Posuzování zdravotního stavu v AČR

Súhrn

Autor ve svém sdělení objasňuje problematiku posuzování zdravotního stavu a stanovování zdravotní způsobilosti v podmínkách současné profesionální armády. Uvádí příslušné právní normy, podle nichž se provádí posuzování zdravotního stavu uchazečů o přijetí do služebního poměru a u vojáků z povolání.

Klíčová slova:
zdravotní způsobilost – zdravotní klasifikace – přezkumné řízení – uchazeči – vojáci z povolání

Úvod

Pro udržení vysoké bojeschopnosti armády i pro její další zvyšování má kromě jiných prvků rozhodující význam zdravotní stav příslušníků AČR. Služba v současné profesionální armádě klade vysoké nároky na zdravotní stav vojáků v činné službě jak po stránce tělesné, tak i po stránce duševní. Vysoká fyzická i psychická náročnost služby, speciální požadavky výcviku, zvláštní pracovní rizika, odlišný způsob života, služba v náročných klimatických podmínkách, odloučení od rodiny apod. – to vše je součástí zátěže, které musí voják dokázat odolat vzhledem k tomu, že možné selhání při plnění úkolů může ohrozit jak jeho, tak i ostatní příslušníky jednotky na zdraví nebo i na životě. Vyšší nároky na zdravotní stav tělesný i duševní kladou rovněž některé specializované vojenské funkce, např. potápěči, průzkumníci, řidiči vojenských motorových vozidel apod.

Správné posouzení zdravotního stavu a odpovídající posudkový závěr o zdravotní způsobilosti či nezpůsobilosti, který je v kompetenci orgánů vojenské posudkové služby, pak pomáhá k zařazení na takové funkce, které zdravotní stav vojáka negativně neovlivní a nezpůsobí jeho zhoršení. Tím vojenská lékařská posudková činnost významně přispívá k plnění hlavního úkolu vojenské zdravotnické služby AČR – péče o zdraví vojáků v činné službě.

Vojenská lékařská posudková činnost

Vojenská lékařská posudková činnost jako nedílná součást léčebně preventivní péče je významnou složkou činnosti každého vojenského lékaře. K prvořadým úkolům vojenské lékařské posudkové činnosti patří povinnost rozhodovat o zdravotní způsobilosti nebo nezpůsobilosti k výkonu vojenské činné služby. Další důležitou funkcí je rozhodování o souvislosti již vzniklých poruch zdraví nebo jejich zhoršení s výkonem vojenské činné služby, s přihlédnutím ke specifickým podmínkám bojového výcviku a vojenského života. Zvláštností vojenské posudkové činnosti je její zaměření na posuzování zdravotní způsobilosti uchazečů ke studiu na jednotlivých typech vojenských škol, uchazečů o přijetí do služebního poměru vojáka z povolání a do aktivních záloh a posuzování zdravotní způsobilosti vojáků v činné službě k výkonu úzce specializovaných funkcí (výsadkář, potápěč, průzkumník, operátor, řidič vojenských motorových vozidel apod.) v rámci celkové vojenské profesní struktury.

Vojenskou lékařskou posudkovou činnost můžeme rozdělit na dva základní okruhy:

• a) základní – je nedílnou součástí léčebně preventivní péče a provádějí ji všichni ošetřující lékaři při své každodenní diagnostické a léčebné činnosti;
• b) komisionální – tuto posudkovou činnost provádějí přezkumné komise při odvodním řízení (za stavu ohrožení státu a za válečného stavu), při přezkumném řízení (s vojáky v činné službě a s příslušníky aktivních záloh) a při odvolacím řízení (při řešení nesouhlasu posuzované osoby s verdikty prvostupňových komisí).

Právní normy

Při posuzování zdravotní způsobilosti uchazečů ke studiu na jednotlivých typech vojenských škol, uchazečů o přijetí do služebního poměru, uchazečů o zařazení do aktivní zálohy a vojáků z povolání vychází vojenská zdravotnická služba AČR z následujících právních norem:

• zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání;
• zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon);
• vyhláška č. 103/2005 Sb., o zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě;
• vyhláška č. 282/1999 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti vojenského leteckého personálu.

Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, stanoví základní podmínky povolání do služebního poměru. Jednou z nezbytných podmínek je i zdravotní způsobilost, uvedená v § 3 odst. 1 písm. e) tohoto zákona. Bez splnění zákonem stanovených podmínek proto není možné přijetí uchazeče do armády.

Další normou je zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), který v § 29 a § 30 řeší posuzování zdravotní způsobilosti vojáků v činné službě při přezkumném řízení. Jsou zde rovněž uvedeny jednotlivé přezkumné komise, jejich složení a působnost. Tentýž zákon současně stanovuje dvě kategorie záloh. První kategorii tvoří povinná záloha, v níž jsou zařazeni všichni občané České republiky, kteří podléhají branné povinnosti. Druhou kategorii tvoří aktivní zálohy. V případě potřeby jsou jednotky aktivních záloh na základě rozhodnutí vlády nasazeny do akce. Jejich typickými úkoly jsou pomoc při živelních pohromách a ostraha objektů důležitých pro obranu státu v případě zhoršení bezpečnostní situace. Velmi důležitým momentem při posuzování zdravotní způsobilosti uchazečů o přijetí do aktivní zálohy je především skutečnost, že podle § 5 odst. 3 tohoto zákona současně s podpisem dohody o zařazení do aktivní zálohy podepisují předběžný souhlas s povoláním do služebního poměru vojáka z povolání na dobu do 2 let.

V zájmu zajištění jednotnosti posuzování zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby byla vydána vyhláška č. 103/2005 Sb., o zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě, obsahující mimo textové části celkem 3 přílohy. Příloha č. 1 obsahuje seznam nemocí a vad zpracovaný podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění desáté decenální revize (MKN-10). Duševní poruchy a poruchy chování, uvedené v této příloze (F00–F99), jsou zpracovány podle III. diagnostického a statistického manuálu duševních poruch Americké psychiatrické společnosti, který se běžně používá v psychiatrické praxi. Podrobněji jsou v této příloze uvedena onemocnění, následné stavy a vady, které se nejčastěji vyskytují v posudkové praxi. Zdravotní klasifikace, příslušející jednotlivým stupňům zdravotních postižení, jsou uvedeny ve 2 sloupcích, označených I a II.

Pro účely posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě se při stanovování diagnóz uvádí název nemoci a písmeno s dvojmístným číselným kódem, případně ještě s doplňujícím kódem odděleným tečkou (značka nemoci podle MKN-10). Za číslem (značkou nemoci) se vždy uvádí písmeno odstavce, které vyznačuje stupeň závažnosti onemocnění, a zdravotní klasifikace s označením sloupce, podle kterého se daná osoba posuzuje.

Podle sloupce I se posuzují:

• občané, kteří jsou povinni podrobit se odvodnímu řízení;
• mužstvo a poddůstojníci v povinné záloze;
• mužstvo a poddůstojníci v aktivní záloze před rokem 2005.

Podle sloupce II se posuzují:

• rotmistři, praporčíci, důstojníci a generálové v povinné záloze;
• uchazeči o povolání do služebního poměru vojáka z povolání;
• vojáci v přípravné službě;
• vojáci z povolání;
• občané a vojáci v povinné záloze, žádající o zařazení do aktivní zálohy;
• vojáci vykonávající mimořádnou službu.

Ve sloupci „Poznámka“ uvedená omezení, vyjádřená arabskými číslicemi, slouží jako orientační pomůcka při zařazení posuzovaného do konkrétní funkce a uvádějí se jako upřesnění zdravotní klasifikace. Tyto číslice odpovídají i jednotlivým sloupcům diferencovaných zdravotních požadavků pro specialisty a uchazeče, které jsou uvedeny v příloze č. 3.

V příloze č. 1 vyhlášky jsou tedy stanovena zdravotní hlediska podle seznamu u nejčastěji se vyskytujících nemocí a vad a jim odpovídající stupeň zdravotní způsobilosti, který se vyjadřuje značkou příslušné zdravotní klasifikace. V příloze č. 2 jsou dále stanoveny diferencované požadavky na tělesnou výšku a hmotnost a v příloze č. 3 diferencované požadavky pro specialisty a uchazeče.

