Prenatální expozice metadonu či buprenorfinu – různé profily neonatálního abstinenčního syndromu
Závislost na opioidech v průběhu těhotenství je spojena s mnoha rizikovými faktory, které přispívají k nepříznivým mateřským či neonatálním následkům. Zavedení terapie metadonem zlepšilo průběh těhotenství i neonatální výsledky.
Závislost na opioidech v průběhu těhotenství je spojena s mnoha rizikovými faktory, které přispívají k nepříznivým mateřským či neonatálním následkům. Zavedení terapie metadonem zlepšilo průběh těhotenství i neonatální výsledky. Studie s buprenorfinem užívaným netěhotnými dospělými však ukázaly výskyt mírnějších abstinenčních příznaků po vysazení terapie, proto byl nasnadě další krok – použití buprenorfinu u těhotných ke zmírnění neonatálního abstinenčního syndromu (NAS). Tato studie porovnává profily NAS u jednotlivých léčiv, jimž byli novorozenci vystaveni in utero.
Součástí randomizované dvojitě zaslepené studie bylo nakonec 129 novorozenců, kteří se narodili matkám závislým na opioidech a léčeným buď metadonem (72), nebo buprenorfinem (57). Během 10 dnů po narození byli novorozenci pravidelně hodnoceni pomocí 19položkové modifikované škály dle Finneganové. Data novorozenců, u nichž bylo nutno zahájit farmakologickou léčbu (metadonem u 41, buprenorfinem u 27), byla zahrnuta až do první podané dávky léčiva. Byla hodnocena incidence NAS a průměrná závažnost celkového NAS skóre. Dále byl analyzován a porovnán každý jednotlivý symptom NAS, stejně jako byl spočítán průměrný čas, ve kterém bylo nutné zahájit terapii morfinem u dětí, které léčbu potřebovaly.
Dva NAS příznaky (klidový tremor a hyperaktivní Moroův reflex) byly pozorovány častěji u skupiny dětí in utero exponovaných metadonu a tři (nosní neprůchodnost, kýchání, řídká stolice) byly pozorovány častěji ve skupině dětí s buprenorfinem. Průměrné skóre závažnosti celkového NAS a pěti individuálních příznaků (klidový tremor, tremor po vyrušení, hyperaktivní Moroův reflex, zvýšená iritabilita, nedostatečné prospívání) bylo znatelně vyšší mezi dětmi ve skupině s metadonem, zatímco kýchání bylo závažnější u dětí s buprenorfinem. Mezi dětmi, které potřebovaly farmakologickou terapii, byla léčba u skupiny s metadonem potřeba mnohem dříve než u skupiny s buprenorfinem (36 vs. 59 hodin po narození).
Profil NAS se významně lišil u novorozenců in utero exponovaných metadonu anebo buprenorfinu, a to v incidenci, závažnosti a času iniciální dávky potřebné terapie. Tato studie ukazuje, že expozice metadonu in utero má za následek závažnější NAS.
(boba)
Zdroj: Gaalema D. E., Scott T. L., Heil S. H. Differences in the profile of neonatal abstinence syndrome signs in methadone- versus buprenorphine-exposed neonates. Addiction. 2012 Nov; 107 Suppl 1: 53–62.
Páčil sa Vám článok? Radi by ste sa k nemu vyjadrili? Napíšte nám − Vaše názory a postrehy nás zaujímajú. Zverejňovať ich nebudeme, ale radi Vám na ne odpovieme.
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Masturbační chování žen v ČR − dotazníková studie
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- Těžké menstruační krvácení může značit poruchu krevní srážlivosti. Jaký management vyšetření a léčby je v takovém případě vhodný?
- Ne každé mimoděložní těhotenství musí končit salpingektomií