Léčba boceprevirem v kombinaci s pegylovaným interferonem a ribavirinem u pacientů s chronickou HCV – genotyp 1
V současné době je za standard léčby chronické HCV považována léčba pegylovaným interferonem a ribavirinem, která však bývá spojována s řadou nežádoucích účinků.
V současné době je za standard léčby chronické virové hepatitidy typu C (HCV) považována léčba pegylovaným interferonem a ribavirinem, která však bývá spojována s řadou nežádoucích účinků a přes 50% trvání léčby není dosaženo setrvalé virové odpovědi. Z tohoto důvodu se stal předmětem intenzivního výzkumu orální preparát – inhibitor HCV NS3 proteázy boceprevir, který má za cíl ovlivňovat přímo různá stadia životního cyklu HCV. Závěry druhé fáze rozsáhlé studie HCV SPRINT, která se zabývala účinností a efektivitou bocepreviru, byly prezentovány na konferenci EASL v Kodani v dubnu 2009.
Studie zahrnovala léčbu 595 dosud neléčených pacientů s chronickou HCV genotypu 1 v USA, Kanadě a Evropě. Pacienti měli řadu faktorů spojených se špatnou odpovědí na léčbu interferonem (v 16 % afroamerický původ, v 7 % cirhózu jater, v 56 % genotyp 1a a v 89 % vysokou virovou nálož). Boceprevir byl podáván v dávce 800 mg 3× denně a byl součástí 3 terapeutických režimů, trvajících buď 28, nebo 48 týdnů.
V první části studie byly srovnávány tyto terapeutické režimy se standardní léčbou (pegylovaný interferon 1,5 μg/kg 1× týdně a ribavirin 800–1 400 mg/kg hmotnosti denně) po dobu 48 týdnů. Ve druhé části studie byla po dobu 48týdenní léčby porovnávána kombinace boceprevir, pegylovaný interferon a nízkodávkovaný ribavirin s kombinací boceprevir, pegylovaný interferon a plně dávkovaný ribavirin. Terapeutickým cílem bylo dosažení setrvalé virové odpovědi (SVR) nebo trvale nedetekovatelné hodnoty HCV RNA po 24týdenní léčbě.
Závěry ukázaly, že užití bocepreviru v terapeutických schématech pro 48 týdnů výrazně zvýšilo SVR a prokázalo velmi nízkou incidenci relapsů. Jako velmi účinná se rovněž projevila iniciální terapie pegylovaným interferenonem s ribavirinem po dobu 4 týdnů, ke které byl poté přidán boceprevir na dalších 44 týdnů. Naproti tomu nízkodávkovaný ribavirin s pegylovaným interferonem a boceprevirem nezabránil častým relapsům a prokazoval nižší účinnost. K nejčastějším nežádoucím účinkům léčby boceprevirem patřila anémie, která byla léčena erytropoetinem.
V současné době pokračuje třetí, klinická část studie, jejímž cílem je sestavit individualizovanou léčbu pro pacienty a která se opírá o výsledky RVR kritérií ve 4. týdnu léčby boceprevirem.
(moa)
Zdroj:
P. Kwo, E. Lawitz, J. McCone, and others. HCV SPRINT-1 Final Results: SVR 24 from a Phase 2 Study of Boceprevir Plus PegIntron (Peginterferon Alfa-2b)/Ribavirin in Treatment-Naive Subjects with Genotype-1 Chronic Hepatitis C. 44th Annual Meeting of the European Association for the Study of the Liver (EASL 2009). Copenhagen, Denmark. April 22–26, 2009.
Páčil sa Vám článok? Radi by ste sa k nemu vyjadrili? Napíšte nám − Vaše názory a postrehy nás zaujímajú. Zverejňovať ich nebudeme, ale radi Vám na ne odpovieme.
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- Masturbační chování žen v ČR − dotazníková studie
- Úspěšná resuscitativní thorakotomie v přednemocniční neodkladné péči
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie