Pokroky v léčbě varixů dolních končetin

Stripping jako hlavní léčebná modalita je v léčbě varixů dolních končetin užíván od 50. let do současnosti. Má však mnohé nevýhody. Patří mezi ně riziko infekce, parestezie, bolest a rekurence až v 70 % po 10 letech. Výkon je také nutné provádět v celkové nebo spinální anestezii.

Od doby zavedení strippingu jako běžné léčby varixů byly vyvinuty nové léčebné metody. Sem řadíme radiofrekvenci, laser, pěnovou sklerotizaci a mikroflebektomii a endoskopické subfasciální přerušení perforátorů. Tyto metody se ukázaly jako bezpečné a jejich výsledky jsou příznivější ve srovnání se strippingem především z hlediska zátěže a nepohodlí pro pacienta.

Nezbytným předpokladem moderní léčby je duplexní sonografie s přesným určením nejproximálnějšího bodu venózní insuficience jako zdroje venózní hypertenze. Duplexní sono je nezbytné také pro mapování varikozit.

Endovenózní ablační metody užívají jako zdroj radiofrekvenční nebo laserovou energii. Principem těchto metod je termické poškození cévní stěny a následná trombóza a uzávěr cévy. Klíčovým předpokladem takového zákroku je užití tumescentní lokální anestezie. Ta totiž poskytuje ochranu tkáním, jež obklopují léčené žíly, a umožňuje tak eliminaci celkové nebo spinální anestezie. Charakteristikou tohoto typu znecitlivění je užití zředěného lokálního anestetika v relativně velkém objemu. Následná tumescence (otok) tkání vytváří ochrannou bariéru proti termickému poranění.

Také mikroflebektomii (odstranění varixů 2–3mm incizí) lze provádět v lokální anestezii. Pěnová injekční skleroterapie se řadí také k endovaskulárním ablačním metodám a našla největší užití u rekurencí a při venózním refluxu vycházejícím z pánevního řečiště. Je to metoda užívající dvou injekčních stříkaček a trojcestného ventilu. Sklerotizační látka je míšena se vzduchem nebo CO2 a tím dochází ke vzniku pěny. Pěna snadno adheruje k cévní stěně a není vyplavována dále krevním proudem. Výsledkem je trombóza a fibrotizace.

Nežádoucí účinky sklerotizace, jako je porucha vidění, kašel a migréna, jsou přechodné a odeznívají obvykle během několika minut. Skleroterapie je nejlepší volbou pro řešení rekurencí a pro pelvický venózní reflux a dále pro uzávěr komunikujících cév a perforátorů.

Další moderní metodou je subfasciální endoskopické přerušení perforátorů. Tato metoda je účinná při hojení bércových vředů a rekurencí. Sklerotizace v těchto indikacích je však výhodnější, protože nevyžaduje celkovou nebo spinální anestezii.

Závěrem lze konstatovat, že většina pacientů vyžaduje kombinaci výše uvedených léčebných metod v závislosti na lokalizaci a rozsahu onemocnění. Radiofrekvenční nebo laserová ablace v kombinaci s mikroflebektomií a pěnovou sklerotizací vykazují excelentní klinické i kosmetické výsledky. Výkony jsou prováděny ambulantně a doba pracovní neschopnosti se pohybuje v rozmezí jednoho až dvou dní.

(jos)

Zdroj: Lonnie L. Whiddon: Advances in the treatment of superficial venous insufficiency of the lower extremities. Proc (Bayl Univ Med Cent), 2007; 20 (2): 136–139.