,74), pro časté ohýbání a otáčení páteře 1,68 (CI 1,41–2,01) a pro celotělové vibrace 1,39 (CI 1,24–1,55), tedy vesměs jako statisticky významná.
Český seznam nemocí z povolání onemocnění páteře neobsahuje, a proto tato onemocnění u nás t. č. jako nemoc z povolání uznat nelze. Během přípravy poslední novely českého seznamu nemocí z povolání (vydané jako nařízení vlády č. 114/2011 Sb.), však byl vznesen požadavek, aby onemocnění páteře bylo na náš seznam nemocí z povolání zařazeno. Přitom se poukazovalo např. na vysoký výskyt obtíží s páteří u zdravotnického personálu při ošetřování omezeně pohyblivých osob, u pracovníků stěhovacích služeb, u horníků aj. a také na praxi v mnoha zemích EU. To však předpokládá vypracovat potřebná klinická a hygienická kritéria pro uznání a tato kritéria nastavit tak, aby na jednu stranu v odůvodněných případech přiznání nemoci z povolání umožňovala, ale aby současně bránila zneužití tohoto institutu, což v případě onemocnění páteře, jejichž incidence a prevalence v obecné populaci jsou vysoké, je nutno mít na zřeteli.
Základem pro stanovení hygienických kritérií bude studium zátěže bederní páteře při pracovních činnostech spojených s rizikovými faktory pro vznik chronických onemocnění bederní páteře pomocí metody Tecnomatix JACK. Bude tak provedena analýza vybraných pracovních činností z hlediska zátěže bederní páteře pro různé antropometrické parametry, různé ergonomické charakteristiky pracovního místa a různé typy pracovních úkonů. Simulace různých modelových situací pracovních činností umožní vývoj uživatelského softwaru pro rutinní hodnocení zatížení bederní páteře v praxi u konkrétního pacienta.
Po stránce klinické budou hodnoceny a posléze stanoveny obecné podmínky pro přiznání, např. rozvoj onemocnění až po určité době rizikové práce, chronické postižení vedoucí k dlouhodobé pracovní neschopnosti apod. Dále budou stanovena kritéria pro hodnocení funkčního omezení páteře a zejména pro hodnocení nálezů, zjištěných zobrazovacími metodami.
Postupy budou průběžně představovány a diskutovány na odborných lékařských fórech, aby vypracovaná metodika mohla být širokou odbornou veřejností přijata.
Hrnčíř, E., Kneidlová, M.
Klinika pracovního a cestovního lékařství, UK v Praze, 3. LF a FNKV, Praha
Nemoci z povolání při výrobě a přenosu energie v České republice
U zaměstnanců pracujících v odvětví „výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu“ se nemoci z povolání objevují jen vzácně. V letech 1996–2011 jich bylo ohlášeno pouze 49. Tvoří jen zlomek z celkového počtu nemocí z povolání uznaných v České republice. Nejčastěji se vyskytovaly periferní neuropatie (celkem 11 případů, z toho 7 z práce s vibrujícími nástroji a zařízeními, 4 z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování) a nemoci kožní (9 případů). Uznaných nemocí z povolání v tomto rezortu v průběhu času ubývá (v prvních 4 letech sledovaného období jich bylo ohlášeno 24, v posledních 4 letech sledovaného období jen 4). Tento příznivý stav je patrně způsoben jednak vysokou technickou dokonalostí a bezpečností u nás provozovaných energetických zařízení, jednak důrazem kladeným na bezpečnost a ochranu zdraví při práci v tomto odvětví. Velice aktivním subjektem, který vyvíjí činnost vedoucí k omezení zdravotních rizik při práci, je Český svaz zaměstnavatelů v energetice. Ten je prostřednictvím organizace EURELECTRIC spojen s analogickými subjekty zřizovanými zaměstnavateli v zemích Evropského společenství.
Hrnčíř, E., Kneidlová, M.
Klinika pracovního a cestovního lékařství, UK v Praze, 3. LF a FNKV, Praha
Některé pohledy na působení elektromagnetického pole na zdraví
Obavy z nepříznivých účinků elektromagnetického pole na lidské zdraví vedly k řadě výzkumů, zvláště epidemiologických, které stále pokračují. Určitý problém spočívá v tom, že expozice tomuto faktoru se v podstatě nemonitoruje, takže představa o její míře vychází převážně z odhadů, které v případě tzv. „case kontrol“ studií situaci zpravidla významně zkreslují (u osob trpících určitým onemocněním, o kterém se uvažuje, že by mohlo s působením elektromagnetického pole souviset, bývají představy o této expozici nadhodnocené). Naprostá většina provedených studií prakticky vylučuje možnost závažného nepříznivého působení tohoto faktoru na lidské zdraví. Některé údaje vedou k podezření, že při expozici významně převyšující limity doporučené ICNIRP (International Commission on Non-Ionizing Radiation Protection) se s poněkud větší četností objevuje leukémie u dětí, některé neurodegenerativní nemoci, zejména Alzheimerova choroba a amyotrofická laterální skleróza, možná i některé nádory vycházející z neuroglie. Prozatím však tato podezření nebyla potvrzena kohortovými studiemi, které byly provedeny. Uvažuje se, že učiněné nálezy lze vysvětlit jiným způsobem než jejich souvislostí s elektromagnetickým polem (např. nadhodnocením expozice u některých nemocných, působením faktorů, které někdy provázejí zvýšené působení elektromagnetického pole, zejména faktorů sociálních apod.). Představy o existenci jedinců zvýšeně citlivých na působení elektromagnetického pole byly na základě souboru tzv. slepých pokusů odmítnuty. Prozatím není racionální důvod k obavám, že by elektromagnetické pole mohlo být významným faktorem nepříznivě ovlivňujícím lidské zdraví. Vzhledem ke společenské stránce této problematiky se plánují prospektivní kohortové studie, které by dosud neuzavřené otázky mohly definitivně vyřešit.
Hrušková, M.1, Buchancová, J.2, Strýčková, M.1
1Žilpo, s. r. o., Žilina; 2Ústav verejného zdravotníctva JLF UK Martin, Slovenská republika
Psychosociálne riziká pri práci
Cieľ: Spoločným právnym základom pre bezpečnosť a ochranu zdravia zamestnancov je povinnosť zamestnávateľa zaistiť všetky aspekty bezpečnosti a ochrany zdravia súvisiace s prácou. Podľa údajov Európskej nadácie pre zlepšovanie životných a pracovných podmienok, stres súvisiaci s prácou patrí k najčastejšie uvádzaným príčinám ochorenia pracovníkov a postihuje viac ako 40 miliónov ľudí v celej EÚ. Cieľom našej práce je osobitne poukázať na psychosociálne riziká pri práci vo vybraných oblastiach zdravotníctva vrátane sociálnej starostlivosti, v odvetví služieb: hotely, reštaurácie a stravovacie služby (HORECA) a v odvetví justičnej siete pri realizácii ústavného práva.
Materiál a metódy: Cieľovú skupinu tvorí celkom 407 respondentov. Počas vykonávania pracovnej zdravotnej služby (PZS) u zamestnávateľov boli získané údaje a skúmané a posudzované psychosociálne riziká. Posúdenie rizika bolo realizované podľa požiadaviek platnej legislatívy a dohľadom nad zdravotným stavom zamestnancov.
Výsledky: Po odhalení psychosociálnych rizík boli zamestnávateľom zo strany PZS odporúčané preventívne opatrenia zamerané na dohľad nad pracovným prostredím a pracovnými podmienkami a na dohľad nad zdravotným stavom zamestnancov. Získané výsledky súčasne môžu poslúžiť odbornej verejnosti ako motivácia k odhaľovaniu špecifických podmienok práce spojenej so psychosociálnymi rizikami.
Kľúčové slová: psychosociálne riziko
Chaloupka, J., Bubeníčková, J.
Klinika pracovního lékařství LF UK a FN Hradec Králové
Ovlivní stárnutí populace výskyt nemocí z povolání?
Demografické změny ve společnosti, především pokles reprodukce a prodlužování průměrné délky života, vedou ve všech vyspělých evropských zemích k deformaci struktury populace, kdy počty osob starších věkových skupin postupně převažují nad mladšími ročníky. Stárnutí populace ohrožuje stabilitu systémů důchodového a sociálního zabezpečení. Snaha o jejich udržení s sebou přináší požadavek delšího setrvání osob v zaměstnání a pozdějšího odchodu do starobního důchodu.
U stárnoucího organismu dochází k postupným změnám řady fyziologických a psychických funkcí. Úbytek množství kosterního svalstva vede ke snížení svalové síly, změny respirační soustavy mají za následek pokles maximální aerobní kapacity a saturace tkání kyslíkem při zátěži, zhoršuje se činnost smyslových orgánů, snižuje se psychomotorické tempo, klesá celková výkonnost organismu. Častěji jsou přítomna chronická onemocnění. Tyto procesy s sebou přinášejí v řadě profesí snížení pracovního výkonu. Autoři se zamýšlejí, jak mohou tyto věkově podmíněné změny ovlivnit posuzování zdravotní způsobilosti k práci pro vybrané faktory v pracovním prostředí.
V další části práce autoři analyzují výskyt některých vybraných nemocí z povolání uznaných v Královéhradeckém kraji v letech 2007–2011 v závislosti na věku nemocných. Zamýšlejí se nad tím, zda může delší setrvání osob v zaměstnání ovlivnit výskyt některých nemocí z povolání.
Kneidlová, M., Hrnčíř, E.
Klinika pracovního a cestovního lékařství UK v Praze, 3. LF a FN, Praha
Nové položky seznamu nemocí z povolání
Nařízení vlády č. 114/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, nabylo účinnosti dnem 1. 7. 2011. Změny nového seznamu nemocí z povolání jsou dvojího charakteru:
1. do seznamu byly vloženy nové položky (kapitola I. – 3 položky: č. 56, 57, 58; kapitola III. – 2 položky: č. 12, 13);
2. v řadě položek v kapitolách II., III. a V. došlo k formulačním změnám buď v označení nemoci z povolání, nebo v podmínkách vzniku nemoci z povolání.
Nemoci z povolání ohlášené v nových položkách v roce 2011 (od 1.7. do 31. 12. 2011) tvoří zatím jen velmi malý soubor – celkem 13 případů.
Hlášené případy nemocí z povolání jsou rozděleny podle evidenčních kódů nemocí z povolání, pohlaví, věku, délky expozice, krajů vzniku, kategorií práce, MKN-10 a CZ NACE.
Kolářová, M., Machartová V.
Klinika pracovního lékařství LF UK a FN Plzeň
Zdravotní problémy učitelů na základních a středních školách
Cílem tohoto dotazníkového šetření bylo zjistit zdravotní stav pedagogů ve školství. Dotazníkového šetření se zúčastnily 4 plzeňské školy, z toho 2 základní a 2 střední. Respondentů odpovídalo celkem 68.
Práce je zaměřena na onemocnění z povolání, která se mohou objevit u pracovníků ve školství, tedy učitelské profese. Jedinou odškodnitelnou nemocí z povolání u hlasových profesí je onemocnění hlasivek. Dotazníkové šetření čítalo 68 respondentů (35 respondentů – učitelé středních škol, 33 respondentů – učitelé základních škol), dotazník obsahoval 3 části: zaměření na profesi, výuka problémových studentů a stresové vlivy na pracovišti. Celkem se zúčastnilo 60 žen a 8 mužů. Nejčastější zdravotní problém bylo právě zmiňované onemocnění hlasivek s maximem výskytu právě v době školního roku. Překvapivým zjištěním pak byla onemocnění depresivně-úzkostného charakteru. I přes všechny obtíže se učitelé snaží zvládat svou profesi.
Korolová, E.
Klinika pracovního lékařství FN Hradec Králové
Informace před cestou – důležitá součást přípravy před cestou do zahraničí
Před první cestou, před pracovním pobytem v rizikových, epidemiologicky a jinak klimaticky a zdravotně náročných oblastech v zahraničí je důležité – mimo předepsaná a doporučovaná očkování včetně založení mezinárodního očkovacího průkazu – komplexně informovat cestovatele na možná nebezpečí, která je mohou očekávat a upozornit je na možnost, jak jim předcházet, eventuálně jak postupovat při léčbě možných následků. Současně je vybavit i potřebnými léky pro tuto oblast zahrnující jak léky na průjmová onemocnění, tak podle lokality potřebná antimalarika. Při dalších cestách i do jiných rizikových zahraničních oblastí je informace jen upravena podle nových skutečností, které poskytne zaměstnavatel, podle nové lokality, délky pobytu, pracovního zařazení i zdravotního stavu cestovatele.
