Vzpomínka na prim. MUDr. Karla Daňka, CSc. (1928–2017)

„…. už po celé desítky let si zapisuji prošlé, proběhlé, uplavané a na lyžích absolvované trasy. A to do téhož notesu, do kterého také lepím výstřižky z novin a časopisů, obsahujících „chodeckou poezii“, chodecké myšlenky, chodeckou filozofii. Nebo si to tam aspoň opíšu. Ne kvůli tomu, abych nějak konzervoval čas. … za posledního více než čtvrt století už ty staré záznamy schovávám – pomáhá mi to ujasnit si různé souvislosti. Protože nevynechám žádný den, kdy se dá lyžovat, mohu docela přesně zpracovat – pro sebe či pro jiné – lyžařské „profily“ sněhové pokrývky jednotlivých sezon. Protože si sleduji váhu (chci říci hmotnost), mohu bez problémů zjistit, že když mi v průběhu let kolísá od 73 do 79 kg (při 181 cm výšky), pak vždycky je na dolní mezi tehdy, naběhám-li či nachodím v řadě následujících týdnů na lyžích víc než po 50 kilometrech, zatímco na horní mezi se octne tehdy, plním-li opravdu jen to chodecké minimum oněch dvaceti kilometrů za týden.“

Takto popsal pravidelnou zdravotní sebekontrolu nadšený propagátor zdravého životního stylu a chůze zvláště (12) brněnský rodák MUDr. Karel Daněk, CSc. Narodil se 27. května 1928. Jako kluk se k závodnímu sportu nedostal, do dětských her, létání po kopcích a k vodním sportům jej vedla především jeho teta z matčiny strany paní Střebická-Mazánková. Ta patřila mezi zakladatelky vodní a lyžařské turistiky v Brně. S rodiči trávil malý Karel prázdniny a většinu víkendů na Vysočině – na Novoměstsku, na Zálesí a na Svitavsku. V roce 1941 se celá rodina přestěhovala do Humpolce. S bratrem využíval každé příležitosti k běhání a k lyžování na amatérsky zhotovených lyžích.

Gymnázium navštěvoval v tehdy Německém (dnes Havlíčkově) Brodě, maturoval však v roce 1947 v Humpolci. Uvažoval o studiu jazykovědy, nakonec však vyhrála medicína. Zájem o jazyky však jej ani jako medika neopustil a na pražském jazykovém ústavu mezi lety 1948 a 1956 složil státnice z ruštiny, angličtiny, francouzštiny, němčiny, norštiny, švédštiny a islandštiny. Skandinavistiku preferoval proto, že z válečného období mu němčina k srdci nijak nepřirostla, ačkoliv ji dobře ovládal. Zejména k norštině jej přitáhlo první vydání polárních osudů a lyžařských výprav cestovatele Nansena (22), s nimiž se seznámil ve staré školní knihovně v Havlíčkově Brodě. Ke stému výročí narození Fridtjofa Nansena také vydal výbor překladů z jeho děl a několika statěmi toto jubileum připomněl v odborných časopisech.

Ještě jako posluchač brněnské lékařské fakulty pracoval jako pomocná vědecká síla u pediatra prof. Zdeňka Bruneckého. připravoval překlady z anglického písemnictví, zejména z oblasti psychologie dítěte a psychologie dětských zlozvyků, mj. také z oblasti dětské obezity a problémů s ní spojených. Promoval 27. listopadu 1952 s vyznamenáním.

V roce 1954 nastoupil vojenskou základní službu v Hradci Králové. V České Lípě byly nedlouho před tím otevřeny zapečetěné vagóny, obsahující jako kořistní materiál knižní fondy bývalé Deutsche Ärtztebibliothek. Materiál byl přidělen nově ustavené Vojenské lékařské fakultě v Hradci Králové. Vytvořit základ nové knihovny byl obrovský úkol, Karel Daněk s deseti civilními pomocníky a pěti vojáky to však v překvapivě krátké době zvládl.

V letech 1954–1957 také v Hradci Králové působil jako vedoucí této rozsáhlé knihovny. Další 2 roky pracoval jako obvodní, závodní a okresní osvětový lékař v Červeném Kostelci.

Za životní družku si vybral stejně „vysočinsky“ zaměřenou partnerku Blanku, s níž křížem krážem prochodil milovanou Vysočinu. Roku 1960 nastoupil na konkurzní místo v oboru zdravotní výchovy při Okresním ústavu národního zdraví a přistěhoval se do Nového Města na Moravě.

V souvislosti s formováním nové koncepce tělovýchovného lékařství došel k závěru, že jde o obor klinicky zaměřený, do něhož spadá i výchova a psychologie, i problematika kondice a zdraví, i lyžování a turistika jako doporučitelné pohybové aktivity, tedy všechno, co jej tehdy zajímalo. Z jeho iniciativy byla na oddělení tělovýchovného lékařství zřízena laboratoř funkční diagnostiky, která sloužila jako společné diagnostické zařízení nemocnice s poliklinikou. Do nově úvazkově posíleného oboru pak jako lékař a později primář nastoupil. V roce 1964 obhájil kandidátskou práci u prof. M. Matouška v Olomouci na téma „CH. W. Hufeland a problematika lékařských věd jeho doby“.

Na novém pracovišti se mu nejen záhy podařilo uvést do činnosti vzorovou okresní laboratoř funkční diagnostiky, ale v následujících letech udivil rozsáhlými epidemiologickými studiemi kardiorespirační zdatnosti. Zabýval se touto problematikou jak u sportovců, zejména lyžařů, tak také u rekreantů odborářských zotavoven, u rekreačních sportovců vyššího věku, u příslušníků bezpečnosti a u požárníků. Zapojil se do výzkumu incidence rizikových faktorů ischemické choroby srdeční u dětské populace (20, 21).

