Názory občanů České republiky na vybrané aspekty činnosti všeobecných praktických lékařů – 2021

Súhrn

Východisko: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP periodicky monitoruje názory občanů na vybrané aspekty činnosti všeobecných praktických lékařů. Tato publikace navazuje na předchozí výstupy průzkumů provedených v letech 2015–2020.

Cíl a metody: Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké jsou názory občanů ČR na vybrané součásti práce všeobecných praktických lékařů (VPL). K provedení reprezentativního sociologického výzkumu názorů občanů byla v ČR zvolena metoda řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-to-face), realizovaná profesionální agenturou. Statistické zpracování dat bylo provedeno programem SASD 1.5.8 (Statistická analýza sociálních dat).

Výsledky: V rámci reprezentativního sociologického výzkumu bylo dotazováno 1788 občanů. Jedinci výběrového souboru byli vybráni náhodným výběrem pomocí kvót (kvótní výběr). Výsledky výzkumu jsou reprezentativní pro populaci České republiky nad 15 let z hlediska pohlaví, věku a regionu. Občané České republiky jsou ve většině případů s péčí a časem, který jim věnuje jejich praktický lékař a zdravotní sestra, spokojeni. Ve srovnání s lety 2015–2020 v roce 2021 poklesl podíl občanů, kteří vyjadřují nejvyšší míru spokojenosti a uvádějí, že péče a čas, který jim praktický lékař při návštěvě věnuje, je plně uspokojuje. Jedná se zřejmě o důsledek omezení času na konzultace vzhledem k velkému počtu pacientů s onemocněním covid-19. Spokojenost občanů s prací zdravotní sestry je větší než v případě praktického lékaře a na rozdíl od lékařů nedošlo u zdravotních sester k jejímu výraznějšímu poklesu. V problematice e-preskripce většina občanů ČR 83,8 % uvádí, že jim forma elektronického receptu od jejich praktického lékaře zcela nebo spíše vyhovuje. Jen 8,0 % respondentům tato forma spíše nebo zcela nevyhovuje. Ohledně e-neschopenky většina občanů (69 %) uvedla, že jim tato možnost vyhovuje. Největší část občanů (38,8 %) uvádí, že distanční medicína jim částečně vyhovuje, ale fyzická přítomnost v ordinaci je velmi důležitá. Jako nejčastější způsob distanční komunikace se svým praktickým lékařem uvedli respondenti telefon (85,6 %). Na otázku ohledně preventivních prohlídek největší část občanů (41,1 %) uvedla, že se účastní prohlídek na pozvání ordinace, více než ⅓ (34,3 %) se o ně aktivně sama hlásí. Na otázky ohledně faktorů ovlivňujících kvalitu života, jako je obezita a kouření, jen 7,7 % občanů uvedlo, že má nadváhu/obezitu a uvítalo by intervenci a léčbu u praktického lékaře hrazenou zdravotní pojišťovnou, 20,6 % sice kouří, ale nemá zájem o léčbu, celkem 3,5 % občanů uvedlo, že kouří a uvítalo by intervenci a léčbu u praktického lékaře hrazenou zdravotní pojišťovnou. Mezi nejčastější formy sebekontroly pacientů patří pravidelné měření hmotnosti, krevního tlaku a počtu kroků. Pravidelně se váží 63,4 % respondentů, měří si krevní tlak 49,6 % dotazovaných a počet kroků si provádí 42,2 % respondentů.

Klíčová slova:

telemedicína – všeobecný praktický lékař – primární lékařská péče – e-recept

ÚVOD

Výzkum názorů a postojů občanů České republiky k otázkám zdravotnictví a problematice zdraví je prováděn pravidelně od roku 1995. Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (dále SVL) se podílí od roku 2014 na skupině tzv. specifických otázek týkajících se názorů občanů ČR na činnosti všeobecných praktických lékařů (VPL), které jsou zpracovávány pro potřeby SVL. V otázkách se přitom snaží zohlednit aktuální témata zdravotnictví relevantní pro primární péči a dále specifické otázky týkající se zdraví a zdravého způsobu života, včetně péče o vlastní zdraví a preventivních přístupů v této oblasti. V roce 2021 byl výzkum zaměřen na identifikaci postojů občanů ČR ke kvalitě péče VPL a jejich zdravotních sester, vztah občanů k elektronickým receptům a elektronické dočasné pracovní neschopnosti a jejich využívání, dále na stanovisko občanů k distanční medicíně a na otázky spojené s nadváhou, obezitou, kouřením, vztahem k pravidelným preventivním prohlídkám a sebepéči.

