PRAKTICKÁ UROGYNEKOLOGIE XV. – Mělník 2006

Tradiční a tentokrát i jubilejní konference Urogynekologické společnosti ČR, pořádaná gynekologicko-porodnickým oddělením nemocnice Mělník a společností Pfizer, se uskutečnila 7. prosince za nezvykle jarního počasí. Pozvání pořadatelů přijalo celkem 120 gynekologů a urologů z České republiky, 3 se Slovenska, 2 ze Spolkové republiky Německo a 1 gynekolog z Rakouska.

Ve slavnostním úvodu konference vystoupili Jaromír Kovářík, místostarosta Mělníka, Václav Říčař, člen představenstva akciové společnosti Oblastní nemocnice Mladá Boleslav – nemocnice Mělník, a Ing. Helena Bílková, zástupkyně spolupořadatele a hlavního sponzora konference. Všichni shodně ocenili význam těchto vrcholných odborných setkání a vyjádřili uznání pořadatelům za jejich přípravu. Slavnostní zahájení uzavřel MUDr. Lukáš Horčička, předseda Urogynekologické společnosti ČR, rekapitulací uplynulých 15 ročníků konference, pečlivě připravovaných gynekologicko-porodnickým oddělením nemocnice Mělník. Za uspořádání dosavadních setkání poděkoval mělnické gynekologii a jmenovitě MUDr. Zmrhalovi, CSc.

Celodenní odborný program pak pokračoval v 5 samostatných tematických blocích.

I. EPIDEMIOLOGIE A DIAGNOSTIKA INKONTINENCE

Koordinátoři: prof. MUDr. Michael Halaška, DrSc., prim. MUDr. Jan Zmrhal, CSc.

1. Prevalence inkontinence v populaci českých žen

Horčička L., Nekolová M.,Pastor Z., Ehrlichová I. (Praha)

Úvodní přednáška představila dotazníkové šetření ve skupině celkem 800 žen věku 15-81 let. Autoři použili vlastní nestandardizovaný dotazník s otázkami na urgentní inkontinenci (4krát), stresovou inkontinenci (2krát), únik moči při sexuálním styku, únik stolice nebo plynů a na typ porodu. Z výsledků je zajímavý velmi častý údaj o inkontinenci obecně (77 % dotázaných), vysoká prevalence urgentní inkontinence ve vyšších věkových skupinách, prevalence stresové formy s maximem ve věku 41-60 let a i poměrně často udávaný únik moči při styku a častá inkontinence fekální. Práce dokazuje, že jde o velmi častý problém; vztah k typu porodu se nepodařilo najít.

2. Současný stav diagnostiky a terapie OAB v ČR – výsledek průzkumu mezi českými urology a gynekology

Krhut J., Gärtner M. (Ostrava)

Autoři prezentují výsledky průzkumu mezi 181 gynekology a 109 urology, zaměřeného na znalosti definice, diagnostiky a léčby hyperaktivního měchýře (OAB). Pouze 3,1 % (!) dotázaných lékařů znalo přesnou definici OAB. Diagnostice se obecně více věnují urologové, zejména urodynamické a endoskopické. Urologové užívají častěji anticholinergika, gynekologové naopak estrogeny. V závěru je vysloven názor, že povědomí odborné veřejnosti o OAB je velmi nepřesné, že dominuje léčba anticholinergiky a že by bylo vhodné konstituovat centra zabývající se touto problematikou komplexně.

3. Multikanálová profilometrie uretry u ženské inkontinence: výsledky klinické studie

Záťura F., Vrtal R., Vidláč A. (Olomouc)

Přednáška z pracoviště, kde zmíněná diagnostika a výzkum jejích teoretických předpokladů mají dlouhou tradici. Autoři se zaměřili zejména na vliv polohy a orientace měrného katétru, kdy používali katétry snímající jak sumárně, tak i bodově. Demonstrovali 3D vektorovou analýzu multikanálové profilometre. Na základě vyšetření ve skupině 56 inkontinentních vyslovují závěr, že měření tlakového profilu uretry pouze v jedné poloze měrného katétru vzhledem k obvodu uretry není dostatečně validní a může být příčinou diagnostických chyb.

