Řešení bolesti aneb od vrtání lebky až po anestezii

Ve starověku se zřejmě domnívali, že pacienti s bolestí potřebují vyvrtat díru do hlavy, protože velké množství nalezených lebek z té doby má v sobě právě takové malé otvory, a to především z oblastí někdejší incké říše a z Jižní Ameriky. Dokonce i Hippokrates psal o praktikování tzv. trepanace nebo o používání vrbové kůry a listí. To však mělo i své opodstatnění, protože vrba obsahuje určitou formu salicylové kyseliny, která je účinnou látkou v aspirinu.

Na potíže s úhořem 

Starověcí Egypťané používali ke zmírnění bolesti elektrické úhoře z Nilu, které přikládali na zranění pacientů. I když se to může zdát dost surové, i v dnešní medicíně máme podobnou techniku. Transkutánní elektrická stimulace nervů je často užívaná metoda při léčbě chronických bolestí zad.

Středověká „polypragmazie“

Ve středověku bylo velkou oblibou léčit nemocné pomocí obrovského množství bylin. Jeden z velmi populárních odvarů se nazýval theriac a byl považován za velmi účinný. Skládal se z medového základu a asi 64 různých dalších složek. Velmi často se herbální medicína aplikovala za doprovodu zaklínadel, a protože některé byliny obsahovaly opiáty, pacienti přicházeli občas až do transu – což opravdu mohlo mít velmi dobrý efekt na zmírnění bolestí.

Zalíbení v magnetech a elektřině

V 19. a počátkem 20. století, kdy začaly být magnety a elektřina všeobecně dostupné, se mnozí pokoušeli využívat je pro jejich domnělý uzdravující efekt i v medicíně. Magnety se vkládaly do opasků a byly dostupné i rozličné balzámy a masti s magnetickými vlastnostmi. V té době zažily velký rozmach také preparáty obsahující různé množství opiátů, alkoholu nebo kokainu. Dokonce i Coca-Cola byla jeden čas prodávána jako „lék na všechno“.

První krůček kupředu

Zásadním pokrokem při léčbě bolesti byl začátek užívání cílené anestezie při operacích od roku 1846. Postupně se anestezie prosadila i na poli porodnictví – ke zmírnění porodních bolestí matek. Za první rodící ženu s anestezií – chloroformem – je považována královna Viktorie. Ovšem předtím lékaři a zubaři užívali opravdu někdy hodně bizarní způsoby.

• Stará italská technika zahrnovala položení dřevěné desky na pacientovu hlavu a následné bušení do ní tak dlouho, než dotyčný omdlel.
• Jinde zase drželi dítě nad puštěným plynovým vařičem do té doby, než vinou vdechovaného plynu ztratilo vědomí.
• Často se pacienti škrtili nebo jim byly stlačovány karotidy.

V těchto dobách byl nejlepší chirurg ten nejrychlejší.

Cílem je celek 

Navzdory občas podivným způsobům léčby bolestí je faktem, že i my se můžeme od starších civilizací leccos naučit. V současné době se stále více z nás zaměřuje jen na jeden určitý zdravotní problém a chceme pouze rychlá řešení. V minulosti ovšem lidé přistupovali k bolesti o něco lépe. Chápali, že má složku nejen fyzickou, ale i emocionální a spirituální. Brali pacienta jako celek a snažili se léčit všechny tyto tři části, ne pouze fyzický problém.

(cabi)

Zdroj: 
http://abcnews.go.com