Informace se týká cestování v letadle s upozorněním na prevenci trombóz a embolií cvičením a dostatečným pitným režimem. V cílené lokalitě upozornění na klimatické poměry v uvedené oblasti, způsobu aklimatizace s akcentací na pitný režim aj. Další informace se týká stravování s upozorněním na nutnou řádnou tepelnou úpravu masa a zeleniny, pití a čištění zubů nezávadnou balenou vodou, v restauracích nekonzumovat rozlívané nápoje, eventuálně nápoje s ledem, jehož zdroj není jasný, konzumaci loupaného ovoce předem omytého hypermanganem.
Informace se týká dodržování hygienických zásad a mytí rukou k prevenci průjmových onemocnění a eventuálně také jejich léčby podle intenzity a průvodních příznaků, týká se i prevence jiných přenosných infekčních nemocí.
Upozornění se týká i prevence nebezpečí v přírodě – nebezpeční živočichové: hadi, pavouci, štíři a stromové pijavky – a eventuálního postupu léčby při napadení včetně prevence vztekliny. V přírodě se uvádí i nebezpečí virových onemocnění přenášených hmyzem, převážně komáry, ale i parazitární onemocnění včetně malárie a jejich předcházení používáním repelentů, insekticidů a odpuzovačů hmyzu. Informuje o profylaxi malárie, jejích projevech a eventuálně o postupu při její léčbě.
Závěrem doporučí potřebná vybavení na cestu včetně oblečení, obuvi, příslušné cestovní lékárničky vybavenou obvazovým materiálem, dezinfekčními prostředky a příslušnými léky. Pro kolektiv uhradí vybavení potřebnými léky jejich zaměstnavatel, lékař potvrdí jejich průvodní seznam. Léky pro chronickou léčbu na potřebnou dobu vybaví pracovníky jejich ošetřující praktický lékař.
Lukáčová, D.1, Hrušková, M.1, 2, Zelník, Š.1, Švihrová, V.1, Hudečková, H.1, Strýčková, M.2, Buchancová, J.1
1Ústav verejného zdravotníctva, JLF UK, Martin; 2Pracovno zdravotná služba, Žilpo, Žilina, Slovenská republika
Primárna prevencia najčastejších infekčných chorôb v poliklinickom zdravotníckom zariadení
Infekčné choroby patrili v minulosti, pred érou vakcinácie proti hepatitíde, medzi najčastejšie profesionálne ochorenia zdravotníkov stojacich v prvej línii boja proti nim. Súčasná situácia je lepšia, hlavne pre pokles výskytu viacerých infekcií v populácii a všeobecne lepšie možnosti ochrany zdravia zamestnancov aj proti závažným a dnes už preventabilným nákazam.
Autori hodnotili zabezpečenie pracovných podmienok pre dodržiavanie osobitného režimu práce s ohľadom na riziká akvirovania nákaz v pracovnom prostredí polikliniky s ambulanciami, oddeleniami jednodňovej chirurgie, laboratórnym a obslužným kompartmentom. Osobitnú pozornosť venovali deskriptívnej analýze vakcinácie proti hepatitíde A a B, evidencii poranení pri práci s biologickým materiálom a postexpozične realizovanej vakcinácii. V práci posúdili očkovanosť proti chrípke v sezónach 2010/2011 a 2011/2012 a výskyt chrípkových ochorení v porovnaní s vekovo špecifickou populáciou žijúcou v tom istom regione.
V 5-ročnom období rokov 2007–2012 nebol zachytený výskyt profesionálneho infekčného ochorenia. Opodstatnenosť starostlivosti o zdravšie pracoviská zo strany zamestnávateľa, starostlivosť o dodržiavanie správneho režimu práce na všetkých úsekoch zamestnancami a dohľad na pracovné podmienky a zdravotný stav cestou pracovno zdravotnej služby (PZS) dokumentuje t. č. najlepšie neprítomnosť chorôb z povolania, vrátane profesionálnych infekcií.
Machartová V.
Klinika pracovního lékařství LF UK a FN Plzeň
Kvalitně prováděná pracovnělékařská péče?
Naše klinika působí jako Středisko nemocí z povolání pro Plzeňský a Karlovarský kraj. Při péči o nemocné s nemocí z povolání opakovaně zjišťujeme i nedostatky v poskytování pracovnělékařské péče. Otázkou je, co vede k těmto nedostatkům a kdo by měl být za ně zodpovědný.
V druhé části přednášky je uvedena kazuistika nemocné se zjištěným ohrožením nemocí z povolání, u které nedošlo k přeřazení na jiné pracovní místo a ohrožení nemocí z povolání progredovalo v nemoc z povolání.
Otázkou je, kdo z dané situace měl prospěch a zda pracovnice firmy měla možnost řešit se zaměstnavatelem své pracovní zařazení.
Machartová V.
Klinika pracovního lékařství LF UK a FN Plzeň
Plicní nemoci z povolání v západočeském regionu v letech 1995–2011
V západočeském regionu, především v Plzeňském kraji, byla v r. 1997 zcela ukončena těžba černého uhlí, zlepšily se pracovní podmínky pracovníků v keramickém průmyslu, byla zredukována pracovní místa v těžkém strojírenství. Představujeme současná rizika z hlediska nemocí z povolání, ale i „doznívání“ vlivu předchozích rizikových provozů. Z hlediska plicních nemocí jsou v současné době nejčastěji zjišťovány dvě nemoci z povolání – bronchiální astma a exogenní alergická alveolitida, obě nemoci z expozice izokyanátům. Ve své práci uvádíme i přehled nově zjištěných plicních nemocí z povolání v letech 1995–2011.
Malinová, J.
Klinika pracovního a cestovního lékařství, UK v Praze, 3. LF a FNKV, Praha
Zkušenosti s používáním on-line objednávkového systému na Klinice pracovního a cestovního lékařství FNKV
V roce 2010 v rámci pilotní studie byl na Klinice pracovního a cestovního lékařství instalován internetový objednávkový systém, který je přístupný všem klientům, kteří mají přístup na internet a umí s ním pracovat. Klientům umožňuje pohodlné objednání z domova s možností volby vhodného termínu lékařské prohlídky a zároveň mají zpětnou vazbu prostřednictvím e-mailové zprávy o provedené rezervaci termínu.
Zdravotnický personál na druhé straně má možnost pomocí tohoto objednávkového systému provést přeobjednání klienta nebo si provést jednoduché analýzy podle jednotlivých ambulancí, typu objednávky nebo podle zaměstnavatele.
Po ročním provozu byla provedena krátká dotazníková studie, ve které se oslovení klienti velmi pozitivně vyjadřovali o novém systému, a na základě získaných poznatků je plánováno zavedení objednávkový systému do všech ambulancí pro chronická onemocnění v celé FNKV.
Adresa pro objednání je www. objednavky.fnkv.cz
Marejková E.1, Cisáriková, S.2
1RÚVZ so sídlom v Žiline; 2PZS ProBenefit, s. r. o., Púchov, SR
Fyzická pracovná záťaž u zamestnancov v automobilovom priemysle vo vzťahu k ergonómii
Prednáška pojednáva o hodnotení fyzickej záťaže pri práci a zaradení profesií do kategórie prác z hľadiska zdravotných rizík v zmysle Vyhlášky MZ SR č. 448/2007 Z. z., o podrobnostiach o faktoroch práce a pracovného prostredia vo vzťahu ku kategorizácii prác z hľadiska zdravotných rizík a o náležitostiach návrhu na zaradenie prác do kategórií. Náplňou činnosti vybratej spoločnosti a sledovaných pracovísk je kontrola, voskovanie a expedícia áut značky KIA.
Zamestnanci vykonávajú činnosť vo výrobnej hale. Pracovné priestory sú prirodzene a umelo osvetlené, prirodzene a nútene vetrané (klimatizované), centrálne vykurované. Vo výrobnej hale je nainštalovaná voskovacia linka, ktorá je dlhá cca 40 m a má viacero pracovných miest. Pracovníci v profesii voskovač pracujú v montážnom tuneli a montážnych jamách. Tunel je umelo osvetlený, nútene vetraný, vykurovaný. Výška od podlahy tunela po podvozok automobilu je 210 cm, dĺžka aplikátora je podľa typu striekacej pištole 30–45 cm.
Práca voskovača pozostáva z viacerých činností na jednotlivých pracovných miestach, a to:
- voskovanie dutín 1, 2 v tuneli;
- voskovanie podvozku 1, 2 v tuneli;
- čistenie podvozku v tuneli;
- voskovanie podbehov a prahov v jame;
- finálne čistenie v jame;
- vyvážanie z voskovanie.
Zamestnanci pracujú na dve zmeny (od 5.30 hod. do 14.00 hod. a od 14.00 hod. do 23.15 hod.) 5 dní v týždni. Nadčasy sa vykonávajú v rámci Zákonníka práce, prevažne v sobotu. Zamestnanci sa striedajú v zmenách po týždni (1. týždeň doobeda, 2. týždeň poobede).
Autá určené k voskovaniu sa pohybujú na linke rýchlosťou cca 66 áut/hodinu, na 1 auto majú pracovníci cca 54 sekúnd. V priemere sa na 1. zmene navoskuje od 480 do 500 áut, na 2. zmene od 540 do 560 áut. Na navoskovanie 1 autá vychádza v priemere 60 sekúnd (1 minúta), do priemerného času sú zarátané aj prerušenia činnosti linky.
Práca voskovača je vykonávaná prevažne v stoji s popochádzaním. Zamestnanci sa striedajú na jednotlivých pracovných miestach cca od 66 minút do 100 minút. Pri hodnotení fyzickej záťaže sme vychádzali z predloženého „Daily planning Schedule“, z ktorého vyplynulo, že pracovníci častejšie striedajú činnosť v tuneli a mimo tunela (v montážnej jame alebo pri vyvážaní áut). Pre striedajúcich zamestnancov je vytvorených niekoľko variant pracovných činností v rámci pracovnej zmeny aj v rámci týždňa. Počet odpracovaných minút na každom pracovnom mieste je stály. Rozdiel je v dĺžke pracovnej zmeny doobeda a pracovnej zmeny poobede. Pracovná doba doobeda trvá 510 minút, pracovná doba poobede trvá 555 minút.
Vzhľadom na variabilnosť pracovných činností, ktoré sú spojené s pracovnými miestami, bol pri hodnotení vybraný vždy jeden konkrétny zamestnanec na danom pracovnom mieste, ako reprezentant ostatných zamestnancov.
V profesii voskovača pracujú len muži.
Pri hodnotení bola použitá metodika:
- hodnotenie pracovných polôh z hľadiska fyzickej práce podľa Prílohy č. 4 k vyhláške č. 542/2007 Z. z. Posudzovali sa polohy trupu, polohy hlavy a krku, polohy horných končatín, polohy ostatných častí tela (flexia alebo extenzia kĺbov);
- ručná manipulácia s bremenami podľa NV SR č. 281/2006 Z. z.;
- hodnotenia fyzickej záťaže použitím hodnôt srdcovej frekvencie;
- vyhodnotenia dotazníka Nordic Questionnaire.
Prvým krokom pri hodnotení bola analýza pracovnej činnosti so stanovením časovej snímky s rozdelením pracovnej doby na jednotlivé pracovné operácie a úkony. Ku každej činnosti bol priradený zistený počet sekúnd, prípadne minút jej vykonávania. Ďalej boli posudzované bremená a porovnávané so stanovenými limitmi, ktoré uvádza hore citovaná legislatíva.
Záverečné zhodnotenie fyzickej záťaže:
- pracovných polôh;
- manipulácie s bremenami;
- fyzickej záťaže použitím hodnôt srdcovej frekvencie;
- dotazníka Nordic Questionnaire.
