Tři potřebné posudkové knihy

Čevela R., Čeledová L., Zvoníková A.: Posudkové lékařství (Vybrané kapitoly)

Praha, Grada Publishing, a. s., 2010, 1. vydání, 144 s., ISBN 978-80-247-3285-5

Čeledová L., Čevela R., Zvoníková A., Pelclová D.: Posudkové lékařství

Učební texty Univerzity Karlovy v Praze, Nakladatelství Karolinum, Praha 2010, ISBN-978-80-246-1869-2

Zvoníková A., Čeledová L., Čevela R.: Základy posuzování invalidity

Grada Publishing, a. s., Praha 2010, 1. vydání, 360 s., ISBN 978-80-247-3535-1

Během léta a podzimu 2010 byl realizován velmi dobrý publikační záměr kolektivu posudkových lékařů MPSV ČR – postupně vyšly tři knihy (respektive 2 knihy v nakladatelství Grada a 1 skripta v nakladatelství Karolinum) zabývající se problematikou posudkového lékařství. Tento publikační čin je o to důležitější, že pro širokou lékařskou veřejnost je posudkové lékařství stále opředeno různými „bájemi“ a nejasnostmi. Před těmito publikacemi poslední posudkové knihy pro širší lékařskou veřejnost vyšly již před dlouhou řadou let, i když v 90. letech a na přelomu tisíciletí pro potřeby posudkových lékařů vydalo MPSV ČR účelové publikace týkající se metodiky posuzování, ale ty se mezi širší veřejnost nedostaly.

Ve druhém čísle časopisu Revizní a posudkové lékařství byla velmi dobrá recenze první knihy vydané Gradou (Čevela a kolektiv: Posudkové lékařství – vybrané kapitoly) z  pera prof. MUDr. Petra ­Brhela, CSc. (s. 82–83). Tato recenze knihy vypovídajícím a přitom stručným způsobem rozebírá problematiku posudkového lékařství, takže se pod ni mohu klidně podepsat a nebudu se k této „úvodní knize“ dále vracet.

Skripta vydaná Karlovou univerzitou v Praze ­(Čeledová a kol.: Posudkové lékařství) seznamují čtenáře, především mediky, s oborem, který je pro řadu z nich sice „okrajový“, ale v praxi bude důležitý a budou se s ním, a to na všech zdravotnických pracovištích, stále setkávat. V patnácti kapitolách se dotýká sice stručně, ale pro praxi dostačujícím způsobem, všech součástí posuzování, a to jak při dočasné pracovní neschopnosti, tak ve věcech důchodových a dávkových (včetně ilustrativních ka­zuistik). Ukazuje také jednotlivé tiskopisy a doklady potřebné při posuzování (potvrzení dočasné pracovní neschopnosti, jednotlivé typy průkazek mimořádných výhod atd.). Také seznamuje s organizační strukturou a fungováním posudkové služby, a to jak ČSSZ, tak MPSV ČR, doškolováním posudkových lékařů i spoluprácí mezi posudkovou službou a ostatními lékaři a zdravotnickými zařízeními. Za významné považuji i citace jednotlivých právních norem, kterými se posuzování řídí.

Pokud bych měl obě citované knihy srovnat, tak kniha „Posudkové lékařství – vybrané kapitoly“ vydaná Gradou a „Posudkové lékařství“ – učební texty Univerzity Karlovy jsou obdobné svým obsahem. Zatímco kniha je podrobnější a je směrována především na lékaře a vzdělané laiky, tak skripta jsou určena medikům, aby získali přehled o oboru, který je bude celý život provázet, což zatím spíše ani netuší. Pokud si tato skripta schovají, tak se jim po promoci v praktické medicíně budou velmi hodit a budou se k nim často vracet.

Kniha A. Zvoníkové a kol.: „Základy posuzování invalidity“ je již poněkud jiná, směrována především na posudkové lékaře, i když samozřejmě je zajímavá i pro ostatní zájemce z řad lékařů a vzdělaných laiků. Dotýká se podrobně již vlastního posuzování invalidity, a to s ohledem na vyhlášku č. 359/2009 Sb. (dále vyhláška). Co považuji za mimořádné       (a zatím v posudkové praxi ojedinělé) je to, že mimo vlastní metodiku posuzování vycházející z vyhlášky, je u každé kapitoly i vlastní odborný výklad o jednotlivých nemocech a zdravotních postiženích a náhled na jejich posuzování. Tato odborná část vychází (jak také zdůrazňuje v předmluvě předseda ČLS JEP prof. MUDr. J. Blahoš, DrSc.) ze zpracování této problematiky (podle zadání MPSV ČR) jednotlivými odbornými společnostmi ČLS JEP, a to podle nejnovějších poznatků v diagnostice a léčbě jednot­livých chorob. Tak při vlastním posuzování mohou posudkoví lékaři na jednom místě podrobně prostudovat současné názory na jednotlivá onemocnění a zdravotní postižení zpracovaná renomovanými odborníky z jednotlivých lékařských oborů a potom následně správně zařadit postižení každého občana, kterého právě posuzují. Toto sjednocení vysoce odborných názorů a praktického posuzování podle vyhlášky na jedno místo považuji za nejlepší možné řešení, které významným způsobem pomůže každému posudkovému lékaři při jeho náročné práci.

Mimo této vysoce odborné části je v knize podrobně rozebrána i spolupráce zdravotnických zařízení a lékařské posudkové služby ze všech jejích aspektů včetně represivních opatření, pokud dochází k úmyslným nedostatkům. Dále to jsou základní teoretické kategorie posuzování, metodika vlastního posuzování invalidity i etické problémy této náročné posudkové činnosti.

Pokud hodnotím uvedené publikace, musím na závěr konstatovat, že všechny jsou velmi potřebné a zaplňují mezeru, která byla řadu let ve zdravotnické literatuře. Zatímco první dvě knihy informují o veškeré činnosti lékařské posudkové služby a jsou určeny širokému okruhu čtenářů, především zdravotnické veřejnosti, tak poslední kniha – Základy posuzování invalidity – speciálně a vysoce odborně pomáhá posudkovým lékařům v jejich náročné práci.

Počin posudkových lékařů MPSV ČR ve vydání tolik potřebných a přitom chybějících knih je opravdu hodný poděkování nejen široké lékařské veřejnosti, ale především všech posudkových lékařů.

František Stokláska