Vliv astmatu matek a nikotinismu na IGF osu plodů

Porodní hmotnost odráží fetální růst a zásobování živinami in utero a je spojena s novorozeneckou mortalitou a morbiditou. Astma bronchiale matky v graviditě ovlivňuje negativně fetální růst v závislosti na pohlaví plodu. Z předchozích prací autorů této studie vyplývá, že u žen, které nebyly léčeny inhalačními glukokortikoidy, byl růst redukován pouze u dívek, u chlapců byl v normě. V případě akutních exacerbací astmatu matek došlo k výrazné redukci růstu u chlapců, zvýšené incidenci IUGR a nezralosti, zatímco již snížený růstový potenciál u dívek se nezměnil. Předpokládá se, že za rozdíly v růstu v závislosti na pohlaví a stresu je zodpovědná osa insulin-like growth faktoru (IGF), která indukuje buněčný růst a proliferaci.

Mezi hladinou IGF-1 a hladinou IGFBP (IGF-binding protein) v pupečníkové krvi a hmotností plodu existuje pozitivní korelace a bylo dokázáno, že hladina IGF-2 je pozitivně spojena s velikostí placenty. Hodnoty IGF-1 a IGF-2 jsou negativně ovlivněny kortizolem. Sexuální diferenciace přispívá k rozdílnosti v růstu plodů zhruba od 30. týdne gestace a rozdíl hmotností mezi pohlavími činí průměrně 150–200 g v 38. týdnu.

Autoři se zabývali vlivem závažnosti mateřského astmatu, inhalačních kortikoidů, nikotinismem matek a pohlaví plodů na fetální růst a placentární vývoj a na vlastní osu IGF. U dětí matek ze skupiny astmatiček a u dětí z kontrolní skupiny byly v pupečníkové žilní krvi vyšetřeny IGFBP-1, IGFBP-3, IGF-1, IGF-2 a kortizol pomocí metod RIA a ELISA a získané hodnoty byly korelovány s porodními údaji dětí (hmotnost, délka, obvod hlavy).

Bylo zjištěno, že závažnost mateřského astmatu a nikotinismus nejvíce ovlivnily hladinu IGF-1, který byl zvýšen u mírné formy astmatu a chlapců a snížen u dívek a matek astmatiček s nikotinismem. IGFBP-3 byl rovněž snížen u dívek a matek astmatiček a kuřaček. Léčba inhalačními kortikoidy matek astmatiček neovlivnila IGF osu plodů. Pro predikci porodní hmotnosti u plodů ženského pohlaví měla největší hodnotu hladina IGF-1, zatímco u plodů mužského pohlaví byla nejdůležitější hladina IGFBP-3.

Z uvedeného vyplývá, že mužské a ženské plody reagují v průběhu gravidity rozdílně na nepříznivé podmínky, jako jsou astma bronchiale matky či nikotinismus.

(moa)

Zdroj: Effect of maternal asthma, inhaled glucocorticoids and cigarette use during pregnancy on the newborn insulin-like growth factor axis. Growth Hormone & IGF Research 20 (2010): pp. 39–48.