METODIKA VÝZKUMU

Výzkum byl koncipován jako sociologické terénní šetření a byl proveden technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-toface). Sběr dat byl zabezpečován 210 profesionálními tazateli Agentury INRES v ČR v období od 19. listopadu 2021 do 10. prosince 2021. Oproti předcházejícím rokům byl sběr dat v důsledku pandemie covid-19 v ČR náročnější. Statistické zpracování dat bylo provedeno programem SASD 1.5.8 (Statistická analýza sociálních dat). Analýzy byly prováděny na základě prvního a druhého stupně třídění. Statisticky významné souvislosti mezi sledovanými znaky byly testovány prostřednictvím testu chí kvadrát testu nezávislosti a dalších testovacích kritérií, aplikovaných dle charakteru znaků. Na základě této analýzy byla provedena interpretace dat a zpracovány příslušné tabulky a grafy. Testování bylo prováděno pro hladinu významnosti α < 0,05, α < 0,01 a α < 0,001. Zvláštní pozornost byla věnována vazbám mezi sledovanými sociodemografickými znaky a znaky vyjadřujícími postoje občanů. V rámci terénního šetření bylo tazateli osloveno celkem 1975 náhodně vybraných občanů s žádostí o rozhovor k problematice zdravotnictví a zdravého způsobu života populace. Rozhovor odmítlo poskytnout 187 respondentů, tj. 9,5 % všech oslovených. S rozhovorem naopak souhlasilo 1788 respondentů, tj. 90,5 % oslovených. Údaje tak byly získány od výběrového souboru o velikosti 1788 jedinců vybraných náhodným výběrem pomocí kvót (kvótní výběr). Soubor je reprezentativním vzorkem populace České republiky ve věku nad 15 let. Reprezentativnost byla odvozena od základního souboru obyvatelstva České republiky ve věku od 15 let více (1). Ve srovnání s věkovým členěním základního souboru nepřesahuje odchylka 0,2 %. Obdobně je to i u regionů (krajů), kde ve srovnání s členěním základního souboru činí maximální odchylka 0,2 %. Předběžná analýza získaných údajů ukázala, že z uvedených hledisek, jimiž je možné daný soubor popsat a charakterizovat, osvědčují nejlépe svou požadovanou diferenciační funkci základní demografické ukazatele, a sice znaky pohlaví, věku a regionální příslušnosti. Z dalších znaků, u kterých sice nebyla reprezentativnost sledována, ale které byly v rámci výzkumu zjišťovány, lze uvést vzdělání, rodinný stav, velikost místa bydliště a stanovisko k náboženské víře. Tam, kde se ukázala statisticky významná souvislost, je na tuto skutečnost upozorněno. Nicméně v důsledku toho, že data této skupiny nejsou reprezentativní, lze zjištěné statisticky významné souvislosti interpretovat pouze jako tendence.

VÝSLEDKY

Názory občanů na péči VPL

Názory občanů na péči praktického lékaře, kterého navštěvují, byly zkoumány prostřednictvím uzavřené otázky. Z analýzy vyplynulo, že většinu občanů péče a čas věnovaný jim v průběhu návštěvy jejich praktickým lékařem plně nebo spíše či přiměřeně uspokojuje (92,2 %). Částečnou nebo úplnou nespokojenost v této záležitosti vyslovilo 7,8 % občanů (graf 1). Otázka týkající se postojů občanů České republiky k péči a času věnovaných jim praktickými lékaři byla ve stejném znění položena i v rámci výzkumů prováděných v letech 2015–2020. Porovnání výsledků výzkumů v těchto letech je uvedeno v grafu 2. Z analýzy a porovnání odpovědí občanů na otázku týkající se péče a času, který jim věnuje praktický lékař, vyplývá, že jejich postoj se ve srovnání s obdobím 2015–2020 změnil. Poklesl podíl občanů, kteří vyjadřují nejvyšší míru spokojenosti, a uvádějí, že péče a čas je plně uspokojuje (2–7), úměrně tomu narostl podíl těch, kteří vyjadřují přiměřenou spokojenost. Podíl nespokojených občanů se výrazně nezměnil. Velkou většinou převažuje skupina těch občanů, kteří jsou s touto péči a časem plně nebo spíše spokojeni.