Číselné označení pro specialisty a uchazeče, uvedené v příloze č. 3:

1. průzkumníci, potápěči, operátoři protitankových kompletů;
2. výsadkáři;
3. řidiči vojenských vozidel, vůdci vojenských plavidel;
4. radisté;
5. operátoři radiolokační a rádiové zaměřovací techniky;
6. strážní služba u strážních jednotek a u Hradní stráže;
7. uchazeči.

Pro potřeby posuzování zdravotní způsobilosti vojenského leteckého personálu se v současnosti po-užívá vyhláška č. 282/1999 Sb., podle níž se posuzují jak uchazeči o přijetí na vojenské letecké studijní obory, tak i aktivní vojenský letecký personál. Příloha této vyhlášky je rozdělena na 4 sloupce označené I–IV, v nichž jsou uvedeny zdravotní klasifikace pro jednotlivé kategorie vojenského leteckého personálu.

Posuzované skupiny

Správné posouzení zdravotního stavu a zdravotní způsobilosti uchazečů o přijetí do služebního poměru, uchazečů o zařazení do aktivní zálohy a vojáků z povolání a stanovení odpovídajícího posudkového závěru je nezbytným předpokladem pro jejich správné zařazení na funkce, jež neovlivní negativně jejich zdravotní stav a nezpůsobí jeho zhoršení. Toto posouzení má velký význam vzhledem k tomu, že stát po celou dobu služby vojáka garantuje péči o jeho zdravotní stav, podobně jako ve většině armád členských států NATO.

Zdravotní způsobilost posuzujeme u následujících skupin:

Uchazeči o přijetí do služebního poměru vojáka z povolání

• zdravotní stav uchazečů se zjišťuje a posuzuje vždy ve vojenských nemocnicích nebo v Ústavu leteckého zdravotnictví Praha. Při vyšetření musí uchazeči předložit Lékařské vysvědčení s vyplněnými osobními daty a anamnestickými údaji, a dále výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího lékaře;
• obsahem vyšetření je ověření a doplnění anamnestických údajů, antropometrické měření, fyzikální vyšetření interního charakteru včetně změření krevního tlaku a tepu, vyšetření EKG, laboratorní vyšetření krve a moče, RTG hrudních orgánů, vyšetření očí, zrakové ostrosti, barvocitu a orientační vyšetření zorného pole, vyšetření nosní dutiny, uší, řeči, hlasu a sluchu, vyšetření ústní dutiny a stavu chrupu, orientační chirurgické, neurologické, psychiatrické a kožní vyšetření, u žen gynekologické vyšetření, psychologické vyšetření a další vyšetření podle aktuálního zdravotního stavu;
• nedílnou součástí lékařské prohlídky uchazečů, vojáků, kteří mají konat službu v zahraničí a některých specialistů je klinicko-psychologické vyšetření. Provádí se za účelem posouzení a vyhodnocení psychické způsobilosti posuzovaných vojáků a zjištění odolnosti jejich psychických funkcí při zátěži za mimořádných podmínek. Klinicko- -psychologické vyšetření se uskutečňuje na Ústředním lékařsko-psychologickém oddělení Ústřední vojenské nemocnice Praha a na lékařsko-psychologických odděleních vojenských nemocnic;
• lékařský posudek obsahuje zdravotní klasifikaci a jednoznačné vyjádření ke zdravotní způsobilosti uchazeče vykonávat vojenskou činnou službu. Je podkladem pro rozhodnutí o schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu vydané krajským vojenským velitelstvím, jestliže zdravotní stav uchazeče odpovídá zdravotní klasifikaci „Schopen (značka A)“ podle sloupce II přílohy č. 1 a dále upřesňujícím požadavkům uvedeným v přílohách č. 2 a č. 3. V přílohách č. 1 a č. 3 jsou uchazeči označeni arabskou číslicí 7;
• uchazeč, který je zdravotně nezpůsobilý k výkonu služby vojáka z povolání nebo k zařazení do aktivní zálohy, může žádat o nové vyšetření a posouzení zdravotní způsobilosti ve vojenské nemocnici nejdříve za 12 měsíců od posledního posouzení.

