Finské zkušenosti s užíváním Suboxonu

Buprenorfin (Subutex) je částečný agonista mí-opioidních receptorů a antagonista kappa-opioidních receptorů. Je užíván ve více než 40 zemích na světě ve formě sublinguálních tablet při léčbě závislosti na opiátech. Subutex však zároveň patří mezi nejčastěji zneužívané intravenózní opiáty (až v 68 %). Intravenózní aplikace buprenorfinu vedla ve Finsku v letech 2000–2004 k prudkému poklesu počtu osob závislých na heroinu. Současně se však zvýšil počet úmrtí při užívání intravenózního buprenorfinu.

S cílem zabránit jeho zneužívání byla vytvořena kombinace buprenorfinu s naloxonem (přípravek s obchodním názvem Suboxon), která má při sublinguálním podání stejný účinek. Pokud je však Suboxon aplikován intravenózně, vlivem naloxonu (který se pod jazykem nevstřebává) dojde k urychlení abstinenčních příznaků, takže aplikace celkově zanechá u drogově závislé osoby nepříjemný zážitek. Po USA, Austrálii a dalších zemích je tento přípravek k dispozici i ve státech Evropské unie. Velké zkušenosti s jeho předepisováním má Finsko, kde je používán již 4 roky.

V referované práci vyplývá z dotazníkového přehledu, který byl získán od drogově závislých osob léčených buprenorfinem, že buprenorfin užívaný intravenózně se stal nejčastěji zneužívanou drogou (celkem v 88 %). Byl užíván samotný nebo nejčastěji v kombinaci s benzodiazepiny. Po převedení pacientů na Suboxon však 80 % pacientů udávalo nepříjemné pocity spojené s intravenózním zneužitím tohoto přípravku.

Rozhodnutí převést pacienty na Suboxon přineslo devalvaci ceny 8mg tbl Subutexu více než o polovinu, a především snížilo zneužívání intravenózního buprenorfinu. Pacienti jsou udržováni na denní dávce 16 mg Suboxonu.

Jedním z nejdůležitějších přínosů současné substituční terapie je téměř úplné vymizení úmrtí osob drogově závislých na heroinu ve Finsku v posledních letech.

(moa)

Zdroj: Finnish Experience With Buprenorphine-Naloxone Combination (Suboxone®): Survey Evaluations With Intravenous Drug Users. Heroin Addict Relat Clin Probl 2008;10(3):33–36.