Vliv podávání metadonu nebo buprenorfinu na adherenci k vysoce aktivní antiretrovirální terapii: kohorta studie MANIF 2000

Infekce virem HIV je jev s vysokou prevalencí u pacientů závislých na intravenózním podávání opiátů. Léčba imunodeficitu pomocí vysoce aktivní antiretrovirální terapie – highly active antiretroviral therapy (HAART) – představuje léčebný zásah s nejvyšší účinností. Úspěšnost terapie je však závislá na complianci a adherenci pacienta k HAART. Cílem popisované studie bylo zhodnocení vlivu perorálně podávaného metadonu a buprenorfinu na adherenci k HAART u pacientů, u nichž k přenosu HIV došlo cestou kontaminovaných jehel.

Ve studii bylo zahrnuto celkem 276 pacientů na opioidní substituci s prvním kontaktem s HAART (celkem absolvovali 1 558 návštěv). HAART byla podávána pacientům v Marseilles, Nice a v centru Paříže. Pacienti byli klasifikování podle typu substituce a pokračování v intravenózním užívání opiátů. Jako referenční kategorie byli bráni ti pacienti, kteří trvale abstinovali od injekčního podávání a zároveň neužívali perorální substituci. Ve výsledcích studií byl korelován vliv alkoholismu, přítomnost depresivního onemocnění a pacienty zaznamenávaných nežádoucích účinků.

Adherence pacientů, kteří v důsledku podávání perorální substituce úplně zanechali intravenózní aplikace drogy, byla srovnatelná s referenční kategorií. U intravenózní skupiny uživatelů bylo riziko nonadherence dvakrát (u perorálně substituovaných) a třikrát (u nesubstituovaných) vyšší (p < 0,01) ve srovnání se skupinou abstinentů. Doba trvání substituce s injekční abstinencí byla navíc statisticky významně spjata s lepším virologickým obrazem.

Studie jednoznačně ukazuje, že dostupnost a účinnost perorální substituční terapie podporuje adherenci k HAART u intravenózních uživatelů opiátů. Výsledky jednoznačně obhajují široké nasazení perorální substituce v oblastech, kde je HAART běžným terapeutickým postupem a kde je infekce HIV často důsledkem intravenózní aplikace opiátů.

(dre)

Zdroj: Roux P. a spol., Addiction. 2008 Nov; 103 (11): 1828–36.