Rizika legalizace konopných drog

Súhrn

Faktická legalizace konopných drog by vedla k jejich vyšší spotřebě a poklesu cen konopných drog na černém trhu. To by přineslo řadu komplikací, včetně poškození plodu, duševních poruch, dopravních nehod a ekonomických škod

Klíčová slova:

marihuana – rizika – konopné drogy – legalizace

ÚVOD

V českých médiích se řadu let objevují materiály, které poukazují na všemožné přednosti konopných drog a volají po legalizaci jejich prodeje. V této souvislosti se používá slovní spojení „rekreační užívání“. To je ovšem zavádějící. Osoba intoxikovaná drogou není „rekreována“ během intoxikace ani po jejím odeznění. Paměť, soustředění i výkonnost jsou v té době naopak oslabeny. Pro zajímavost uvádíme, že v roce 2019 bylo v USA na lobbování ve prospěch konopných drog vynaloženo 5,76 milionů dolarů, což byl v porovnání s rokem 2018 dvojnásobek. Firmy, které se zabývají prodejem konopných produktů, také dotují výzkum, což může vést ke zkreslení výsledků ve prospěch sponzorů (9). K něčemu podobnému pravděpodobně dochází v mnoha jiných zemích včetně České republiky. Domnívat se, že liberalizace trhu s konopnými drogami zlikviduje černý trh, je velmi naivní. Fischer et al. (6) uvádějí, že legalizace vedla k podstatnému snížení ceny těchto drog na černém trhu. To také přispělo k vyšší spotřebě této skupiny látek po jejich legalizaci v Kanadě (13). V této souvislosti je třeba podotknout, že už dnes jsou česká zařízení určená ke střednědobé léčbě návykových nemocí přetížena a nepřijímají pacienty přímo, ale přes pořadníky.

Legalizace konopných drog se u nás eufemisticky nazývá „regulace trhu“. Argumentuje se tím, že zneužívání konopných drog je rozšířené. Chomynová et al. uvádějí, že v posledních 12 měsících užilo konopné látky 6–10 % osob starších 15 let (12). Daleko větší počet osob jistě někdy přešel vozovku na červenou. Mají se snad proto zrušit semafory?

ZÁVISLOST A ŠKODLIVÉ UŽÍVÁNÍ KONOPNÝCH DROG

Liberalizace trhu vedla k nárůstu mladších dospělých, kteří konopné drogy užívají škodlivě a jsou na nich závislí (6, 22). To má ekonomické důsledky. Jedná se o osoby, které by měly být ekonomicky aktivní a navracet společnosti prostředky vynaložené na vzdělání a výchovu. Nárůst počtu dospívajících, kteří tuto skupinu drog zneužívají v důsledku liberalizace trhu, nebyl prokázán, nelze ho ale vyloučit (10). Kim et al. zmiňují jako důsledek legalizace častější komplikace v důsledku užívání konopných drog u osob ve věku 25–64 let, zejména u starších žen (14). Ve vyšším věku mají konopné drogy četná rizika, včetně poruch paměti, pádů, úrazů a selhávání při plnění běžných povinností.

PSYCHIATRICKÉ KOMPLIKACE

•  Nárůst zneužívání konopných drog – ať sám o sobě nebo v kombinaci s tabákem nebo alkoholem – vedl ve Francii k nárůstu počtu psychiatrických, neurologických, srdečních a gastrointestinálních příhod (1).
• Psychotické stavy, k nimž došlo v důsledku zneužívání konopných drog, vyžadují často hospitalizaci a některé z nich předcházejí rozvoji schizofrenie. Souvislost mezi zneužíváním konopných drog a výskytem schizofrenie je podle autorů Vaucher et al. kauzální (24). U psychotických stavů vyvolaných konopnými drogami a ještě více u schizofrenie indukované konopím se prokázaly strukturální změny mozku (23).
• Existuje také asociace mezi nedávnou aplikací konopných drog a suicidálními myšlenkami (5), sebevraždami a poraněními (15).
• Zneužívání konopných drog představuje rizikový faktor bipolární poruchy (16). Hengartner et al. (11) zjistili v 30 let trvající longitudinální studii, že zneužívání konopných drog bylo spojeno s vyšším rizikem depresí a sebevražedného jednání v pozdějším životě. Uvedená studie se ovšem týkala dospívajících, její závěry tedy mohou, ale nemusí platit i pro mladé dospělé.
• U osob pod 30 let představuje aplikace konopných drog rizikový faktor násilného jednání (4).
• Konopné drogy také negativně ovlivňují paměť, soustředění a rozhodování zvláště u starších osob (21). To může zhoršit jejich soběstačnost a zvýšit riziko úrazů.
• Podle klinických zkušeností je častým, i když ne vždy diagnostikovaným, problémem zneužívání konopných drog a s tím související dekompenzace stavu u osob se schizofrenií nebo jinou závažnou poruchou. Crocker et al. uvádějí, že zneužívání konopných drog je spojeno se vznikem nebo exacerbací duševních poruch zvláště u dospívajících a mladých dospělých (2).

ZNEUŽÍVÁNÍ KONOPNÝCH DROG V TĚHOTENSTVÍ

Podle autorů Gesterling et al. (7) a Wilson et al. (25) došlo po legalizaci „rekreačního“ užívání konopných drog k jejich častějšímu zneužívání v těhotenství. Konopné drogy jsou v těhotenství spojeny s vyšším rizikem komplikací pro matku i pro plod. Riziko ještě roste v případě kouření marihuanových cigaret. Děti, jejichž matky v těhotenství zneužívaly konopné drogy, se spíše narodily předčasně nebo s vrozenou vadou. Měly také problémy s chováním a učením (18). Není zcela jasné, jaká je pro zdraví matky a plodu kritická frekvence a množství konopných drog. Není také známo, jak působí na plod interakce konopných drog a jiných látek nebo léků. Tím spíše je vhodné těhotné ženy před konopnými drogami varovat.

DOPRAVNÍ NEHODY

Chronické „rekreační“ užívání konopných drog zhoršuje schopnost řídit motorové vozidlo a toto zhoršení přetrvává i poté, co intoxikace odezněla (3).

DALŠÍ MOŽNÁ RIZIKA

• Akutní intoxikace konopnými drogami může vyvolávat záchvaty úporného zvracení.
• Při užívání konopných produktů per os existuje riziko předávkování u dospělých a zvláště u dětí (19). Legalizace konopných produktů určených k požívání per os vedla v Kanadě k pronikavému zvýšení počtu neúmyslných otrav u dětí. Docházelo k tomu, když děti našly sladkosti s konopím v domácnosti rodičů (20).
• Goyal et al. upozorňují na kardiovaskulární rizika konopných drog včetně zvýšení krevního tlaku, ortostatické hypotenze a mozkové příhody (8). Existuje také zvýšené riziko fibrilace síní (17).

ZÁVĚR

Legalizace konopných drog by vedla k jejich vyšší spotřebě a poklesu cen konopných drog na černém trhu. To by přineslo řadu komplikací včetně poškození plodu, duševních poruch, dopravních nehod a ekonomických škod.

Konflikt zájmů: žádný.

adresa pro korespondenci:
MUDr. Karel Nešpor, CSc.
Psychiatrická nemocnice Bohnice
Oddělení léčby závislostí – muži
Ústavní 91, 181 02 Praha 8
e-mail: drnespor@gmail.com

Prakt. Lék. 2023; 103(1): 32–34