Životní styl dětí s onkologickým onemocněním v období remise a jejich zdravých vrstevníků

Súhrn

Východisko: Životní styl dětí s onkologickým onemocněním může mít významný vliv na jejich dlouhodobé zdravotní výsledky, především z důvodu vzniku možných pozdních následků léčby.

Cíle: Hlavním cílem této studie bylo charakterizovat životní styl dětí s onkologickým onemocněním v období remise. Dílčím cílem bylo posoudit rozdíly v oblasti životního stylu mezi dětmi s onkologickým onemocněním v období remise a jejich zdravými vrstevníky a dále posoudit tyto rozdíly při zohlednění faktoru pohlaví zúčastněných dětí.

Metody: Výzkumný soubor tvořilo celkem 60 probandů, kteří byli rozděleni na výzkumnou a kontrolní skupinu. Výzkumnou skupinu tvořilo 23 dětí s onkologickým onemocněním v období remise, které absolvovaly aktivní onkologickou léčbu ve Fakultní nemocnici v Brně na Klinice dětské onkologie. Kontrolní skupina byla tvořena jejich 37 zdravými vrstevníky. Pro sběr dat byl použit dotazník zkonstruovaný z otázek zaměřených na životní styl dětí a mládeže, které jsou standardně využívány v mezinárodní studii Health Behaviour of School-Aged Children.

Výsledky: Z celkového pohledu se děti s onkologickým onemocněním v období remise nelišily ve sledovaných aspektech životního stylu od svých zdravých vrstevníků. Významné rozdíly mezi sledovanými skupinami byly nalezeny pouze v dílčí analýze u chlapců.

Závěr: Výsledky mohou naznačovat potřebu zohledňovat při koncipování intervenčních a vzdělávacích programů v oblasti životního stylu faktor pohlaví dětí s onkologickým onemocněním v období remise.

Klíčová slova:

pohybová aktivita – spánek – životní styl – děti s onkologickým onemocněním – sledování obrazovky – stravování

ÚVOD

V České republice je ročně diagnostikováno okolo 400 nových případů onkologických onemocnění u dětí (1). Životní styl dětí s onkologickým onemocněním může mít významný vliv na jejich dlouhodobé zdravotní výsledky, zejména pokud vezmeme v úvahu možné pozdní následky léčby (2). U dětí, které přežily onkologické onemocnění, existuje vysoké riziko vzniku dalších novotvarů, orgánových dysfunkcí, opožděného růstu, neurokognitivních poruch a psychosociálních problémů (3–5). Výzkumy naznačují, že zdravý životní styl může pomoci snížit riziko a závažnost těchto pozdních následků (6–9).

Klíčovými složkami zdravého životního stylu dětí jsou pohybová aktivita (PA), spánek a zdravé stravování (10–12). Pro děti s onkologickým onemocněním může být náročné věnovat se PA tak často, jak je doporučeno, a dodržovat zásady zdravého stravování kvůli vedlejším účinkům souvisejícím s léčbou. I přes tyto problémy je však pro tuto cílovou skupinu důležité, aby se věnovala pravidelné PA a udržovala si zdravé spánkové a stravovací návyky.

Hlavním cílem této studie bylo charakterizovat životní styl dětí s onkologickým onemocněním v období remise. Dílčím cílem bylo posoudit rozdíly v oblasti životního stylu mezi dětmi s onkologickým onemocněním v období remise a jejich zdravými vrstevníky a dále posoudit tyto rozdíly při zohlednění faktoru pohlaví zúčastněných dětí.

SOUBOR PACIENTŮ A METODIKA

Výzkumný soubor

Výzkumný soubor sestával z celkem 60 probandů, kteří byli rozděleni na výzkumnou a kontrolní skupinu. Výzkumnou skupinu tvořilo 23 dětí s onkologickým onemocněním v období remise, které absolvovaly aktivní onkologickou léčbu ve Fakultní nemocnici v Brně na Klinice dětské onkologie. Kontrolní skupina byla tvořena jejich 37 zdravými vrstevníky. Všichni probandi byli v době účasti na výzkumu ve věku 6–15 let a měli trvalé bydliště na území České republiky (tab. 1).