Názory občanů na práci zdravotní sestry v ordinaci jejich VPL

Názory občanů na práci zdravotní sestry v ordinaci jejich praktického lékaře byly rovněž zkoumány prostřednictvím uzavřené otázky o shodné škále možných odpovědí jako u otázky týkající se péče praktického lékaře. Většinu občanů práce zdravotní sestry v ordinaci jejich praktického lékaře plně nebo spíše či přiměřeně uspokojuje (93,4 %). Částečnou nebo úplnou nespokojenost v této záležitosti vyslovilo 6,6 % občanů (graf 3). Spokojenost s prací sestry v ordinaci praktického lékaře vyjadřují ve významně větší míře ženy, ovdovělí, věřící občané. Z analýzy a porovnání odpovědí občanů na otázku týkající se spokojenosti s prací zdravotní sestry v ordinaci praktického lékaře vyplývá, že jejich postoj se v letech 2015–2020 výrazně nemění a největší část občanů vyjadřuje s prací zdravotní sestry nejvyšší míru spokojenosti. Porovnání výsledků výzkumů v těchto letech je patrné z grafu 4. Spokojenost občanů s prací zdravotní sestry je rovněž větší než v případě jejich spokojenosti s péčí a časem věnovaným jim jejich praktickým lékařem. Na rozdíl od lékařů nedošlo u zdravotních sester k jejímu výraznějšímu poklesu.

Postoj občanů k elektronickým receptům

V souvislosti s pokračující elektronizací zdravotnictví v České republice byla občanům v rámci výzkumu položena otázka, zda jim vyhovuje možnost zaslání elektronického receptu, aniž by navštívili svého praktického lékaře. Více než ⅘ (83,8 %) dotázaných uvádí, že jim tato možnost zcela nebo spíše vyhovuje. Občasná možnost zaslání e-receptu vyhovuje 8,2 % respondentům, negativní stanovisko zaujalo 8 % dotázaných (graf 5). Jednoznačně platí, že forma elektronického receptu nevyhovuje zejména starším občanům ve věku 55 let a více a ovdovělým. Postoj občanů k elektronickému receptu je rovněž významně ovlivňován jejich vzděláním. Méně tato forma receptu vyhovuje občanům s nižším vzděláním, s růstem vzdělání roste i podíl těch, kterým forma elektronického receptu vyhovuje. Významně méně forma elektronického receptu vyhovuje věřícím občanům, významně více vyhovuje ateistům. Postoj občanů k možnosti zasílání e-receptu se v porovnání s rokem 2020 výrazně nezměnil, stále přetrvává většina těch, kterým tato možnost vyhovuje (graf 6). Ohledně elektronického receptu byli občané také dotázáni, zda někdy využili možnost jeho zaslání, aniž by navštívili svého praktického lékaře. Většina občanů (76,2 %) tuto možnost využila, zbývajících 23,8 % občanů zatím možnost zaslání elektronického receptu, aniž by navštívili svého praktického lékaře, nevyužilo (graf 7). Tato otázka byla ve stejném znění položena občanům rovněž v roce 2019 hovuje občanům s nižším vzděláním. S růstem vzdělání roste i podíl těch, kterým možnost zaslání elektronické dočasné pracovní neschopnosti vyhovuje. Otázka týkající se zasílání elektronické dočasné pracovní neschopnosti bez návštěvy praktického lékaře byla občanům ve stejném znění položena rovněž v roce 2020, podíl jednoznačných zastánců využívání této formy se oproti roku 2020 mírně snížil, nenarostl však podíl jejich odpůrců (graf 10). V souvislosti s elektronickou dočasnou pracovní neschopností byli občané rovněž dotázáni, zda někdy tuto možnost bez návštěvy svého lékaře využili. Dosud tuto možnost nevyužilo 62,5 %, zbývajících 37,5 % již tuto možnost využilo (graf 11). Otázka týkající se využití možnosti zaslání elektronické dočasné pracovní neschopnosti bez návštěvy praktického lékaře byla občanům v rámci výzkumu položena i v roce 2020, vývoj v této oblasti ilustruje graf 12. V porovnání s rokem 2020 se podíl občanů, kteří tuto možnost využili, výrazně zvýšil.

