Pohled na srdeční selhání u Afričanů

Jedna z nejrozsáhlejších a nejkomplexnějších studií týkajících se výskytu srdečního selhání v Africe ukázala, že zmíněné postižení představuje poměrně zásadní problém. Ačkoliv typické příčiny srdečního selhání převládají i zde, je současně zaznamenáváno rozšiřování hranic etiologických činitelů. To má pak důležitý důsledek – správnou volbu preventivní strategie.

Studie jako taková se zabývala prospektivním sběrem detailních demografických a klinických dat od 844 pacientů s de novo výskytem srdečního selhání. Průměrný věk pacientů byl 55 let, v 57 % se jednalo o ženy, celkem 88 % pacientů byli černí Afričané.

Jedním z poznatků studie, která byla provedena u pacientů se srdečním selháním z jižní Afriky, je mimo jiné to, že tito pacienti jsou obecně mnohem mladší a že predisponujícím pohlavím je pohlaví ženské. Hlavními přispívajícími činiteli jsou pak nekontrolovaná hypertenze, chlopenní vady a idiopatická kardiomyopatie. Díky narůstající urbanizaci však započaly změny v těchto již známých charakteristikách srdečního selhání a výsledkem je až 27% podíl výskytu pravostranného srdečního selhání. A to je asi 10× více, než je incidence v západních zemích.

Nejčastější příčinou byl tedy neléčený vysoký krevní tlak. V Africe je bohužel nízká dostupnost lékařské péče, záchyt řady onemocnění je pozdní, a většina pacientů se tedy dostavuje k lékaři, až když už jejich hypertenze směřuje k srdečnímu selhání.

Druhým zmiňovaným problémem je kardiomyopatie. V Africe jsou její příčiny specifické, odlišné od ostatních částí světa. Zejména se zde jedná o kardiomyopatii virovou a také byl zachycen extrémní výskyt kardiomyopatie poporodní. Naopak ischemických kardiomyopatií se vyskytuje mnohem méně.

A konečně za třetí – byl zachycen i neobvykle vysoký počet pravostranných srdečních selhání. Podle autorů je tato skutečnost pravděpodobně způsobena extenzivním pasivním kouřením, znečištěním ovzduší nebo nedostatečnou a špatně vedenou terapií astmatu.

(pes)

Zdroj: Circulation. 2008; 118: 2360–2367. DOI: 10.1161/CIRCULATIONAHA.108.786244.