Infekce dolních močových cest v šestinedělí
Lower urinary tract infections during puerperium
In the introduction, the authors summarize the basic knowledge of lower urinary tract infections (LUTI) in women. They deal with their pathophysiology, their predisposition and risk factors and the protective mechanisms, outlining the examination and therapeutic methods. In the study involving 119 women hospitalized at Gynaecological and Obstetrical clinic of Faculty Hospital in Brno, in a puerperium ward, the authors determined the factors influencing the frequency of LUTI occurence during puerperium, the spectrum of microbial agens participating on the development of LUTI and they ascertained the socio-economic factors and obstetrical performances associated with the risk of LUTI induction.
Key words:
puerperium – lower urinary tract infections (LUTI) – Streptococcus Agalactiae
Autori:
MUDr. Jana Habánová; MUDr. Atanas Ivan Belkov
Pôsobisko autorov:
Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno
Vyšlo v časopise:
Prakt Gyn 2005; 9(1): 17-19
Súhrn
Autoři v úvodu stručně shrnují základní poznatky o infekcích dolních močových cest (IDMC) u žen. Zabývají se jejich patofyziologií, predispozičními a rizikovými faktory, ochrannými mechanizmy a nastiňují vyšetřovací a terapeutické metody. Ve studii, do které zahrnuli 119 žen hospitalizovaných na Gynekologicko-porodnické klinice FN Brno, na oddělení šestinedělí, autoři stanovovali faktory ovlivňující četnost výskytu IDMC v šestinedělí, spektrum mikrobiálních agens podílejících se na vzniku IDMC a zjišťovali socioekonomické faktory a porodnické výkony spojené s rizikem vyvolání IDMC.
Klíčová slova:
šestinedělí — infekce dolních močových cest (IDMC) — Streptococcus agalactiae
Úvod
Infekce dolních močových cest (IDMC) je jedním z nejčastějších onemocnění u žen a dívek spojené s významnou morbiditou. Četností výskytu se řadí na druhé místo za infekce respiračního traktu. Dle statistických údajů IDMC postihuje až 20 % žen. Incidence onemocnění se zvyšuje s věkem. Pozornost je zaměřena převážně na léčbu a prevenci recidiv onemocnění.
Z praktického hlediska se IDMC rozdělují na komplikované a nekomplikované. Nekomplikované uroinfekce vznikají často u mladých a zdravých žen bez funkční či anatomické abnormity urogenitálního traktu. Komplikované močové záněty jsou vždy spojené s rizikem komplikací a vyžadují terapii širokospektrými antibiotiky.
Patofyziologie
Za iniciální krok v patogenezi infekce je považována kolonizace poševního introitu a periuretrální oblasti enterobakteriemi či grampozitivními mikroorganizmy. Progrese zánětu do močového měchýře souvisí s řadou faktorů: pohlavní styk, osobní hygiena a používání pesarů. Na rozvoji močové infekce má podíl také patogenita původce – schopnost adherence k epitelu uretry a vaginy a obranyschopnost organizmu.
Predispoziční faktory
- urolitiáza, urologická malignita
- uretrální nebo ureterální stenóza
- divertikl uretry nebo měchýře
- vezikouretrální reflux
- neurogenní měchýř v důsledku míšní léze nebo sclerosis multiplex
- uretrální stent
- diabetes mellitus nebo imunosupresivní stavy
Ochranné mechanizmy
Infekční agens se do močových cest dostává nejčastěji ascendentně z oblasti perinea nebo vaginálního introitu. V 1 % hematogenním šířením při septikemiích.