1. Hodnotenie pracovných polôh
Z titulu prekročenia limitov celkového času práce v neprijateľných polohách na pracoviskách: voskovanie dutín v tuneli 1,2, voskovanie podvozku v tuneli 1,2 a čistenie podvozku v tuneli, práce zodpovedajú 3. kategórii rizikových prác s faktorom fyzickej záťaže. Práce vykonávané na pracoviskách voskovanie podbehov v jame, finálne čistenie v jame, vyvážanie áut z voskovne, zodpovedajú v zmysle neprijateľných pracovných polôh 2. kategórii prác s faktorom fyzickej záťaže.
Celkový čas práce v pracovnej zmene v jednotlivých podmienene prijateľných a neprijateľných polohách prekračuje limity dané legislatívou.
Z uvedeného vyplýva, že vzhľadom k rotácii pracovníkov každý voskovač na voskovacej linke vykonáva rizikovú prácu v 3. kategórii rizikových prác s faktorom fyzickej záťaže.
2. Hodnotenie manipulácie s bremenami
Napriek tomu, že zistené hmotnosti bremien neprekračujú legislatívne stanovené limity, na uvedených pracoviskách sa vyskytujú faktory, ktoré súvisia s rizikom poškodenia zdravia pri manipulácii s bremenami. Na základe uvedeného bolo navrhnuté zaradiť práce vykonávané so striekacou pištoľou do 3. kategórie rizikových prác s faktorom fyzickej záťaže.
3. Hodnotenie fyzickej záťaže použitím prístroja POLAR ProTrainer 5 RS400TM
- A) Posúdenie zmenovej srdcovej frekvencie
Pri porovnaní nameraných hodnôt srdcovej frekvencie u hodnotených voskovačov č. 1 a č. 2 s limitnými hodnotami uvedenými v Prílohe č. 2 k vyhláške č. 542/2007 Z. z. namerané hodnoty neprekračujú limity.
- B) Hodnotenie energetického výdaja (EV)
Na základe analýzy výsledkov získaných z prístroja POLAR ProTrainer 5 RS400TM u voskovača č. 1 energetický výdaj za zmenu je 7954,9 kJ (1900 kcal), u voskovača č. 2 je energetický výdaj za zmenu je 8566,2 kJ (2046 kcal).
Výsledná hodnota prekračuje normu pre všetky vekové skupiny mužov.
Ročný najvyšší prípustný energetický výdaj prekračuje normu u voskovača č. 2.
Minútový prípustný energetický výdaj, ktorý nesmie byť počas zmeny prekročený ani pri krátkodobých operáciách, neprekračuje normu ani pre jednu vekovú kategóriu mužov.
4. Hodnotenie dotazníka Nordic Questionnaire
Na základe uvedených výsledkov vyhodnotenia dotazníka Nordic Questionnaire možno konštatovať, že pri vykonávaní profesie voskovač sa vyskytujú nedostatky z hľadiska ergonómie a bez ďalších preventívnych opatrení je v budúcnosti pravdepodobný výskyt chorôb z povolania z dlhodobého, nadmerného a jednostranného zaťaženia.
Na základe komplexného zhodnotenia fyzickej záťaže profesie voskovača podľa vyhlášky č. 448/2077 Z. z. práca zodpovedá 3. kategórii rizikových prác s faktorom fyzickej záťaže.
Marušiaková, M.1, Záborský,T.1, Šulcová, M.2, Mušák, Ľ.3, Buchancová, J.4, Tomášková, D.5
1Regionálny úrad verejného zdravotníctva so sídlom v Martine; 2Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem; 3Univerzitná nemocnica Martin; 4Jesseniova lekárska fakulta UK v Martine; 5Regionálny úrad verejného zdravotníctva so sídlom v Žiline, SR
Zdravotné riziká z pracovnej expozície vybraným chemickým faktorom u pracovníkov operačných sál
Autori v práci prezentujú výsledky analýz zdravotných rizík z pracovnej expozície vybraným chemickým faktorom – inhalačným anestetikám u pracovníkov operačných sál. Analyzujú súčasný stav riešenia problematiky v používaní inhalačných anestetík a ich účinkov na zdravie pri nízkych dávkach opakovanej pracovnej expozície.
Posudzovanie rizikovosti práce zdravotníkov sa dlhú dobu zameriavalo len na sledovanie výskytu profesionálnych infekčných ochorení (TBC, vírusová hepatitída). Až v 20. rokoch minulého storočia sa v svetovej zdravotníckej literatúre (v Československu v 60. rokoch) objavujú prvé upozornenia na škodlivé účinky chemických látok – anestetík.
V posledných rokoch sa záujem sústreďuje na odhaľovanie možných neskorých účinkov týchto látok v zmysle možnej karcinogenity, mutagenity a teratogenity.
Pôsobeniu chemických látok je vystavená väčšina zdravotníckeho personálu od pomocného, až po vysokoškolsky vzdelaný zdravotnícky personál. Zdravotníci – operatéri, anesteziológovia, anesteziologické sestry, inštrumentárky a ostatný personál pri svojej pracovnej činnosti – sú atakovaní účinkami anestetických plynov pri operačnom výkone a pri poskytovaní zdravotnej starostlivosti pacientovi bezprostredne po operácii.
V práci sa autori venujú analýzam profesionálnej expozície členov operačných tímov so zameraním na výsledky biomonitoringu/objektivizáciu inhalačných anestetík v pracovnom ovzduší (osobný monitoring/osobná pracovná expozícia) a genotoxikológiu.
Autori pojednávajú o jednotlivých vybraných druhoch anestetík – sevofluran, izofluran a desfluran, o ich fyzikálno-chemických vlastnostiach, účinkoch na zdravie.
V prezentácii informujú o prvej etape výsledkov a analýz hodnotenia expozície pracovníkov na operačných sálach inhalačným anestetikám, najmä sevofluranu.
Močigemba, J.1, Bednářová, E.1, Straková, V.1, Lehocká, H.1, Skib, J.2, Gromnica, R.3
1Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě; 2Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě; 3Hornická poliklinika v Ostravě
Chronická pravostranná subakromiální burzitida – nemoc z povolání u ručního slévače, směnového předáka
Na základě šetření podezření na nemoc z povolání bylo provedeno autorizované posouzení ergonomie pracovního místa u profese: ruční slévač – směnový předák. Měření bylo uskutečněno na jednom pracovníkovi v hutním provozu.
Vzhledem k diagnóze – chronická pravostranná subakromiální burzitida – byl pořízen videozáznam po většinu pracovní doby se zaměřením na celou postavu sledovaného pracovníka, především horní končetiny. Záznam byl pořízen z různých směrů a úhlů. Z videozáznamu se odečítaly doby trvání jednotlivých podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních poloh, které pracovník zaujímal při pracovních činnostech. V porovnání s časovým snímkem, který vycházel z údajů zaměstnavatele a z konkrétních činností zachycených na pracovišti, byla vypočtena celková doba trvání zaujímání podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních poloh horních končetin v minutách za směnu. Pracovník na dané pracovní pozici vykonával převážnou část směny administrativní a řídicí činnost v kanceláři, kontrolní a řídicí činnost na pracovišti (celkem 419 minut) a z celé směny – 480 minut jen 83 minut fyzicky pracoval při vyklepávání forem a zrakem kontroloval jejich přesun pomocí jeřábu a vazačských pracích a při odlévání. Nejnáročnější činností bylo odlévání, kdy pracovník musel silou stabilizovat pánev a litý objem pomocí kola a přitom zrakem kontroloval litý proud. Díky této činnosti byl překročen limit kategorie 2 pro zaujímání nepřijatelných pracovních poloh v ramenních kloubech.
Závěr: Kritéria dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování s ohledem na diagnózu byla celosměnově splněna v důsledku operace odlévání. Byl překročen limit kategorie 2 pro zaujímání nepřijatelných pracovních poloh u obou horních končetin v osmihodinové směně. Horní končetiny se opakovaně dostávaly do extrémních poloh spojených se statickou zátěží v ramenních kloubech. Platná legislativa vůbec netoleruje statickou zátěž v poloze, kdy ramenní klouby svírají se svislou rovinou proloženou trupem úhel nad 70°.
Mušák, Ľ.1, Halašová, E.2, Letková, L.3, Slováková, P.3, Buchancová, J.4, Klimentová, G.1, Osina, O.1
1Klinika pracovného lekárstva a toxikológie JLF UK a UNM Martin; 2Ústav lekárskej biológie JLF UK Martin; 3Ústav lekárskej, klinickej a farmaceutickej biochémie JLF UK Martin; 4Ústav verejného zdravotníctva JLF UK Martin, SR
Výskyt chromozómových aberácií u zdravotníkov profesionálne exponovaných genotoxickým látkam
Mnohí zdravotnícki pracovníci sú exponovaní rôznym genotoxickým látkam. Cieľom tejto práce bolo porovnať výskyt celkových chromozómových aberácií (CHA) a ich jednotlivých typov, chromatidového (CHTA) a chromozómového (CHSA) v stimulovaných lymfocytoch periférnej krvi. Skupinu exponovanú prchavým anestetikám (E1) tvorilo 247 anestéziologických lekárov a sestier 6 vybraných nemocníc Stredoslovenského regiónu. Priemerný vek skupiny bol 37,96 ± 9,0 rokov, doba expozície 12,77 ± 9,57 rokov, žien bolo 200 (81 %), fajčiarov 74 (30 %) a lekárov 108 (44 %). Skupinu exponovanú antineoplastickým látkam (E2) tvorilo 249 pracovníkov onkologických oddelení 9 nemocníc uvedeného regiónu. Priemerný vek bol 39,12 ± 9,76 rokov, priemerná doba expozície 8,54 ± 8,57 rokov, 229 (92 %) z nich boli ženy, 73 (29 %) bolo fajčiarov a 36 (14 %) lekárov. Skupinu exponovanú formaldehydu (n = 105) zamestnanci Oddelenia patologickej anatómie UNM v Martine. Priemerný vek skupiny bol 41,87 ± 9,59 rokov, doba expozície 15,08 ± 10,58 rokov, žien bolo 81 (77 %), fajčiarov 29 (28 %) a lekárov 36 (34 %). Kontrolnú skupinu (K) tvorilo 250 neexponovaných pracovníkov. Priemerný vek skupiny bol 36,18 ± 10,58 rokov, žien bolo 223 (89 %), fajčiarov 48 (19 %) a lekárov 48 (19 %).
Na stanovenie chromozómových aberácií bola použitá cytogenetická analýza ľudských periférnych lymfocytov (CALPL). Na testovanie rozdielov medzi sledovanými súbormi bol použitý neparametrický Mann-Whitneyov U-test.
Štatisticky vyššia frekvencia celkových CHA (vyjadrená v percentách) bola zistená vo všetkých troch exponovaných skupinách v porovnaní s kontrolou (E1 = 2,34 ± 1,31; E2 = 1,97 ± 1,14; E 3 = 1,67 ± 1,16 vs. K = 1,19 ± 0,91; p = 0,001). V skupine exponovanej prchavým anestetikám bola zistená štatisticky vyššia frekvencia aberácií CHSA typu v porovnaní s CHTA typom (CHSA = 1,43 ± 1,20 vs. CHTA = 0,91 ± 0,95; P = 0,001). V tej istej exponovanej skupine bol zistený vyšší výskyt celkových CHA u žien v porovnaní s mužmi (Ž = 2,44 ± 1,34 vs. M = 1,89 ± 1,13; p < 0,01) a u anestéziologických sestier v porovnaní v lekármi (AS = 2,47 ± 1,29 vs. L = 2,17 ± 1,34; p < 0,01).
Na pomerne veľkom súbore chceme poukázať na to, že u anestéziologických pracovníkov sa pri nedostatočnom technickom vybavení operačných sál a prekračovaní hodnôt NPEL, vyskytuje vyšší výskyt celkových CHA predovšetkým aberácií CHSA typu v porovnaní s pracovníkmi exponovanými formaldehydu, ktorý je pre ľudí dokázaným karcinogénom.
Táto práca bola podporená projektom „Karcinogénne a toxické kovy v životnom a pracovnom prostredí“, ITMS:26220220111, spolufinancovaným zo zdrojov EÚ a Európskeho fondu regionálneho rozvoja a grantom MŠ VEGA 1/0576/10.
Osina, O.1, Klimentová, G.1, Brunclíková, M.1, Garajová, J.1, Hubená, G.1, Buchancová, J.2
1Klinika pracovného lekárstva a toxikológie JLF UK a UNM Martin, 2Ústav verejného zdravotníctva JLF UK Martin, SR
Problematika posudzovania profesionálneho poškodenia chrbtice
Ochorenia chrbtice predstavujú závažný celospoločenský problém nielen z hľadiska krátkodobej pracovnej neschopnosti, ale predovšetkým z hľadiska vzniku trvalých následkov, ktoré často invalidizujú zamestnancov v produktívnom veku.
Podľa údajov sociálnej poisťovne SR bolo v roku 2010 pre ochorenia chrbtice čiastočne invalidizovaných 1452 osôb, čo z celkového počtu priznaných čiastočných invalidných dôchodkov predstavovalo 7,89 %, s najčastejším výskytom vo veku 50–60 rokov. Ochorenia chrbtice tak boli v absolútnom počte prípadov na prvom mieste všetkých priznaných čiastočných invalidných dôchodkov (ČID). Paradoxom je, že z uvedeného počtu osôb, so stratou pracovnej spôsobilosti 40–70% (čiastočná invalidita), nebolo v r. 2010 v SR hlásené žiadne profesionálne ochorenie.
Jednou z príčin, pre ktoré je počet hlásených profesionálnych ochorení chrbtice v SR vo vzťahu k celkovému počtu invalidizujúcich ochorení nízky, môže byť nedostatočná informovanosť lekárov prvého kontaktu, ale i špecialistov o novej položke v zozname chorôb z povolania (47) umožňujúcej odškodnenie niektorých foriem ochorení chrbtice s dokázateľnou a presne definovanou formou záťaže.
K vertebrogénnym ochoreniam sa všeobecne pristupuje, ako k multifaktoriálnym, degeneratívnym alebo civilizačným, čo pri diagnostike a posudzovaní vedie k odsúvaniu možného vplyvu práce a pracovného prostredia do úzadia.
Ďalšou príčinou malého počtu hlásených profesionálnych ochorení chrbtice môžu byť pomerne prísne odporúčané kritériá pre priznávanie chorôb z povolania pod položkou 47.
Z domácich i zahraničných poznatkov vyplýva, že profesionálne ochorenia chrbtice sú najčastejšie spojené s ťažkou fyzickou prácou, dvíhaním a prenášaním bremien, prácou vo vynútených polohách, nevhodným dlhodobým sedením alebo s celotelovými vibráciami. Takéto práce sú súčasťou veľkého množstva profesií, čo po roku 2004 odkedy je v SR možné v rámci položky 47 – Iné poškodenie zdravia pri práci odškodňovať i vertebrogénne ochorenia, vyvolávalo obavy, že dôjde k enormnému nárastu nielen žiadostí, ale i celkového počtu hlásených ochorení.
Tieto počiatočné obavy sa nepotvrdili, od roku 2004 do roku 2010 bolo podľa údajov Národného centra zdravotníckych informácií a štatistiky SR hlásených spolu 10 chorôb z povolania v diagnózach v M51.0, M51.1 a M54.0. Táto skutočnosť podporuje myšlienku, že prijaté pravidlá pre posudzovania profesionality poškodení chrbtice sú príliš striktné. Nastavenie optimálnych kritérií pre odškodňovanie vertebropatií je minimálne celoeurópsky problém, pri riešení ktorého je potrebné vychádzať zo zahraničných skúseností, s prihliadnutím na prácu a pracovné podmienky na národnej úrovni, ale i na individuálne fyzické danosti každého pracovníka.
Na príkladoch priznaných a nepriznaných profesionálnych ochorení chrbtice autori v príspevku poukazujú na niektoré problémy posudzovania profesionality vertebrogénnych ochorení.
Táto práca bola podporená projektom „Karcinogénne a toxické kovy v životnom a pracovnom prostredí“, ITMS:26220220111, spolufinancovaným zo zdrojov EÚ a Európskeho fondu regionálneho rozvoja.
Otrubová, O., Bátora, I., Bízik, A.
Klinika pracovného lekárstva a toxikológie LFUK, NTIC a UNB, Bratislava, SR
Dôležitosť poznania mechanizmov poškodenia pečene pre správnu a včasnú diagnostiku a potenciálnu liečbu
Pečeň je terčom pôsobenia rastúceho radu xenobiotík, z ktorých mnohé majú hepatotoxický potenciál (tab. 1).
Pre stanovenie diagnózy a stupňa poškodenia tohto orgánu je dôležité detailné poznanie mechanizmov vedúcich k nepriaznivým zmenám. V súčasnosti používané klasické hepatálne testy ako ALT a AST hovoria už o pokročilom poškodení – narušení bunkovej membrány, teda o nekróze hepatocytu. Ak by sme chceli detegovať poškodenie pečene v skoršom štádiu, alebo by sme chceli tento proces pozitívne ovplyvniť, bolo by potrebné zaviesť „skoršie“ a citlivejšie markery do praxe. Tie by mohli nahradiť biopsiu – zatiaľ zlatý štandard, ktorá však predstavuje určité bezpečnostné riziko, a má aj nižšiu výpovednú hodnotu pri ložiskovom charaktere poškodenia.
Vďaka detailnému skúmaniu pochodov na molekulárnej úrovni, ktoré sa spúšťajú pri pôsobení xenobiotík na pečeň, boli pozorované viaceré mechanizmy v závislosti od množstva a intenzity pôsobenia škodlivých činiteľov. Jednotlivé mechanizmy (oxidačný stres, apoptóza, senescencia) majú medzi sebou určité prepojenia. Tie sa v súčasnosti upresňujú a teda zaradenie látok do tabuľky je len orientačný stav terajších vedomostí. Preto sú niektoré látky uvedené vo viacerých mechanizmoch, lebo sa ukazuje, že v určitých časových intervaloch by dané mechanizmy mohli prebiehať aj paralelne.
Z doterajších poznatkov vyplýva, že oxidačný stres môže spustiť kaskádu reakcií vedúcich k apoptóze a tá, napríklad pri nedostatku energie, môže prejsť do nekrózy. Fakt, že oxidačný stres súvisí so senescenciou sa preberá v odbornej literatúre už dlhší čas, treba ešte objasniť detaily tohto prepojenia.
Autori diskutujú o dôležitosti poznania molekulových mechanizmov pre rozšírenie možností terapeutických zásahov ako aj skorej diagnózy poškodenia pečene.
Šplíchalová, A., Hrnčíř, K.
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě
Kvalita pracovnělékařské péče se zaměřením na nově vznikající výrobní podniky
Pracovnělékařská péče je zaměřena na prevenci poškození zdraví pracovníků vlivem práce, zlepšení jejich zdravotního stavu a podporu zdravého životního stylu, s cílem zlepšování a udržení dlouhodobé pracovní schopnosti. Tato činnost vyžaduje od pracovního lékaře vysokou specializovanou odbornost jak v problematice sledování zdravotního stavu zaměstnanců, tak i v problematice sledování pracovního prostředí v procesu hodnocení a řízení zdravotních rizik. Podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, je poskytovatelem pracovnělékařských služeb poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo poskytovatel v oboru pracovní lékařství. V rozporu s platnou koncepcí oboru pracovního lékařství tak staví zákon poskytovatele obou oborů na stejnou úroveň. V praxi se obvykle setkáváme s tím, že praktičtí lékaři poskytují pracovnělékařskou péči pro firmy bez rizikových prací. Jejich činnost tak nevyžaduje specifické přístrojové vybavení pro realizaci preventivních prohlídek, ani náročný odborný přístup při hodnocení pracovního prostředí a pracovních podmínek. Naopak, specializovaná centra se orientují na multirizikové práce. Sofistikovaná odborná činnost je pak zacílena na minimalizaci pracovních rizik a pro sledování zdravotního stavu pracovníků mají centra k dispozici specializované přístrojové i laboratorní zázemí.
Zařazením prací do kategorií je úředně determinován jejich vliv na zdraví pracovníků a vydáním rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví se tento akt i právně zlegalizuje. Obecně se pak absolutně spoléhá na správnost tohoto rozhodnutí, které práce tlustou čárou rozdělí na rizikové a nerizikové. U rizikových prací jsou rozhodnutím stanoveny i minimální náplně preventivních prohlídek a jejich minimální periodicita včetně stanovení povinností měření faktorů pracovního prostředí a pracovních podmínek. U nerizikových prací nejsou stanovena žádná opatření, protože se předpokládá, že zdraví zaměstnanců neohrozí. Zkušený pracovní lékař však zná úskalí celého procesu kategorizace prací, umí kriticky vyhodnotit případná pochybení a rozhodně si uvědomuje, že zařazení prací do nerizikové kategorie ještě neznamená, že zaměstnanci rizikovou práci reálně nevykonávají.
U nově vznikajících podniků je z hlediska kategorizace prací udělena časová výjimka. Podle zákona o ochraně veřejného zdraví se do kategorie nezařazují práce prováděné na pracovištích staveb prozatímně užívaných ke zkušebnímu provozu, který nepřekročí jeden rok. To je období, kdy se podmínky nově vznikajícího podniku dynamicky mění, a proto nemohou zcela spolehlivě reprezentovat budoucí úroveň zátěže faktory pracovního prostředí. Pokud je pracovnělékařská péče poskytována specialisty v oboru, zkušení pracovní lékaři, kteří od začátku s podnikem úzce spolupracují při identifikaci a hodnocení zdravotních rizik, využívají tyto poznatky i při hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců a posuzování zdravotní způsobilosti k práci v rámci vstupních preventivních prohlídek. Chrání tak uchazeče o zaměstnání se zdravotními kontraindikacemi před nástupem do práce, u které se na základě kvalifikovaného odhadu riziko předpokládá, a to podstatně dříve, než je tato riziková práce zlegalizována rozhodnutím KHS. Pokud se ale k rizikovým pracím přistupuje jen podle toho, zda jsou, nebo nejsou formálně ošetřeny rozhodnutím, a v závislosti na tom se i uplatňují, respektive neuplatňují příslušná preventivní opatření, přináší tento postoj významné riziko poškození zdraví zaměstnanců s následnými zdravotními i sociálními dopady. Předmětem sdělení je i prezentace praktického případu rozdílné úrovně kvality poskytované pracovnělékařské péče a následků nekvalitně realizovaných služeb v jednom nově vzniklém výrobním podniku.
Šplíchalová, A.1, 2, Pavuková, V. 2, Vaňková, D. 2, Tomášková H. 1, 2
1Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě; 2Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, Lékařská fakulta, OU Ostrava
Postižení periferních nervů horních končetin z vibrací – korelace mezi symptomy a objektivními nálezy
Onemocnění periferních nervů horních končetin v důsledku působení vibrací přenášených na ruce patří dlouhodobě k nejčastějším profesionálním onemocněním v ČR. Přesto neurologické vyšetření horních končetin včetně elektromyografického (EMG) vyšetření u pracovníků v riziku vibrací nebylo do začátku roku 2012 standardní součástí minimální náplně preventivních prohlídek, která je uváděná v rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví týkajícího se rizikových prací. Obecně bylo doporučováno odesílat na toto vyšetření osoby pracující v riziku vibrací až na základě typických subjektivně udávaných symptomů, to je však už mnohdy pozdě a postižení nervů je již rozvinuto. Rovněž pracovníci, kteří nově nastupují do rizika vibrací při změně zaměstnavatele, mohou již přicházet s postižením, které není při vstupní prohlídce odhaleno. V takovém případě se „importované“ postižení další prací v riziku zhoršuje, až během krátké doby dosáhne odškodnitelné středně těžké poruchy. Cílem práce bylo zjistit, do jaké míry lze při preventivních prohlídkách při indikaci elektromyografického vyšetření spoléhat na subjektivní potíže, týkající se postižení periferních nervů rukou.
