Jak poznám, že mi cukrovka ničí ledviny – 10 zásadních otázek a odpovědí

1. O jaké poškození jde?

Diabetická nefropatie je zhoršení ledvinových funkcí, které vzniká ve spojení s cukrovkou. Ledviny při ní neplní svůj úkol – tedy odstraňování vody a odpadních látek z organismu – tak, jak by měly. Důsledkem je hromadění tekutiny i těchto mnohdy toxických substancí v těle. Na začátku jde o velmi lehké poškození, které se ale může časem vyvinout až do stavu vyžadujícího transplantaci ledvin.

2. Čím je problém způsoben?

Jedná se zajisté o kombinaci více faktorů, z nichž nejdůležitější roli hraje jiné proudění krve v ledvinných kapilárních klubkách (glomerulech). K tomu dochází důsledkem změn ve stavbě cévní stěny, které jsou vyvolány zvýšenou hladinou krevní glukózy.

3. Jsou někteří lidé ohroženi více než jiní?

Ano, větší riziko vzniku diabetické nefropatie mají jedinci postižení zároveň vysokým tlakem nebo pacienti špatně dodržující dietu a léčbu. Roli zde hrají i dědičné předpoklady, které však zatím nedokážeme odhalit přesněji než prostým zjištěním rodinné historie onemocnění ledvin.

4. Jak diabetik pozná, že má poničené ledviny?

Je pravda, že časná stadia tohoto onemocnění obvykle probíhají bez příznaků. Časem se ale selhávání projeví otoky, přibýváním na váze (kvůli zadržování vody), nevolností, zvracením, ztrátou chuti k jídlu, případně škytavkou (vinou hromadění toxických odpadních látek).

5. Existují vyšetření a testy?

Ano. Právě testy jsou jedinou možností, jak v bezpříznakové fázi odhalit zárodek problému. Základem diagnostiky je určení množství bílkoviny v moči, jak klasicky, tak speciální metodou, tzv. mikroalbuminurií. V pozdějších stadiích onemocnění leccos prozradí rovněž krevní testy – hladiny močoviny a kreatininu. Při nálezu abnormálních hodnot se přistupuje k podrobnějšímu vyšetření, které stanoví filtrační schopnost ledvin.

6. Trvá dlouho, než se orgán poškodí?

Téměř u každého diabetika I. typu se mírná změna funkce ledvin rozvine během 2 až 5 let od diagnostikování cukrovky. Zhruba u 30 % z nich onemocnění dále postupuje až k vážnému selhávání, což obvykle trvá dalších 10 až 30 let. Pro diabetiky II. typu nemáme natolik přesné informace, předpokládá se však, že průběh je podobný – jen obvykle začíná v o mnoho vyšším věku.

7. Jak lze těmto potížím předcházet?

Odpověď je jednoduchá – držte svoji cukrovku pod kontrolou.

8. Jsou-li už ledviny zasažené, jak zastavit proces zhoršování?

Zabránit postupujícímu ledvinnému selhávání je možné opět důslednou léčbou cukrovky a také vysokého tlaku, pokud jím trpíte. Berte pravidelně léky, ale nezapomínejte ani na dietu a další opatření týkající se stylu života. Prospěšná může být i strava s nízkým obsahem bílkovin, která ulehčí ledvinám práci. K ní je ovšem třeba přistupovat obezřetně, protože úplně bez bílkovin se naše tělo neobejde.

9. Kolik diabetiků dospěje až k naprostému selhání?

Jedná se asi o 30 % pacientů s cukrovkou I. typu a 10–40 % cukrovkářů II. typu. Některé skupiny populace, například Afroameričané či Hispánci, jsou k němu náchylnější než Evropané.

10. Když ledviny zkolabují, co se děje dál? 

V případě úplného selhání pacienti začnou docházet pravidelně na dialýzu. Jsou dva typy – hemodialýza a peritoneální dialýza, kterou mohou lidé provádět i sami doma. Obě možnosti vám lékař vysvětlí a společně, v závislosti na vašich přáních a životním stylu, vyberete vhodnější variantu. Rovněž můžete být zařazeni do seznamu pacientů čekajících na transplantaci ledvin.

(luko)

Zdroje:
www.kidney.org
http://zdravi.e15.cz
www.medicinapropraxi.cz