Odpovídavost na terapii pegylovaným interferonem s ribavirinem a s ní spjatá délka terapie u pacientů s chronickou hepatitidou C
Práce zabývající se problematikou odpovědi na antivirovou terapii pegylovaným interferonem s ribavirinem u pacientů infikovaných virem hepatitidy C s genotypem G1 a G2/3 přinášely dosud rozporuplné výsledky.
Práce zabývající se problematikou odpovědi na antivirovou terapii pegylovaným interferonem (PEG) s ribavirinem u pacientů infikovaných virem hepatitidy C (HCV) s genotypem (G) G1 a G2/3 přinášely dosud rozporuplné výsledky. Autoři níže popisované práce proto provedli metaanalýzu randomizovaných, kontrolovaných studií s cílem posoudit výhody prodloužené 72týdenní terapie u jedinců s G1 pomalu odpovídajících na terapii a stejně tak adekvátně zkrácené doby léčby u rychle odpovídajících jedinců s G1 a G2/G3.
Za tímto účelem bylo vybráno celkem sedmnáct studií zahrnujících 624 pacientů rychle odpovídajících na léčbu (tzv. rychlých responderů) s G1, 570 pomalu odpovídajících responderů s G1 a 2 062 rychlých responderů s G2/G3. Virologické výsledky a termín ukončení léčby byly získány z publikovaných článků a také pomocí dotazů směřovaných investigátorům těchto studií.
U pomalých G1 responderů vedlo prodloužení terapie na dobu 72 týdnů k nárůstu setrvalé virologické odpovědi – SVR (+ 10,7 %), snížení počtu relapsů (− 12,3 %) a zároveň nevedlo k signifikantnímu vzestupu přerušení terapie (+ 4,5 %). Benefit prodloužení doby terapie byl nižší v případě, že bylo použité dávkování ribavirinu na základě tělesné hmotnosti (+ 8,7 %). U rychlých G1 responderů vedlo zkrácení léčby na 24 týdnů ke snížení míry dosažení SVR (− 12,5 %) a zvýšení míry relapsů (+ 8,8 %). Tyto rozdíly nebyly statisticky významné u pacientů s virovou náloží < 400 000 UL/ml (− 4,4 %).
Rychlí G2/G3 responděři dosahovali SVR častěji po standardním 24týdenním cyklu terapie, než tomu bylo u zkráceného režimu (+ 4,1 %). Tento benefit však nebyl signifikantní u G2 responderů (+ 1,6 %) nebo v případě, že byla dávka ribavirinu upravená dle tělesné hmotnosti a zkrácený cyklus trval 16 týdnů (− 1,7 %).
Delší doba terapie PEG s ribavirinem vede ke zvýšení pravděpodobnosti dosažení SVR, a to bez ohledu na HCV genotyp. Tento efekt je nicméně zanedbatelný u rychlých responderů, u kterých je nejoptimálnější situace pro dosažení SVR (G2, G1 s nízkou virovou náloží a G3 s dávkou ribavirinu odvozenou od hmotnosti).
(mik)
Zdroj: Di Martino V. et al. Response-guided peg-interferon plus ribavirin treatment duration in chronic hepatitis C: Meta-analyses of randomized, controlled trials and implications for the future. Hepatology. 2011; 54: 789–800; doi: 10.1002/hep.24480
Páčil sa Vám článok? Radi by ste sa k nemu vyjadrili? Napíšte nám − Vaše názory a postrehy nás zaujímajú. Zverejňovať ich nebudeme, ale radi Vám na ne odpovieme.