Sledovaný soubor byl složen z 215 pracovníků (mužů) velké železářské a strojírenské firmy, kteří pracují v riziku vibrací přenášených na horní končetiny 3. kategorie. Data o zdravotním stavu, profesionální expozici, konkrétních subjektivních obtížích týkající se poškození periferních nervů horních končetin i výsledky objektivního EMG vyšetření byla získána ze zdravotnické dokumentace z preventivních prohlídek. Data byla statisticky zpracována v programu Stata v. 10. Výsledky hodnocení validity subjektivně udávaných potíží, týkajících se poškození periferních nervů horních končetin, k výsledku objektivního EMG vyšetření v rámci preventivních prohlídek, prokázaly velmi nízkou senzitivitu subjektivně udávaných potíží. Senzitivita udávaných symptomů sice stoupala se závažností EMG nálezů (senzitivní porucha 35 %, lehká motorická porucha 38 %, středně těžká a těžká porucha 58 %), ale v celkovém hodnocení dosahovala jen 39 %. S ohledem na jednotlivé druhy preventivních prohlídek, byla vůbec nejnižší hodnota senzitivity u vstupních prohlídek – 23 %, nejvyšší u výstupních prohlídek – 50 %. Další výstupy epidemiologické studie ukázaly, že zhoršování EMG nálezu statisticky významně koreluje se zvyšujícím se věkem, dobou expozice i rostoucí hodnotou BMI (p < 0,001).
Závěrem lze shrnout, že v praxi nelze spoléhat na to, že pracovníci v riziku vibrací s poškozením periferních nervů horních končetin přiznají v rámci preventivní prohlídky své potíže. Z uvedeného důvodu EMG jednoznačně patří do základní náplně preventivních prohlídek pracovníků v riziku vibrací přenášených na ruce, a s indikací by se nemělo čekat až na udání příslušné symptomatologie. Výstupy této práce tedy podporuji správnost aktualizace standardu Společnosti pracovního lékařství o posuzování zdravotní způsobilosti při volbě povolání, přípravě na povolání a k práci v lednu 2012, kde EMG vyšetření (vyšetření motorického vedení středových a loketních nervů) je již uváděno jako základní náplň vstupních a výstupních prohlídek u pracovníků v riziku vibrací a přetěžování horních končetin. Otázka rozšíření minimální náplně o EMG vyšetření u periodických prohlídek zůstává nadále otevřená.
2. NELÉKAŘSKÁ SEKCE
Bartošová I.
Klinika pracovního a cestovního lékařství Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha
Vliv profesionality onemocnění na kvalitu života nemocného
Pacient s profesionálním onemocněním se stává často obtížně zařaditelný na trhu práce z důvodu změny pracovní schopnosti. Jeho zdravotní znevýhodnění vede ke ztrátě důležité sociální role, vyloučení ze společnosti, ke snížení ekonomické soběstačnosti a v neposlední řadě ke změně sociální identity. Pokud dojde i k funkčnímu postižení, může nastat také ztráta motivace, jelikož mnohé potřeby i zájmy nemohou být v obvyklé míře uspokojovány.
Autorka ve sdělení prezentuje nejdůležitější výsledky průzkumu, který byl realizován technikou strukturovaných rozhovorů s vybranými pacienty s ohlášenou nemocí z povolání, dispenzarizovaných na středisku nemocí z povolání Kliniky pracovního a cestovního lékařství Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Autorka vychází z otázky, jaký má profesionální onemocnění těchto pacientů vliv na začleňování do běžného života v komunitě a jak je dizabilita funkčně omezuje v plnění role ve společnosti. V průzkumu je důležitým aspektem ke zjištění těchto skutečností zhodnocení míry subjektivního vnímání omezení funkcí pacientů s profesionálním poškozením pomocí pětistupňové Likertovy škály. Cílem práce bylo také identifikovat rozdíly mezi pohlavím těchto pacientů v integraci do společnosti. Průzkum mapoval i názor pacientů na uplatnění komunitní sestry v péči o zdraví zaměstnanců.
Výsledky práce dokazují, že profesionální onemocnění, zejména z přetěžování horních končetin, ovlivňuje kvalitu života postižených v oblasti zaměstnatelnosti, limituje je v běžných denních (nejvíce v udržování domácnosti) a volnočasových aktivitách. V prevenci profesionálního poškození zdraví pracujících se může uplatnit komunitní sestra, a to v oblasti nácviku první pomoci a ve vyhledávání mechanismů vedoucích k ohrožení zdraví. Autorka došla k závěru, že pacienti s profesionálním onemocněním potřebují komplexní péči a komunitní služby poskytované interdisciplinárním týmem odborníků. Koordinací těchto služeb by se měla zabývat komunitní sestra, která by měla dobře znát prostředí, ve kterém pacienti žijí a pracují.
Brlková, I., Smékalová, M., Nakládalová, M.
Klinika pracovního lékařství LF UP a FN Olomouc
Profesionální dermatózy a jejich prevence
Profesionální dermatózy patří k častým chorobám z povolání. Postup jejich uznávání je stejný jako u jiných nemocí z povolání. Pro jejich průkaz je nutná spolupráce s kožním lékařem a příslušnou hygienickou stanicí. Nejčastější riziková pracoviště jsou ve zdravotnictví, kovoprůmyslu, strojírenství, zemědělství, stavebnictví a v chemickém průmyslu. Faktory způsobující profesionální dermatózy jsou chemické, fyzikální a biologické – např. plastické hmoty, ropné výrobky, pryž a gumárenské chemikálie, dezinfekční prostředky, chemické látky, čistící a kosmetické přípravky, chróm a jeho sloučeniny, organická barviva, rostliny a potraviny, organická rozpouštědla, záření, nikl a jeho slitiny, léčiva, jiné kovy a metaloidy, biologické látky, insekticidy, agrochemikálie a cement.
Autorky uvádějí vývoj počtu uznaných profesionálních dermatóz za posledních 10 let ve spádové oblasti Kliniky pracovního lékařství v Olomouci a v celé ČR. Prezentují algoritmus diagnostiky profesionálních dermatóz a představují kazuistiky několika alergických kontaktních dermatitid a profesionální kopřivky.
Tato onemocnění mohou být závažnou překážkou k výkonu dosavadní profese, a i když dochází k jejich poklesu, zaslouží si pozornost jejich prevence, které se sdělení rovněž věnuje.
Smrčiaková, E., Klimentová G., Žigová, A., Osina O.
Klinika pracovného lekárstva a toxikológie JLF UK a UNM Martin, SR
Práca sestry v pracovnej zdravotnej službe
Pracovná zdravotná služba (PZS) poskytuje zamestnávateľovi odborné služby pri zabezpečovaní ochrany zdravia zamestnancov pri práci. Povinnosť zamestnávateľa vykonávať PZS pre svojich zamestnancov vznikla prijatím zákona č. 124 z r. 2006. PZS je možné zabezpečiť dodávateľským spôsobom alebo vlastnými zamestnancami. Činnosť PZS zabezpečuje tím odborných zdravotníckych pracovníkov:
- lekár,
- sestra,
- asistent,
- iný zdravotnícky pracovník.
Hlavnou úlohou PZS je dohliadať na pracovné podmienky zamestnancov. Zisťuje riziká práce z chemických, fyzikálnych, biologických a iných faktorov. Sleduje expozíciu z hľadiska intenzity, dĺžky a frekvencie pôsobenia týchto faktorov. PZS ďalej dohliada na zdravie zamestnancov v súvislosti s prácou a posudzuje zdravotnú spôsobilosť zamestnancov na prácu. Medzi ďalšie činnosti PZS patrí pomáhať zamestnávateľovi organizovať prvú pomoc na pracovisku, zabezpečovať a vykonávať imunizáciu zamestnancov, navrhovať zamestnávateľovi opatrenia na zlepšenie pracovných podmienok, poskytovať poradenstvo zamestnávateľovi a zamestnancom.
PZS vykonáva lekárske prehliadky pred nástupom do zamestnania, po skončení pracovného pomeru a v súvislosti s výkonom práce. Frekvencia lekárskych prehliadok v súvislosti s prácou závisí od kategorizácie prác z hľadiska zdravotných rizík. Práce zaradené do 3. a 4 kategórie sú najrizikovejšie. Služby PZS hradí v plnej miere zamestnávateľ.
Sestra v PZS úzko spolupracuje s lekárom a ostatnými členmi tímu PZS. Jej hlavnou úlohou je viesť evidenciu zamestnancov vykonávajúcich rizikové práce a pozývať ich na lekárske prehliadky. Vedie ošetrovateľskú dokumentáciu, odoberá biologický materiál na laboratórnu diagnostiku, spolupracuje pri organizovaní školenia prvej pomoci zamestnancov, zabezpečuje a vykonáva imunizáciu zamestnancov a vedie záznam o imunizácii. Ďalej sa podieľa na edukácií v oblasti ochrany zdravia zamestnancov pri práci, vystavuje podklady na úhradu služieb PZS a spolupracuje so zamestnávateľom pri zabezpečovaní PZS.
Funkčnosť systému pracovnej zdravotnej služby je možné zabezpečiť len dobrou spoluprácou zamestnávateľov, zamestnancov a celého tímu PZS.
Táto práca bola podporená projektom „Karcinogénne a toxické kovy v životnom a pracovnom prostredí“, ITMS:26220220111, spolufinancovaným zo zdrojov EÚ a Európskeho fondu regionálneho rozvoja.
Škutová, I.1, Bubeníková, M.2, Klimentová, G.1, Osina, O.1
1Klinika pracovného lekárstva a toxikológie JLF UK a UNM Martin; 2Ústav nelekárskych študijných programov JLF UK v Martine, SR
Psychické problémy u pacientov po profesionálnej intoxikácii olovom
Cieľom našej práce bolo zistiť ako vplýva chronická intoxikácia olovom na prežívanie pacienta. Profesionálna expozícia olovu môže viesť k chronickej intoxikácii prejavujúcej sa okrem somatických príznakov aj výrazným zásahom do jednotlivých zložiek psychiky. Vedie k poruchám kognitívnych funkcií, zmenám osobnosti, je príčinou apatie a sklonu k depresii. Do prieskumu sme vybrali troch respondentov, na základe zámerného výberu. Ako výskumný nástroj sme použili kazuistiku. Empirické údaje sme získali rozhovorom, pozorovaním, zo zdravotného záznamu. Zamerali sme sa na zistenie subjektívnych aj objektívnych problémov, prevládajúce emócie a ich vplyv na osobný život a vykonávanie sociálnych rolí.
Prvý (48-ročný) respondent bol exponovaný olovu v práci 28 rokov. Intoxikácia bola diagnostikovaná na základe klinického a laboratórneho vyšetrenia. Podrobil sa eliminačnej liečbe a bolo doporučené dočasné preradenie mimo rizikovej práce.
U druhého (51-ročného) respondenta bola diagnostikovaná intoxikácia olovom po dvoch rokoch práce v riziku. Praktickým lekárom bol pre kolikové bolesti brucha a gastrointestinálne ťažkosti odoslaný na hospitalizáciu s podozrením na akútnu cholecystitídu s cholelitiázou. Až prítomnosťou ďalšej klinickej symptomatológie a spresnení pracovnej anamnézy upriamili lekári pozornosť na možnú intoxikáciu olovom, ktorá bola potvrdená laboratórnymi vyšetreniami.
Tretí (36-ročný) respondent bol exponovaný olovu šesť rokov. Pri zvýšených hodnotách BET bol preliečený chelátmi a preradený na pracovisko mimo expozície. Počas štvrtej hospitalizácie sa na tretí deň u pacienta objavili saturnistické koliky, extrémne zvýšené hodnoty olova v biologickom materiáli. Vzhľadom na to, že už dva roky nepracoval v riziku Pb, bolo vyslovené podozrenie na perorálny príjem olova, čo sa potvrdilo jeho vysokým obsahom v stolici a psychiatrickým vyšetrením. Olovo požíval z účelových dôvodov.
Hodnotením kazuistík sme zistili, že toxicita olova výrazne vplýva na jednotlivé zložky psychiky. Najviac sa vyskytovali negatívne emócie, poruchy pamäti a pozornosti. K poruchám osobnosti významne prispeli aj zmeny v intelektových schopnostiach, nízka motivácia, nezáujem o aktivity. Pozorovala sa zmena vlastných zásad a postojov.
Chronická intoxikácia vplýva na respondentov v ich produktívnom veku, sú opakovane hospitalizovaní, dlhodobo práceneschopní, pre somatické a psychické problémy, sú preradení na pracovné miesta nezodpovedajúce ich kvalifikácii. V konečnom dôsledku je narušený osobný, rodinný a sociálny status respondenta. Po získaní informácií o prežívaní a psychických problémoch pacientov po profesionálnej intoxikácii olovom sme navrhli riešenia pre prax. V primárnej prevencii je dôležité poskytovať dostatok informácií o prísnom dodržiavaní hygienických a bezpečnostných opatrení na pracovisku, o prvých somatických aj psychických príznakoch intoxikácie. Praktizovať edukáciu zameranú na pravidelné preventívne prehliadky, odbery BET, edukáciu o zdravom životnom štýle.
