Harmonický skalpel versus tradiční ligatury při axilární disekci u pacientek s karcinomem prsu: retrospektivní multivariační analýza

Stiahnuť PDF English version

Autori: J. Zatecky ^1,2; O. Kubala ^1,3; P. Jelínek ^1,3; M. Lerch ²; P. Ihnát ^1,3; M. Peteja ^1,2 ; R. Brát ¹
Pôsobisko autorov: Katedra chirurgických oborů, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita ¹; Chirurgické oddělení, Slezská nemocnice v Opavě ²; Chirurgická klinika, Fakultní nemocnice Ostrava ³
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2020, roč. 99, č. 11, s. 502-508.
Kategória: Původní práce

Súhrn

Úvod: Účelem této pilotní retrospektivní studie je vyhodnotit výskyt komplikací u pacientek po axilární disekci při porovnání preparace pomocí harmonického skalpelu a tradičních ligatur a analyzovat rizikové faktory pro vznik komplikací po operaci.

Metody: 144 pacientek a 148 axilárních disekcí bylo odoperováno v jednom mammárním centru v období od 01/2014 do 01/2019, tyto operace byly zařazeny do studie. Axilární disekce pomocí harmonického skalpelu byla provedena v 73 případech, pomocí vstřebatelných ligatur v 70 případech.

Výsledky: Tvorba seromu po operaci byla zaznamenána u 41 pacientek (56.2 %) ve skupině s harmonickým skalpelem a u 21 pacientek (30.0 %) ve skupině s ligaturami (p=0.003). Průměrná doba od operace k vynětí drénu byla 4.0 dnů ve skupině s harmonickým skalpelem a 3.0 dnů ve skupině s ligaturami (p<0.001). Průměrné množství drénovaného sekretu po mastektomii bylo 300.9 ml ve skupině s harmonickým skalpelem a 168.7 ml ve skupině s ligaturami (p=0.005); po prs-šetřícím výkonu 241.9 ml a 107.4 ml (p=0.023).

Závěr: Použití harmonického skalpelu při axilární disekci v porovnání s tradičními ligaturami se vstřebatelným materiálem významně zvyšuje riziko tvorby pooperačního seromu, prodlužuje čas od operace k vynětí drénu a zvyšuje množství drénovaného sekretu.

Klíčová slova:

