Z 9. světového kongresu společnosti ERAS – Lisabon 2023

I. Satinský

Ve dnech od 31. 5. do 2. 6. 2023 se konal v Lisabonu již 9. kongres Společnosti ERAS. Zúčastnilo se jej na 350 lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků z celého světa – nejvíce byla zastoupena Evropa, velké procento účastníků bylo z Asie a Jižní Ameriky. Z odborností to byli chirurgové, ale také anesteziologové, gynekologové, urologové, dále nutriční terapeutky, fyzioterapeuti nebo zástupci managementu nemocnic.

Kongres je svým rozsahem spíše skromný. Přednášky probíhají v jednom sále od rána do večera, což usnadňuje vyslechnout všechny prezentace. První den je tradičně edukační kurz, další dva dny probíhá hlavní část kongresu. Součástí kongresu je posterová sekce. Mezi účastníky byl jako obvykle i profesor Henrik Kehlet („otec“ koncepce ERAS) – stále aktivně přednášející a inspirující.

Pro kongresy ERAS v minulých letech je charakteristické, že se v prezentovaných tématech již nevěnují tomu, proč je daný element koncepce nutné provádět, ale řeší spíše způsob, jak udržet jeho realizaci v dostatečně funkční míře. Proto jsou častým námětem přednášek interní audity, které ukazují, jak snadno klesá míra implementace při nedůrazné každodenní péči o pacienta v koncepci ERAS.

Jsou kapitoly, které se stále utvářejí v důsledku závěrů klinických studií. Jednou z nich je předoperační korekce anémie. Není totiž úplně jasné, zda vztah předoperační anémie a pooperačních komplikací je prostou asociací nebo vztahem kauzálním. Některé předcházející studie nedokázaly, že předoperační korekce anémie přináší signifikantní benefit na mortalitu, morbiditu či na dobu hospitalizace. Acheson (Nottingham) ve své přednášce rozebral studie posledních let (Froesslerova studie, IVICA, PREVENTT, FIT 2023) a konstatoval, že rozdílné výsledky mohou mít základ v nejednotném dávkování (Ferinject 1000–2000 mg iv nebo orální přípravky) i v délce intervence (8–21 dnů před operací). Navzdory nepřesvědčivým důkazům je doporučeno korigovat předoperační anémii u velkých výkonů.

Stejně kontroverzní zůstává téma prehabilitace, které se ve své přednášce věnoval Lobo (Nottingham). Je to díky nedostatku vysoce kvalitních důkazů z velkých studií. Typickým problémem je heterogenita souborů pacientů, prováděných intervencí i hodnocení jejích výsledků. K obezřetnosti při hodnocení prehabilitace nutí i skutečnost, že část pacientů ve studiích je v poměrně dobré fyzické kondici i bez prehabilitace, a také fakt, že často je prehabilitace prováděna bez dozoru. Základními elementy prehabilitačního balíčku jsou vždy aspoň aerobní a anaerobní cvičení, psychologická příprava a nutriční optimalizace. Realizace prehabilitačního programu by neměla neúměrně prodlužovat přípravu k velkému výkonu, především u onkochirurgických pacientů. Právě prodloužení doby před operací je spojeno s vyšší mortalitou i zkrácenou dobou přežívání u onkologických pacientů. Na druhé straně časný výkon zatížený závažnými komplikacemi nebo dokonce smrtí se míjí účinkem.

Kehlet se ve své přednášce věnoval anestezii a analgezii bez nebo šetřící opiáty (opiod free/sparing analgesia). Zdůraznil vedlejší nežádoucí účinky opiodů i fakt, že opiody neovlivní bolest při pohybu. Proto je v praxi výhodnější kombinovat několik středně silných analgetik. V závěru Kehlet vyjádřil přesvědčení, že přese všechno se bez opiátů zcela neobejdeme, a budoucnost tak má spíše analgezie šetřící opiáty než bezopiátová.

V bloku přednášek o aplikaci ERAS u pacientů s idiopatickými střevními záněty nebo se střevním selháváním byla řečníky zdůrazněna nezbytnost existence multidisciplinárního týmu, který pacienta připravuje k výkonu po stránce vodní a elektrolytové rovnováhy, se snahou o potlačení případné sepse nebo o korekci malnutrice, byť septický pacient i přes umělou výživu zůstává v katabolické fázi.

Obvyklou součástí kongresu jsou i přednášky se sociálně politickým kontextem. Tou byla i slavnostní Kehletova přednáška, kterou letos byla poctěna Kumarová (Norsko, Indie, Nepál). Jako prezidentka sekce Zdraví migrantů a etnických menšin při EUPHA (European Public Health Association) se věnovala nerovnostem v globálním světě – vlivu sociálních podmínek na zdraví jedince i celých populací. Jako příklad takových nerovností uvedla mj. statistické údaje o tom, že obyvatel východní části Osla má předpokládanou délku života o 9 let kratší než obyvatel západní městské části. A dítě narozené v Glasgow má předpokládanou délku života o 27 (!) let kratší než novorozenec o 13 km dále.

Dalšími tématy byla koncepce ERAS v hepatopankreatobiliární chirurgii, kardiochirurgii, gynekologii, dětské chirurgii, ale také problematika hojení ran, tekutinové bilance nebo obézních chirurgických pacientů.

Kongres je tak užitečnou platformou pro získání nových informací a zkušeností z jiných pracovišť.

MUDr. Igor Satinský, Ph.D.
Mezioborová jednotka intenzivní péče, Nemocnice Havířov
Dělnická 1132/24 736 01 Havířov
e-mail: igor.satinskyvnemhav.cz
ORCID: 0000-0002-7790-410X