Zdravý organizmus je vybaven celou řadou lokálních i celkových mechanizmů bránících v rozvoji IDMC:
- ochranný účinek proudu moči
- antimikrobiální působení moči (pH, koncentrace, sekreční protilátky, vysoká koncentrace močoviny)
- neporušená sliznice a peristaltika v močových cestách
- vliv kyselého prostředí poševního a normální fyziologická flora vaginy
Rizikové faktory
Za prokázané rizikové faktory jsou považovány pohlavní styk a používání spermicidních kontracepčních přípravků. Sexuální styk působí dvojím způsobem: mechanickým efektem – ascenze patogenů uretrou do měchýře a traumatickým efektem – mikrotraumata uretry a měchýře. Rovněž některá antibiotika mohou porušit poševní mikrofloru, a tím predisponovat ke vzniku IDMC.
Kontroverzní je vliv estrogenů – některé studie prokázaly pozitivní vliv estrogenů na vznik uroinfekce posílením adherence uropatogenů k urotelu. Na druhé straně deficit estrogenů se podílí na vzniku IDMC v postmenopauze.
Rizikové faktory rekurentních uroinfekcí:
- frekvence pohlavního styku
- nový sexuální partner v posledním roce
- matka s anamnézou recidivující uroinfekce
Mezi diskutabilní rizikové faktory patří pre- a postkoitální mikční návyky, frekvence močení, poševní výplachy a obezita.
Hlavními rizikovými faktory v postmenopauze jsou:
- estrogenní deficit
- urologické a gynekologické operace v anamnéze
- močová inkontinence
- postmikční reziduum
- cystokéla
- uroinfekce v premenopauze
Příznaky
Příznaky začínají náhle a zahrnují: polakisurii, urgenci, strangurii, bolest v malé pánvi a v zádech, hematurii.
Vyšetření
Vyšetření začínáme pečlivou anamnézou se zaměřením na symptomy a rizikové faktory – instrumentální manipulace v oblasti zevního ústí uretry, imunologický defekt zahrnující užívání antibiotik, těhotenství, stavy, které mohou IDMC komplikovat - diabetes mellitus, sclerosis multiplex, míšní leze. Nutný je odběr středního proudu moče a jeho mikroskopické a kultivační vyšetření, doplňujeme kultivačním vyšetřením stěru z uretry a kultivačním vyšetřením vaginálního stěru. Ze zobrazovacích metod provádíme ultrasonografii močového měchýře k vyloučení obstrukční uropatie.
Asymptomatická bakteriurie je přítomna u 2–4 % mladých žen, u 10 % žen starších 65 let a u 1/3 hemodialyzovaných pacientů. Je definována přítomností 100 000 jednotek tvořících kolonie ve 2 následně vyšetřených vzorcích ranní moči o objemu 1 ml, odebraných ze středního proudu u pacientek, které nemají klinické příznaky. Asymptomatická bakteriurie vyžaduje vždy léčbu v graviditě, u diabetiček a před plánovaným invazivním urologickým vyšetřením nebo operačním výkonem.
Terapie
U nekomplikované akutní cystitidy doporučujeme 3denní léčbu. Při nedostupnosti medikamentózní léčby může postačit k vyléčení i zvýšený přívod tekutin. Lékem první volby je nitrofurantoin v dávce 50 až 100 mg každých 6 až 12 hodin, kotrimoxazol (trimetoprim/sulfamethoxazol) v dávce 1 až 2 tbl každých 12 hod, nebo sulfametoxazol v iniciální dávce 2 g a dále v dávce 500 mg až 1g každých 6–8 hod. Tyto preparáty vykazují vynikající účinnost proti většině grampozitivních i gramnegativních bakterií vyvolávajících IDMC.
Využití chinolových chemoterapeutik, betalaktamových antibiotik a širokospektrých přípravků (Cefuroxim, Cefixim) by mělo být vyhrazeno pro případy komplikovaných a rezistentních infekcí.
Součástí léčby rekurentních infekcí je i imunomodulační léčba. Jedná se o systémovou perorální imunoterapii preparáty, obsahujícími imunostimulující frakce extrahované z buněk E. coli. Tato léčba snižuje frekvenci zánětů i spotřebu antibiotik a je výbornou prevencí recidiv.
