Hodnocení senzorických poruch u dětí

Súhrn

Poruchy senzorického zpracování znamenají, že příchozí smyslové informace nejsou převedeny do přiměřených odpovědí. Tyto senzorické poruchy narušují aktivity kaž­dodenního života dítěte v domácím i školním prostředí. Neobvyklé reakce na přicházející smyslové podněty se také promítají do oblasti chování, pozornosti, emocí a také motorických dovedností a organizace. Je tedy důležité umět tyto poruchy správně diagnostikovat. K hodnocení senzorických poruch se využívá standardizovaný test nebo standardizovaný dotazník (5).

klíčová slova

standardizované hodnocení, senzorický profil 2, poruchy senzorického zpracování, senzorická integrace, ergoterapie v pediatrii

ÚVOD

Standardizované hodnocení senzorických poruch u dětí je nedílnou součástí práce ergoterapeuta. Poruchy senzorického zpracování znamenají, že příchozí smyslové informace nejsou převedeny do přiměřených odpovědí. Poruchy senzorického zpracování narušují aktivity každodenního života dítěte v domácím i školním prostředí. Neobvyklé adaptační reakce na přicházející smyslové podněty se také promítají do oblasti chování, cíleného jednání, pozornosti, emočního vnímání a také motorických dovedností a organizace (5).

PŘEHLED PROBLEMATIKY

Vyšetření a terapie senzorických poruch patří mezi hlavní oblasti náplně práce ergoterapeuta v pediatrii. Ergoterapeutické působení je v České republice zatím omezeno na kliniky dětské rehabilitace, centra komplexní péče, lázeňská zařízení a speciální školy. V ČR zatím ergoterapeuti nepůsobí ve školství v takovém rozsahu a s takovými kompetencemi jako je tomu běžné v zahraničí.

Poruchy senzorického zpracování (Sensory ProcessingDisorders – SPD) se u dětí vyskytují častěji než autismus a ve stejné míře jako porucha pozornosti s hyperaktivitou, známá také jako ADHD. Problémům v oblasti senzorického zpracování se však nevěnuje tolik pozornosti jako výše uvedeným poruchám. SPD se obtížně diagnostikují a nejedná se o oficiální diagnózu. Z výzkumu Californské Univerzity v San Francisku vyplývá, že poruchou senzorického zpracování trpí 6–15 % dětí školního věku (1). U poruch senzorického zpracování je prokázaná vysoká míra komorbidity s diagnózami Poruchy autistického spektra (PAS), Poruchy pozornosti (ADD/ADHD), Dyspraxie (2, 10).

Poruchy senzorického zpracování či procesování je nový pojem, který zavedla ergoterapeutka Dr. Lucy Jane Miller, kde vycházela z původní terminologie dle Dr. Ayres (5). Při zpracování senzorických informací se jedná o to, jakým způsobem přijímá nervový systém smyslové podněty z okolního i vnitřního prostředí jedince a jak je dokáže přeměnit na vhodné adaptační reakce. Symptomy poruch senzorického zpracování se mohou vyskytovat v širokém spektru. Tyto poruchy u dětí či dospívajících mohou významně ovlivňovat kvalitu jejich každodenního života a jejich školní úspěšnost (10). Příznaky poruch senzorického zpracování se liší podle toho, které z osmi smyslových kvalit jsou narušeny a v jaké fázi smyslového zpracování jejich porucha vzniká. SPD se může projevit v každém z osmi systémů; jedná se o vestibulární, proprioceptivní a hmatové vnímání, zrak, sluch, chuť a čich. Nově byla zařazena interocepce, která zaznamenává změny vnitřního prostředí organismu, registruje změny tlaku a napětí vnitřních orgánů či cév (mechanoreceptory, baroreceptory), koncentraci chemických látek v těle (chemoreceptory) a jiné. Vzhledem k širokému spektru projevů je často obtížné poruchu senzorického procesování (SPD) diagnostikovat a správně zařadit podle klasifikace senzorických poruch. U dětí s SPD se mohou objevit obtíže ve více smyslových oblastech. Některé děti netolerují zvuky, jiné se snadno rozptýlí nebo mají potíže s jemnou motorikou, jsou přecitlivělé na dotyk, nemohou držet tužku, nebo nejsou schopné sociální interakce (10).

Nová nozologie poruch senzorického zpracování má tři základní kategorie. Poruchy senzorické modulace (SMD), Senzorické poruchy na motorickém podkladě (SBMD) a Poruchy senzorické diskriminace (SDD). Každá z těchto kategorií se dále dělí na jednotlivé podtypy (3, 5) (obr. 1).

Poruchy senzorické modulace – Sensory Modulation Disorders

Děti s poruchou senzorické modulace, nebo také SMD, mají obtíže ve vnímání intenzity senzorických vjemů. Dochází k třídění podnětů a rozlišování těch, které jsou důležité pro danou chvíli, a tím udržují přiměřenou aktivitu a pozornost (7). Rozlišují se 3 podtypy SMD – senzory overresponzivity (SOR), senzory underresponzivity (SUR) a senzory craving (SC). Jednotlivé poruchy se mohou vzájemně prolínat a objevovat se v různých kombinacích (3).

Smyslově motorické poruchy - Sensory Based Motor Disorder

Smyslově motorické poruchy (SBMD) jsou pohybové poruchy založené na motorickém podkladě a podle obtíží v jednotlivých systémech se dělí na dvě skupiny – Posturální porucha a Dyspraxie (5).

