Stres a deprese jako příčina kožních chorob

Konsenzus, že kožní onemocnění je silně asociováno s psychickými obtížemi či nemocí, je všeobecně známý. Nikdy v minulosti však nebyly studovány konkrétní faktory vedoucí ke zhoršení kožních nemocí.

Doktor Parker Magin a jeho kolegové z Univerzity v Jižním Walesu použili data z Australské studie zabývající se zdravím žen a testovali hypotézu, zda psychologické faktory mohou urychlit či zhoršit kožní onemocnění.

Zkoumány byly fyzické a duševní symptomy žen ve věku mezi 22 a 27 lety. V roce 2000 bylo zkoumáno 9 688 žen, v roce 2003 9 081 žen a v roce 2006 to bylo 8 910 žen. Součástí výzkumu byly dotazy ohledně toho, jak často ženy měly zkušenost s kožními problémy v předchozím roce. Výskyt kožních problémů byl 24,2 %, 23,9 % a 24,3 % v letech 2000, 2003 a 2006.

Signifikantní asociace byla pozorována mezi depresivními symptomy, stresem a kožními problémy. Souvislost však nebyla vypozorována u úzkostných stavů. Specifická pravděpodobnost sklonu subjektů ke kožním problémům narůstala faktorem 1,427 pro každou jednu jednotku ve stresovém skóre a faktorem 1,016 pro nárůst každé jednotky ve skóre deprese.

Vlastní význam tohoto výzkumu je, že psychologické onemocnění (obzvláště deprese a stres) pravděpodobně může způsobit nebo urychlit kožní onemocnění. Tím vyvstává možnost psychologické terapie a metod ovlivnění stresu jako účinného ovlivnění kožních chorob či v prevenci recidivy u pacientů s kožním onemocněním.

Doktor Magin říká, že vztah mezi kožní chorobou a psychickým onemocněním vyžaduje další výzkum. Ideálně by měly další studie zahrnovat dětské pacienty ve velice útlém věku před obvyklým vývojem kožních onemocnění. Tyto studie by měly zahrnovat platná opatření týkající se diagnózy a tíže psychických a kožních onemocnění.

(skl)

Zdroj: Arch Dermatol 2009; 145: 896–902.