Kvalita života dětí léčených pro chronickou hepatitidu C
Mnoho studií se již v minulosti zabývalo kvalitou života a psychologickými či kognitivními dopady chronické HCV infekce před antivirovou léčbou u dospělých či v jejím průběhu.
Mnoho studií se již v minulosti zabývalo kvalitou života a psychologickými či kognitivními dopady chronické HCV infekce před antivirovou léčbou u dospělých či v jejím průběhu. Nicméně údaje zabývající se těmito faktory u dětí jsou sporadické. Američtí vědci proto ve své studii prospektivně hodnotili kvalitu života, poruchy chování, emoční status a kognitivní funkce u dětí léčených pro infekci virem hepatitidy C.
Zmiňované multicentrické randomizované klinické studie se účastnilo celkem 114 dětí ve věku 5–18 let, rozdělených do 2 skupin, léčených buď pegylovaným interferonem s ribavirinem, nebo pegylovaným interferonem s placebem. U všech dětí bylo provedeno několik standardizovaných testů před zahájením terapie a pak po 24 týdnech, 48 týdnech, 6 měsících terapie a také v průběhu 2 výročních návštěv v rámci následného sledování.
Po 24 týdnech léčby poklesla průměrná fyzická kvalita života signifikantně u obou skupin (F = 5,8, P = 0,004), nicméně skóre zůstalo v průměrném rozmezí. Na behaviorální/emoční a kognitivní funkce neměla signifikantní vliv ani doba léčby ani skupina. U tří dětí (5 %) ze skupiny léčené pegylovaným interferonem s ribavirinem a žádného dítěte ze skupiny léčené pegylovaným interferonem s placebem došlo k signifikantnímu vzestupu depresivních příznaků. U dětí, které obdržely léčbu po dobu 48 týdnů, nebyl zaznamenán signifikantní vliv délky terapie ani skupiny (typu léčby) na kterýkoliv ze sledovaných parametrů (P > 0,05). Většina dětí jak ve skupině léčené pegylovaným interferonem s ribavirinem, tak i ve skupině léčené pegylovaným interferonem s placebem nepocítila signifikantní změnu ve fyzické kvalitě života, behaviorální složce, depresích nebo kognitivních funkcích v průběhu terapie.
Závěrem lze tedy shrnout, že terapie pegylovaným interferonem s ribavirinem či placebem u HCV pozitivních dětí nezhoršuje celkovou kvalitu života ani psychosociální funkce. Autoři předpokládají, že ve srovnání s dospělými trpí děti méně závažným onemocněním HCV, mívají méně zdravotních i psychických problémů a stabilnější sociální zázemí. Tyto faktory se tak mohou podílet na stabilitě kvality života a méně problematickém chování či emocionálních potížích.
(mik)
Zdroj: Rodrigue J. R., Balistreri W., Haber B. et al.: Peginterferon with or without ribavirin has minimal effect on quality of life, behavioral/emotional, and cognitive outcomes in children. Hepatology. 2011 May; 53 (5): 1468–75. DOI: 10.1002/hep.24248
Páčil sa Vám článok? Radi by ste sa k nemu vyjadrili? Napíšte nám − Vaše názory a postrehy nás zaujímajú. Zverejňovať ich nebudeme, ale radi Vám na ne odpovieme.
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Masturbační chování žen v ČR − dotazníková studie
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- Těžké menstruační krvácení může značit poruchu krevní srážlivosti. Jaký management vyšetření a léčby je v takovém případě vhodný?
- Ne každé mimoděložní těhotenství musí končit salpingektomií