4. Dopplerovská flowmetrie cév uretry u stresově inkontinentních žen

Barani T., Zmrhal J. (Mělník)

Prospektivní studie ve skupině stresově inkontinentních žen z pracoviště, které tradičně sděluje zkušenosti s komplexní diagnostikouinkontinence. Přístrojem Toshiba-Nemio byly sledovány hodnoty pulzatilního indexu a indexu rezistence u žen zdravých i inkontinentních v různých věkových skupinách a byl formulován závěr, že zejména ve vyšších věkových skupinách u stresově inkontinentních žen je prokrvení horší. V diskusi zazněly dotazy k anatomickému korelátu měřených hodnot. Práce je teoreticky zajímavá, pro rutinní používání však příliš technicky i časově náročná.

5. Cystoskopie jako vyšetřovací metoda

Drlík P. (Praha)

Přehledná a spíše didakticky zaměřená přednáška se závěrem, že rutinní uretrocystokopie není součástí vyšetřovacího algoritmu u primární nekomplikované ženské inkontinence, pokud neočekáváme jiné patologie. Za indikace považuje autor urgentní inkontinenci s mikroskopickou hematurií, inkontinenci s plánem operace,diagnostiku píštělí a ektopie ureteru a peroperační vyšetření u všech operací kvůli inkontinenci, což u nás není zcela běžné.

6. Uretrolýza s interpozicí omenta výsledky v prospektivní studii

Krofta L., Feyereisl J., Otčenášek M., Kašíková E., Pán M. (Praha)

Cílem prospektivní studie byla analýza efektu transabdominální uretrolýzy s interpozicí laloku omenta u pacientek s iatrogenně podmíněnou výtokovou obstrukcí v celkovém počtu 25 operovaných, sledovaných za 3, 9 a 12 měsíců po výkonu. Velmi pečlivě statisticky zpracovaná analýza vedla autory k závěru, že iatrogenně podmíněná obstrukce je doprovázena komplexem změn pozice a pohyblivosti uretrovezikální iunkce, které vznikají v souvislosti s antiinkontinenčním výkonem, a že uretrolýza s interpozicí omenta je velmi efektní léčebnou možností.

II. KONZERVATIVNÍ LÉČBA. POROD A PÁNEVNÍ DNO

Koordinátoři: prof. MUDr. Alois Martan, DrSc., prim. MUDr. Ivan Huvar, CSc.

7. První zkušenosti s duloxetinem u žen se stresovou inkontinencí

Vrtal R., Záťura F. (Olomouc)

Zde jsou prezentovány první léčebné zkušenosti s inhibitorem reuptake serotoninu a noradrenalinu ve skupině 10 léčených. Vylučovacími kritérii byla gravidita, uroinfekce a hyperaktivní měchýř, výsledky byly hodnoceny 5stupňovou škálou a objektivizovány spotřebou vložek a vyšetřením VLPP. Bylo prokázáno zlepšení, zejména po 90 dnech léčby. Z nežádoucích účinků byly nejčastější zvýšená únava a spavost během dne, zatímco digestivní potíže v průběhu léčby zcela ustávaly. Autoři zdůrazňují, že efekt závisí na intaktním nervovém zásobení svěrače a že lék je vhodný pouze pro lehčí a středně závažné formy inkontinence; jeho vysazení vedlo do 3 měsíců k opětovnému zhoršení příznaků stresové inkontinence.

8. Výsledky komplexní fyzioterapie v léčbě močové inkontinence

Holaňová R., Muroňová I., Krhut J., Gärtner M. (Ostrava)

Sdělení rehabilitačních pracovnic, které poukazuje na poměrně malý zájem o tuto formu léčby v důsledku nedostatečné diagnostiky a obecně pasivního přístupu k léčbě. Je zdůrazněn kineziologický přístup a autorky se opírají o cvičení s využitím posturálního postupu. Sdělují 3leté zkušenosti ve skupině 195 pacientek, kde došlo po léčbě k signifikantnímu zlepšení. Fyzioterapie je účinnou metodou první volby v léčbě inkontinence, nemá nežádoucí účinky, vyžaduje však aktivní přístup nemocných.

