Analýza životního stylu osob cvičících jógu ve srovnání s běžnou populací

Súhrn

Úvod.
Stravovací návyky, jako součást životního stylu, jsou jedním ze základních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. Cílem studie bylo vyhodnotit stravovací návyky a některé rizikové faktory životního stylu osob cvičících jógu a srovnat je s běžnou populací.

Soubor a metodika.
Do studie byly zařazeny osoby, které cvičily denně jógu nejméně 2 roky podle systému Jóga v denním životě – soubor Jóga – 58 osob (17 mužů, 41 žen) ve věku 26– 68 let a kontrolní soubor běžné populace (BP) – 58 osob (17 mu-žů, 41 žen) ve věku 28–65 let, který byl tvořen náhodně vybranými klienty ordinace praktického lékaře v Novém Malíně metodou párování tak, aby hodnocené soubory byly shodné v parametru věk a pohlaví (p = 1,0). Ke statistickému zpracování a srovnání obou souborů byly použity dvouvýběrový test a Shapiro-Wilk test.

Výsledky.
Skupina Jóga měla statisticky významně nižší (p < 0,0001) tělesnou hmotnost, BMI, spotřebu červeného masa, bílého masa, ryb, uzenin, vnitřností, sádla, vajec, knedlíků, konzervovaných a smažených potravin, kávy a nižší počet kuřáků a exkuřáků. Skupina Jóga měla nižší (p = 0,016) spotřebu lihovin. Skupina Jóga měla statisticky významně vyšší (p < 0,0001) spotřebu zeleniny a rozsah zájmové pohybové aktivity, dále měla vyšší spotřebu luštěnin (p = 0,009) a tmavého chleba (p = 0,014).

Závěr.
Životní styl a stravovací návyky u osob, které denně cvičí jógu, přispívají ke snížení rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění.

Klíčová slova:
životní styl – strava – stravovací návyky – jóga – prevence

ÚVOD

Civilizační nemoci, především kardiovaskulární onemocnění (KVO), diabetes, poruchy cholesterolu a obezita jsou hlavní příčinou stále narůstající morbidity a mortality v dnešním světě. Vzniká potřeba hledat efektivní metody prevence, zaměřené především na ovlivnitelné rizikové faktory těchto nemocí. Klíčovou součástí této prevence je ovlivnění životního stylu.

Ve světové literatuře téměř nenacházíme odborné studie sledující vliv cvičení jógy na životní styl. Práce Innese (1, 2) a Gorgona (3) zaměřené na ovlivnění rizikových faktorů civilizačních nemocí v konečném důsledku vedou ke zlepšení životního stylu.

Rovněž práce Streetera (4) zaměřena na zlepšení nálady cestou cvičení jógy dokládá zlepšení kvality života.

SOUBOR A METODIKA

V roce 2010 bylo na oddělení preventivní kardiologie FNOL vyšetřeno 58 osob, 17 mužů a 41 žen, (soubor Jóga), ve věkovém rozmezí 26–68 let (věkový průměr 46,6 ± 12,8 let). Osoby v souboru Jóga cvičily jógu nejméně 2 roky (rozmezí délky cvičení 2–24 let, průměr 10,2 ± 7,5 let), podle jednotného systému Jóga v denním životě (5) denně nejméně 1 hodinu. Autorem systému je indický profesor jógy paramhans svámí Mahéšvaránanda. Systém byl vytvořen v sedmdesátých letech 20. století ve spolupráci s lékaři, psychology a fyzioterapeuty jako odezva na potřebu vytvořit ucelený systém jógových cvičení. Je vybudovaný na principech klasické indické jógy a přizpůsobený životnímu stylu moderního člověka.

Kontrolní skupinu (soubor BP) tvořilo 58 osob, z toho 17 mužů a 41 žen ve věkovém rozmezí 28–65 let (věkový průměr 52,9 ± 10,6 let). Tato skupina byla náhodně vybrána z klientů obvodu praktického lékaře v Novém Malíně metodou párování tak, aby hodnocené soubory byly shodné v parametru věk a pohlaví (p = 1,0).

Tyto osoby vyplnily s poučeným tazatelem dotazník (Kudlová – dotazník Životní styl (6)), který byl schválen etickou komisí LF UP a FNOL Olomouc. Dotazník obsahoval otázky na přítomnost základních rizikových faktorů KVO, na základní antropometrické parametry a na stravovací návyky.

V kategoriálních parametrech byly soubory porovnány pomocí chí-kvadrát testu, resp. Fisherova přesného testu v případě malých četností. V kvantitativních parametrech byly soubory porovnány, v závislosti na normalitě dat, pomocí Mann-Whitney U-testu, resp. Studentova dvouvýběrového t-testu. K ověření normální distribuce dat byl použit test Shapiro-Wilk.

VÝSLEDKY

Přehledně jsou výsledky uvedeny v tabulkách 1 až 4.