Práca bola podporená projektom „Karcinogénne a toxické kovy v životnom a pracovnom prostredí“ ITMS:26220220111, spolufinancovaným z Európskeho fondu regionálneho rozvoja a zdrojov EÚ.
Ulčová, R.
Klinika pracovního lékařství FN a LF UK Plzeň
Změny v organizaci práce na Klinice pracovního lékařství FN Plzeň
V dubnu letošního roku jsme zavedli několik změn v organizaci práce na ambulancích v části Lochotín, díky nimž jsme vytvořili větší komfort při vyšetření klientů, prostor pro personální rezervy při náhlé nepřítomnosti zaměstnanců. Dříve jsme měli zavedený systém v každé ambulanci jedna sestra a jeden lékař, nyní jsme vytvořili recepci a pracovnu sester, kde probíhá veškerá administrativní a ošetřovatelská činnost. V recepci pracují ideálně dvě sestry, jedna se stará o nově příchozí klienty – kontroluje osobní údaje, zadává je do PC, zakládá novou dokumentaci, druhá po vyšetření klienta zpracuje ordinace lékaře, vyřizuje telefonáty, objednává na další vyšetření. V pracovně sester se zpracovává ošetřovatelská anamnéza, změřen je krevní tlak, puls, hmotnost, výška, provedena orientační zkouška sluchu, zraku a barvocitu a poté je již klient vyšetřen lékařem v ordinaci. Postupně se nám daří odstraňovat nedostatky, které doprovázejí každou změnu, a protože od klientů dostáváme většinou pozitivní reakce, chtěli bychom tento systém zavést i v druhé části kliniky – na Borech.
Vodička, Z., Čechová H.
Klinika pracovního lékařství LF UK a FN Plzeň
Činnosti pracovníka OVZ při poskytování PLP Klinikou pracovního lékařství FN Plzeň
Klinika pracovního lékařství FN Plzeň poskytuje služby v oblasti pracovnělékařské péče ke dni 30. 6. 2012 sedmdesáti smluvním partnerům z Plzně a okolí, včetně FN Plzeň. Pro znalost jednotlivých pracovišť a jejich pravidelné každoroční návštěvy byl od 1. 5. 2009 přijat na KPL FN Plzeň pracovník ochrany veřejného zdraví. Při návštěvách pracovišť jsou vyhledávána a vytipována možná rizika, která mohou mít nepříznivý vliv na zdravotní stav zaměstnanců. Případná rizika jsou pak s vedoucími zaměstnanci konzultována a společně jsou řešena vhodná nápravná opatření. Pro hodnocení rizik byl vypracován dotazník, který je při návštěvách pracovišť vyplňován pro každou profesi. V našem sdělení je popsán průběh návštěvy pracoviště kuchyně ve FN Plzeň.
3. POSTERY
Berková, P.1, Hejlek, A.1, 2
1Zdravotně sociální fakulta Jihočeská univerzita České Budějovice; 2Oddělení pracovního lékařství nemocnice České Budějovice, a. s., České Budějovice
Nemoci spojené s prací u administrativních pracovníků – vertebrogenní syndrom
Nemoci spojené s prací mají v rámci typů profesionálních poškození zdraví zvláštní postavení. Řadí se mezi profesionální choroby v odborném slova smyslu, ale nikoliv ve smyslu právním, jako např. nemoci z povolání. Nejčastěji se vyskytujícím postižením řazeným mezi „nemoci spojené s prací“ u administrativních pracovníků jsou bolestivé páteřní syndromy. Příčinou či důvodem výrazného zhoršení existujících obtíží bývá přetěžování a nevhodná pracovní poloha. Při častém sezení a práci s počítačem dochází ke statickému přetěžování páteře.
V souvislosti s touto problematikou provedli autoři průzkum u administrativních pracovníků velkých podniků.
Šetření bylo zpracováno za využití kvantitativního výzkumu, metodou dotazníkového šetření, do kterého se validně zapojilo 434 respondentů.
Cílem práce bylo zjistit, zda uspořádání pracovního místa ovlivňuje výskyt vertebrogenních obtíží. Vztah mezi výskytem „bolestí zad“ a uspořádáním pracovního místa byl zkoumán na vybraných 16 ukazatelích pracovního místa respondentů, např. vybrané parametry pracovního stolu, židle a počítače, prostoru na pracovním místě apod.
Nebyla zjištěna statisticky významná závislost mezi výskytem vertebrogenních obtíží a uspořádáním pracovního místa.
Brunclíková, M.1, Klimentová, G.1, Valachová, J.1, Garajová, J.1, Cisariková, S.2, Osina, O.1
1Klinika pracovného lekárstva a toxikológie JLF UK a UNM Martin, 2Spoločnosť Probenefit, s r. o., Púchov, SR
Profesionálne hypersenzitívne pneumonitídy
Hypersenzitívne pneumonitídy (HP) sú respiračné, imunologicky podmienené, zápalové ochorenia. Napriek názvu ,,hypersenzitívne“ nepatria medzia atopické ochorenia ale medzi ochorenia sprostredkované:
- a) imunokomplexovou (reakciou III. typu),
- b) bunkami sprostredkovanou reakciou (reakciou IV. typu) namierenými proti inhalovanému antigénu.
Existuje viac ako 200 agensov, ktoré sa spájajú s vývojom HP. Zvyčajne majú priemer menší ako 3 μm, ktorý im umožňuje preniknúť až do terminálnych bronchiolov a alveol. Medzi tieto antigény patria rôzne nízkomolekulové chemické látky, rastlinné a živočíšne produkty, aerosolizované mikroorganizmy, baktérie, mikrobiálne spóry, huby (plesnivé seno, zrno, slama, cukrová trstina a iné). V závislosti od pracovnej expozície a druhu senzibilizujúceho antigénu boli HP popísané pod širokou škálou rôznych opisných pomenovaní, ako napríklad farmárske pľúca, pľúca syrárov, mlynárov, kožušníkov, či pľúca chovateľov vtákov. HP neboli v minulosti zaradené v zozname chorôb z povolania SR, ale patrili do položky ,,Iné poškodenie zdravia pri práci“. Svoje vlastné miesto v zozname získali až v roku 1988.
V našej práci uvádzame prehľad niektorých ,,profesionálnych“ antigénov podieľajúcich sa na vzniku hypersenzitívnych pneumonitíd, stručnú charakteristiku ochorenia vrátane klinickej manifestácie, diagnostiky, liečby a percentuálneho zastúpenia HP z celkového počtu profesionálnych ochorení hlásených na KPLaT UNM a JLFUK v Martine od začiatku roka 2006 do konca roka 2011.
Formou kazuistiky popisujeme prípad 47-ročnej pacientky pracujúcej pri výrobe textilných úpletov pre automobilový, nábytkársky a obuvnícky priemysel. Na pozícii obsluhy textilných zariadení na výrobu viacvrstvových materiálov z polyuretánovej peny (PUR peny) sa u pracovníčky vyvinula HP len po niekoľkodňovej expozícií, v dôsledku účinku zmesi rôznych látok vrátane izokyanátov, kyanovodíka, spalinám horenia zemného plynu. Po komplexnom zhodnotení všetkých skutočností sme hlásili profesionálnu hypersenzitívnu pneumonitídu po expozícií polyuretánom s obsahom izokyanátov. Pacientka bola vyradená z antigénne ofenzívneho prostredia.
Týmto príspevkom sme chceli poukázať na to, že kľúčovou úlohou k zvládnutiu HP je prerušenie expozície senzibilizujúcemu antigénu, preto je podrobná pracovná a sociálna anamnéza nevyhnutná v diagnostike a manažmente uvedeného ochorenia.
Táto práca bola podporená projektom „Karcinogénne a toxické kovy v životnom a pracovnom prostredí“, ITMS:26220220111, spolufinancovaným zo zdrojov EÚ a Európskeho fondu regionálneho rozvoja a grantom MŠ VEGA 1/0576/10.
Buchancová, J.1, Švihrová, V.1, Legáth, Ľ.2, Osina, O.3, Hudečková, H.1, Zibolenová, J.1
1Ústav verejného zdravotníctva JLFUK Martin; 2Klinika pracovného lekárstva a klinickej toxikológie UPJŠ Košice; 3Klinika pracovného lekárstva a toxikológie JLFUK a UNM Martin, SR
Tridsaťročná analýza výskytu pneumokonióz na Slovensku
Úvod a cieľ práce: Pneumokoniózy patria trvale medzi závažné profesionálne ochorenia. Cieľom práce bola longitudinálna štúdia súboru pacientov s hlásenou chorobou z povolania.
Materiál a metódy: Vstupné kritéria pre výber ochorenia: položka 33 Zoznamu chorôb z povolania ČSSR, SR a podskupiny foriem pneumokonióz; výskyt podľa vekových skupín, pohlavia, odvetví vzniku a území zdravotníckych zariadení. Sledované obdobie: roky 1981–2010. Použité metódy deskriptívnej analýzy.
Výsledky: V sledovanom období bolo hlásených 1127 pneumokonióz, z toho 787 prípadov jednoduchej silikózy, 82 komplikovanej silikózy, 166 prípadov silikotuberkulózy a 92 ochorení uhľokopskou pneumokoniózou. Počet ročne hlásených ochorení mal postupne, s výnimkou r. 1991, klesajúcu tendenciu. Výrazne klesali počty jednoduchej a komplikovanej silikózy. V súbore boli len 4 ženy. Najviac pneumokonióz bolo hlásených v odvetví ťažby a dobývania rúd a uhlia. Priaznivým trendom je, že v rokoch 2001–2010 bola temer polovica pneumokonióz hlásená vo veku 60 a viac rokov. U tejto skupiny bolo z 214 pneumokonióz hlásených 11 silikotuberkulóz.
Najvyšší výskyt pneumokonióz bol hlásený v Košickom kraji, kde bolo aj najviac ochorení silikotuberkulózou. Na druhom mieste v počte, hlavne silikóz a uhľokopskej pneumokoniózy, sa umiestnil Trenčiansky kraj. Útlm ťažby a dobývania uhlia a rúd v SR po roku 1990 viedol ku podstatnej redukcii počtu pracovníkov vystavených rizikovej práci, zlepšil sa aj komplex opatrení v rámci primárnej prevencie.
Cisariková, S.
Pracovná zdravotná služba Pro Benefit, s. r. o., Púchov, SR
Hodnotenie fyzickej záťaže u zamestnancov na montážnej linke
Cieľ: Zhodnotenie fyzickej záťaže u zamestnancov automobilového priemyslu na montážnej linke, zaradenie vykonávaných prác do kategórií, návrh opatrení.
Metodika: Posúdenie fyzickej záťaže pozostávalo z hodnotenia srdcovej frekvencie a energetického výdaja pomocou meracieho zariadenia Garmin FR 70, z hodnotenia pracovných polôh z videozáznamov a podľa časovej snímky a z vyhodnotenia anonymného ergonomického dotazníka Nordic Questionnaire.
Výsledky: Výsledky meraní srdcovej frekvencie a energetického výdaja odpovedali kritériám na zaradenie prác do 2. kategórie pre faktor fyzická pracovná záťaž, výsledky hodnotenia pracovných polôh do 3. kategórie z dôvodu prekročenia limitných hodnôt dĺžky výskytu neprijateľných pracovných polôh horných končatín a chrbtice. Analýza dotazníkov Nordic Questionnaire ukázala na nedostatky z hľadiska ergonómie.
PZS navrhla opatrenia na zníženie fyzickej záťaže ohľadom pracovných polôh horných končatín a chrbtice – ergonomické opatrenia a nový systém rotácie zamestnancov založený na dodržaní limitov uvedených vo Vyhláške MZ SR č. 542/2007 Z. z. Jednotlivé pracovné pozície na montážnej linke boli rozdelené do 3 kategórií podľa výskytu a dĺžky neprijateľných pracovných polôh jednotlivých častí tela a následne určená rotácia zamestnancov podľa týchto kategórií. Pri uvedenom návrhu bolo možné prácu zamestnancov na hodnotenej montážnej linke zaradiť do kategórie 2 pre faktor fyzická záťaž pri práci.
