Imunogenicita pacienta nemá vliv na léčbu ankylozující spondylitidy etanerceptem
V terapii ankylozující spondylitidy znamenalo velký pokrok zavedení látek blokujících TNF (tumour necrosis factor). Látky jako infliximab, adalimumab a etanercept radikálně zlepšily prognózu pacientů s tímto onemocněním. Nicméně přibližně u třetiny pacientů selhává i tato léčba.
V terapii ankylozující spondylitidy znamenalo velký pokrok zavedení látek blokujících TNF (tumour necrosis factor). Látky jako infliximab, adalimumab a etanercept radikálně zlepšily prognózu pacientů s tímto onemocněním. Nicméně přibližně u třetiny pacientů selhává i tato léčba.
Možným vysvětlením byla rozdílná imunogenicita pacientů vedoucí ke zvýšené tvorbě protilátek proti těmto anti-TNF látkám. To může vést k jejich nízkým nebo nedetekovatelným sérovým hladinám, a tím k neúčinnosti terapie. Prezentovaná studie demonstrovala, jaká je faktická souvislost mezi klinickou odpovědí na léčbu, sérovou hladinou etanerceptu a detekcí protilátek proti etanerceptu.
Donedávna byla léčba ankylozující spondylitidy založena na podávání nesteroidních antirevmatických léčiv (NSAIDs, non-steroidal anti-inflammatory drugs). Rovněž léčba pomocí chorobu modifikujících antirevmatik (DMARDs, disease-modifying anti-rheumatic drugs) se ukázala jako neefektivní. Současná léčba pomocí anti-TNF látek se ukazuje jako nejslibnější.
Individuální schopnost imunitní reakce pacienta (imunogenicita) na podávanou léčbu byla zkoumána u 53 pacientů. Etanercept v dávce 25 mg byl podáván dvakrát týdně. Séra pacientů na stanovení hladiny etanerceptu a protilátek proti němu imunochemickými metodami byla odebrána na počátku terapie, po 3 měsících a po 6 měsících od zahájení terapie. Klinická odpověď na léčbu byla definována jako 50% zlepšení nebo absolutní zlepšení o 2 body na desetibodové stupnici BASDAI (Bath Ankylosing Spondylitis Disease Activity Index).
Léčba vedla k výraznému klinickému zlepšení stavu u 40 pacientů (76 %), u zbylých případů byla léčba dle očekávání neúspěšná. Střední hodnoty sérových hladin etanerceptu u skupiny pacientů se selháním léčby pomocí anti-TNF látek byly po 3 měsících 2,7 mg/l, po 6 měsících 3,0 mg/l. Tyto hodnoty se nelišily od hodnot ve skupině pacientů, kteří pozitivně reagovali na léčbu pomocí anti-TNF látek.
U obou skupin a v žádném z odběrů nebyly detekovány protilátky proti etanerceptu. Studie tímto ukazuje, že etanercept je zřejmě méně imunogenní než ostatní látky ze skupiny anti-TNF. Selhání terapie u třetiny až čtvrtiny pacientů tedy nesouvisí s imunogenicitou (konkrétně tvorbou protilátek proti podanému léčivu) jednotlivých pacientů a bude se dále hledat příčina tohoto selhání.
(ercp)
Zdroj: de Vries: Immunogenicity does not influence treatment with etanercept in patients with ankylosing spondylitis. Ann Rheum Dis 2009; 68; 531–535.
Páčil sa Vám článok? Radi by ste sa k nemu vyjadrili? Napíšte nám − Vaše názory a postrehy nás zaujímajú. Zverejňovať ich nebudeme, ale radi Vám na ne odpovieme.
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Masturbační chování žen v ČR − dotazníková studie
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- Těžké menstruační krvácení může značit poruchu krevní srážlivosti. Jaký management vyšetření a léčby je v takovém případě vhodný?
- Somatizace stresu – typické projevy a možnosti řešení