8. Cvičení pánevního dna

Kašíková E., Otčenášek M., Krofta L., Feyereisl J. (Praha)

Autoři podávají přehled vývoje metod léčebné rehabilitace pánevního dna ve světové odborné literatuře. Ve vlastní studii ÚPMD pak hodnotí výsledky ve studii zahrnující 57 žen léčených po dobu 3 měsíců s úspěšností 44-60 %. Rehabilitaci pánevního dna pak hodnotí jako efektivní metodu léčby stresové inkontinence. Otázkou diskuse je hodnocení dlouhodobých výsledků a aktivní přístup léčených žen.

9. Změny urogenitálního hiatu u žen po operačním porodu

Krofta L., Feyereisl J., Otčenášek M., Kašíková E. (Praha)

Vysoce kvalitní práce s využitím metod MRI, zachycující změny pánevního dna ve složce svalové i fasciální po normálním a operativním klešťovém porodu.

11. Anální inkontinence 6 měsíců po porodu: rizikové faktory a vztah k porodnímu poranění

Záhumenský J., Zmrhalová B., Šottner O., Krčmář M., Dvorská M., Halaška M. (Praha)

Autoři hodnotili celkem 504 dotazníků dle Williamse a Baretové z 664 rozeslaných (návratnost 76 %). Pouze u 14 (2,8 %) zjistili únik stolice za půl roku po porodu. Únik plynů za 6 týdnů po porodu u 16,1 %, po půl roce u 5,7 % dotázaných. Z případů 10 ruptur III. stupně neměla žádná pacientka fekální inkontinenci, u 2 se objevila inkontinence močová. Autoři připomínají závěry minulých studií, řešených v rámci grantu IGA MZd, že totiž rozsah porodního poranění má signifikantní vliv na vývoj močové inkontinence a na vznik sexuálních dysfunkcí. Podle této práce nemá porodní poranění vliv na vznik fekální inkontinence.

12. One Europe. How many definitions of mediolateral episiotomy?

Kališ V., Štěpán J. Jr., Roztočil A., Chaloupka P., Rokyta Z. (Plzeň)

Nejčastější porodnická operace, mediolaterální episiotomie, je zřejmě zcela nejasný a vágní pojem. Autoři dotázali celkem 121 nemocnic v 35 zemích s žádostí o definici tohoto výkonu.

20 % ústavů definici nemělo. U ostatních byly definice vágní a velice odlišné. Z analýzy odpovědí činí autoři závěry, že interpretace mediolaterální epiziotomie je velice rozdílná a že pokud bychom chtěli hodnotit riziko a benefit tohoto výkonu, musel by být zcela jednoznačně a přesně definován. V diskusi si řada účastníků uvědomila, že i výklad v našich podmínkách je mnohdy nejednotný.

13. Mediolaterální epiziotomie a perineum „konstruktivní“ přístup k problému

Kališ V., Štěpán J. jr, Roztočil A., Karbanová J., Korečko V., Králíčková M., Chaloupka P., Rokyta Z. (Plzeň)

V přednášce úzce navazující na předchozí téma citují autoři kvantum údajů ze zahraniční literatury, jež dokládají nejednotnost v definici mediolaterální epiziotomie. Jsou citovány práce, které dokládají, že epiziotomie není protektivním faktorem ruptury III. stupně. Většina prováděných epiziotomií není zřejmě mediolaterální. Není řádně rozpoznána většina ruptur III. stupně. A tak se v současné době nelze exaktně vyjádřit ke vztahu mediolaterální epiziotomie a ruptur III. stupně, zvláště když chybí a není používána přehledná klasifikace poranění perinea.