Sběr dat

Studie byla schválena etickou komisí Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci pod jednacím číslem 48/2018. Všichni participanti souhlasili se svou účastí na výzkumu a u všech byl zajištěn informovaný souhlas jejich zákonných zástupců.

Dotazníkové šetření bylo realizováno na ozdravném pobytu pro děti s onkologickým onemocněním a jejich zdravé vrstevníky, který realizuje Nadační fond dětské onkologie KRTEK. Tento pobyt se uskutečnil v termínu 1. až 31. srpna 2018 na Mílovech, kraj Vysočina. Sběr dat proběhl v průběhu prvního dne pobytu (tak, aby účast na ozdravném pobytu neovlivnila odpovědi respondentů) za přítomnosti zákonných zástupců, kteří v případě potřeby pomáhali participantům s vyplněním dotazníku.

Pro sběr dat byl použit dotazník zkonstruovaný z otázek zaměřených na životní styl dětí a mládeže, které jsou standardně využívány v mezinárodní studii Health Behaviour of School-Aged Children (HBSC) (13). Sada otázek byla dále doplněna o otázku zaměřenou na účast v neorganizované PA. Výsledný dotazník je běžně využíván pro výzkumná šetření realizovaná na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.

Zpracování dat

Údaje z dotazníků byly převedeny do elektronické podoby a jednotlivé položky byly vyhodnoceny podle předem definovaných kritérií. Tato kritéria se opírají o platná mezinárodní doporučení nebo byla nastavena tak, aby data bylo možné interpretovat v kontextu již publikovaných výsledků o české populaci.

Otázka č. 1 „Jak bys hodnotil/a svůj zdravotní stav?“ s možnými odpověďmi „výborný/velmi dobrý/dobrý/ ucházející/špatný“ byla vyhodnocena tak, aby identifikovala četnost respondentů, kteří vnímají svůj zdravotní stav jako výborný nebo velmi dobrý.

Otázka č. 2 „Jak bys hodnotil/a svou tělesnou zdatnost v porovnání s ostatními vrstevníky stejného pohlaví?“ s možnými odpověďmi „nadprůměrná/průměrná/ podprůměrná“ byla vyhodnocena tak, aby identifikovala četnost respondentů, kteří vnímají svou tělesnou zdatnost jako nadprůměrnou nebo průměrnou.

Otázka č. 3 „Kolik hodin v týdnu se ve svém volném čase věnuješ organizovaným sportovním aktivitám? Za organizované sportovní aktivity lze považovat všechny aktivity, které provozuješ ve sportovním nebo jiném klubu či organizaci (fotbal, basketbal, atletika, gymnastika, závodní tanec apod.).“ s možnými odpověďmi „vůbec/0,5 h/1 h/2 h/3 h/4 h/5 h/6 h/7 a více hodin týdně“ byla vyhodnocena tak, aby identifikovala četnost respondentů, kteří se účastní organizované PA (minimálně 0,5 hodiny týdně a více).

Otázka č. 4 „Kolik hodin denně se ve svém volném čase věnuješ neorganizovaným pohybovým aktivitám ve všední dny (pondělí až pátek)? Za neorganizované pohybové aktivity lze považovat všechny aktivity, které provozuješ sám/sama nebo s kamarády bez dohledu rodičů, učitele či trenéra (hraní míčových her, pobíhání „po venku“ apod.)“, a otázka č. 5 „Kolik hodin denně se ve svém volném čase věnuješ neorganizovaným pohybovým aktivitám o víkendu (sobota a neděle)?“ s možnými odpověďmi „vůbec/0,5 h/1 h/ 2 h/3 h/4 h/5 h/6 h/7 a více hodin denně“ byly vyhodnoceny tak, aby identifikovaly četnost respondentů, kteří splňují doporučenou úroveň pro PA dle WHO (14), tedy mají více než 60 minut středně zatěžující až intenzivní PA denně.