karcinom prsu – axilární disekce – ligatury – harmonický skalpel – serom

Zdroje

WHO | Breast cancer [On-line] WHO. [cited 2019 Aug 15]. Available from: http://www.who.int/cancer/prevention/diagnosis-screening/breast-cancer/en/.
NCCN Guidelines Insights: Breast Cancer, Version 3.2018 in: Journal of the National Comprehensive Cancer Network 2019;17(2). doi: https://doi.org/10.6004/jnccn.2019.0009.
Anand R, Skinner R, Dennison G, et al. A prospective randomised trial of two treatments for wound seroma after breast surgery. Eur J Surg Oncol. 2002;28(6):620−622. doi: 10.1053/ejso.2002.1298
Nadkarni MS, Rangole AK, Sharma RK, et al. Influence of surgical technique on axillary seroma formation: a randomized study. ANZ J Surg. 2007;77(5):385−389. doi:10.1111/j.1445-2197.2007.04067.x.
Agrawal A, Ayantunde AA, Cheung KL. Concepts of seroma formation and prevention in breast cancer surgery. ANZ J Surg. 2006;76(12):1088−1095. doi:10.1111/j.1445-2197.2006.03949.x.
Wyld L, Markopoulos C, Leidenius M, et al. Breast cancer management for surgeons: A European multidisciplinary textbook. Springer International Publishing 2018.
Iovino F, Auriemma PP, Ferraraccio F, et al. Preventing seroma formation after axillary dissection for breast cancer: a randomized clinical trial. Am J Surg. 2012;203(6):708−714. doi:10.1016/j.amjsurg.2011.06.051.
Böhm D, Kubitza A, Lebrecht A, et al. Prospective randomized comparison of conventional instruments and the Harmonic Focus® device in breast-conserving therapy for primary breast cancer. European Journal of Surgical Oncology (EJSO). 2012;38(2):118−124. doi:10.1016/j.ejso.2011.11.003.
Rohaizak M, Khan FJ, Jasmin JS, et al. Ultracision versus electrocautery in performing modified radical mastectomy and axillary lymph node dissection for breast cancer: a prospective randomized control trial. Med J Malaysia 2013;68(3):204−207.
Hung SH, Chu D, Chen FM, et al. Evaluation of the harmonic scalpel in breast conserving and axillary staging surgery. Journal of the Chinese Medical Association 2012;75(10):519−523. doi:10.1016/j.jcma.2012.07.006.
Archana A, Sureshkumar S, Vijayakumar C, et al. Comparing the harmonic scalpel with electrocautery in reducing postoperative flap necrosis and seroma formation after modified radical mastectomy in carcinoma breast patients: A double-blind prospective randomized control trail. Cureus 2018;10(4):e2476. doi:10.7759/cureus.2476.
Galatius H, Okholm M, Hoffmann J. Mastectomy using ultrasonic dissection: effect on seroma formation. The Breast 2003;12(5):338−341. doi:10.1016/S0960-9776(03)00110-3.
He Q, Zhuang D, Zheng L, et al. Harmonic focus versus electrocautery in axillary lymph node dissection for breast cancer: A randomized clinical study. Clinical Breast Cancer 2012;12(6):454−458. doi:10.1016/j.clbc.2012.07.014.
Ribeiro GHFP, Kerr LM, Haikel RL, et al. Modified radical mastectomy: a pilot clinical trial comparing the use of conventional electric scalpel and harmonic scalpel. Int J Surg. 2013;11(6):496−500. doi:10.1016/j.ijsu.2013.03.013.
Deo SVS, Shukla NK, Asthana S, et al. A comparative study of modified radical mastectomy using harmonic scalpel and electrocautery. Singapore Med J. 2002;43(5):226−228.
Isozaki H, Yamamoto Y, Murakami S, et al. Impact of the surgical modality for axillary lymph node dissection on postoperative drainage and seroma formation after total mastectomy. Patient Saf Surg. 2019;13:20. doi:10.1186/s13037-019-0199-z.
Cheng H, Clymer JW, Ferko NC, et al. A systematic review and meta-analysis of Harmonic technology compared with conventional techniques in mastectomy and breast-conserving surgery with lymphadenectomy for breast cancer. Breast Cancer (Dove Med Press) 2016;8:125−140. doi:10.2147/BCTT.S110461.
Huang J, Yu Y, Wei C, et al. Harmonic scalpel versus electrocautery dissection in modified radical mastectomy for breast cancer: A meta-analysis. PLoS ONE 2015;10(11):e0142271. doi:10.1371/journal.pone.0142271.
Currie A, Chong K, Davies GL, et al. Ultrasonic dissection versus electrocautery in mastectomy for breast cancer - a meta-analysis. Eur J Surg Oncol. 2012;38(10):897−901. doi:10.1016/j.ejso.2012.05.006.
Chavan RN, Chikkala B, Mondal P, et al. Comparison study between scalpel and electrocautery, in causation of seroma after modified radical mastectomy. Indian J Surg. 2017;79(5):423−426. doi:10.1007/s12262-016-1501-2.
Nespoli L, Antolini L, Stucchi C, et al. Axillary lymphadenectomy for breast cancer. A randomized controlled trial comparing a bipolar vessel sealing system to the conventional technique. Breast 2012;21(6):739−745. doi:10.1016/j.breast.2012.08.003.
Pergialiotis V, Kontzoglou K, Dimitroulis D, et al. Electrosurgical bipolar vessel sealing during axillary lymphadenectomy: a systematic review and meta-analysis. Breast Dis. 2015;35(1):5−11. doi:10.3233/BD-140383.
Xue DQ, Qian C, Yang L, et al. Risk factors for surgical site infections after breast surgery: a systematic review and meta-analysis. Eur J Surg Oncol. 2012;38(5):375−381. doi:10.1016/j.ejso.2012.02.179.
Bowen ME, Mone MC, Buys SS, et al. Surgical outcomes for mastectomy patients receiving neoadjuvant chemotherapy: A propensity-matched analysis. Ann Surg. 2017;265(3):448−456. doi:10.1097/SLA.0000000000001804
Garvey EM, Gray RJ, Wasif N, et al. Neoadjuvant therapy and breast cancer surgery: a closer look at postoperative complications. Am J Surg. 2013;206(6):894−898; discussion 898−899. doi:10.1016/j.amjsurg.2013.09.004.
Žatecký J, Kubala O, Jelínek P, et al. (in press) Magnetic marker localisation in breast cancer surgery. Archives of Medical Science 2020. doi:10.5114/aoms.2020.93673.