Garajová, J., Klimentová, G., Gáliková, E. T., Brunclíková, M., Hubená, G., Osina, O.
Klinika pracovného lekárstva a toxikológie JLF UK a UNM Martin, SR
Impingement syndróm ramena v materiáloch KPLaT Martin – kazuistika
Ochorenia ramenných kĺbov sa často vyskytujú ako súčasť choroby z dlhodobého, nadmerného a jednostranného zaťaženia končatín (DNJZ), ktorá od roku 1997 patrí medzi najčastejšie hlásené profesionálne ochorenia v SR. Podľa platnej slovenskej legislatívy choroby z DNJZ sú uvádzané v položke číslo 29, prílohy č. 1 k Zákonu o sociálnom poistení č. 461/2003 Z. z. v Zozname chorôb z povolania.
Vznikajú následkom dlhodobého preťažovania kostno-kĺbno-šľachových štruktúr pohybového aparátu pri rôznych pracovných činnostiach bez potrebného času na zotavenie. Podmienené sú faktormi práce a anatomickou aj funkčnou výbavou konkrétneho pracovníka. K profesiám s potvrdeným preťažovaním končatín patria banské práce, práce, pri ktorých je potrebné rukou pevne zvierať pracovný nástroj rôznej hmotnosti (často aj vibrujúci), montážne práce vo vynútenom pracovnom tempe, práce so stálym používaním nástrojov, potrebou pritláčania, s pevným uchopením predmetu, v nefyziologických polohách osového aparátu.
Medzi ochorenia vznikajúce následkom DNJZ končatín s častým výskytom patria rôzne lézie ramenných kĺbov, najmä tzv. impingement syndróm (z angl. impingement – narážanie o niečo, dopad). Jedná sa o mechanické dráždenie v oblasti šľachy musculus supraspinatus medzi tuberculum majus humeri a akromiom pri upažení končatiny alebo pri elevácii ramena blížiace sa a presahujúce 90°. Impingement je teda vyvolaný kompresiou (narážaním alebo trením), iritáciou subakromiálnej burzy a šliach ramenného kĺbu proti prednému okraju a spodnej ploche acromia, lig. coracoacromiale a spodnej plochy akromioklavikulárneho kĺbu. Klinicky je definovaný bolestivosťou v oblasti ramena so sprievodným čiastočným alebo úplným obmedzením hybnosti (na podklade postihnutia jednej alebo viacerých štruktúr ramenného kĺbu, bez predchádzajúcej úrazovej anamnézy).
Pri hodnotení chorôb z povolania v súvislosti s impingement syndrómom, majú byť nálezy okrem klinickej symptomatológie podložené vyšetreniami špecialistov a zároveň splnené kritériá dlhodobosti, nadmernosti a jednostrannosti záťaže končatín – túto skutočnosť potvrdzujú regionálne Úrady verejného zdravotníctva pri šetrení pracovných podmienok na jednotlivých pracoviskách. Ďalším z hodnotených kritérií je stupeň poškodenia ramenného kĺbu – o odškodniteľnom stupni sa uvažuje pri potvrdení stredne ťažkého až ťažkého stupňa lézie ramena (tzn. II. a III. stupeň impingement syndrómu podľa Neera).
V uvedenej kazuistike sme v spolupráci s Regionálnym úradom verejného zdravotníctva posudzovali možné profesionálne poškodenie ramenných kĺbov u pacienta, ktorý bol opakovane liečený pre ťažkosti s klinickým obrazom impingement syndrómu. Na tomto prípade sme sa snažili demonštrovať nutnosť individuálneho prístupu ku každému pacientovi, poukázať na zložitosť diferenciálnej diagnostiky a potrebu medziodborovej spolupráce špecialistov pri hodnotení profesionality ochorení.
Táto práca bola podporená projektom „Karcinogénne a toxické kovy v životnom a pracovnom prostredí“, ITMS:26220220111, spolufinancovaným zo zdrojov EÚ a Európskeho fondu regionálneho rozvoja.
Hurbánková, M.1, Černá, S.1, Ďungelová, S.1, Wimmerová, S.1, Tátrai, E.2, Marcišiaková, J.3, Kysucká, K.2, Moricová, Š.1
1Slovenská zdravotnícka univerzita, FVZ, ÚPZS, Bratislava, SR; 2National Institute of Environmental Health, Budapešť, Maďarsko; 2Medicínsko-Preventívna s. r. o., Hnúšťa, SR
Respiračná toxicita sklených vlákien – časová závislosť
Priemyselné minerálne vláknité prachy sú používané v mnohých priemyselných odvetviach a predstavujú nepriaznivé faktory v pracovnom a životnom prostredí. Sklené vlákna (SV) sú amorfnej povahy a používajú sa ako jedna z možností náhrady za azbest.
Hlavné oblasti použitia sú izolácie administratívnych budov a rodinných domov, zvukovoizolačné materály a vetracie šachty, izolácie potrubí, vzduchové a kvapalinové filtre, strešné izolácie, izolácie pre autá, lietadlá, maringotky, chladničky, domáce sporáky atď. Textilné vlákna sa používajú hlavne na závesy a záclony, ale aj sitá, elektrické priadze, strešné lepenky, krytiny, vystužovanie plastov, papiera, gumy atď. Jemná sklená vlna nachádza využitie vo výrobkoch „vysokých technológií“, ako sú špeciálne filtračné papiere, súčasti batérií, izolačné materiály pre kozmonautiku atď. Najviac sú profesionálne exponovaní pracovníci vo výrobe, pri rezaní a balení týchto vlákien, v stavebnom priemysle pri inštalácii alebo odstraňovaní izolácií.
Choroby pľúc (obštrukčné, fibrotické, nádorové), ktoré sú dôsledkom znečisteného ovzdušia (pevné aerosóly vrátane mnohých prachov vláknitého aj nevláknitého pôvodu) majú vzostupný trend. Z toho dôvodu je dôležité prispieť k poznaniu vplyvu konkrétnych faktorov životného prostredia na výskyt pľúcnych ochorení, a to aj v dôsledku pevných aerosólov, ako sú priemyselné prachy, čo by v konečnom dôsledku viedlo k preventívnym opatreniam, ktoré by výskyt a závažnosť týchto chorôb obmedzili.
Cieľom našej štúdie bolo:
- Zistiť, ako sklené vlákna ovplyvňujú zápalové a cytotoxické parametre bronchoalveolárnej laváže (BAL) v akútnej (48 hod.), subakútnej (30 dní) a subchronickej (90 dní) fáze po intratracheálnom podaní.
- Určiť koreláciu medzi dĺžkou doby expozície a hodnotami vybraných BAL parametrov u potkanov exponovaných skleným vláknam v porovnaní s kontrolnou skupinou.
Kontrolnej skupine zvierat (potkany typu Wistar) sme intratracheálne instilovali 0,4 ml fyziologického roztoku/zviera. Ďalšej skupine zvierat sme intratracheálne instilovali 4 mg sklených vlákien v 0,4 ml fyziologického roztoku/zviera. Po 48 hodinách, 30 a 90 dňoch od instilácie sme im urobili výplach pľúc (pod i. p. thiopentalovou narkózou – 150 mg/1 kg) a stanovili vybrané zápalové a cytotoxické parametre bronchoalveolárnej laváže (BAL) a histológiu pľúcneho tkaniva:
- celkový počet monocytov a alveolárnych makrofágov (AM) v BAL;
- diferenciálny obraz BAL (% polymorfonukleových leukocytov (PMNL), AM, lymfocytov (LY);
- percentá nezrelých foriem AM;
- percentá dvojjadrových buniek BAL;
- fagocytovú aktivitu AM;
- viabilitu AM.
Dôležitým zistením nášho experimentu bolo:
- Väčšina zápalových parametrov po instilácii sklených vlákien v porovnaní s kontrolnou skupinou vykazovala v akútnej fáze (2-dňová expozícia) štatistickú významnosť.
- Po 1-mesačnej a aj 3-mesačnej expozícii skleným vláknam boli tak isto nami vyšetrené BAL parametre u experimentálnych zvierat signifikantne zmenené.
- Z nášho experimentu vyplýva, že sklené vlákna v porovnaní s kontrolnou skupinou významne ovplyvňujú najmä zápalové parametre, a to vo všetkých časových úsekoch (v akútnej 2-dňovej, v subakútnej 30-dňovej a subchronickej 90-dňovej expozícii), čo znamená, že aj po 90 dňoch od instilácie sklené vlákna v pľúcach experimentálnych zvierat ešte pretrvávajú a vyvolávajú zápalové reakcie.
- Histologické nálezy po expozícii SV nepreukázali rozdieľ medzi 1-mesačnou a3-mesačnou expozíciou (stupeň podľa Wagnera 5–5; u azbestovej expozície 6–8).
Táto práca bola podporovaná v rámci projektu APVV SR – Respiračná toxicita a patomechanizmus pľúcnych ochorení vzniknutých po expozícii priemyselným minerálnym vláknitým prachom – substitútom za azbest (APVV-21-01110).
Klimentová G.1, Osina O.1, Buchancová J.2, Vilček R.3, Pivolusková B.4
1Klinika pracovného lekárstva a toxikológie JLF UK a UNM Martin; 2Ústav verejného zdravotníctva JLF UK Martin; 3Oddelenie pracovného lekárstva a toxikológie FNsP F.D. Roosevelta Banská Bystrica; 4Oddelenie pracovného lekárstva a toxikológie NsP Prievidza, SR
Choroby z povolania v SR a Stredoslovenskom regióne
Pokles výskytu chorôb z povolania (ChzP) v SR a Stredoslovenskom regióne (SsR – Žilinský, Trenčiansky a Banskobystrický kraj) súvisí s mnohými zmenami v spoločnosti, ktoré sa prejavili po roku 1990. Došlo k zmene štruktúry celej výrobnej sféry, k výraznému útlmu alebo likvidácii ťažby nerastných surovín, k poklesu výroby v ťažkom priemysle, poľnohospodárskej veľkovýrobe a iných odvetviach priemyslu. Tieto zmeny sa prejavili aj poklesom celkovej zamestnanosti, ktorá sa odzrkadlila na výraznom poklese rizikových prác za posledných 20 rokov. Okrem toho sa sprísnili aj medicínske kritéria pre hlásenie chorôb z povolania v dôsledku novej legislatívy pri ich odškodňovaní (Z. z. 437/2006 a novela ZP).
Autori retrospektívne analyzovali hlásené choroby z povolania v SsR za posledných 10 rokov a zisťovali rozdiely v štruktúre hlásených chorôb z povolania v jednotlivých okresoch tohto regiónu. Niektoré štatistické ukazovatele porovnávali s výskytom v rámci celej SR.
Najvýraznejší pokles výskytu ChzP v SR a v SsR bol v období od roku 1990 do roku 2000. Zatiaľ, čo v roku 1990 bolo v celej SR hlásených 1194 prípadov ChzP, v roku 2000 len 660 a v roku 2010 už len 425 prípadov. Pokles hlásených ChzP v SsR bol obdobný ako v rámci celého Slovenska.
V poslednom desaťročí je pokles počtu chorôb z povolania v SsR regióne menej výrazný a predstavuje zníženie približne o 1/3 z počtu prípadov, ktoré boli hlásené v roku 2001, tzn. z 308 prípadov v roku 2001 na 226 prípadov v roku 2010.
V sledovanom období sa zmenila aj štruktúra najčastejších chorôb z povolania. Zatiaľ čo v rokoch 1990–2000 boli najčastejšími chorobami z povolania infekčné a parazitárne choroby, profesionálne dermatózy a nedoslýchavosť, v rokoch 2001– 2010 to je hlavne profesionálna choroba z DNJZ, ktorá tvorí takmer 40 % všetkých hlásených prípadov, choroba z vibrácií 20,5 % a infekčné a parazitárne ochorenia 12,7 % všetkých hlásených chorôb z povolania.
V súčasnosti pripadá v SR na 100 000 poistencov 16 ChzP, pričom počet hlásených chorôb z povolania v prepočte na počet poistencov je v niektorých okresoch SsR až 4-násobne vyšší v porovnaní s inými okresmi.