Otázky č. 6 a 7 byly vyhodnoceny na základě tří položek dotazníku zaměřených na sledování obrazovky (screen time) a zohledňovaly dále všední dny a víkendy. Tyto dotazníkové položky se ptaly, „Kolik hodin denně ve svém volném čase obvykle sleduješ televizi, video (včetně YouTube nebo podobných stránek), DVD nebo jiné programy na obrazovce?“, „Kolik hodin denně ve svém volném čase trávíš obvykle hraním her na počítači, herní konzoli, tabletu (například iPad), smartphonu nebo jiném elektronickém zařízení? Nepočítej pohybové a fitness hry“ a „Kolik hodin denně ve svém volném čase obvykle strávíš na elektronických zařízeních, jakou jsou počítače, tablety (např. iPad) či smartphony za jiným účelem, např. psaním domácích úkolů, e-mailů, používáním Twitteru, Facebooku, Instagramu, Messengeru, chatováním nebo surfováním na internetu?“ s možnými odpověďmi „vůbec/0,5 h/1 h/2 h/3 h/ 4 h/5 h/6 h/7 a více hodin denně“. Díky tomu bylo možné identifikovat četnost respondentů, kteří splňují doporučení (15), a stráví tedy ve volném čase sledováním obrazovky méně než 2 hodiny denně.

Otázky č. 8 „Jak dlouho spíš v průměru v běžný školní den? Uveď prosím co nejpřesněji.“ a otázka č. 9 „Jak dlouho spíš v průměru v běžný víkendový den? Uveď prosím co nejpřesněji.“ s možnými odpověďmi „... hodin ...minut“ byly vyhodnoceny tak, aby identifikovaly četnost respondentů, kteří splňují doporučenou dobu trvání spánku (16), tedy respondenty ve věku 6–13 let, kteří spí 9 a více hodin denně a respondenty ve věku 14–15 let, kteří spí 8 a více hodin denně.

Otázky věnované výživě „Kolikrát týdně jíš nebo piješ...?“ ovoce (č. 10), zeleninu (č. 11), sladkosti, např. bonbony nebo čokoládu (č. 12), kolu nebo jiné slazené nápoje obsahující cukr (č. 13) a chipsy, tyčinky, crackery apod. (č. 14) s možnými odpověďmi „nikdy/méně než jednou týdně/jednou týdně/2–4krát týdně/5–6krát týdně/jednou denně, každý den/každý den, více než jednou“ byly vyhodnoceny tak, aby identifikovaly četnost respondentů, kteří konzumují uvedené položky každý den jednou nebo častěji.

Otázka č. 15 „Jak často se stravuješ ve fast foodech (McDonald’s, KFC apod.)?“ s možnými odpověďmi „vůbec/zřídka (méně než jednou měsíčně)/jednou měsíčně/2–3krát měsíčně/jednou týdně/2–4krát týdně/5krát týdně a častěji“ byla vyhodnocena tak, aby identifikovala četnost respondentů, kteří se ve fast foodech stravují 2krát měsíčně a častěji.

Otázky č. 16 „Jak často v týdnu obvykle snídáš (více než sklenici mléka či ovocného džusu) ve všední dny (pondělí až pátek)?“ s možnými odpověďmi „ve školní den nikdy nesnídám/1 den/2 dny/3 dny/4 dny/5 dnů“ a č. 17 „Jak často v týdnu obvykle snídáš (více než sklenici mléka či ovocného džusu) o víkendu (sobota a neděle)?“ s možnými odpověďmi „o víkendu nikdy nesnídám/snídám pravidelně v jeden víkendový den (sobota nebo neděle)/snídám pravidelně v obou víkendových dnech (sobota i neděle)“ byly vyhodnoceny tak, aby identifikovaly četnost respondentů, kteří snídají každý den.