Postoj občanů k telemedicíně

Telemedicína neboli distanční medicína byla pro účely tohoto výzkumu chápána jako medicína na dálku pomocí IT spojení a IT vybavení. Během pandemie covid-19 se její používání ve větší míře rozšířilo (8). Největší část občanů (38,8 %) uvádí, že distanční medicína jim částečně vyhovuje, ale fyzická přítomnost v ordinaci je velmi důležitá. Zcela odmítá distanční medicínu 23,8 % dotázaných s odůvodněním, že lékař by měl svého pacienta vidět, dalších 12,2 % respondentů uvádí, že jim distanční medicína zcela vyhovuje, 11,7 % respondentů nechává využití na svém lékaři a 13,5 % dotázaných zvolilo odpověď „nevím, co to je“ (graf 13). Nejstarší věková skupina (65 a více let) významně častěji uvádí, že neví, co distanční medicína je, významně více ji odmítá a preferuje osobní návštěvu lékaře. Otázka byla ve stejném znění podána občanům ve výzkumu v roce 2020. V porovnání s rokem 2020 se podíl zastánců výhradně distanční medicíny i její kombinace s osobní návštěvou lékaře zvýšil, na straně druhé se ale též zvýšil podíl odpůrců distanční medicíny. Úměrně tomu poklesl podíl občanů, kteří nechávají využití distanční medicíny na svém lékaři nebo uvádějí, že nevědí, co distanční medicína je (graf 14). Respondenti byli taktéž dotazováni na způsob distanční komunikace se svým praktickým lékařem. Jednoznačně nejvíce využívaný je telefon (85,6 % dotazovaných zvolilo tuto službu), dále SMS (44,2 %), e-mail (35,9 %), ostatní typy služeb (videohovory, Facebook, WhatsApp, virtuální sestra) využívají praktičtí lékaři jen ojediněle (graf 15). Využívání telefonu preferují nejstarší občané (65 a více let), ovdovělí a občané s nižším vzděláním (základní, vyučen), e-mail a videohovor je naopak významně více využíván vysokoškolsky vzdělanými občany. V porovnání s rokem 2020 se využívání jednotlivých distančních služeb významně nezměnilo (graf 16).

Postoj občanů k preventivním prohlídkám u praktického lékaře

Další část výzkumu byla zaměřena na identifikaci postojů občanů k preventivním prohlídkám u svého praktického lékaře. Preventivní prohlídky jsou základním stavebním kamenem systému prevence a nejdůležitějším způsobem, jakým lze předejít závažnějším onemocněním (9). Největší část občanů (41,1 %) se účastní preventivních prohlídek na pozvání ordinace, více než ⅓ (34,3 %) se o ně aktivně sama hlásí. Nepravidelnou účast na preventivních prohlídkách uvedlo 16,7 % dotázaných, 5,1 % občanů se preventivních prohlídek účastní jen výjimečně a 2,8 % na ně nechodí. Významně častěji se na preventivní prohlídky samy hlásí ženy, starší věkové skupiny nad 65 let, ovdovělí a věřící občané. Občané žijící v nejmenších obcích (do 2000 obyvatel) významně častěji uvádějí, že na preventivní prohlídky docházejí na pozvání ordinace praktického lékaře (graf 17).

Podobná otázka byla podána občanům i v roce 2017 (4). Znění otázky bylo upraveno, proto lze odpovědi porovnat jen rámcově. Zatímco v roce 2017 převažovala aktivní účast dotazovaných (47,3 %) nad účastí na základě výzvy ordinace (32,6 %), v roce 2021 byl poměr opačný – aktivní účast (34,3 %) a výzva ordinace (41,1 %).

