Infarkt v mládí? Nic neobvyklého

Co láme mladá srdce

Ischemická choroba srdeční je nejčastějším viníkem časných infarktů. Je to stav, kdy srdce dostává méně kyslíku, než potřebuje. Jako příčina by se ale měla zvážit i:

• vrozená vada koronárních tepen,
• krevní sraženina – ta může vzniknout na zcela jiném místě a krevním řečištěm být dopravena do srdce, kde ucpe koronární tepnu,
• porucha srážlivosti – tyto nemoci mohou mít stejný důsledek.

Širokou škálu faktorů vedoucích k infarktu pak doplňují:

• křeče nebo záněty věnčitých tepen,
• radiační terapie nádorů hrudníku,
• hrudní trauma,
• užívání drog.

Studie z celého světa udávají, že zhruba polovina náhlých úmrtí představuje jakékoli onemocnění srdce. Zhruba 33 % všech postižených zemřelo v důsledku vrozené vady, 28 % mělo koronární aterosklerózu, 20 % zánět srdečního svalu a zbytek pak strukturní a jiné abnormality srdce.

Pozor na aterosklerózu!

Lékaři ji většinou vysvětlují jako kornatění tepen, ve skutečnosti je to však mnohem složitější proces. Začíná ukládáním měkkého, mastného materiálu, který se později mění v pláty. Ty ulpívají na stěně tepny a zužují ji. Ateroskleróza začíná v krvi, ne na tepnách. Nadměrné množství „zlého“ LDL-cholesterolu prochází vnitřní výstelkou tepny. Postupně se vytváří z drobných krystalků větší struktury, které jsou viditelné jako mastné proužky. Tyto proužky nezpůsobují žádné poškození, je-li dostatek „hodného“ HDL-cholesterolu, který odebírá cholesterol od cév a omezuje tak škody. Obzvláště zranitelné jsou tepny poškozené:

• kouřením,
• vysokým tlakem,
• diabetem.

Bez pomoci a prevence se mohou tukové plaky pozvolna šířit. Infarkty jsou rychlé, trvají několik málo minut. Ovšem ateroskleróza je proces pomalý, který se vyvíjí v průběhu několika let. Svůj počátek může mít už v raném věku, důležitá je proto prevence. 

Pánové v nebezpečí 

V ČR je průměrný věk, kdy je muž zasažen prvním infarktem, 65 let, u žen je to 72 roků. Dvě až šest procent ze všech postižených tvoří lidé pod 45 let. Jde zejména o muže, ti by rozhodně neměli ignorovat varovné příznaky jen proto, že jsou příliš „mladí“ na onemocnění srdce. Riziko výskytu zvyšuje:

• rodinná predispozice k chorobám srdce,
• kouření,
• vysoké hladiny LDL-cholesterolu,
• hypertenze,
• obezita,
• cukrovka.

Doporučení na závěr

Ačkoli se v posledních letech snižuje podíl zemřelých na srdeční komplikace, nejlepší léčbou zůstává prevence. Důležitou roli hraje screening rizikových faktorů v rodinách (hypertenze, obezita, cukrovka). Svůj význam má i to, aby dospělí šli svým dětem příkladem. Mějte na paměti, že nikdy není pozdě začít se správným stravováním a pravidelným cvičením. Doporučuje se jíst hodně ovoce, zeleniny a tmavého pečiva. Taková strava není bohatá na nasycené tuky, které stojí za vznikem aterosklerózy.

(ave)

Zdroj:
www.health.harvard.edu