Uchazeči o přijetí do aktivní zálohy

• vyšetřují se ve vojenských nemocnicích stejným způsobem a podle stejných kritérií jako uchazeči o přijetí do služebního poměru vojáka z povolání vzhledem k tomu, že podpisem smlouvy současně podepisují předběžný souhlas s povoláním do služebního poměru vojáka z povolání na dobu 2 let.

Vojáci v činné službě v průběhu služby

• absolvují pravidelné roční lékařské prohlídky.

Vojáci v činné službě před zařazením na funkce vyžadující některé speciální odbornosti (specialisté)

před zařazením na některé funkce je nutné další podrobnější vyšetření.

Vojáci před propuštěním z vojenské činné služby

• posuzuje se, zda během vojenské činné služby nedošlo k závažné změně zdravotního stavu.

Stupně zdravotní způsobilosti

Výsledkem posouzení zdravotního stavu uchazeče nebo vojáka z povolání je stanovení stupně zdravotní způsobilosti, vyjádřeného odpovídající zdravotní klasifikací. Tyto zdravotní klasifikace vyjadřují rozsah schopnosti k výkonu vojenské činné služby a jsou jedním z podkladů pro vyhotovení posudku o zdravotní způsobilosti.

Pro vyjádření stupně zdravotní způsobilosti používáme v současnosti následující zdravotní klasifikace (tab. 1):

• „Schopen (značka A)“

Stanoví se občanům při odvodním řízení, uchazečům a vojákům při zjištění zdravotního stavu, který dovoluje vykonávat vojenskou činnou službu bez omezení, s výjimkou některých speciálních vojenských odborností, které mají vymezené požadavky na tělesnou výšku a hmotnost, nebo kladou zvýšené nároky na zdravotní stav.

• „Schopen, ne pro I, II, III (značka BI, BII, BIII)“

Stanoví se občanům při odvodním řízení, uchazečům, mužstvu a poddůstojníkům při zjištění zdravotního stavu, který umožňuje běžnou pracovní aktivitu a dovoluje vykonávat vojenskou činnou službu kromě vojenských odborností, které vyžadují zvýšené nároky na fyzickou zdatnost (BI), duševní činnost a intelektové kvality (BII) a přesnost a pohotovost smyslových orgánů (BIII). Tyto zdravotní klasifikace se v současnosti týkají především vojáků v povinné záloze.

Uchazeče s touto zdravotní klasifikací nelze povolat do služebního poměru vojáka z povolání nebo zařadit do aktivní zálohy.

• „Schopen s omezením (značka C)“

Stanoví se vojákům z povolání a vojákům v aktivní záloze. Dále se stanoví vojákům (rtm., prap., důst. a gen.) při zjištění zdravotního stavu, který dovoluje vykonávat vojenskou činnou službu u všech druhů vojsk a služeb, ale omezuje zařazení na některé funkce a vyžaduje občasné poskytování krátkodobých úlev nebo dlouhodobých, ale méně podstatných úlev, v plnění služebních povinností. Doba, po kterou je tato zdravotní klasifikace stanovena, je dána předpokládaným vývojem zdravotního stavu.

Uchazeče s touto zdravotní klasifikací nelze povolat do služebního poměru vojáka z povolání, nebo zařadit do aktivní zálohy.

• „Neschopen (značka D)“

Stanoví se občanům při odvodním řízení, uchazečům a vojákům, jejichž zdravotní stav nedovoluje déle než 12 měsíců nebo trvale vykonávat vojenskou činnou službu. Dále se tato zdravotní klasifikace stanoví vojákům v přípravné službě, jejichž zdravotní stav nedovoluje nepřetržitě vykonávat vojenskou činnou službu po dobu delší než 6 týdnů a není předpoklad jeho úpravy před skončením přípravné služby.

Lékařské prohlídky

Zdravotní stav zjišťujeme a zdravotní způsobilost posuzujeme při lékařských prohlídkách v rámci odvodního a přezkumného řízení, v rámci výběru uchazečů o přijetí do služebního poměru vojáka z povolání nebo zařazení do aktivní zálohy, při lékařských prohlídkách vojáků v činné službě, před služebním zařazením vojáků na některé funkce vyžadující speciální odbornosti (specialisté) a také před propuštěním z vojenské činné služby.