Statistická analýza

K výpočtu deskriptivních statistik byl použit software IBM SPSS Statistics v.22. Proporce byly porovnávány pomocí χ2-testu v softwaru MedCalc (https://www.medcalc.org/ calc/comparison_of_proportions.php) v souladu s publikovanými doporučeními (17, 18). Hladina statistické významnosti byla stanovena na α = 0,05.

VÝSLEDKY

Sledované charakteristiky životního stylu se celkově u výzkumné a kontrolní skupiny účastníků studie významně nelišily. Děti s onkologickým onemocněním v období remise plnily uvedená doporučení a dosahovaly stanovených kritérií ve srovnatelné míře se svými zdravými vrstevníky (tab. 2).

Po provedení analýz zohledňujících pohlaví respondentů jsme dospěli k podobným výsledkům i u sledovaných dívek. U nich se rovněž neprokázaly významné rozdíly v plnění stanovených doporučení a kritérií mezi těmi s onkologickým onemocněním v období remise a jejich zdravými vrstevnicemi (tab. 3).

Signifikantní rozdíly jsme však identifikovali u chlapců. Zdraví chlapci v signifikantně vyšší míře (p = 0,031) vnímali svůj zdravotní stav jako výborný nebo velmi dobrý oproti chlapcům s onkologickým onemocněním v období remise. Zdraví chlapci rovněž ve významně větší míře (p = 0,046) vnímali svou tělesnou zdatnost jako nadprůměrnou nebo průměrnou. Zatímco všichni zdraví chlapci splnili doporučenou úroveň PA, chlapci s onkologickým onemocněním v období remise toto doporučení plnili v signifikantně nižší míře ve školních dnech (p = 0,018) i o víkendech (p = 0,046). Naopak doporučení ke sledování obrazovky ve školní dny ve významně vyšší míře (p = 0,046) plnili chlapci s onkologickým onemocněním v remisi oproti zdravým chlapcům, ze kterých toto doporučení nesplnil žádný. V ostatních charakteristikách životního stylu se významné rozdíly mezi výzkumnou a kontrolní skupinou neprokázaly ani u chlapců (tab. 4).

DISKUZE

Interpretace části výsledků této studie se opírá o data z Národní zprávy o pohybové aktivitě českých dětí a mládeže z roku 2022, která poskytuje vhled do životního stylu dětí a mládeže v České republice (19). Tato zpráva mapuje námi hodnocené oblasti zdravého životního stylu, jako jsou např. PA, sledování obrazovky, spánek a stravování českých dětí.

V České republice je téměř 66 % dětí a mládeže zapojeno do organizované PA. V naší studii bylo do organizované PA zapojeno 78 % respondentů z výzkumné i kontrolní skupiny. V tomto ukazateli nebyly nalezeny rozdíly mezi léčenými a zdravými dívkami nebo chlapci.

Celkově doporučeného množství PA dle Světové zdravotnické organizace (14) v naší studii dosahovala srovnatelně skupina zdravých vrstevníků (ve všední dny 86 %, o víkendu 89 %) i skupina dětí s onkologickým onemocněním v období remise (ve všední dny 70 %, o víkendu 78 %). Přestože chlapci z výzkumné skupiny dosahovali doporučené úrovně PA významně méně než chlapci z kontrolní skupiny, je jejich relativní četnost srovnatelná s úrovní plnění doporučení popsanou v Národní zprávě, podle které dosahuje v rámci české populace tohoto doporučení přibližně 58 % dětí. Děti a dospívající by neměli trávit ve volném čase více než 2 hodiny před obrazovkami (15) (televize, počítače a jiná elektronická zařízení). Toto doporučení plní pouze 29 % českých dětí. Výsledky naší studie prezentují obdobné hodnoty, kdy toto doporučení splnilo během školního dne 30 % respondentů výzkumné skupiny a 19 % kontrolní skupiny. O víkendu to bylo 30 % respondentů výzkumné skupiny a 24 % kontrolní skupiny. Významně odlišné výsledky jsme zjistili v souboru chlapců, kdy chlapci z výzkumné skupiny trávili méně času před obrazovkou nebo na elektronických zařízeních než chlapci z kontrolní skupiny.