Za svůj přínos medicíně byl jmenován čestným členem Švédské společnosti pro dějiny lékařství. Pro Horácké muzeum v Novém Městě na Moravě uspořádal v letech 1962–1967 řadu svazků o významných rodácích pod názvem „Průkopníci z Horácka“ (19), věnovaných regionální historii medicíny a sportu. V letech 1964–1967 koordinoval vydávání desetidílného sborníku „Problémy rekreace na Vysočině“.

V sedmdesátých letech se uskutečnila v okolí Nového Města na Moravě řada turistických pochodů, jejichž propagátorem, a to především dálkových, byl Karel Daněk (4–6). Ve spolupráci s tělovýchovnou komisí v Chiraně (dnešní Medin) a jejím předsedou Jiřím Dvořákem vydal řadu brožurek o prospěšnosti pohybu, turistiky a lyžování (např. 5, 6). Několik čtenářsky vyhledávaných odborných titulů s nepřeberným množstvím dat k různým tématům vydalo nakladatelství Olympia (9–12). Prokázal i neuvěřitelný přehled v historii poznání funkcí oběhového systému (13). Historie jako předmět trvalého zájmu autora je patrná i z útlých sešitových publikací k využití chůze jako nejdostupnější formy pohybové aktivity (14) a k problematice civilizačních nemocí (15).

Řada setkání ovlivnila doktora Daňka k přípravě sborníku překladů a výňatků z poezie, inspirované lyžováním. Sborník nazval Poezie lyžování (16) a jeho vydání zdůvodnil jako motivační vzpruhu pro čtenáře ke zvýšení kondice. V roce 1985 připravil pro Novoměstský zpravodaj cyklus Sto let novoměstského lyžování v literatuře (17). Lásku k Vysočině zdědili po otci i oba synové Karel a Jan. Staršímu Karlovi od dětství učarovaly výlety do mikroskopického světa, jak o tom svědčí jeho v roce 2016 vlastním nákladem vydaná útlá knížka Toulky Žďárskými vrchy s binokulárem a mikroskopem (18).

Na základě vlastních zkušeností a prožitků v ní radí těm, kteří rádi prochází krajinami vzdálenějšími od velkých měst a místy nepříliš dotčenými intenzivní zemědělskou činností a chtějí se podívat i do zákoutí v turistických průvodcích nepopisovaných. Zaměřuje se na poznávání míst s tmavou, čistou noční oblohou, kde nabízí základního průvodce hvězdnou oblohou pro turisty spolu s návodem, jak se v nepřeberném množství neznámých objektů orientovat a kam, kdy a proč se dívat. To samé pak popisuje v místech, kde se vyskytují jedny z nejzajímavějších a nejkrásnějších mikroskopických rostlinek, včetně uvedení možností, jak a čím mikroskopovat. V knížce je i několik zamyšlení a krátkých příběhů spojených s tímto druhem poznávání a ukazujících, že i v těchto neozbrojenému oku mnohdy unikajících oblastech lze kromě neobvyklého potěšení z poznávání nalézat i něco jako adrenalinové povzbuzení.

Kromě propagace chůze se primář Daněk snažil všechny své klienty a čtenáře přesvědčovat o významném místu pohybové aktivity v životním stylu moderního člověka. Svědčí o tom řada knižních titulů, které v mnohatisícových nákladech vycházely v nakladatelství Olympia: Neodpočívej v pokoji aneb umění rekreace (9), Pěšky pro zdraví a pro radost (10), Pohybem ke zdraví (11), Chůze znovu objevená (12) a další. V knize Po stopách poznání srdce (13) prokázal i neuvěřitelný přehled v historii poznání funkcí oběhového systému.

Výše zmíněné sesbírané výstřižky obsahující „lyžařskou poezii“ vydal ve sbornících překladů a výňatků, nazvaných Poezie lyžování (16) a Lyžování v poezii pro poezii v lyžování (17).

Po celý život provázela pana primáře láska k Novoměstsku, ke klasickému lyžování, k turistice a k oboru tělovýchovného lékařství. Turistika a lyžování spojené s Novoměstskem, s poezií, sportem, historií a medicínou byla nejčastější témata jeho článků, úvah a studií. Sám rád lyžoval, lyžování miloval, a jakmile napadl první sníh, vyrážel bílou stopou směrem na Vlachovice. Zejména na lyžích si pečlivě vedl svoji kilometráž, jeho rekordní roční objem se vyšplhal až na 1600 kilometrů. Naposledy se na běžky vydal v roce 2003, kdy prodělal mozkovou příhodu (22). Ta pak natrvalo omezila jeho aktivity. S pomocí nejbližších statečně překonával potíže způsobené nemocí a vedl dlouho statečný boj s jejími následky. Zemřel tiše dne 17. října 2017 ve věku 89 let. V osobě Karla Daňka ztratila turistika jednoho z jejích nejhorlivějších vyznavačů a propagátorů.

Závěrem jeden z poetických úryvků se vztahem k turistice (in: 12):

Dvoračky zvolna mizely už dole.

Pomalu šli jsme po výšině holé.

Čas nebyl dobrý. Mlhy honily se

z úbočí lesů až po svahy lysé

a dotíraly na hřeben až sem.

Co na tom? Výše nad tím chumlem jdem…

Déšť drobný padá. Tiše, bez hluku.

Jdem po hřebenu. Podejme si ruku… (Viktor Dyk)

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Jaroslav Novák, Ph.D.

Ústav tělovýchovného lékařství LF UK

Lidická 6, 301 00 Plzeň

e-mail: novakj@lfp.cuni.cz