Účelem výše uvedených lékařských prohlídek je zjištění zdravotního stavu posuzovaného občana nebo vojáka, a jsou proto cíleně zaměřeny na nemoci a vady, které zdravotní způsobilost k vojenské činné službě vylučují nebo omezují. Tyto nemoci a vady jsou uvedeny v přílohách č. 1, 2 a 3 k vyhlášce č. 103/2005 Sb., o zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě.

Lékařské prohlídky u odvodního a přezkumného řízení zahrnují ověření a doplnění anamnézy, antropometrická měření, orientační chemické vyšetření moče, fyzikální vyšetření interního charakteru včetně změření krevního tlaku a tepu, orientační neurologické vyšetření, orientační vyšetření sluchu a zraku včetně barvocitu, popř. další odborná vyšetření podle aktuálního zdravotního stavu. Občané a vojáci odsouzení za spáchání trestného činu, občané a vojáci léčení, popř. sledovaní v psychiatrických zařízeních pro duševní poruchy a poruchy chování, zejména pro patologické hráčství, pro závislost na alkoholu a jiných návykových látkách, se vždy odesílají k odbornému psychiatrickému vyšetření.

Zdravotní způsobilost vojáků v činné službě posuzujeme při lékařských prohlídkách a vyšetřeních v časových obdobích a s obsahem, daným vyhláškou č. 103/2005 Sb.:

Vstupní lékařské prohlídky

Provádějí se u vojáků v přípravné službě při jejich nástupu, vojáků z povolání při povolání do služebního poměru, vojáků v záloze při nástupu na vojenské cvičení nebo na výjimečné vojenské cvičení anebo k výkonu mimořádné služby. Obsahem je rodinná, osobní, pracovní a epidemiologická anamnéza, antropometrická měření, fyzikální vyšetření interního charakteru včetně změření krevního tlaku a tepu, orientační neurologické vyšetření a vyšetření smyslových orgánů, vyšetření moče na bílkoviny, cukry, žlučová barviva a vyšetření chrupu.

Pravidelné roční lékařské prohlídky

Obsahem je doplnění anamnézy se zaměřením na její změny, rizikové faktory, kterými jsou zejména ICHS, diabetes, hypertenze, poruchy metabolismu lipidů a profesní rizika, antropometrická měření, fyzikální vyšetření interního charakteru včetně změření krevního tlaku a tepu, orientační neurologické vyšetření a vyšetření smyslových orgánů, orientační chemické vyšetření moče a případně další odborná vyšetření podle aktuálního zdravotního stavu a nároků vykonávané funkce. Vojáci ve věkových skupinách 25, 30, 33, 36, 39 let a nad 40 let věku se podrobují rozšířeným lékařským prohlídkám, při kterých se dále provádí psychologické vyšetření, laboratorní vyšetření krve, a to celkový cholesterol, HDL cholesterol, triacylglyceroly, glykémie, ALT, GMT, kreatinin a krevní obraz, klidové EKG, diferencované preventivní onkologické vyšetření, a to vyšetření per rectum a hemokult, u žen vyšetření prsu.

Lékařské prohlídky vojáků vykonávajících rizikové práce

Provádějí se v termínech a rozsahu podle rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

Mimořádné lékařské prohlídky

• specialistů před zahájením jejich odborného výcviku;
• specialistů, jestliže jejich činnost vykáže nedostatky, které mohou ohrozit jejich vlastní zdraví a bezpečnost nebo zdraví a životy ostatních osob;
• specialistů, jestliže výkon speciální činnosti, pro kterou bylo provedeno posouzení zdravotní způsobilosti, byl přerušen na dobu delší než 3 měsíce;
• jestliže to nařídí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;
• jestliže to stanoví příslušný právní předpis;
• před sportovními soutěžemi;
• vojáků z povolání, kteří mají konat službu v zahraničí, před odjezdem a po jejich návratu. Tito vojáci se podrobují vyšetření na oddělení nemocí z povolání příslušné spádové vojenské nemocnice. Toto vyšetření se doplňuje o laboratorní vyšetření krve s vyhodnocením sedimentace erytrocytů, krevního obrazu a diferenciálu, GMT, HBsAg, o odběr krve pro uložení vzorku krevního séra v sérové bance AČR a rovněž o další vyšetření podle požadavku přijímajícího státu. Nejpozději do 3 dnů po návratu z epidemiologicky závažných, klimaticky a jinak obtížných oblastí, včetně míst působení jednotek mnohonárodních ozbrojených sil, se uskutečňuje karanténní vyšetření na oddělení nemocí z povolání příslušné spádové vojenské nemocnice. Nezbytnou součástí je i klinicko-psychologické vyšetření.