Doporučení k délce spánku (16) naplňovali respondenti ve vyšší míře spíše ve víkendových dnech než ve školních dnech. Celkově v naší studii plnily tato doporučení obě sledované skupiny minimálně v míře odpovídající výsledkům Národní zprávy, kde se uvádí plnění doporučení přibližně u poloviny dětské populace.

Při interpretaci výsledků o stravovacích zvyklostech jsme přihlíželi k údajům zveřejněným na portálu Zdravá generace (20), kde se uvádí, že zhruba polovina českých dětí sní alespoň jeden kus ovoce každý den. Tomu se blíží výsledky naší studie v případě kontrolní skupiny, ale z výzkumné skupiny naplňovalo toto kritérium pouze 22 % respondentů. Obdobné výsledky byly zjištěny i v případě každodenní konzumace zeleniny, kdy kontrolní skupina naplňovala toto kritérium ve 13 % oproti 33 % běžné dětské populace.

V konzumaci sladkostí a slazených nápojů dosahovala naše výzkumná i kontrolní skupina podobných hodnot. Tyto výsledky byly srovnatelné s běžnou dětskou populací, kde každý pátý si dá každý den něco sladkého a každý den vypije slazený nápoj přibližně 14 % dětí. Osmnáct procent dětské populace se dále stravuje ve fast foodech 2krát měsíčně a častěji. V naší studii byla s touto mírou srovnatelná výzkumná skupina, u respondentů kontrolní skupiny jsme zaznamenali nižší míru stravovaní ve fast foodech než v běžné populaci. V České republice dle dat z portálu Zdravé generace pravidelně snídá každý den 49 % školáků. Výsledky naší studie se u obou sledovaných skupin pohybují zejména o víkendech výše.

Studie přináší originální informace o specifické populaci dětí s onkologickým onemocněním v období remise a jejich zdravých vrstevnících, které nejsou v české literatuře v dostatečné míře dostupné. Zároveň je však nutné upozornit na limity této studie a při interpretaci výsledků je respektovat. Nejvýznamnější limitou je poměrně malá velikost výzkumného souboru, která znemožňuje generalizovat výsledky studie na celou populaci dětí s onkologickým onemocněním v období remise. Dalším limitem je fakt, že v této studii jsme se spoléhali na subjektivně uváděná data získaná prostřednictvím dotazníků. Přestože subjektivně uváděná data poskytují cenné informace z pohledu subjektů samotných, objektivní měření by u řady sledovaných charakteristik životního stylu přispělo ke zpřesnění výsledků. Domníváme se tedy, že problematika životního stylu dětí s onkologickým onemocněním by měla být řešena v České republice systematičtěji a s maximálním využitím co nejobjektivnějších výzkumných technik.

ZÁVĚRY

Z celkového pohledu se děti s onkologickým onemocněním v období remise nelišily ve sledovaných aspektech životního stylu od svých zdravých vrstevníků. Významné rozdíly mezi sledovanými skupinami byly identifikovány pouze v dílčí analýze u chlapců. Výsledky této studie mohou naznačovat potřebu zohledňovat při koncipování intervenčních a vzdělávacích programů v oblasti životního stylu faktor pohlaví dětí s onkologickým onemocněním v období remise.

Poděkování

Studie byla podpořena interním studentským grantem Univerzity Palackého v Olomouci (IGA_FTK_2019_011).

Konflikt zájmů: žádný.

adresa pro korespondenci:
Mgr. Tomáš Vyhlídal
Fakulta tělesné kultury UP
Třída Míru 117, 771 11 Olomouc
e-mail: tomas.vyhlidal@upol.cz