Problematické užívání opioidů u pacientů s chronickou bolestí
U třetiny pacientů léčených opioidy z důvodu chronické bolesti bylo zjištěno potenciálně problematické užívání. Jednalo se o pacienty, u nichž nebyla diagnostikována závislost ani zneužívání těchto látek. Problematické užívání opioidů definované jako rychlé zvýšení dávky nebo získání receptů od pěti a více různých lékařů bylo spojeno s významně větším využíváním zdravotních služeb a vyššími náklady na zdravotní péči.
U třetiny pacientů léčených opioidy z důvodu chronické bolesti bylo zjištěno potenciálně problematické užívání. Jednalo se o pacienty, u nichž nebyla diagnostikována závislost ani zneužívání těchto látek. Problematické užívání opioidů definované jako rychlé zvýšení dávky nebo získání receptů od pěti a více různých lékařů bylo spojeno s významně větším využíváním zdravotních služeb a vyššími náklady na zdravotní péči.
Američané dnes spotřebují 80 % globální produkce opioidů, i když tvoří jen 4,6 % světové populace. Asi u 3 % pacientů léčených opioidy pro chronickou bolest je diagnostikována závislost na těchto látkách. Cílem této studie bylo zjistit, jaký podíl zbývající části pacientů vykazuje znaky problematického užívání opioidů.
Byly použity údaje ze zdravotnických zařízení a lékáren v Pensylvánii z let 2009–2011. Zahrnuti byli pacienti ve věku 18–64 let bez diagnostikované závislosti a psychické poruchy, kteří dostali během 180 dnů dávku opioidů pokrývající > 90 dnů. Pacienti byli rozděleni do 3 skupin: 1) s alespoň jedním záznamem o vydání buprenorfinu/naloxonu, 2) se zvýšením dávky opioidů o 50 % během prvních 3 měsíců nebo o 100 % kdykoliv během sledování a s preskripcí opioidů od ≥ 5 lékařů za rok a 3) kontroly. Skupiny byly porovnány z hlediska počtu všech preskripcí, počtu preskripcí opioidů, počtu a délky hospitalizací, počtu návštěv pohotovosti a ambulantních návštěv u lékaře, nákladů na zdravotní péči a nákladů na léky.
Z 3 891 pacientů byl u 5,1 % předepsán buprenorfin/naloxon a u 38,5 % byly zjištěny znaky problematického užívání opioidů. Ve 25,4 % se jednalo o rychlé zvýšení dávky a ve 21,3 % o časté střídání lékařů (u 8,1 % pacientů byly zjištěny obě skutečnosti). Problematické užívání opioidů bylo spojeno s významně větším využíváním zdravotních služeb a vyššími zdravotními náklady, které byly o 54 % vyšší než v kontrolní skupině. Ve skupině s předepsaným buprenorfinem/naloxonem byly zdravotnické náklady o 24 % vyšší než v kontrolní skupině.
Tato studie ukázala potřebu vypracovat a zavést postupy identifikace pacientů s problematickým užíváním opioidů, které může být spojeno se zvýšenými nároky na zdravotní péči, kriminalitou a mortalitou. To je předpokladem účinné intervence a optimalizace využívání zdravotnických zdrojů.
(zza)
Zdroj: Tkacz J., Pesa J., Lien Vo L., et al. Opioid Analgesic–Treated Chronic Pain Patients at Risk for Problematic Use. Am J Manag Care. 2013; 19 (11): 871–880. Published online: November 19, 2013.
Páčil sa Vám článok? Radi by ste sa k nemu vyjadrili? Napíšte nám − Vaše názory a postrehy nás zaujímajú. Zverejňovať ich nebudeme, ale radi Vám na ne odpovieme.
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Masturbační chování žen v ČR − dotazníková studie
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- Těžké menstruační krvácení může značit poruchu krevní srážlivosti. Jaký management vyšetření a léčby je v takovém případě vhodný?
- Somatizace stresu – typické projevy a možnosti řešení