Součástí léčby i nadále zůstává poučení pacientky o režimových opatřeních, jako je dostatečný příjem tekutin a péče o pravidelné a kompletní vymočení.
Cíl studie
- stanovení faktorů ovlivňujících četnost výskytu IDMC v šestinedělí,
- objasnění spektra mikrobiálních agens podílejících se na vzniku IDMC
- zjištění socioekonomických faktorů a porodnických výkonů spojených s rizikem vyvolání IDMC.
Metodika a materiál
Do studie byly zahrnuty ženy hospitalizované na Gynekologicko-porodnické klinice FN Brno, na oddělení šestinedělí. Celkem bylo vyšetřeno 119 žen v období od dubna do září 2003. U těchto žen jsme provedli kultivační vyšetření středního proudu moči 2. den po porodu, a to po důsledném oplachu genitálii. Z celkového počtu 119 vyšetřených žen byla zjištěna pozitivní kultivace u 27 žen, tj. ve 32 %.
Sledované parametry
V naší práci jsme sledovali socioekonomické podmínky, které zahrnovaly věk, vzdělání, stav a paritu, patologie v graviditě a porodnické operace i jejich komplikace.
Výsledky
Nejčastějším patogenem močových cest podílejících se na vzniku IDMC v naší studii byl Streptococcus agalactiae (9krát), Streptococcus alfa haemolyticus (5krát), E. coli (5krát), Stafylococcus aureus (3krát), Enterococcus species (3krát).
Charakteristické parametry pacientek s pozitivním kultivačním vyšetřením moči:
- průměrný věk 28 let
- vdaná
- primipara
- základní a středoškolské vzdělání
- v anamnéze vulvovaginitis, anaemia, spotting v incipientní graviditě
- spontánní porod záhlavím
- ruptura perinea
Závěr
Prevence a časná terapie projevů IDMC je nezbytnou podmínkou snížení mateřské morbidity.
Nejčastější vztah podílející se na vzniku IDMC zaujímá:
- dlouhodobá hospitalizace v graviditě (preeklampsie)
- jiné těhotenské patologie (dlouhodobá tokolýza, abrupce placenty)
- operativně vedené porody
Nejčastějším vyvolávajícím agens podílejícím se na vzniku IDMC je v 38 % Streptococcus agalactiae.
Zdroje
1. Naber KG. Treatment options for acute uncomplicated cystitis in adults. Antimicrob Chemother 2000; 46 (Suppl 1): 23-7.
2. Tan JS, File TM. Treatment of bacteriuria in pregnancy. Drugs 1992; 44(6): 972-80.
3. Tan JS, File TM. Urinary tract infections in obstretrics gynecology. J Reprod Med 1990; 35(Suppl 3): 339-42.
4. Reid G, Sobel JD. Bacterial adherence in the pathogenesis of urinary tract infection. Rev Infect 1987; 9(3): 470-87.
5. Hooton TM, Stamm WE. Management of acute uncomplicated urinary tract infection in adults. Med Clin North Am 1991; 75(2): 339-57.
Štítky
Detská gynekológia Gynekológia a pôrodníctvo Reprodukčná medicínaČlánok vyšiel v časopise
Praktická gynekologie
2005 Číslo 1
- Ne každé mimoděložní těhotenství musí končit salpingektomií
- Je „freeze-all“ pro všechny? Odborníci na fertilitu diskutovali na virtuálním summitu
- I „pouhé“ doporučení znamená velkou pomoc. Nasměrujte své pacienty pod křídla Dobrých andělů
- Gynekologické potíže pomáhá účinně zvládat benzydamin
Najčítanejšie v tomto čísle
- Diagnostika a léčba dysfunkčního děložního krvácení
- Prekancerózy pochvy
- Vaginální aplikace estradiolu u žen s urogenitální atrofií - významný vliv na kvalitu života
- Hojení peritonea, tvorba adhezí a možnosti jejich prevence