Výstupní lékařské prohlídky

• před propuštěním z vojenské činné služby,
• obsah prohlídky je stejný jako u vstupní lékařské prohlídky.

Posudek o zdravotní způsobilosti

Posudek o stupni zdravotní způsobilosti občana nebo vojáka vykonávat vojenskou činnou službu vyhotovují na základě lékařské prohlídky, vyhodnocení dotazníku a dalších odborných vyšetření lékaři odvodních komisí, lékaři přezkumných komisí, lékaři posádkových ošetřoven, lékaři vojenských nemocnic nebo lékaři Ústavu leteckého zdravotnictví.

Tento posudek vyjadřuje zdravotní způsobilost občana nebo vojáka vykonávat vojenskou činnou službu a je podkladem pro vydání rozhodnutí při odvodním nebo přezkumném řízení. Obsahuje vždy zdravotní klasifikaci, která odpovídá aktuálně zjištěnému zdravotnímu stavu.

Posudek o zdravotní způsobilosti se vždy zpracovává písemně a je obsažen v odvodním protokolu při odvodním řízení nebo v „Osvědčení o nemoci“ při přezkumném řízení. Posudek o zdravotní způsobilosti se rovněž zpracovává na závěr lékařských prohlídek a platí do příští lékařské prohlídky.

Lékaři odvodních a přezkumných komisí si mohou od ošetřujících lékařů vyžádat výpisy ze zdravotní dokumentace, lékařské nálezy a posudky s údaji nezbytnými pro posouzení zdravotní způsobilosti. Pokud jsou předložené lékařské nálezy neúplné, rozporné nebo starší 3 měsíců, lékaři odvodních a přezkumných komisí odesílají posuzované občany a vojáky k doplňujícím odborným vyšetřením.

Přezkumné komise

Přezkumné komise jsou stanoveny v § 29 a 30 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon). Jejich struktura a kompetence jsou uvedeny v tabulce 2.

Přezkumné komise u vojenských nemocnic a Ústavu leteckého zdravotnictví (ÚLZ) provádějí posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě u uchazečů o přijetí do vojenských škol, uchazečů o přijetí do služebního poměru vojáka z povolání a do aktivní zálohy a vojáků v činné službě.

Vyšší přezkumné komise řeší odvolání uchazečů proti posudkům o zdravotní způsobilosti a odvolání vojáků v činné službě proti rozhodnutím o zdravotní způsobilosti vydaným přezkumnými komisemi u vojenských nemocnic a ÚLZ.

Nejvyšším řídícím a metodickým orgánem vojenské lékařské posudkové činnosti v AČR je Ústřední vojenská lékařská komise MO (ÚVLK MO). Řídí a kontroluje posudkovou činnost všech vojenských lékařských posudkových orgánů, zpracovává a vydává závazná lékařská kritéria pro posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě a kontroluje jejich praktické uplatňování.

Přezkumné řízení

Přezkumné řízení provádějí přezkumné komise u vojenských nemocnic pod vedením předsedy komise, lékaře s erudicí v posudkovém lékařství.

Při přezkumném řízení se posuzuje zdravotní způsobilost vojáků, jestliže u nich zjistíme takovou změnu zdravotního stavu, která podmiňuje změnu jejich zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby. Jak vyplývá z výše uvedeného, přezkumné řízení se provádí při všech závažných změnách zdravotního stavu a dále:

• u vojáků v přípravné službě, trvá-li jejich neschopnost k vojenské činné službě pro nemoc nebo úraz déle než 6 týdnů;
• u vojáků z povolání, trvá-li podpůrčí doba pro jejich neschopnost k vojenské činné službě pro nemoc nebo úraz již 6 měsíců a není-li předpoklad ukončení této neschopnosti do dalších 6 měsíců, a dále také při každém návrhu na výjimečné prodloužení podpůrčí doby;
• u vojáků v záloze za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu;
• u vojáků v mimořádné službě.