DISKUZE

Práce ukázala, že osoby, které cvičí jógu, mají nižší výskyt rizikových faktorů KVO než běžná populace. Potvrzuje to i studie Sovové a kol. (7).

Náš soubor Jóga měl průměrné BMI odpovídající normě a hodnoty BMI byly signifikantně nižší (medián 23,5) než u kontrolního souboru (medián 27,9) (p < 0,0001).

Gokal et al. (8) sledovali ve Velké Británii 428 osob ve věku 20–80 (průměr 58) let, které se zúčastnily sedmidenních jógových táborů, kde cvičily jógu dvakrát denně 2 hodiny a jedli 3krát denně pouze vegetariánskou stravu. Šedesát pět procent účastníků mělo diabetes, 81 % mělo hypertenzi, 65 % mělo hyperlipoproteinémii a 41 % mělo nadváhu (BMI 35,97 ± 5,72). Po kurzu 56 % účastníků zhublo, u 38 % účastníků se upravila hypertenze, u 66 % osob byl pokles hladiny cholesterolu, finální hodnoty BMI 25,40 ± 6,09.

Kosuri et al. (9) sledovali vliv jógy na klinické ukazatele a na psychiku u pacientů s diabetem 2. typu. Studie se účastnilo 35 pacientů, kteří 40 dnů cvičili jógu v jógovém táboře. Na konci studie zaznamenali pokles BMI z 26,514 ± 3,555 na 25,771 ± 3.40 (p < 0,001) a k tomu zlepšení pocitu spokojenosti a snížení úzkosti.

Naše soubory se statisticky významně lišily v počtu kuřáků. Výrazně nižší počet kuřáků a velký počet ex-kuřáků v řadách cvičenců jógy potvrzují i výsledky studií McIvera (10) a Sharmy (11), které naznačují, že jóga může pomoci přestat kouřit, a i takto může výrazně ovlivnit kvalitu životního stylu.

U skupiny Jóga jsme shledali větší aktivitu žít zdravěji. Rozsahem a rozmanitostí zájmové pohybové aktivity (aerobik, tělesná cvičení, cvičení jógy, běh, lyžování, cyklistika, tanec, míčové hry, tenis, snowboard, windsurfing, práce na poli a chov zvířat) se statisticky významně (p < 0,0001) liší od skupiny BP.

Je obecně známou pravdou, že cvičenci jógy postupně mění své stravovací návyky. Těžká a energeticky vydatná jídla, jejichž trávení jim ubírá energii, nahrazují jídly lehce stravitelnými. V mnoha případech si začínají připravovat stravu sami. Přirozeně přecházejí na vyváženou, plnohodnotnou, většinou laktovegetariánskou stravu. Soubor Jóga dokumentuje statisticky významně nízkou konzumaci červeného a bílého masa (p < 0,0001), sádla (p < 0,0001), ryb (p < 0,0001), vnitřností (p < 0,0001), uzenin (p < 0,0001), vajec (p < 0,0001), knedlíků (p < 0,0001), smažených a konzervovaných potravin (p < 0,0001), kávy (p < 0,0001) a vysokou konzumaci zeleniny (p < 0,0001).

Limitace studie – soubor Jóga byl statisticky významně mladší, ale rozdíl mediány věku byly 47 a 55 let. Dá se předpokládat, že tento rozdíl nebude mít na výsledek vliv, a osoby, které cvičí jógu 10 let, nezmění ani ve vyšším věku své stravovací návyky.

ZÁVĚR

Práce prokázala statisticky významné rozdíly sledovaných ukazatelů životního stylu mezi souborem Jóga a kontrolní skupinou Běžná populace, a to v hodnotách tělesné hmotnosti, BMI, dále v oblasti kouření a zájmových pohybových aktivit. Životní styl a stravovací návyky u osob, které denně cvičí jógu, přispívají k snížení rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. V jejich jídelníčku převažují čerstvé a lehce stravitelné potraviny, především zelenina, cereální pečiva a tmavý chléb, luštěniny, ovocné džusy, neslazené nápoje a máslo. Výrazně je snížená spotřeba masa, ryb, vajec, sádla, lihovin, kávy, slazených nápojů, bílého a sladkého pečiva, smažených a konzervovaných potravin. Respondenti obou sledovaných skupin mají zájem jíst a žít zdravěji, přičemž účastníci skupiny Jóga se domnívají, že již jí a žijí zdravě, účastníci kontrolní skupiny převážně „neví jak“ zlepšit kvalitu svého života.

Doložené výsledky, propojené s tělesnými a dechovými jógovými cviky, očistnými a meditačními jógovými technikami, vytváří reálnou alternativu pro zlepšení životního stylu člověka v současném světě.

Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR číslo NT 11098-4.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Vít Čajka

Ordinace praktického lékaře

Nový Malín 43, 788 03 Nový Malín

e-mail: joga.malin@seznam.cz