III. KLUB KAZUISTIK ZÁVAŽNÝCH PŘÍPADŮ

Předseda: prim. MUDr. Jan Zmrhal, CSc.

Účastníci: doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc., prof. MUDr. Michal Halaška, DrSc., prim. MUDr. Ivan Huvar, CSc., prof. MUDr. Alois Martan, DrSc.

Auditorium v diskusi

V tomto bloku se diskutovalo o 4 závažných případech, které přednesli prof. Martan (2krát), prim. Zmrhal a doc. Feyereisl. Zejména případ demonstrovaný doc. Feyereislem je mementem nevhodné operativy 70. let, kdy zánětlivé komplikace a abscedující afekce v retrosymfyzeárním prostoru zužovaly pacientku dlouhých 30 let, během kterých absolvovala různé procedury, některé neadekvátní. Operační revize, odstranění silonové stuhy, drenáž a léčba antibiotiky vedly k uzdravení tak, že přetrvává pouze stresová inkontinence, která do této chvíle řešena nebyla. Společným jmenovatelem všech podobných komplikací je, jak se zdá, nedostatečná diagnostika, neadekvátní indikace výkonu a teprve potom komplikace ze strany materiálu, krvácení či přidružené infekce. Prof. Martan demonstroval případ závažné retrosymfyzeární fibrózy po antiinkontinenčních výkonech řešený vaginální uretrolýzou a genitální prolaps u ženy před plánovanou koncepcí řešený proliftem s perspektivou vedení porodu per sectionem. Prim. Zmrhal připomíná případ pacientky se svraštělým měchýřem, která byla v průběhu 15 let 3krát operována včetně aplikace zadního proliftu a Ammreichovy vaginopexe. Dobře míněná, ale nedostatečně diagnosticky podložená snaha několika pracovišť skončila po odhalení podstaty obtíží totální extrakcí síťky a plánem neoveziky na urologickém pracovišti.

IV. OPERAČNÍ LÉČBA I

Koordinátoři: prim. MUDr. Jan Zmrhal, CSc., prof. MUDr. Alois Martan, DrSc.

14. Historie pánevní chirurgie – z temna starověku k výhledům do budoucna

Halaška M. (Praha).

Úvodní přednáška k bloku chirurgické léčby, přednesená jedním z nejzkušenějších urogynekologických operatérů, je historickým přehledem vývoje poznatků o prolapsu a inkontinenci od dob Mezopotámie a starého Egypta až po dnešek. Po středověké stagnaci postavily zejména renesance a osvícenství medicínu v této oblasti na exaktní základy. Poznatky o infekcích, vynález anestezie a další pokroky medicíny se staly předpokladem moderní pánevní chirurgie. V závěru autor uvádí moderní operační postupy v řešení prolapsu a inkontinence.

15. Vývoj chirurgické léčby močové inkontinence v poslední dekádě

Feyereisl J. (Praha)

Další z předních protagonistů pánevní operativy přednesl vývoj metod v posledních letech a demonstroval ho na frekvenci operačních výkonů vlastního pracoviště. Zatímco koncem 90. let dominovaly kolposuspenze, rok 2000 je přechodem k používání tahuprostých pásek, které v současné době dominují. Poslední a naprostou novinkou je pak minipáska TVT-secure, která se již klinicky zkouší i u nás.

16. První zkušenosti s operací TVT-secure

Martan A., Mašata J., Švabík K. (Praha)

Autoři sdělili své první poznatky s metodou v souboru 15 operovaných stresově inkontinentních žen, z toho u 10 byla páska aplikována v pozici „Hammock“ u zbylých 5 v pozici „U“. Principem je podpora pod střední uretrou. Operační postupy jsou bohatě obrazově dokumentovány. U pozice „H“ je 9 žen kontinentních, 1 zůstává inkontinentní, 1krát došlo k erozi pásky. Instalace do pozice„U“ je obtížnější metoda, trvá o něco déle – asi 15-20 min, a vyžaduje cystoskopickou kontrolu. Vytváří však lepší podporu uretry u pacientek s ISD. Bezpečnost této varianty zvyšuje vydatná akvadisekce. Komplikací může být zřasení pásky na konci výkonu anebo také perforace měchýře. Jde zatím o skutečně pionýrskou práci v používání nové pomůcky a nových operačních technik.