Postoj občanů ke snižování hmotnosti a odvykání kouření

Další krok výzkumu vedl k úloze praktických lékařů při identifikaci faktorů, které mohou významně ovlivnit zdraví člověka a tím je snižování hmotnosti a odvykání kouření. Otázka nadváhy či obezity byla položena jako uzavřená takto: „V případě, že máte nadváhu nebo obezitu, uvítal/a byste intervenci snižování hmotnosti u svého praktického lékaře?“ Celkem 74,4 % respondentů uvedlo, že nemá nadváhu nebo obezitu, 17,3 % sice nadváhu/obezitu připustilo, ale nemá zájem o léčbu, 7,7 % občanů uvedlo, že má nadváhu/ obezitu a uvítalo by intervenci a léčbu u praktického lékaře hrazenou zdravotní pojišťovnou, zbývající 0,6 % občanů by se chtělo léčit pouze v obezitologickém centru (graf 18). Zástupkyně ženského pohlaví významně častěji uvádějí, že mají nadváhu a uvítaly by intervenci a léčbu u praktického lékaře hrazenou zdravotní pojišťovnou. Mladší ročníky (15–35 let) a svobodní významně častěji uvádějí, že nemají nadváhu nebo obezitu, ovdovělí a vyučení respondenti ji významně častěji přiznávají, ale zároveň uvádějí, že se nechtějí léčit.

Podobně jako v případě nadváhy/obezity byla položená otázka týkající se odvykání kouření v následujícím znění: „V případě, že kouříte, uvítal/a byste intervenci odvykání kouření u svého praktického lékaře, včetně proplacení péče a medikace zdravotní pojišťovnou?“ Více než ¾ (75,6 %) respondentů uvedlo, že jsou nekuřáci, 20,6 % sice kouří, ale nemá zájem o léčbu, celkem 3,5 % občanů uvedlo, že kouří a uvítalo by intervenci a léčbu u praktického lékaře hrazenou zdravotní pojišťovnou, zanedbatelný počet občanů by se chtěl léčit pouze v centru závislosti na tabáku (graf 19). Ženy významně častěji uvádějí, že nekouří, muži častěji kouří, ale nemají zájem o léčbu. Rozvedení a respondenti s nižším vzděláním (základní, vyučen) významně častěji přiznávají, že kouří, ale zároveň uvádějí, že se nechtějí léčit.

Sebekontrola pacientů

V závěru výzkumu byl zjišťován přístup respondentů k sebekontrole v rámci péče o vlastní zdraví. Byly pokládány otázky ohledně měření tělesné hmotnosti, měření kroků, měření krevního tlaku, pravidelné délky spánku a měření kalorií přijatých jídlem.

Pravidelné měření hmotnosti provádí 63,4 % respondentů (graf 20). Významně častěji se pravidelně váží ženy, občané do 35 let, občané s vyšším vzděláním (maturita, VŠ) a obyvatelé větších obcí nad 5000 obyvatel. Pravidelné měření kroků provádí 42,2 % respondentů (graf 21). Významně častěji si kroky pravidelně měří ženy, svobodní, občané do 45 let a občané s vyšším vzděláním (maturita, VŠ). Pravidelně si měří krevní tlak 49,6 % respondentů (graf 22). Významně častěji si krevní tlak pravidelně měří ženy, ženatí (vdané), ovdovělí, věřící a občané nad 45 let. Pravidelně si délku spánku měří 24,8 % respondentů (graf 23). Pravidelně si množství kalorií přijatých jídlem měří 12,3 % respondentů (graf 24). Významně častěji si množství kalorií přijatých jídlem měří ženy, svobodní, občané do 34 let, občané s vyšším vzděláním (maturita, VŠ). Porovnání jednotlivých typů sebekontroly zdraví ilustruje graf 25.

