Pacientem obsluhovaný monitorovací systém pro INR snižuje riziko tromboembolie po umělé náhradě srdečních chlopní

Umělé náhrady srdečních chlopní jsou trvanlivým a dnes již operativně relativně dobře proveditelným řešením řady valvulárních srdečních insuficiencí. Jejich použití je však značně limitováno potřebou celoživotní antikoagulační terapie založené na podávání warfarinu. Cílem této studie bylo otestovat pacientem obsluhovaný monitorovací systém pro INR (International Normalized Ratio), a jak tento systém ovlivňuje fluktuaci hladin INR a výskyt nežádoucích účinků antikoagulační terapie.

Prospektivní studie zahájená mezi léty 1994 a 1998 zahrnovala 756 pacientů s umělou náhradou srdeční chlopně. U 1. skupiny (256 osob) byla warfarinizace hodnocena měřením INR v ordinaci praktického lékaře. Zbývající využívali pacientem obsluhovaný monitorovací systém pro INR a medikaci warfarinem si určovali na základě výsledků měření sami. Tito pacienti byli důkladně poučeni o způsobu měření vlastní krve a podávání farmak. Vyhodnocování tromboembolických příhod bylo prováděno v intervalech 3, 12 a 24 měsíců od zahájení studie.

U skupiny 1, monitorované konvenčním způsobem, se tromboembolické příhody nevyskytovaly v měřených intervalech u 99 %, u 95 % a v intervalu 24 měsíců u 91 %. U skupiny warfarinizované na základě výsledků měření pacientem obsluhovaným monitorovacím systém pro INR byly hodnoty 99 %, 98 % a 96 %. Incidence krvácivých příhod byla u obou skupin shodná. Pacientem obsluhovaný monitorovací systém pro INR tedy jednoznačně prokázal u osob s umělou srdeční chlopní snížení výskytu tromboembolických příhod i vedlejších účinků medikace. Optimalizovaná warfarinizace by pak rovněž v řadě případů mohla rozhodnout dilema volby mezi umělou a biologickou srdeční chlopní. (dre)

Zdroj: Eitz T. a spol., Ann Thorac Surg. 2008 Mar; 85 (3): 949–54; discussion 955.