17. Komplikácie chirurgickej liečby inkontinencie u žien

Matuška T. (Nové Zámky, Slovensko)

Didakticky přehledná práce, rozdělující možné komplikace na krvácení, infekce, traumata (měchýř, uretra, střevo atd.), recidivy prolapsu, urgence de novo, obstrukční poruchy, stenózy pochvy, recidivy inkontinence a funkční selhání. Z praxe je uvedena kazuistika řešení inkontinence po operaci fistuly.

18. Operačná liečba pri zmiešanom type inkontinencie

Galád J. (Slize, Slovensko)

Práce uvádí obecně etiologické faktory obou typů inkontinence a vlastní názor autora na řešení a možné operační postupy u smíšeného typu. V období 2005-2006 již převažují tahuprosté pásky (80 %). U pacientek operovaných páskou šlo v 46,6 % o smíšený typ inkontinence, výkony byly prováděny převážně v i.v. anestezii. Z komplikací u 188 operovaných uvádí autor 3 hematomy, 1krát úplnou retenci a v 8 případech ještě za 14 dní residuum více než 50 ml, 32krát zhoršení urgence anebo urgenci de novo, 48krát naopak zlepšení urgence. Pacientky se symptomy urgence byly nadále léčeny konzervativně.

19. Taktika operační léčby kombinace pánevního prolapsu s močovou inkontinencí

Huvar I., Novák M. (Brno)

Zajímavá práce, ve které autoři vyjadřují korelaci mezi stupněm prolapsu pánevních orgánů, urgentní a stresovou inkontinencí, tedy problém v praxi velmi častý. Autoři se zamýšlejí nad vhodností řešit současně prolaps a inkontinenci, přičemž berou v úvahu údaje v odborné literatuře i vlastní zkušenost. U mírnějšího stupně prolapsu doporučují řešení obou patologií, u závažnějších prolapsů doporučují pouze rekonstrukci, eventuálně i za pomoci implantátů, a řešení inkontinence plánovat až po zhojení.

20. Our experience with urogynecological operations

Voigt R., Martan A., Halaška M., Mašata J., Michels W. (Apolda, Německo; Praha)

Bohatě obrazově dokumentovaná přednáška, která byla přehledem všech operačních postupů užívajících implantáty v urogynekologické operativně, včetně nejnovější TVT-secure. Autor uvádí výskyt urgence a nykturie po operacích TVT, Serasis a po Burchově kolposuspenzi, přičemž vychází z vlastního materiálu, který je doplněn cystometrickými a profilometrickými vyšetřeními.

V. OPERAČNÍ LÉČBA II

Koordinátoři: prim. MUDr. Jan Krhut, MUDr. Lukáš Horčička

21. Laparoskopická léčba sestupu dělohy a prolapsu rekta po fraktuře pánevního kruhu

Kučera E., Otčenášek M., Gurlich R., Džupa V., Krofta L. (Praha)

Kazuistika popisuje spojení 2 moderních operačních postupů při úspěšné léčbě komplexní posttraumatické poruchy pánevního dna. Obě techniky vykazují při řešení izolovaných defektů vysokou úspěšnost stran rekurence i možných komplikací. Jejich současné použití však vyžaduje dobrou souhru kolorektálního chirurga při indikaci výkonu i při jeho provedení. Vzhledem k náročnosti výkonu a nízké incidenci rektovaginálního prolapsu nelze počítat s jeho rutinním prováděním. V indikovaných případech je však uvedený postup metodou volby, zejména u mladších pacientek. V případě gravidity je doporučeno vést porod císařským řezem stejně jako po jiných rekonstrukčních výkonech pánevního dna.