Smyslově diskriminační poruchy – Sensory Diskrimination Disorder

Děti se smyslově diskriminační poruchou (SDD) se potýkají s potížemi s rozlišením kvality smyslových vjemů a neschopností vnímat jejich rozdílný obraz. Děti si uvědomují, že je stimul přítomný, ale nemají možnost na něj adekvátně reagovat, nebo jej lokalizovat. Porucha se může projevit obtížemi v koordinaci pohybu, dítě se jeví jako nešikovné, jeho pohybové schopnosti působí nemotorně. Porucha senzorické diskriminace v oblasti zrakového a sluchového vnímání může způsobovat potíže s učením nebo jazykovými dovednostmi. Senzorická diskriminace tvoří základ pro adekvátní vytvoření tělesného schématu (8).

DIAGNOSTIKA SPD

U SPD je důležitá včasná a přesná diagnostika, která zvyšuje šanci na úspěšnost terapie a může zabránit rozvoji sekundárních problémů. K sekundárním problémům se řadí problémy s chováním (narušení exekutivních složek), pozorností, dále emocionální obtíže a obtíže v sociálních interakcích. K léčbě SPD se využívá jako metoda první volby metoda Senzorická integrace, která patří do náplně práce ergoterapeuta (9). Jako ergoterapeutický diagnostický nástroj pro SPD se využívá standardizovaný test Sensory Integration and Praxis Test (SIPT) od Jane Ayres (6). Dále je pro ergoterapeuty dostupný standardizovaný dotazník Senzorický Profil 2 (Sensory Profile 2) od Winnie Dunn. Tento dotazník napomáhá zhodnotit smyslové zpracování u dětí v domácím i školním prostředí a určit další postup intervence (4). Hodnocení Senzorického Profilu 2 se zaměřuje na všechny kvality smyslových funkcí. Důležitou složkou hodnocení je v dotazníku část zabývající se typologií chování dítěte, kdy ke každé modulační odchylce je vázán typ chování u dítěte. Senzorický Profil 2 pomáhá identifikovat a dokumentovat smyslové zpracování u dětí. Přináší komplexní vyhodnocení silných a slabých senzorických stránek dítěte a pomáhá vytvořit cílený plán léčby a kompenzační strategie.

Hodnocení dle Senzorického Profilu 2 se rozděluje do několika věkových kategorií. Hodnotí se novorozenci, batolata, děti předškolního věku a také děti školního věku (4). Senzorický Profil 2 vyplňují rodiče dětí nebo učitel (v případě školního profilu), který je s dětmi v každodenním kontaktu a může posoudit jejich projev. Vyhodnocení dotazníků provádí ergoterapeut s následnou interpretací výsledků a praktickými strategiemi k nápravě senzorických poruch (4). Senzorický Profil 2 funguje na bázi dotazníku. Jsou vyplňovány otázky z několika oblastí, a to na pětistupňové škále. Jeho skórování není časově náročné. Negativem může být subjektivní pohled na dítě ze strany pečující osoby, která dotazník vyplňuje.

Standardizovaný dotazník Senzorický Profil 2, oblast školní skupiny dětí, byl přeložen a vyzkoušen v rámci předvýzkumu na vzorku 39 respondentů. Jednalo se o žáky základní školy bez zaměření, a to o žáky třetí třídy, tedy ve věku 8 až 9 let. Dotazník byl vyplněn asistenty pedagoga a následně vyhodnocen ergoterapeutem. Z analýzy výsledků předvýzkumu vyplynulo, že poruchou senzorického zpracování trpí i děti v českém prostředí. Z 39 respondentů ohodnocených SP2 se poruchy senzorického zpracování projevily u 6 žáků. Ve všech šesti případech se jednalo o chlapce. Potíže se objevily ve všech kvadrantech, u některých žáků se vyskytují potíže ve více oblastech.

ZÁVĚR

Závěrem je důležité zmínit, že poruchy senzorického zpracování nejsou oficiální diagnózou, nebyly zařazeny do mezinárodní klasifikace nemocí MKN-10 jako samostatná diagnostická jednotka, ale podle nalezených studií a informací z výzkumných institutů, které se danou problematikou zabývají je zřejmé, že osob a převážně dětí s SPD je v populaci poměrně vysoké procento. Podle výzkumného střediska STAR Institut v Quebecu postihuje SPD nejméně 1 z 20 dětí denně. Další studie naznačuje, že 1 z 6 dětí má problémy v oblasti senzorického procesování, které narušují jeho akademický, sociální nebo emocionální vývoj (10). Z těchto důvodů je důležité neopomíjet poruchy SPD, umět je rozpoznat a zahájit včasnou intervenci u dětí, které jimi trpí. Hodnocení senzorických poruch a následná intervence v oblasti domácího i školního prostředí je náplní práce ergoterapeutů, proto by bylo vhodné, aby tato profese doplnila odborné týmy ve školském systému. Využití Senzorického Profilu 2, který je spolehlivým nástrojem k vyhodnocení SPD, by bylo jistě přínosné uvést ho do praxe v rámci školního prostředí v ČR, kde se v současné době žádný podobný dotazník zaměřený na odhalení SPD nevyužívá.

Adresa ke korespondenci:

Mgr. Veronika Husovská

Otakara Kubína 9

680 01 Boskovice

e-mail: veronika.husovska@gmail.com