Přezkumné řízení se provádí rovněž vždy, když přezkumná komise při předchozím přezkumném řízení stanovila provést nové přezkumné řízení.

Přezkumné řízení s vojáky v činné službě zahajuje na základě návrhu ošetřujícího lékaře posádkové ošetřovny nebo primáře odborného oddělení vojenské nemocnice vždy předseda přezkumné komise. Přezkumné řízení s vojáky v záloze zahajuje vždy předseda přezkumné komise na základě návrhu ředitele Krajského vojenského velitelství.

Velitel je povinen uveřejnit zahájení přezkumného řízení ve svém rozkaze, zpracovat Charakteristiku vojáka pro přezkum a vojáka řádně vybaveného předepsanou dokumentací odeslat ve stanoveném termínu k provedení přezkumného řízení před přezkumnou komisí u vojenské nemocnice.

Přezkumná komise při přezkumném řízení podle výsledku lékařské prohlídky stanoví stupeň zdravotní způsobilosti a rozhodne o schopnosti nebo neschopnosti vojáka vykonávat vojenskou činnou službu. Přezkumné řízení se koná vždy za přítomnosti posuzovaného vojáka, pouze v případě jeho procesní nezpůsobilosti ho zastupuje zákonný zástupce nebo opatrovník.

Přezkumná komise na základě výsledku lékařské prohlídky vydá posudkový závěr, který obsahuje zdravotní klasifikaci s případným uvedením doby nového přezkumného řízení, vyjádření o souvislosti s výkonem vojenské činné služby, popř. vyjádření o zařazení na vhodnou funkci a vyjádření o potřebě dalších preventivních, léčebných a jiných opatření. Přímá souvislost se stanoví v případech, kdy výkon vojenské činné služby byl hlavní, převažující a nejpodstatnější příčinou vzniku nebo závažného zhoršení zjištěné poruchy zdraví. Posudkový závěr přezkumné komise je podkladem pro vydání rozhodnutí přezkumné komise.

Rozhodnutí přezkumné komise obsahuje zdravotní klasifikaci s vyjádřením o souvislosti zjištěné poruchy zdraví s výkonem vojenské činné služby a výrok o schopnosti nebo o neschopnosti vojáka vykonávat vojenskou činnou službu. Dále obsahuje odůvodnění výroku a poučení o odvolání. Přezkumná komise toto rozhodnutí vydá nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení přezkumného řízení. Všechny služební orgány jsou povinny respektovat závěry přezkumné komise v celém rozsahu.

Vojáci v činné službě, kterým byla navržena neschopnost k výkonu vojenské činné služby, jsou od doby zahájení přezkumného řízení až do doby propuštění z této služby vedeni jako neschopní služby pro nemoc.

Při nesouhlasu s Posudkem o zdravotní způsobilosti uchazeče nebo s Rozhodnutím přezkumné komise o zdravotní způsobilosti vojáka k vojenské činné službě řeší odvolání Vyšší přezkumná komise, jejíž závěr je konečný. Proti závěru Vyšší přezkumné komise se již nelze odvolat.

Závěr

Vojenská lékařská posudková činnost je velmi důležitou a nedílnou součástí léčebně preventivní péče v AČR. Obzvláštní důležitosti nabývá posuzování zdravotního stavu a stanovování odpovídající zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě u uchazečů a vojáků v činné službě v podmínkách současné profesionální armády, která klade větší důraz na fyzickou a psychickou připravenost a odolnost, zejména při působení v zahraničních misích.

Důkladné a odpovědné posouzení zdravotního stavu a stanovení zdravotní způsobilosti uchazečů i vojáků v činné službě má velký význam v souvislosti s rizikem možného poškození jejich zdraví v průběhu vojenské služby, zejména během působení ve výše uvedených zahraničních misích.

Snahou vojenské lékařské posudkové služby je proto zajistit po zdravotní stránce optimální podmínky pro výkon služby vojenského profesionála a v případě nutnosti včas odpovídajícím způsobem reagovat na závažné změny jeho zdravotního stavu a zdravotní způsobilosti.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Pavel Moš

Ústřední vojenská lékařská komise MO

e-mail: pavel.mos.gm@gmail.com