22. Richterova vagino fixace a laparoskopická promontofixace v léčbě urogenitálního prolapsu – výsledky prospektivní randomizované studie

Pán M., Otčenášek M., Drahoňovský J., Krofta L., Kučera E., Feyereisl J. (Mladá Boleslav; Praha)

Cílem prospektivní studie bylo porovnání peroperačních a pooperačních komplikací a dlouhodobého efektu u pacientek s defektem středního kompartmentu pánevního dna u 2 operačních postupů, vaginálního (38 žen) a laparoskopického (31 žen). V hodnocení operace uvádějí autoři 2krát delší operační čas u laparoskopického výkonu, ale takřka 3krát menší krevní ztrátu a 1 závažnější komplikaci – perforaci rekta. Časné komplikace (3krát hematom) byly častější u operace dle Richtera; stejně tak se zde vyskytlo více pozdních pooperačních komplikací (16 oproti 12). Přednáška velmi dobře zpracovaná a obrazově dokumentovaná.

23. Robotická endoskopie v rekonstrukční chirurgii prolapsu

Struppl D., Zelenka Z., Popelka P. (Praha)

Autoři demonstrují jedno z prvních použití robotické chirurgie v urogynekologii. Použili robotický systém Da Vinci, využívaný ve světě v adnexální chirurgii, myomektomii, ale i u pánevních lymfadenektomií a radikálních hysterektomií. Sami použili systém u vaginálního prolapsu řešeného sakrokolpopexí, kterou obrazově bohatě dokumentují. Za výhody systému lze považovat 3D vizualizaci a rychlejší osvojení techniky, za nevýhody naopak delší operační čas, omezený perimetr a zhruba 3krát vyšší náklady na výkon. Vysoká flexibilita nástrojů vede k menší traumatizaci tkáně. Jde o techniku budoucnosti, kterou civilní sféra přebírá od armády.

24. Roční zkušenosti s implantací síťky při terapii POP

Krofta L., Feyeresl J., Otčenášek M., Kašíková E., Belšán T. (Praha)

Zatímco do roku 2004 převažovalo na pracovišti řešení poševními plastiky, později metodou podle Inmona-Richtera, nyní převažuje laparoskopický přístup a metoda prolift, ať již přední, zadní nebo totální. Rozmezí follow-up bylo 3-12 měsíců, délka hospitalizace 4-9 dní, pacientky vyšetřeny metodou MRI před a po výkonu. Co se týče komplikací, byla 2krát pozorována perineální celulitis, 1krát došlo k poranění měchýře, 4krát pozorovali autoři stresovou inkontinenci vzniklou po výkonu de novo. Implantáty jsou novou cestou v řešení prolapsu pánevních orgánů.

25. Extrakce transobturatorní pásky kazuistika

Dominec V. (Uherské Hradiště)

Autor připomíná již prezentované výsledky s páskou Safyre v souboru 33 žen operovaných bez větších komplikací. V kazuistice pak uvádí případ operované pacientky, u které byla po vyčerpání veškerých možností léčby, včetně lázeňské, kvůli bolestem v pochvě zvolena chirurgické revize a odstranění silikonové části pásky. Pacientka je nadále kontinentní a bez obtíží.

26. Modifikace Pereyrovy operace – 211 výkonů

Lochman P. (Praha)

Autor prezentuje úctyhodný soubor 211 operovaných za 12leté období. Po 3 letech zjistil u 76 sledovaných 5krát recidivu sestupu s inkontinencí a 7krát pouhou recidivu sestupu; vesměs se jednalo o obézní pacientky. Autor hodnotí operační metodu jako šetrnou, levnou a poměrně bezpečnou, cystoskopicky kontrolovanou. Za hlavní rizikový faktor, limitující výkon a jeho efekt, považuje BMI nad 26.

