Stárnutí populace z pohledu chirurga

Pakliže se jdete podívat na staré pražské hřbitovy, častokrát zde vidíte honosné hrobky pražské smetánky z druhé poloviny devatenáctého století. Nápisy na náhrobních deskách sdělují, že zde jsou pochováni velkomajitelé realit, průmyslníci, velkoobchodníci… Tedy lidé, kteří si mohli dovolit tu nejlepší zdravotní péči své doby. Přesto, jak lze snadno vypočítat z dat narození a úmrtí, se málokdo z nich dožil věku vyššího než 50 let. Jinými slovy, ani tehdejší špičková zdravotní péče, která byla takto vysoce společensky postaveným osobám jistě poskytována, rozsahem svých poznatků nedokázala odpovědět na nejrůznější zdravotní potíže pacientů, byť se z dnešního pohledu mnohdy jednalo o banality. Mezi časté příčiny úmrtí patřily zejména různorodé typy infekcí.

V současné době se, zejména díky zlepšující se životní úrovni, intenzivnímu rozvoji medicínského vědění a jednotlivých medicínských oborů, jakož i zlepšení celkové úrovně poskytované zdravotní péče, průměrná délka lidského života výrazně prodlužuje. Tento trend lze pozorovat zejména ve vyspělých, vysoce ekonomicky rozvinutých zemích Evropy a Severní Ameriky. V České republice byla v roce 2018 střední délka života přibližně 76 let u mužů a 82 let u žen a dle předpokladů bude v roce 2050 tento věk činit 82 let u mužů a 86 let u žen [1]. Zásluhou výše uvedeného tak dovršení padesátého roku věku již není ničím nezvyklým či výjimečným, ba naopak: z pohledu současnosti je padesátník většinou člověk v nejlepším období svého kariérního života, již má dostatek zkušeností, ale přitom je v plné fyzické a psychické kondici s potenciálem, že bude produktivní dalších několik desítek let.

Vyšší průměrný věk dožití s sebou přináší nové a doposud nezodpovězené medicínské otázky týkající se mimo jiné nádorových a kardiovaskulárních onemocnění. Tyto typy chorob se v současnosti řadí mezi nejčastější příčiny úmrtí. Jejich léčba je obtížná a ne vždy úspěšná, je však také úzce svázána s oborem chirurgie. Právě chirurgický výkon totiž v rámci léčebného procesu nezřídka hraje velmi důležitou roli, a právě chirurg se častokrát ocitne v situaci, kdy pacient, jenž ke zlepšení svého zdravotního stavu chirurgický zákrok nutně potřebuje, je vyššího či vysokého věku. Pro ilustraci je v současnosti dle zahraniční literatury z každých deseti nových diagnóz kolorektálního karcinomu šest u lidí starších 65 let [2], v České republice je toto číslo spíše sedm [3].

V dřívějších dobách bylo možné pozorovat sklony k vyřazování pacientů vyššího věku z chirurgické léčby [4,5]. Věk samotný by však neměl představovat překážku, či dokonce kontraindikaci k chirurgickému výkonu, je proto nutné takový postup nahradit individuálním a racionalizovaným přístupem, neboť pacientů vyššího věku bude přibývat. Stárnutí populace bude nejvýraznějším rysem budoucího demografického vývoje České republiky. Na základě statistických šetření se předpokládá, že skupina obyvatel starší 65 let oproti roku 2018 naroste do roku 2050 o téměř 51 %, z 2,040 milionu na 3,076 milionu. Bude se měnit také relativní zastoupení obyvatel starších 65 let. Zatímco v roce 2018 činil jejich podíl na celku 19,2 %, na počátku roku 2050 by to mělo být 28,6 % všech obyvatel Česka [6].

Tímto se dostáváme k samotnému jádru problematiky, kterému se aktuální číslo Rozhledů v chirurgii věnuje, a tím je stárnutí populace z pohledu chirurga. Všechny práce tohoto čísla pocházejí z mého domovského pracoviště Chirurgické kliniky 1. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka v Praze a věnují se právě tomuto tématu. Najdete tak zde práce zabývající se problematikou onkochirurgických výkonů na plicích a onkochirurgických výkonů na gastrointestinálním traktu, problematiku léčby fekální inkontinence, HIPECu nebo delirantních stavů na chirurgické JIP. Celé vydání současného čísla Rozhledů v chirurgii se tak stává do určité míry průřezem naší chirurgické práce a chirurgického zaměření na klinice. Navíc toto číslo připravujeme v roce, kdy Fakultní nemocnice Bulovka slaví 90. výročí a časopis Rozhledy v chirurgii dokonce 100. výročí svého založení.

Zhostil jsem se přípravy čísla s tématem stárnutí populace z pohledu chirurga s vědomím toho, že se jedná o vysoce aktuální téma, které možná čeká na své otevření a širokou odbornou diskuzi. Právě příprava tohoto vydání mi činila velkou radost a potěšení, neboť na mou přímou výzvu se mé kolegyně a kolegové na klinice chopili aktivně příprav jednotlivých odborných publikací. Jsem také rád, že se do příprav zapojili i mladé lékařky a lékaři. Za to jim všem patří mé poděkování.

doc. MUDr. René Vobořil, Ph.D.

přednosta

Chirurgická klinika 1. LF UK a FN Bulovka

Budínova 67/2

180 81 Praha 8

e-mail: rene.voboril@bulovka.cz