DISKUZE

Na základě výstupů průzkumu z roku 2021 lze konstatovat, že občané České republiky jsou ve většině případů (92,2 %) s péčí a časem, který jim věnuje v průběhu jejich návštěvy praktický lékař, spokojeni, negativní stanovisko zaujímá jen minimum (7,8 %) z nich. Míra spokojenosti s péčí a časem věnovaným pacientům jejich praktickým lékařem není významně ovlivněna žádným ze sledovaných sociodemografických ukazatelů a názor jednotlivých skupin občanů, členěných dle těchto znaků, je homogenní. Z analýzy a porovnání odpovědí občanů na otázku týkající se péče a času, který jim věnuje praktický lékař, vyplývá, že jejich postoj se ve srovnání s obdobím 2015–2020 změnil. Poklesl podíl občanů, kteří vyjadřují nejvyšší míru spokojenosti a uvádějí, že je péče a čas, který jim praktický lékař při návštěvě věnuje, plně uspokojuje (2–7), úměrně tomu narostl podíl těch, kteří vyjadřují přiměřenou spokojenost. Podíl nespokojených občanů se výrazně nezměnil. Důvodem poklesu nejvyšší míry spokojenosti s péčí a časem praktických lékařů věnovaném pacientům byla pokračující pandemie covid-19. V tomto období praktičtí lékaři čelili maximálnímu pracovnímu vytížení, byl omezen jejich přímý kontakt s pacienty, který byl nahrazován kontaktem nepřímým v podobě telemedicíny (8). V důsledku zvýšené míry nemocnosti a karantén samotných praktických lékařů byl často omezován provoz ordinací na nezbytně nutnou péči. Pozitivně lze hodnotit skutečnost, že nedošlo k nárůstu nespokojenosti.

Ohledně práce zdravotních sester lze konstatovat, že občané České republiky jsou ve velké většině (93,4 %) s prací zdravotní sestry v ordinaci jejich praktického lékaře spokojeni, negativní stanovisko zaujímá jen minimum (6,6 %) z nich. Z analýzy a porovnání odpovědí občanů na otázku týkající se spokojenosti s prací zdravotní sestry v ordinaci praktického lékaře vyplývá, že jejich postoj se v letech 2015–2020 výrazně nemění a největší část občanů vyjadřuje s prací zdravotní sestry nejvyšší míru spokojenosti. Spokojenost občanů s prací zdravotní sestry je rovněž větší než v případě jejich spokojenosti s péčí a časem věnovaným jim jejich praktickým lékařem a na rozdíl od lékařů nedošlo u zdravotních sester k jejímu výraznějšímu poklesu. Lze to vysvětlit tím, že sestry byly v období pandemie vždy první, které s pacienty ať přímo, nebo nepřímo jednaly, což občané hodnotí kladně.

Je velmi potěšující, že se postoj občanů ke svým VPL a jejich zdravotním sestrám ve sledovaném období statisticky významně nezměnil a přes stále se měnící vnější podmínky (pandemie covid-19, časté legislativní úpravy, prolínání zdravotnické a sociální problematiky, vyšší nároky na průvodcovskou roli VPL zdravotnickým systémem, vyšší nároky na administrativu i management péče, posilování práv pacientů apod.) zůstává vysoké procento respondentů, kteří jsou s prací VPL a jejich sester spokojeni. Otázkou je, zda by výrazná spokojenost s prací zdravotních sester mohla být zodohledněna zdravotními pojišťovnami v konkrétních ordinacích VPL jako cílená bonifikace za práci středního zdravotnického personálu.

Velmi důležitou součástí všeobecného praktického lékařství je pokračující elektronizace zdravotnictví (e-recept, e-neschopenka), která zjednodušuje práci praktického lékaře a šetří čas, který lékaři mohou dále věnovat svým pacientům. Více než ⅘ (83,8 %) dotázaných uvádí, že jim možnost zaslání elektronického receptu bez návštěvy svého lékaře zcela nebo spíše vyhovuje. Možnost jeho zaslání, aniž by navštívili svého praktického lékaře, využila většina občanů (76,2 %). Oproti minulým letům lze pozorovat významný posun v oblibě využívání této formy preskripce, která se již v mnoha praxích stala pro pacienty standardní spolehlivou formou zajištění medikace (vzestup oblíbenosti ze 47 % na 76,2 %). Více než ⅔ (69 %) dotázaných uvedly, že jim možnost zaslání dočasné pracovní neschopnosti bez návštěvy svého praktického lékaře zcela nebo spíše vyhovuje. V porovnání s rokem 2020 se podíl jednoznačných zastánců využívání této formy mírně snížil, nenarostl však podíl jejích odpůrců, taktéž se podíl občanů, kteří tuto možnost využili, oproti roku 2020 výrazně zvýšil. Souvisí to s pokračující pandemií covid-19, kdy byla převážná většina dočasných pracovních neschopností vystavována distančně na tuto diagnózu s kódem U07.1.

