Když „slepák“ bolí vlevo…

Pocit plnosti, nadýmání, zácpa, průjem, teplota a k tomu bolest levého podbřišku. Máte podezření na zánět slepého střeva. Říkáte si ale, že vás má bolet spíše vpravo… Nejste tak daleko od pravdy. Skutečně se o tzv. „levostrannou apendicitidu“ jedná. Není to však zánět červovitého výběžku slepého střeva, nýbrž přezdívka pro jiný zánět, divertikulitidu.

Bakteriím se v divertiklech daří

Divertikulitida je zánět střevní výchlipky (divertiklu). Nahromaděním stolice a následnou poruchou krevního zásobení se v divertiklu pomnoží bakterie, což způsobí zánět. Ten se pak projevuje trvalou bolestí. A jelikož je z celého střeva divertikulitidou nejvíce postižena esovitá klička tračníku, je největší bolest lokalizovaná právě do levého podbřišku.

Méně neznamená vždy více

Proč vlastně divertikly vznikají? Příčinou vzniku je zřejmě dlouhodobě zvýšený tlak uvnitř trávicí trubice. Jelikož je stolice průměrného Evropana málo objemná, musí se střevní svalovina usilovně stahovat, aby ji posunula. Tím se zvyšuje tlak uvnitř střeva a dojde k výhřezu sliznice v místě oslabené střevní stěny.

Vláknina je základ

Základem prevence vzniku divertiklů a léčby u pacientů bez zánětlivých příznaků je tzv. vysokozbytková strava. Tedy taková, která obsahuje hodně vlákniny. Vláknina je ve střevě velice užitečná. Váže střevní toxiny, chrání před rakovinou tlustého střeva a mimo jiné zvětšuje objem stolice, čímž zabrání zvyšování tlaku ve střevě a střevní stěna se nemusí tolik snažit.

Jak léčit divertikulitidy U dospělé populace nejsou divertikly žádnou vzácností. Můžeme je nalézt až u 60 % osob starších 70 let. A pokud se jednou objeví, už jen tak nezmizí. Jejich přibývání ale lze zamezit. Jak? Vhodnou stravou a pravidelnou stolicí.

Zdroj:

• Hoch J., Leffler J.: Speciální chirurgie, MAXDORF, Praha, 2001
• Klener P.: Vnitřní lékařství, GALEN, Praha, 2001

(pad)