27. TVT-O co nejjednodušeji a bezpečně

Zmrhal J., Pauli F., Valha P., Zmrhalová B. (Mělník; Augsburg, Německo; Praha)

Autoři jsou zastánci metody TVT z obturátorového přístupu co nejbezpečnější metodou in-out pomocí vyzkoušených pomůcek, které nabízí náš i německý trh. U obecně vžité metody TVT-O demonstrují postup preparace periuretria a propíchnutí foramen obturatum zjednodušeně, za pomoci speciálně konstruovaných nůžek, které slouží současně jako vodič pásky. Toto usnadňuje manipulaci v operačním kanálu natolik, že není třeba dalších nástrojů a snižuje se riziko poranění uretry a měchýře na minimum. Práce vychází ze zkušeností ve větším souboru operovaných při prakticky nulových komplikacích.

Aktivní účastníci konference se tentokrát zaměřili především na operativu, zatímco konzervativním postupům byly věnovány pouze 2 přednášky, a to z oblasti gymnastiky pánevního dna a rehabilitace. Nebyly prezentovány žádné práce týkající se hyperaktivního měchýře a jeho konzervativní léčby, což je jistě škoda, neboť povědomost o tomto problému je v gynekologické i urologické obci překvapivě malá, jak ukázala přednáška a průzkum ostravských autorů. Ve farmakoterapii byly sděleny první tuzemské zkušenosti s preparátem duloxetin v léčbě lehčích forem stresové inkontinence. V diagnostice byla pozornost zaměřena na ultrazvukové metody a v přednášce jednoho z pražských autorů také na magnetickou rezonanci. Práce ze zahraničí nepřinesly nic nového. Zejména v odpolední části programu pak zazněly výjimečně zdařilé přednášky z operační léčby, v některých případech šlo o první prezentaci oněch metod u nás. Týká se to především práce profesora Martana o prvních zkušenostech s metodou TVT-secure a přednášky MUDr. Struppla o využití robotické chirurgie. V obou případech se jedná o sdělení dosud ojedinělá a naprosto prioritní.

Jubilejní 15. Praktická urogynekologie ukázala stoupající úroveň prezentací a stálý zájem odborné veřejnosti o tuto již tradiční akci. V průběhu konference proběhlo výroční zasedání výboru Urogynekologické společnosti, kde se výbor kromě vnitřních záležitostí společnosti zabýval akreditacemi v urogynekologii, celkovou úrovní oboru a přípravou kalendáře odborných akcí na rok 2007.

Na závěr konference byly vyhlášeny finančně dotované ceny Urogynekologické společnosti ČR pro rok 2006. Cenu společnosti Pfizer za nejlepší práci ve farmakoterapii získala práce A. Martana et al. Novinky ve farmakoterapii inkontinence. Cena společnosti Astellas k problematice hyperaktivního měchýře, jeho sociálních a hygienických dopadů byla udělena práci J. Zmrhala a L. Horčičky Hyperaktivní měchýř – diagnostika, sociální aspekty a kvalita života. Cenu „Nejzajímavější práce na konferenci“ si odnesla přednáška J. Zmrhala et al. TVT-O co nejjednodušeji a také bezpečně, zřejmě díky jednoduchosti a srozumitelnosti postupu. Tuto cenu tradičně sponzoruje firma Medetron Zlín a letos poprvé také PRO.MED.

Konferenci uzavřel předseda společnosti MUDr. L. Horčička oceněním úrovně přednášek a kvality organizačního zajištění. Stejně tak prim. MUDr. J. Zmrhal, CSc., poděkoval za pořadatele všem účastníkům konference a pozval je na Praktickou urogynekologii XVI. – Mělník 2007, konanou tradičně 6. prosince.

Jubilejní Praktická urogynekologie XV. byla bezpochyby zdařilou, odborně vysoce přínosnou akcí, kde byly vedle demonstrace úrovně urogynekologie v ČR za účasti předních odborníků gynekologů i urologů prezentovány některé úplné novinky v operativě, dosud nikde nepublikované. Ke  zdárnému průběhu přispěly sponzorující firmy, zejména Pfizer, Astellas, Gynecare, PRO.MED, Medetron a 10 dalších, za což jim patří upřímný dík.