Největší část občanů (38,8 %) uvádí, že jim telemedicína neboli distanční medicína částečně vyhovuje, ale fyzická přítomnost v ordinaci je velmi důležitá. Zcela odmítá distanční medicínu 23,8 % dotázaných s odůvodněním, že lékař by měl svého pacienta vidět. Přetrvává vnímání role praktického lékaře jako lékaře první linie, který by měl být pro své pacienty dostupný, a tudíž s nimi mít co možná nejužší kontakt. Na druhé straně nároky pacientů na způsoby poskytování lékařské péče jsou mnohdy rozdílné, liší se v různých věkových a socioekonomických skupinách a není v silách lékařů vše řešit osobně, jak bylo dříve u nás zvykem. Jasné podmínky případně lhůty splnění nároků pacientů na lékařskou péči nejsou dosud nikde jasně definovány. Nicméně v porovnání s rokem 2020 se podíl zastánců výhradně distanční medicíny i její kombinace s osobní návštěvou lékaře zvýšil, na straně druhé se ale též zvýšil podíl odpůrců distanční medicíny. Úměrně tomu poklesl podíl občanů, kteří nechávají využití distanční medicíny na svém lékaři nebo uvádějí, že nevědí, co distanční medicína je.

Telemedicína se kvůli narůstající potřebě optimalizace lidských zdrojů v primární péči nejen při pandemii covid-19, ale také s ohledem na stárnutí populace, u nás rychle rozvíjí. V Evropě je telemedicína dlouhodobě podporována a široce využívána zejména ve venkovských a odlehlých oblastech, jako je Skotsko a jeho ostrovy a oblasti za polárním kruhem v Norsku, kdy je cílem zajištění dostupnosti a kvality lékařské péče v přirozeném komunitním prostředí bez ohledu na místo, kde pacient žije (10, 11). Obecně se telemedicína využívá nejen jako způsob komunikace mezi lékařem a pacientem (telefonicky, e-mailem, zasláním fotografií, videí, kontakt pomocí videohovorů s následnou konzultací stavu pacienta s lékařem na dálku), ale také např. mezi praktickým lékařem, jenž vyšetřuje pacienta na jedné straně, a specialistou, který je na straně druhé připraven na základě vyšetření, které je na dálku přenášeno pomocí moderních technologií, konzultovat zjištěné výsledky a doporučit další postup. Takto se dá např. zprostředkovat UZ vyšetření, ortopedická konzultace apod. Dá se předpokládat další rozvoj telemedicínských systémů ve zdravotnictví v souladu se zvyšujícími se dovednostmi stran systémů pro self-monitoring u pacientů a zvyšujícími se nároky na jejich praktické lékaře v tomto ohledu (12).

