Hydrogel, či larvy v léčbě bércového vředu?
Bércové vředy se ošetřují chirurgickým odstraněním mrtvé tkáně z povrchu vředu. Debridement spolu s hydrogelem hraje hlavní úlohu v hojení tohoto typu rány. Naproti tomu použití larev v hojení bércových vředů přináší rychlé odstranění tkáně a podporu hojení a snížení rizika následné infekce rány.
Britské randomizované, kontrolované studie se účastnilo 276 vybraných pacientů s žilním nebo smíšeným bércovým vředem s odlupující se nekrotickou tkání pokrývající minimálně čtvrtinu povrchu rány. Pacienti byli po standardní fázi debridementu náhodně rozděleni do třech skupin s následným přiložením volných larev nebo larev ve skupině nebo hydrogelu. Po dobu 12 měsíců bylo zaznamenáváno, kdy proběhl další debridement, datum plného zhojení vředu, bakteriální reinfekce, nežádoucí účinky léčby a ulcerózní bolest. Účastníci také hodnotili kvalitu života pomocí dotazníků na začátku, v průběhu a na konci studie.
Larvy oproti hydrogelu významně zkrátily dobu mezi nutným debridementem nekrotizující tkáně. Rozdíl v době zhojení bércového vředu však nebyl prokázán. Skupina léčená larvami se zhojila za 236 dnů a léčba hydrogelem trvala do úplného uzdravení asi 245 dnů. Mezi skupinami nebyl žádný rozdíl ve výskytu bakteriálních infekcí (včetně MRSA). Kvalitu života pacienti hodnotili stejně, nezávisle na provedené léčbě. Oproti hydrogelu je však terapie larvami spojena s 2× větší bolestivostí 24 hodin před prvním odběrem larev z rány. Analýza nákladů a účinnosti neprokázala žádný rozdíl mezi hydrogelem a terapií larvami.
Závěrem autoři konstatují, že larvální terapie je účinnější v čištění a odstranění mrtvé tkáně než hydrogel. Studie však nepřináší dostatečně přesvědčivé výsledky a ani neexistuje významný rozdíl v nákladnosti obou přístupů, které by dnes upřednostnily bolestivější léčbu larvami jako rutinní metodu v hojení bércového vředu.
(Thom)
Zdroj:
Larval therapy for leg ulcers (VenUS II): randomised controlled trial, Published 19 March 2009, doi: 10.1136/bmj.b773. Cite this as: BMJ 2009; 338: b773
http://www.bmj.com/cgi/content/abstract/338/mar19_2/b773
Páčil sa Vám článok? Radi by ste sa k nemu vyjadrili? Napíšte nám − Vaše názory a postrehy nás zaujímajú. Zverejňovať ich nebudeme, ale radi Vám na ne odpovieme.
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Masturbační chování žen v ČR − dotazníková studie
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- Těžké menstruační krvácení může značit poruchu krevní srážlivosti. Jaký management vyšetření a léčby je v takovém případě vhodný?
- Ne každé mimoděložní těhotenství musí končit salpingektomií