Vysoký výskyt chorôb z povolania pretrváva pri ťažbe nerastných surovín v regióne stredného Slovenska i napriek tomu, že podmienky práce sa za ostatných 20 rokov výrazne zmenili.
Výsledky rozboru hlásených ChzP v danom regióne v porovnaní celoslovenskými údajmi prezentujú autori v prehľadných grafoch a poznatky odporúčajú využiť pri usmerňovaní pracovne lekárskej starostlivosti v jednotlivých okresoch SsR.
Křibská, M., Nakládalová, M.
Klinika pracovního lékařství FN a LF UP Olomouc
Raynaudův fenomén ve světle diferenciální diagnostiky – kazuistika
Je prezentován případ 31-letého muže s anamnézou bělení prstů obou rukou v chladu, které zpozoroval již po dvou měsících práce v riziku vibrací přenášených na horní končetiny. V rámci lékařské preventivní prohlídky byl zjištěn pozitivní chladový test provedený u pracovního lékaře, pacient byl odeslán na kliniku pracovního lékařství k diagnostickému dořešení a k eventuální terapii.
Prostřednictvím kazuistiky je zmíněna problematika diferenciální diagnostiky primárního a sekundárního Raynaudova fenoménu a jsou prezentovány související vyšetřovací metody (chladový vodní test podle Rejska, prstová pletyzmografie, infračervená termografie, kapilaroskopické vyšetření nehtového lůžka, duplexní sonografie cév horních končetin, škála biochemických a imunologických testů) a jejich využití v klinické praxi.
Na základě provedených vyšetření byl diagnostikován primární Raynaudův fenomén. Diagnózu traumatické vazoneurózy zpochybňuje již velmi krátká doba expozice vibracím. I tak se nejpravděpodobněji jedná o působení kombinace více etiologických faktorů u predisponovaného jedince. Budou zmíněna i režimová opatření a také možnosti farmakoterapie. Závěrem je zdůrazněna nutnost následné dispenzarizace osob s Raynaudovým fenoménem různé etiologie.
Práce byla vytvořena s podporou grantu IGA UP, LF_2012_011.
Marcišiaková, J.1, Kysucká, K.1, Hurbánková, M.2 1Medicínsko-preventívna, s. r. o., Hnúšťa, SR; 2Slovenská zdravotnícka univerzita, Fakulta verejného zdravotníctva, ÚZPS, Laboratórium respiračnej toxikológie, Bratislava, SR
Hodnotenie pracovnej neschopnosti v podmienkach pracovnej zdravotnej služby
Hlavnou témou odbornej práce bolo hodnotenie pracovnej neschopnosti, chorôb z povolania, pracovných úrazov a iných poškodení zdravia pri práci v rámci koncepcie manažmentu zdravia u vybraných subjektov. Jedná sa v podstate o preventívny prístup k starostlivosti o zdravie, cielenú a primeranú prax s cieľom dosiahnuť čo najlepší zdravotný stav zamestnancov a tým zabrániť poškodeniu zdravia rôzneho druhu a stupňa, ktoré vzniknú následkom negatívneho pôsobenia pracovných podmienok alebo nevhodného životného štýlu. Zároveň môžu významne prispievať k neprimeraným nákladom zamestnávateľa v sociálnej, výrobnej alebo finančnej oblasti.
Koncepcia manažmentu zdravia sa realizovala prostredníctvom plánu hodnotenia, ktorý bol spracovaný na základe dôkladných analýz pracovného prostredia, objektivizácie faktorov, posúdenia rizík, hodnotenia pracovnej neschopnosti vo vybraných subjektoch a informácií od zamestnancov. Získané údaje poslúžili na určenie priorít, ktoré by mali tvoriť základ pre vypracovanie a realizáciu intervenčných opatrení za účelom zlepšenia pracovného prostredia a zdravotného stavu zamestnancov. Intervenčné aktivity boli rozdelené do troch úrovní, kde 1. úroveň tvorili všetci zamestnanci, 2. úroveň pracovníci so zvládnuteľným poklesom pracovnej schopnosti a do 3. úrovne boli zaradení zamestnanci so zníženou pracovnou schopnosťou.
Vlastné hodnotenie pracovnej neschopnosti bolo rozdelené z pohľadu času na krátkodobé (mesačné, polročné) a dlhodobé (5 rokov) a z pohľadu typu ochorenia. Spôsob hodnotenia – absolútna pracovná neschopnosť (koľko pracovných neschopností, chorôb z povolania, pracovných úrazov, pripadá na jedno pracovisko v určitom čase), analýzy celkovej pracovnej neschopnosti (pre všetky ochorenia spolu), analýzy špecifickej pracovnej neschopnosti (pre určitú skupinu ochorení), analýzy podľa veku, pohlavia, podľa špecifických znakov (profesia) pre určité vekové skupiny, podľa pohlavia a dokazovanie kauzality
Na zhodnotenie významu uvedeného plánu, vrátane hodnotenia pracovnej neschopnosti a jeho aplikácie do praxe bol vedeniu vybraných subjektov zadaný dotazník. Na vyhodnotenie výsledkov bola použitá trojrozmerná deskriptívna štatistická metóda s využitím koláčového grafu, ako najvhodnejšie znázornenie percent, kde sme zobrazili relatívne početnosti hodnôt premennej.
Záverom je možné skonštatovať, že uplatnenia hodnotenia v praxi je časovo a odborne náročné. Najväčší prínos zavedenia do praxe je prehľad o zdraví a chorobách zamestnancov, moderný rozmer hodnotenia, informovanosť zamestnancov, hodnotenie sa dotklo všetkých zamestnancov, vzrástol záujem o danú problematiku, zabezpečenie opatrení na zníženie pracovnej neschopnosti v súvislosti s výkonom práce. To, ako sa postavia zamestnávatelia k praktickej aplikácii zákonov a projektov v ochrane a bezpečnosti zdravia pri práci, tak sa to prejaví na úrovni pracovného prostredia. Tým sú limitované pracovné podmienky zamestnancov, čo vplýva negatívne, ale aj pozitívne, na ich zdravotný stav.
Náklady na zabezpečenie zdravotného dohľadu a sledovanie determinantov zdravia majú pre zamestnávateľa jednoznačný prínos v zníženej pracovnej neschopnosti, spokojnosti a stabilite zamestnancov a tým aj v produktivite práce.
Máslová, V.1, Nakládalová, M.2, Marečková, J.1
1Fakulta zdravotnických věd UP v lomouci; 2Klinika pracovního lékařství LF UP Olomouc
Kompenzační cviky u profesionálního syndromu karpálního tunelu
Syndrom karpálního tunelu patří k ejčastějším profesionálním onemocněním v aší republice i ve světě. Je proto důležité věnovat pozornost jak prevenci těchto onemocnění, tak i léčbě méně pokročilých postižení, kdy se může uplatnit s spěchem také pohybová léčba, do níž se zahrnuje i neurodynamická mobilizace nervu, která je podstatou kompenzačních cviků. Při neurodynamické mobilizaci nervu dochází k edukci intraneurální a extraneurální fibrózy, zvýšení vaskulárního a axonoplazmatického toku a obnovení mobility tkáně.
Autorky navrhují a podrobně prezentují sedm jednoduchých kompenzačních cviků vhodných u diagnózy syndromu karpálního tunelu i v revenci jeho vzniku, navrhují jejich četnost a periodicitu, včetně edukačních postupů tak, aby mohly být doporučovány pracovnělékařskými sestrami našim pacientům a klientům, kteří pracují v iziku vzniku tohoto postižení, zvláště v iziku lokální svalové zátěže horních končetin.
Žigová, A., Valachová, J., Klimentová, G., Gáliková, E. T., Osina, O.
Klinika pracovného lekárstva a toxikológie JLF UK a UNM Martin, SR
Práca v zahraničí s možným rizikom poškodenia zdravia
V dôsledku zložitej ekonomickej situácie v celej Európe (vrátane SR), veľké percento obyvateľov v posledných rokoch migruje za prácou do zahraničia.
Autori informujú o neobvyklej – náhodne zistenej expozícii olovu (Pb) slovenských pracovníkov vyslaných na montáž a následné testovanie funkčnosti dopravníkových pásov (určených na prepravu rôznych sypkých materiálov) v rámci skúšobnej prevádzky, pre veľkú zahraničnú firmu v belgickom prístave.
Dopravníkmi sa prepravovala ruda, ktorej najväčší podiel tvorilo olovo a zinok (Zn). Druh rudy a jeho presné zloženie sa nám napriek snahe, nepodarilo zistiť. Zo začiatku pracovníci nepoužívali žiadne osobné ochranné pomôcky (respirátory). Až keď došlo k pracovnému úrazu domáceho pracovníka, ktorému boli v nemocnici urobené kompletné krvné vyšetrenia a boli zistené vysoké hodnoty Pb a Zn v krvi, bolo nariadené všetkým pracovníkom prichádzajúcim do kontaktu s rudou vyšetrenie biologických expozičných testov. Následne im boli pridelené respirátory.
Z biologických expozičných testov bolo na Klinike pracovného lekárstva (KPLaT) v Martine vyšetrené len Pb v krvi, pretože si uvedené vyšetrenia pracovníci museli hradiť na vlastné náklady. Vyšetrených bolo 21 pracovníkov, priemerného veku 39,76 ± 12,57 (x ± SD) rokov, s priemernou hodnotou plumbémie 1,920 ± 0,831 (x ± SD) μmol . l‑1 metódou AAS. Hodnoty sa pohybovali od 0,861 do 4,117 μmol . l-1. Zvýšené hodnoty Pb v krvi nad indikatívnu biologickú medznú hodnotu boli u 8 pracovníkov (1,930 umol . l-1). Týmto pracovníkom bolo následne doporučené kompletné ambulantné vyšetrenie, ktorého sa zatiaľ zúčastnilo 7 pracovníkov. Pracovníkovi s najvyššou hodnotou plumbémie (4,117 μmol . l-1), ktorý sa až po dvoch mesiacoch dostavil na kompletné ambulantné vyšetrenie na kliniku (pre pracovné povinnosti v zahraničí, ale už mimo expozície Pb), klesla hodnota Pb v krvi po 2 mesiacoch bez liečby na 2,973 μmol . l-1. Pacient má prísť na opakované vyšetrenie biologických expozičných testov o 3 mesiace. Ostatným pracovníkom klesli hodnoty Pb v krvi pri kontrolnom ambulantnom vyšetrení priemerne o 30 %.
Jeden z nich, s hodnotou plumbémie pri prvom vyšetrení 3,7 μmol . l-1, ktorý mal najdlhšiu expozíciu (5 mesiacov), bol následne hospitalizovaný na KPLaT za účelom intravenóznej liečby chelátmi, nakoľko opakovane pretrvávali zvýšené hodnoty plumbémie nad biologický limit.
Subjektívne pracovníci neuvádzali žiadne závažnejšie zdravotné ťažkosti, len pri cielených otázkach priznali občas zažívacie ťažkosti, ktoré však dávali skôr do súvislosti so zmenou stravy a stravovacích návykov v zahraničí.
Týmto príspevkom chceli autori upozorniť na možné riziká našich pracovníkov pri práci v zahraničí, s nedostatočnou informovanosťou o rizikových faktoroch práce a identifikácie ich rizika.
Táto práca bola podporená projektom „Karcinogénne a toxické kovy v životnom a pracovnom prostredí“, ITMS:26220220111, spolufinancovaným zo zdrojov EÚ a Európskeho fondu regionálneho rozvoja.
Štítky
Hygiena a epidemiológia Hyperbarická medicína Pracovné lekárstvoČlánok vyšiel v časopise
Pracovní lékařství
2012 Číslo 2-3
- Parazitičtí červi v terapii Crohnovy choroby a dalších zánětlivých autoimunitních onemocnění
- V ČR chybí specializovaná péče o pacienty s nervosvalovým onemocněním
Najčítanejšie v tomto čísle
- Psychická odolnost a subjektivně vnímaný distres u osob profesně exponovaných stresovým situacím
- Silikóza a banícka pneumokonióza na Slovensku v rokoch 1981–2010
- Zemřel vynikající lékař, emeritní primář MUDr. Jindřich Prokop
- Systémová enzymoterapie jako možnost konzervativní léčby syndromu karpálního tunelu – pilotní sledování