Postoj občanů k preventivním intervencím péče o jejich zdraví, jako jsou periodické preventivní prohlídky, ovlivňování rizikových faktorů – snižování hmotnosti, odvykání kouření, sebekontrola zdravotního stavu v podobě pravidelného měření hmotnosti, krevního tlaku, počtu kroků, délky spánku a množství kalorií přijatých jídlem, lze jistě ovlivnit cestou jejich praktického lékaře. Patříme mezi země s nejvyšší mírou rizika behaviorálních faktorů, jako jsou obezita, kouření, nezdravé stravovací návyky a konzumace alkoholu, v zemích OECD (13). Posílení prevence je zásadním cílem strategie ochrany veřejného zdraví na období 2021–2030 (14). Zde je u nás výrazný potenciál pro projekty podpory veřejného zdraví cestou MZ ČR či Ústavu pro zdravotní gramotnost. Je potřeba hlubší edukace pacientů o faktorech ovlivňující tělesný i duševní stav a jejich širší zapojení do péče o vlastní zdraví. Další rozvoj využívání těchto dovedností při komunikaci zdravotních obtíží v přirozeném prostředí pacienta s jeho praktickým lékařem na základě principů na pacienta orientované péče by měl být vytyčeným cílem orgánů péče o zdraví lidu. V Evropě se stává trendem tzv. social prescribing, což je intervence směřovaná spíše do sociální sféry, která může být doporučena praktickým lékařem a je hrazena zdravotní pojišťovnou. V některých evropských zemích, např. ve Velké Británii a Irsku, se stává velmi oblíbenou cestou jak zlepšovat zdravotní stav osob v komunitě. Sociální aktivita vykonávaná pacientem ve skupině v jeho komunitě, např. nordic walking, social farming, jogging, působí komplexně na zdraví pacienta a tím snižuje náklady zdravotního systému na další např. lékové intervence (15). Podobné projekty se začínají rozbíhat také u nás, např. projekt Energized – ordinujeme pohyb.

Kombinace telemedicínských přístupů, osobního přístupu praktických lékařů k pacientům, cílená edukace pacientů v péči o vlastní zdraví a podpora různých sociálních intervencí by v budoucnu mohla vést ke zlepšování zdraví populace a tím ke zmírnění tlaku na primární i sekundární sféru, který souvisí se stárnutím populace a zvyšujícími se nároky na zdravotní péči. K tomu je potřeba posílit sektor primární péče ve všech jeho sférách, jak bylo deklarováno v dokumentu Reforma primární péče MZ ČR (16), což bude vyžadovat důkladnou implementaci a její monitorování.

ZÁVĚR

Reprezentativní sociologický výzkum názorů občanů ČR, který byl realizován v závěru roku 2021, potvrdil, že občané ČR jsou ve většině případů s péčí a časem, který jim věnují v průběhu návštěvy jejich VPL a jejich zdravotní sestry, spokojeni. Částečně nebo zcela negativní stanovisko zaujímá jen minimum z nich. Z analýzy a porovnání odpovědí na stejné otázky letech 2015–2020 vyplývá, že stanovisko se výrazně nemění a podíl občanů, kteří s prací zdravotníků ve VPL vyjadřují spokojenost, neklesá.

Oproti minulým letům lze pozorovat významný posun v oblibě využívání e-receptu a vydávání elektronické dočasné pracovní neschopnosti bez návštěvy praktického lékaře, i když stále existuje skupina pacientů, která preferuje jen osobní kontakt přímo v ordinaci.

Celková úroveň informovanosti o pojmu telemedicína mezi občany ČR se zvyšuje, znalost tohoto pojmu je významně ovlivňována věkem, rodinným stavem, vzděláním a velikostí místa bydliště dotazovaného. Telemedicína má své nezastupitelné místo v reformě primární péče, k jejímu rozvoji v roce 2021 přispěla epidemiologická situace s pandemií covid-19. Větší míru využití telemedicíny v souvislosti s rozvojem medicíny jako takové si nejen ve venkovských a odlehlých oblastech klade za úkol všeobecné praktické lékařství u nás, v Evropě i ve světě.

Postoj občanů k preventivním intervencím péče o jejich zdraví, jako jsou periodické preventivní prohlídky, ovlivňování rizikových faktorů – snižování hmotnosti, odvykání kouření, sebekontrola zdravotního stavu v podobě pravidelného měření hmotnosti, množství kroků, krevního tlaku, délky spánku a množství kalorií přijatých jídlem, je možné adekvátním přístupem ovlivnit také cestou praktického lékaře.

Uvedené odpovídá platné koncepci oboru VPL. Získané výsledky budou využity při dalším rozvoji primární péče v ČR.

Konflikt zájmů: žádný.

Adresa pro korespondenci:
MUDr. Kateřina Javorská
Lékařská fakulta, Univerzita Karlova
Ústav preventivního lékařství
Šimkova 870, 500 38 Hradec Králové
e-mail: k1.javorska@gmail.com